Hospodaření církve je nedílnou součástí služby církevních sborů a jejich odpovědnosti za úkoly církve ve světě. Tato služba se opírá o dobrovolnou obětavost členů církve, kteří svými dary a sbírkami vytvářejí hlavní zdroj příjmů na zajištění života a práce církve.
Organizace a hospodaření církevních sborů
Každý církevní sbor hospodaří samostatně a neručí za závazky jiných sborů či zařízení, ani ostatní sbory či zařízení neručí za jeho závazky. Sbor poskytuje kazateli na svůj náklad byt včetně vody, otopu a energie v bytě a hradí i další poplatky spojené s užíváním bytu. O podmínkách užívání bytu uzavře sbor s kazatelem smlouvu na dobu určitou, na kterou je kazatel sborem povolán. Smlouva pozbývá platnosti ve chvíli, kdy skončí kazatelovo povolání ve sboru.
Shromáždění sboru rozhoduje o zásadách hospodaření sboru a volí nejméně dva revizory (u povšechného sboru čtyři), kteří provádějí revizi a kontroly hospodaření sboru. Revizoři jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů týkajících se činnosti a hospodaření sboru a podávají jednou ročně písemnou zprávu shromáždění sboru.
Správní orgán sboru vede hospodaření sboru, jedná a usnáší se o všech hospodářských záležitostech sboru, pokud nejsou vyhrazeny jiným církevním orgánům. Představitelé sboru jsou vázáni rozhodnutím správního orgánu a jsou povinni mu předkládat všechny podstatné záležitosti.
Jeronýmova jednota zajišťuje vedení ústřední evidence nezcizitelných a zcizitelných nemovitostí z pověření církve. Její hospodaření se řídí Statutem Jeronýmovy jednoty.
Čtěte také: Nátěrové barvy a POHODA
Financování a rozpočet
Pro sbory všech stupňů je závazné hospodaření podle rozpočtu. Základním pravidlem tvorby rozpočtu je jeho vyrovnanost, kdy celková výše výdajů nesmí překročit celkovou výši příjmů. Jsou-li v příjmových položkách rozpočtu uvedeny půjčky ke krytí mimořádných nezbytných výdajů, musí být přiložen reálný splátkový kalendář. Správní orgán sboru průběžně sleduje výsledky hospodaření a činí opatření ke splnění rozpočtu. V případě překročení celkových výdajů je nutno provést úpravu rozpočtu.
Účetnictví a další hospodářskou evidenci vedou sbory v souladu se zákonem o účetnictví a vyhláškami MF ČR. Pravidla výkaznictví o majetku sboru a o sborovém hospodaření včetně podoby formulářů určuje synodní rada. Sborům se doporučuje vytvářet rezervní fond, který se tvoří každoročním odvodem 5 % vlastních příjmů sboru až do výše 20 % majetku sboru. Prostředky rezervního fondu sbor udržuje v likvidní formě (např. termínovaný vklad, dluhopis).
Hospodaření církve spočívá na dobrovolné obětavosti jejích členů. Salár je pravidelný roční dar, který církev očekává od každého svého člena s vlastním příjmem v doporučené výši 5 % jeho celkových ročních čistých příjmů. Salár se platí jednou ročně nebo ve splátkách farnímu sboru. Sbírky při shromáždění jsou dalším zdrojem příjmů. O celkové výši darů poskytnutých sboru na církevní účely ve zdaňovacím období vydává sbor na žádost dárce potvrzení ve smyslu zákona o dani z příjmu.
Kontrola hospodaření a fondy
Staršovstvo farního sboru a seniorátní výbor hospodaří podle rozpočtu při dodržování zásady opatrnosti a účelnosti jednotlivých výdajů. Seniorátní výbor předkládá konventu ke schválení zprávu o hospodaření a účetní závěrku za předchozí rok. Součástí revize je kontrola plnění rozpočtu, pohledávek a závazků, hodnocení inventur, kontrola dodržování pravidel pro hospodaření s fondy a namátková kontrola účetních dokladů.
Pravidla hospodaření s fondy popisují účel jednotlivých fondů a stanovují způsob schvalování, účtování a hospodaření s prostředky shromážděnými ve fondech. Personální fond zřízený synodem slouží k zajištění finančních prostředků na mzdy, úhradu nákladů souvisejících se zdravotním a sociálním zabezpečením a penzijním připojištěním kazatelů a ostatních pracovníků církve.
Čtěte také: Účetní aspekty výměny střešní krytiny
Repartice
Výši seniorátních repartic na příští kalendářní rok a jejich rozdělení na farní sbory seniorátu stanovuje konvent. Výši celocírkevních repartic na příští kalendářní rok a jejich rozdělení na senioráty stanovuje synod. Farní sbory odvádějí seniorátní i celocírkevní repartice na účet seniorátního výboru. Seniorátní výbory odvádějí shromážděné celocírkevní repartice na účet synodní rady ve dvou pololetních splátkách.
Daň z nemovitých věcí u církví
Daň z nemovitých věcí se může pro církve a náboženské společnosti v určitých případech zásadně snížit, jelikož jim zákon přiznává rozsáhlá osvobození. Tato osvobození se vztahují jak na pozemky, tak i na stavby a jednotky, pokud jsou využívány k výkonu náboženských obřadů, duchovní správě nebo dalším souvisejícím činnostem.
Postavení církví a náboženských společností je předmětem úpravy zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Osvobození od daně dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (ZDN), je omezeno vlastnictvím, rozsahem, druhem pozemku nebo charakterem stavby či jednotky.
Osvobození pozemků
Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. e) ZDN se vztahuje na pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a náboženských společností nebo k výkonu duchovní správy. Pozemkem tvořícím jeden funkční celek se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této budovy nebo jednotky. Osvobozeny budou neveřejné příjezdové cesty, zahrady a sady u far a klášterů apod., nebo jejich části, které jsou užívány v souvislosti s komunitními akcemi. Pozemky je možné osvobodit za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány.
V případě, že je pozemek osvobozený pouze z části, tak se vždy uvádí do daňového přiznání. Některá osvobození se vždy uvádějí v daňovém přiznání, zatímco jiná se do daňového přiznání neuvádějí, pokud je pozemek osvobozený celý.
Čtěte také: Průvodce financováním církevních památek
Osvobození staveb a jednotek
ZDN v § 9 osvobozuje od daně ze staveb a jednotek zdanitelné stavby, budovy nebo zdanitelné jednotky při splnění určitých podmínek. Osvobození podle § 9 odst. 1 písm. e) ZDN se vztahuje na zdanitelné stavby, které jsou budovou nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví registrovaných církví a náboženských společností sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy.
U budovy nebo jednotky je třeba vždy posuzovat, zda k výkonu duchovní správy slouží celá budova nebo zdanitelná jednotka nebo pouze část. Například, pokud bude v budově fary bydlet farář, tak část budovy bude osvobozena v části farní kanceláře, učebny náboženství, farního archivu, skladu bohoslužebných potřeb, farní knihovny, společenské místnosti pro farní akce a pro konference duchovních. Část budovy, kde se nachází byt faráře, osvobozena nebude, protože neslouží k výkonu duchovní správy.
Budovy nebo zdanitelné jednotky, které slouží k podnikání (zemědělské stavby, restaurace, administrativní budovy, prodejny apod.), případně jsou pronajímány či propachtovány (nájemní byty a domy), nelze osvobodit. Některá osvobození se vždy uvádějí v daňovém přiznání, zatímco ostatní se do daňového přiznání neuvádějí, pokud je zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka osvobozená celá.
Pravidla pro osvobození od daně nejsou složitá, ale vyžadují přesnost: kostel, fara či klášter může být od daně osvobozen, zatímco hospoda, pronajatý byt nebo farářův soukromý byt už nikoli. Klíčové je, zda stavba nebo pozemek skutečně slouží duchovní správě a náboženskému životu.
Odpisy nemovitostí a technické zhodnocení
Z nemovitostí se odpisují stavby, které jsou účtovány na účtu 021 - Stavby, bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti. Pod pojmem "stavby" se rozumějí stavby včetně budov, důlní díla, vodní díla, otvírky nových lomů, technické rekultivace, byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky, nemovité kulturní památky, technické zhodnocení staveb a právo stavby, pokud není zásobou.
Součástí stavby je vše, co k ní podle povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím stavba znehodnotila. Za součást budov a staveb se považují zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, k němuž je určeno. Podle nového občanského zákoníku jsou součástí pozemku stavby, avšak v účetnictví budou vedeny odděleně, tzn. syntetický účet 021 Stavby a syntetický účet 031 Pozemky. Odpisovat se bude pouze stavba.
Součásti ocenění stavby
Součástí ocenění stavby nebo její části a technického zhodnocení do okamžiku uvedení do stavu způsobilého k užívání jsou zejména náklady na: přípravu a zabezpečení majetku, odvody za odnětí zemědělské nebo lesní půdy, průzkumné a projektové práce, clo, dopravné, montáž, umělecká díla tvořící součást stavby, licence, patenty a jiná práva, vyřazení stávajících staveb v důsledku nové výstavby, náhrady za omezení vlastnických práv, úhrady podílu na nákladech provozovatelů soustav (elektřina, plyn, teplo), úhrady nákladů za přeložky a zkoušky před uvedením majetku do užívání.
Součástí ocenění nemovitostí naopak nejsou: opravy a údržba, náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu, kurzové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení, nájemné za stavební pozemek, náklady na zaškolení pracovníků, náklady na vybavení majetku zásobami, náklady na biologickou rekultivaci a náklady spojené s přípravou a zabezpečením majetku vzniklé po uvedení do užívání.
Majetek, který není předmětem odpisování
Není předmětem odpisování: umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, nedokončené stavby a technické zhodnocení (pokud nejsou uvedeny do stavu způsobilého k užívání), dlouhodobý hmotný majetek v nájmu, pachtu nebo výpůjčce, pozemky, majetek oceněný reálnou hodnotou a majetek oceněný jednou korunou českou (např. nemovité kulturní památky, církevní stavby), pokud není známa jejich pořizovací cena, s výjimkou technického zhodnocení těchto památek a staveb.
Technické zhodnocení
Technickým zhodnocením se rozumějí dokončené zásahy do dlouhodobého hmotného majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření jeho vybavenosti či použitelnosti, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady převyšují částku 40 000 Kč. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku. Pro posouzení, zda se jedná o technické zhodnocení nebo opravu, si můžeme uvést několik možností technického zhodnocení, které jsou uvedeny v § 33 ZDP:
- Nástavby jako změny dokončených staveb, jimiž se stavba zvýší.
- Přístavby jako změny, jimiž se dokončené stavby půdorysně rozšiřují, za předpokladu, že přístavba je s původní stavbou provozně spojena.
- Stavební úpravy se týkají zejména vnitřní přestavby nebo vestavby, kdy musí být zachováno vnější půdorysné i výškové ohraničení budovy, ale dojde ke změnám uvnitř budovy, např. vybudování nových příček, změny příček, nové rozvody apod. Za stavební úpravy se považují také zateplení budovy nebo podstatná změna vzhledu stavby.
- Rekonstrukce je takový zásah do majetku, který má za následek změnu jeho účelu používání nebo změnu technických parametrů.
- Modernizace je rozšíření použitelnosti nebo vybavenosti majetku.
Technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce nebo na církevní stavbě po zavedení do užívání se vždy účtuje samostatně a odpisuje se odděleně od zhodnoceného majetku, proto nezvyšuje ocenění zhodnoceného majetku (tj. nemovité kulturní památky nebo církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) ZoÚ 1 Kč).
Ocenění kulturních předmětů a muzejních sbírek
V případě kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty a církevních staveb jsou účetní jednotky povinny provést ocenění podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví, tedy na 1 Kč, pokud není známa jejich pořizovací cena. Tato úprava nabyla účinnosti 1. ledna 2009 pro ocenění na 1 Kč a 1. ledna 2010 pro obecnou účinnost novely. Přechod na tento režim by měl být dokončen do 1. ledna 2012.
Sbírka muzejní povahy, u které není známa pořizovací cena, se oceňuje 1 Kč; pokud dochází ke změnám v jejím rozsahu, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění. Pokud je sbírka oceněna na 1 Kč, tak dokoupení dalšího předmětu do sbírky musí být provozním nákladem.
Přehled legislativy
- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů
- Pokyn GFŘ č. D-6: k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
- Český účetní standard č. 708 - Odpisování dlouhodobého majetku: pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů
tags: #uctovani #cirkevnich #staveb