Vepřovice, známé také jako kotovice, představují nepálené cihly sušené na vzduchu. Jejich kořeny sahají až do starověkých civilizací a stále převládají v mnoha regionech dodnes. Tato nepálená cihla, která pochází ze suchých oblastí Blízkého východu a šíří se do různých částí světa, byla používána starověkými civilizacemi, včetně Egypťanů, Římanů a domorodých obyvatel Ameriky. Na území České republiky známe z minulosti používání hliněných cihel tzv. vepřovic. Nepálená hlína, tak jako dřevo a kámen, je vlastně jedním z nejstarších a nejrozšířenějších materiálů, které člověk používal na stavbu svých obydlí.
Výroba vepřovic
Pro výrobu vepřovic se používá cihlářská hlína, do které se přidávají organické složky pro zlepšení soudržnosti. Mezi nejčastěji používané příměsi patří řezanka, štětiny, ječné plevy a pazdeří. Směs se důkladně promíchá a poté se plní do forem. Formu naplníme až po okraj - klidně i s malým "kopečkem", protože hlína se během sušení smršťuje. Následuje sušení ve stínu, které trvá několik měsíců. Důležitá je cirkulace vzduchu a jeho vlhkost, a samozřejmě ochrana před deštěm. Cihlu z formy opatrně vyndáme. Výroba nepálených cihel je pracný proces, který zahrnuje míchání hlíny, písku a slámy ve specifických poměrech. Směs se poté tvaruje do cihel a nechá se sušit na vzduchu na slunci.
Vlastnosti vepřovic a problémy spojené s vlhkostí
Pevnost, trvanlivost a tepelná izolační schopnost nepálených cihel jsou zásadně ovlivňovány vlhkostí. Jestliže vepřovice zvlhnou (nebo se promočí) rychle podléhají zkáze a rozpadají se. Organické příměsi v nepálených cihlách ve styku s vodou nabývají na objemu, vyvolávají v cihle tahová napětí, která provlhčená hlína (se snižující se tahovou pevností v závislosti na nasycení vodou) není schopna přenést. Také vzpěrná pevnost a pevnost při dlouhodobém namáhání zdiva z nepálených cihel po opětném vysušení rychle klesá a navíc při vysychání provlhčených cihel dochází k rozpadu jejich vnitřní mikrostruktury. Pokud byly i relativně pevné vepřovice vystaveny působení vody, pak zhruba po 2 až 3 hodinách začínaly ztrácet pevnost, měkly a roztékaly se. Často ovšem nemuselo jít o zaplavení zdiva vodou. Mnohdy k destrukci přispěl i pokles podmočeného podzákladí domů, spojený s provlhnutím a rozmočením zdiva z vepřovic. Následně, vzhledem k malým tuhostem domů ve vodorovných rovinách, docházelo k porušení a k částečnému nebo celkovému kolapsu stavby.
Statické vlastnosti vepřovic (zejména pevnost) jsou závislé na materiálu, který byl při výrobě použit. Uváděné hodnoty byly na Stavební fakultě VUT v Brně mnohokráte experimentálně ověřovány, zejména pevnostní parametry u jednotlivých cihel testováním in-situ (s použitím bodce) a laboratorními destruktivními zkouškami. Celkem jednoznačně (ovšem ve velkém rozptylu) vycházela pevnost cihel v tlaku Rd mezi 0,5 až 2,2 MPa (obvykle kolem 1,0 MPa) a objemová hmotnost přibližně 1500 až 1850 kg/m3 (obvykle 1650 kg/m3).
Tabulka: Vlastnosti nepálených cihel (obecné hodnoty)
| Vlastnost | Typická hodnota | Rozsah |
|---|---|---|
| Pevnost v tlaku (Rd) | 1,0 MPa | 0,5 až 2,2 MPa |
| Objemová hmotnost | 1650 kg/m3 | 1500 až 1850 kg/m3 |
Nevýhodou výrobků z nepálené hlíny je jejich nižší odolnost vůči vodě. Vystavení nepálených cihel či hliněných omítek přímému vlivu vody snižuje jejich životnost. Většina omítek proto není vhodná pro venkovní použití. Nejhůře, co se týká vizuálního projevu poruchy, působily zdi v 1. NP, kdy vodorovné vrstvy vepřovic po styku s vodou vyvolaly tzv. pokles stavby v kolenou, tj. zeď se vyboulila a následovala destrukce celé horní stavby.
Čtěte také: Koupě plotových tvárnic
Použití ve stavebnictví
Zdění z vepřovic se provádělo na hliněnou (někdy i vápennou) maltu. Zejména ve starších částech obcí byla v minulosti většina nadzemního zdiva rodinných domů stavěna z nepálených cihel. Mnohdy byly koncipovány a realizovány nosné zdi jako kombinované, tj. jako směs cihel pálených a nepálených. Používalo se vrstevnaté zdivo; prvních pár vrstev zdiva (obvykle tři až pět) nad základem bylo provedeno z kamene nebo pálených cihel, ostatní vrstvy již byly zděny z cihel nepálených. Obdobný postup byl volen také v oblasti těsně pod uložením stropních trámů. U některých samostatně stojících objektů přibližně obdélníkového půdorysu byly také pro vyzdění rohů nosných obvodových stěn používány pálené cihly, které zhruba po 1 m od rohu byly postupně nahrazovány cihlami nepálenými. Do starých konstrukcí z nepálených cihel byly kotveny další nosné zdi, v rámci dispozičních změn byly původní nosné zdi oslabovány dodatečnými otvory (okenními, dveřními).
I v městských aglomeracích je možné se setkat s celou řadou různých konstrukcí, většinou zděných z pálených cihel. Nicméně, u některých vícepodlažních staveb byly nalezeny cihly nepálené, použité dokonce i na nosné pilíře.
Problémy spojené s vepřovicemi ve starších stavbách
Při stavebně statických posudcích starších obytných domů se posuzovatelé - statici - často setkávají se zdivem z tzv. vepřovic. Řada problémů se v tomto směru ukázala zejména po povodních. Prohlídky často zjistily, že vodorovné izolace domu buď zcela chyběly, nebo nebyly dostatečně funkční. U venkovské zástavby se převážně jedná o řadové jedno až dvoupodlažní objekty s rozsáhlými prostory ve dvorním traktu (hospodářská stavení, zahrady), bez podsklepení a se založením na mělkých základech z kamenné rovnaniny.
Mezi časté problémy patří:
- nadměrné nerovnoměrné sedání základů na podmáčeném podloží
- ponechání části zdiva z vepřovic a dozdění již z cihel pálených
- naklánění stěn objektů jako důsledek nedostatečné vodorovné tuhosti objektu
- malá únosnost svislých konstrukcí v podsklepených částech objektů, a to s ohledem jak na svislé, tak i na vodorovné zatížení
Mnohdy došlo k paradoxním zjevům totální poruchy 1. NP s relativní neporušeností v nedávné době nadstaveného podlaží, kde již byly použity železobetonové věnce a pálené cihly, docházelo též často k lokálním poruchám příček. U zdiva kombinovaného z cihel nepálených a pálených nebyly konstrukce většinou navrženy tak, aby při selhání částí průřezů z nepálených cihel (ke kterému v důsledku promočení došlo) byly části provedené z pálených cihel nebo tvarovek schopny zatížení přenést samy. Po modernizacích rodinných venkovských domů je často možné nalézt podivné zásahy do nosných konstrukcí, provedené v procesu jejich přestavby a úprav. Mnohdy lidé zcela neuváženě objekty upravují, technicky vadně a bez potřebné dokumentace - to později vede k nepříjemným následkům - poruchám a haváriím.
Čtěte také: Betonové zatravňovací tvárnice
Sanace zdiva z vepřovic
Při opravách chalupy z hliněných cihel je důležité zbavit stavbu všech cementových omítek, nekvalitních izolací a přizdívek. To podle rozsahu poškození opravte materiálem se stejným složením, z nějž je původní stavba. Můžete si připravit potřebné množství směsi k opravám složené z hlíny pod horní humusovou vrstvou půdy a vyztužovacích příměsí (nasekaná sláma, konopí, piliny). Na opravené hliněné zdi je pak nejvhodnější hliněná omítka. Pro větší rozsah prací se vyplatí koupit si některou z hotových směsí a postupovat podle návodu výrobce, ale pro menší opravy se můžete pokusit namíchat hlinitopísčitou směs z vlastních zdrojů.
Lze provést injektáž i u starého domu, kde jsou nosné zdi stavěné z hliněných cihel, tzv. vepřovic. Je možné použít injektáž na zdivo z kotovic, vepřovic. Je možné použít tento krém na izolaci stěny z vepřovice. Je možné Aqua Stop Cream aj do muriva z nepálených tehál, príp. základu tvoreného kameňam a hlinou? Jedná se o cca 100-ročný dom. Důležité je sanovat, resp. zesílit nekvalitně provedené, nedostatečně dimenzované, příp. doplnit vodorovné tuhosti objektu (vytvoření věnců, případně sepnutí táhly, ztužení lany).
Moderní hliněné stavební materiály
V současné době se znovu hovoří o výhodách těchto stavebních hmot, například při stavbě různých tzv. ekodomů, nízkoenergetických domů apod. Materiály na bázi hlíny (malty, omítky a cihly) jsou v ČR k dostání u několika „menších“ dodavatelů, jedná se o profesionální firmy s dobrou kvalitou a vyznačující se zapáleností pro věc. V roce 2011 se k těmto výrobcům přidala i společnost Heluz se svým produktem Heluz Nature Energy. Tyto cihly jsou určeny pro stavbu nenosných zdí a příček zejména v budovách, kde jsou kladeny požadavky na zvýšení tepelné akumulace a použití alternativních materiálů s příznivým environmentálním profilem.
Princip výroby nepálených cihel Nature Energy se téměř neliší od výroby pálených cihel, rozdíl je ale v tom, že neprocházejí výpalem. Tvarování se provádí protlačováním nekonečného pásu hlíny s příměsí sedimentů a písku, který se následně dělí drátem na požadovaný rozměr. Sušení výrobků probíhá v komorových sušárnách za využití odpadního tepla z tunelové pece. Po vysušení se cihly balí a skladují na suchém místě.
Tepelně akumulační vlastnosti zdiva z nepálených cihel jsou přibližně 2,5krát větší než u zdiva ze současných pálených cihel. Nepálené cihly se vyznačují vysokou objemovou hmotností, která má na hodnotu vzduchové neprůzvučnosti pozitivní vliv. Hodnota součinitele tepelné vodivosti zdiva z nepálených cihel je λequ= 0,723 Wm-1K-1.
Čtěte také: Tipy pro montáž tvárnic na plot
Chování omítek na nepálených cihlách bylo rovněž odzkoušeno. Na zkušební fragmenty z nepálených cihel se aplikovaly omítky od jednotlivých výrobců. Nejlepší výsledky v oblasti sorpčních vlastností omítek dosahují materiály od domácích „malovýrobců“. Při nanášení vápenotrasových a vápenocementových omítek na zdivo vyzděné na vápenotrasovou maltu s použitím adhezního můstku došlo k popraskání omítek. Tyto výsledky naznačují, že je nutné omítkové systémy na bázi hlíny navrhovat podle možnosti a vhodnosti jejich použití.
V komplikovaném světě moderního stavebnictví použití nepálených cihel vyniká jako důkaz trvalé síly jednoduchosti a udržitelnosti. Hliněné stavby mají své pevné místo v historii i v současném trendu ekologického bydlení. Hlína patřila a stále patří k nejrozšířenějším stavebním materiálům.
tags: #tvarnice #z #nepalene #hliny #informace