V našem příspěvku se zaměříme na problematiku přenesení daňové povinnosti u poskytnutí stavebních nebo montážních prací, a to s důrazem na případy týkající se nátěrů fasád budov, včetně obecních úřadů a společenství vlastníků jednotek. Dále se budeme věnovat rozlišení mezi technickým zhodnocením a opravou majetku a souvisejícím účtováním, jakož i dopadům nedodržení podmínek v rámci památkové péče.
Režim přenesení daňové povinnosti (PDP) u stavebních a montážních prací
Úvodem zrekapitulujme, že režim přenesení daňové povinnosti (dále jen „PDP“) se vztahuje na poskytnutí stavebních nebo montážních prací (§ 92e ZDPH). Kromě toho ZDPH upravuje v § 92g tzv. mechanismus rychlé reakce, který vládě umožňuje stanovit nařízením použití režimu PDP i v dalších případech dodání zboží nebo poskytnutí služby na dočasnou dobu 9 měsíců. Podmínkou je, že se musí jednat o plnění, u kterých byly zjištěny náhlé a rozsáhlé daňové podvody a u kterých Evropská komise potvrdila, že proti použití režimu PDP nemá námitky.
Základní pravidla společná pro všechny případy režimu PDP jsou obsažena v § 92a ZDPH. V režimu PDP je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Tento plátce je také povinen doplnit výši daně v evidenci pro účely DPH. Daňový doklad sazbu daně a výši daně obsahovat nemusí (ale může), což vyplývá z § 29 odst. 3 písm. c) ZDPH. Příjemce zdanitelného plnění také odpovídá za správnost vypočtené daně, což znamená, že je povinen určit i odpovídající sazbu daně.
Povinnost vykázat a evidovat příslušné údaje týkající se režimu PDP a následně tyto údaje předkládat správci daně byla do konce roku 2015 splňována předkládáním výpisu z evidence pro daňové účely. Od roku 2016 byla tato povinnost zrušena, protože příslušné údaje jsou součástí kontrolního hlášení, a to v části A.1., kde se uvádí uskutečněná zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce plnění podle § 92a ZDPH, a v části B.1., kde se uvádí přijatá zdanitelná plnění v režimu PDP, u kterých je povinen přiznat daň příjemce podle § 92a ZDPH.
Vykazování v kontrolním hlášení
- V části A.1. se uvádí:
- evidenční číslo daňového dokladu,
- datum uskutečnění zdanitelného plnění.
- V části B.1. se uvádí:
- evidenční číslo daňového dokladu,
- datum uskutečnění zdanitelného plnění,
- základ daně a daň v rozdělení podle jednotlivých sazeb daně.
Pokud jde o vykazování transakcí v režimu přenesení daňové povinnosti v daňovém přiznání k DPH, příjemce plnění vykáže dané plnění na ř. 10 nebo 11, poskytovatel plnění vykáže plnění na ř. 25. Režim PDP se uplatní pouze za situace, že poskytnutí stavebních a montážních prací je uskutečňováno mezi dvěma plátci DPH. Pokud je plnění poskytováno neplátcem DPH, nebo příjemce těchto plnění je neplátce DPH, režim PDP se neuplatní.
Čtěte také: Recenze hydroizolačních nátěrů pro OSB desky
Z § 92e ZDPH tedy vyplývá, že při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, které podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. 1. 2008, plátci, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
Je zřejmé, že rozsah těchto prací je velmi široký a bez dostatečných stavebně technických znalostí je mnohdy velmi obtížné správně posoudit, zda konkrétní služby či práce do této kategorie patří či nikoliv. Pro příklad: malování části administrativní budovy patří mezi stavební práce zařazené do oddílu 43. Pokud jsou zemědělský podnikatel i poskytovatel služby plátci DPH, jedná se tak o zdanitelné plnění, na které by měl být uplatněn režim PDP. Znamená to tedy, že malíř, plátce DPH, poskytne službu bez daně a daň přizná a odvede zemědělský podnikatel jako příjemce plnění.
Pokud plátce, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací zdanitelné plnění související s těmito pracemi, použije k tomuto zdanitelnému plnění režim přenesení daňové povinnosti a plátce, pro kterého byly tyto práce poskytnuty, doplní v evidenci pro účely DPH výši daně, má se za to, že toto zdanitelné plnění režimu PDP podléhá. Jinými slovy, pokud oba plátci budou postupovat tak, že se jedná o režim PDP, správce daně to nijak zpochybňovat nebude. Ovšem neplatí opačný postup. Z toho vyplývá, že právní úprava ZDPH preferuje režim PDP a pokud budou plátci postupovat ve shodě v tomto režimu, v zásadě tím nemůžou nic zkazit.
Kromě povinnosti uplatnit daň na výstupu má příjemce plnění v režimu PDP současně nárok na odpočet daně, a to za obecných podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně. To znamená, že pokud je přijaté zdanitelné plnění použito výhradně pro účely, kdy plátce nemá nárok na odpočet daně, je nutné tento zákaz odpočtu respektovat.
| Plnění podléhající režimu PDP | Plnění nepodléhající režimu PDP |
|---|---|
| Výměna repasovaných vodoměrů | Pronájem lešení bez montáže |
| Pronájem lešení s montáží | Samostatná doprava materiálu, odvoz zeminy ze stavby |
| Pronájem jeřábu s obsluhou pro stavební práce | Pronájem jeřábu bez obsluhy |
| Montáž a opravy plynových kotlů pro vytápění budovy | Revize, zkoušky plynových zařízení |
| Dodání vestavěného nábytku včetně montáže | Servis - prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů |
| Malování budovy (práce prováděná na budově) | Čištění komínů (81.22.13) |
| Instalace okapů a svodů | Instalace kancelářských a účetnických strojů (33.20.21) |
| Pokládka koberců a linoleí včetně dokončovacích prací (první pokládka pevně spojených) | Půjčování stavebních strojů a vybavení bez obsluhy (77.32.10) |
V případech přetrvávajících nejasností je možné požádat GFŘ o závazné posouzení určitého zdanitelného plnění pro účely použití režimu PDP (§ 92h ZDPH). Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč.
Čtěte také: Drátěný plot – návod
Technické zhodnocení vs. oprava majetku a jejich účtování
Hranice mezi technickým zhodnocením a opravou či údržbou majetku může být velice tenká a daňový subjekt musí být schopen své rozhodnutí řádně odůvodnit. Správné určení má vliv nejen na výsledek hospodaření, ale i na základ daně z příjmů, jelikož v případě technického zhodnocení je vzniklý náklad, na rozdíl od opravy, uplatňován postupně prostřednictvím účetních a daňových odpisů.
Technickým zhodnocením se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1998 částku 40 000 Kč. Opravou podle účetních předpisů dochází k odstranění účinků částečného fyzického opotřebení nebo poškození majetku za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Údržbou se rozumí pravidelná péče za účelem zpomalení fyzického opotřebení, předcházení poruchám a odstraňování drobnějších závad.
Například, v případě výměny oken se již jedná o technické zhodnocení (pokud celková částka přesahuje 40 000 Kč). Nahrazení koberců pevně spojených s budovou není technickým zhodnocením, pokud již předtím tam koberce byly. Pokud by však byly koberce položeny a pevně spojeny s budovou poprvé, pak je již na místě o technickém zhodnocení uvažovat. Pokud by koberce nahradily například opotřebované linoleum, pak by se jednalo o výměnu opotřebovaného předmětu za nový a náklad by byl posuzován jako oprava, jelikož došlo pouze k použití jiného materiálu.
Jednou z možností je požádat přímo správce daně o tzv. závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technického zhodnocení, nebo ne, jak umožňuje § 33a ZDP.
Specifika u Společenství vlastníků jednotek (SVJ)
Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku. Výměna výloh, zateplení fasády a její výměna za novou nemůže představovat samostatný majetek, s největší pravděpodobností se bude jednat o technické zhodnocení stávajícího majetku. I když se jedná o zásahy pouze na části fasády domu, kde jsou obchody, přesto se jedná o zásahy na majetku, který představuje společné části domu a který je ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek - členů SVJ. Proto toto technické zhodnocení nemůže zvyšovat aktiva SVJ a je nutné zvolit jiný způsob účtování.
Čtěte také: Vlastnosti protiskluzového nátěru na beton
Společenství vlastníků si tak stejně jako jakákoliv jiná účetní jednotka musí vnitřní účetní směrnicí stanovit hranici, od které budou předmětné zásahy do majetku považovány za technické zhodnocení a do které budou „pouhým“ nákladem. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
Problematika nátěru fasády v kontextu památkového zákona
Podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je vlastník nemovitosti, která je v památkové rezervaci, povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Fyzická osoba se dopustí přestupku ve smyslu § 39 odst. 1 písm. g) památkového zákona, pokud provede stavbu nebo změnu stavby bez závazného stanoviska, nebo nedodrží podmínky uvedené v závazném stanovisku. Za takový přestupek může být uložena pokuta až do výše 2 mil. Kč.
V případě, kdy žalobce provedl nátěr fasády v rozporu se závazným stanoviskem Městského úřadu Český Krumlov a dále provedl falešnou plastickou tektoniku bez závazného stanoviska, byla mu uložena pokuta. Městský úřad v Českém Krumlově vydal závazné stanovisko, ve kterém bylo nařízeno zachování tektoniky fasády a provedení nové barevnosti fasády v kombinaci červené a okrové bylo shledáno jako nepřípustné. Žalobce závazné stanovisko nerespektoval, a proto mu byla uložena pokuta ve výši 40 000,- Kč.
V právní praxi je důležité, aby rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci ve lhůtě jednoho roku od spáchání přestupku. Pokud lhůta jednoho roku od spáchání přestupku uplyne, nelze přestupek projednat. Jestliže správní orgán pokračuje po uplynutí této lhůty v meritorním projednávání přestupku a vydá meritorní rozhodnutí, poruší hrubě zákon.
Důkazní břemeno v daňovém řízení a prokazování stavebních oprav
V souzené záležitosti, týkající se uznání stavebních oprav, je důležité, zda předložené účetní doklady odpovídají skutečnému stavu provedených prací. Důkazní břemeno je v daňovém řízení na daňovém subjektu, který musí prokázat, že dané faktury zahrnují výdaje na opravu fasády v deklarovaném rozsahu a lokalizaci.
Pokud finanční orgány zjistí, že fasáda vykazuje známky lokálních oprav bez nátěrů, a rozsah opravy fasád nedosahoval tvrzených 80 % plochy fasády, vznikají pochybnosti. V případě, kdy daňový subjekt opakovaně mění svá tvrzení ohledně rozsahu a lokalizace prací, přičemž hodnota plnění zůstává stejná, může to vést k neuznání daňové uznatelnosti nákladů. Ani znaleckým posudkem nelze prokázat, které doklady byly použity k vyúčtování prací, pokud daňový subjekt nebyl schopen přiřadit a zdůvodnit, jaké konkrétní práce byly fakturovány.
V jednom případě, kdy žalobce nedokázal prokázat, že v pěti fakturách znějících na částku 1.002.584,- Kč, v nichž předmět plnění je označen jako stavebně montážní práce za smluvní cenu, jsou obsaženy náklady na opravu fasády provozovny, finanční orgány tyto náklady neuznaly. I svědek připustil, že skutečný rozsah fakturovaných oprav fasády provozovny neodpovídá fakturaci a v podstatě se dovolával dohodnuté předběžné ceny. To podtrhuje význam přesné dokumentace a souladu mezi fakturací a skutečně provedenými pracemi.
tags: #nater #fasady #budovy #obecniho #uradu #uctovani