Otázky týkající se oplocení pozemků a souvisejících sousedských vztahů jsou překvapivě časté a občas i citlivé. V naší realitní praxi se s tématem stavby, údržby a vlastnictvím plotů setkáváme velmi často, zejména u potenciálních kupců pozemků, chat a rodinných domů. Z jejich strany opakovaně zaznívají dotazy ohledně správného určení „vzdálenosti plotu od hranice pozemku“ nebo „minimální vzdálenosti plotu od komunikace“.
Nový stavební zákon a ploty
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon) se k otázce plotů staví vcelku jednoznačně. Obecně platí, že stavba plotu, který nehraničí s veřejným prostranstvím, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Stavba plotu mezi sousedy se s novým stavebním zákonem stala v mnoha případech jednodušší, neboť nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení.
Výška plotu a jiné parametry
I když plot nevyžaduje povolení ani ohlášení, musí splňovat obecné požadavky na výstavbu, včetně požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví. Místní regulace, například územní plán obce, mohou stanovit specifické požadavky na vzhled a výšku plotů.
Občanský zákoník a sousedská práva
Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravuje sousedská práva a povinnosti, které se dotýkají i stavby a údržby plotů. Klíčové ustanovení najdeme v § 1027 občanského zákoníku, které říká: "Ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné, pokud se neprokáže opak.
Starý plot, který stojí na hranici mezi pozemky a byl vybudován předchozími vlastníky, obvykle patří oběma sousedům společně. Podle § 1028 občanského zákoníku může každý z vlastníků požádat soud o určení hranic, pokud jsou nejasné nebo pochybné. Hranice se pak stanoví na základě posledního pokojného užívání.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
Společná hranice a údržba
Plot na hranici pozemků je považován za společný, pokud se neprokáže, že byl postaven pouze jedním ze sousedů na jeho vlastním pozemku. Pokud je plot společný, oba sousedé jsou povinni se podílet na jeho údržbě rovným dílem, pokud se nedohodnou jinak.
Výška plotu a místní regulace
Z obecného stavebního zákona nevyplývá žádná celostátně platná maximální výška plotu mezi sousedy, respektive mezi jejich pozemky, která by vyžadovala povolení nebo ohlášení. Jak již bylo zmíněno, limity pro výšku plotů mohou stanovovat územní plány obcí a jejich místní regulace. V případě, že místní regulace výšku plotu neupravuje, je potřebné se řídit obecnými principy sousedského práva zakotvenými v občanském zákoníku. To znamená, že stavba plotu nesmí nepřiměřeně zasahovat do práv sousedů (§ 1013 občanského zákoníku).
Co dělat, když soused již plot postavil?
Pokud jeden soused již plot na své straně hranice postavil, nic nebrání druhému sousedovi postavit plot na svém pozemku vedle něj. Je však vhodné se se sousedem předem domluvit, aby se předešlo případným sporům ohledně umístění, vzhledu a údržby obou plotů.
Shrnutí a doporučení
Nicméně, je nezbytné respektovat místní regulace a především sousedská práva vyplývající z občanského zákoníku. Vždy je doporučeno seznámit se s územním plánem obce a v případě nejasností konzultovat situaci s místně příslušným stavebním úřadem. Otevřená komunikace se sousedy může předejít mnoha nepříjemnostem a přispět k dobrým sousedským vztahům.
Kdo je vlastníkem plotu?
Hlavním účelem plotu je rozhrada pozemků, a tedy také zamezování sousedských sporů o hranice pozemků. Někdy bohužel ale vzniká konflikt právě kvůli plotu. Komu patří plot mezi sousedy? Kdo ho platí? Co říká občanský zákoník o plotu mezi pozemky? Rozhrada určuje, kde pozemek končí a kde začíná. Je to tedy ohraničení pozemku např.
Čtěte také: Montáž betonových plotových panelů
Někdy ale plot stojí dlouhá léta a ani jeden ze sousedů již neví, kdo je tedy jeho vlastníkem. Pokud tuto informaci nelze zjistit a sousedé se nedokáží domluvit, pak plot patří oběma a péče o něj je společná. Veškeré opravy a údržbu tedy zajišťují společnými silami a prostředky. Soused po vás může chtít zřízení plotu nebo obnovení rozhrady v případě, že hrozí při rozpadu plotu z nedostatku oplocení škoda.
Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby.
Podle současné legislativy neexistuje žádná povinnost oplotit pozemek kolem svého domu. Ideální situace nastane, pokud se domluvíte a o náklady se podělíte. Ať už je plot váš či společný, je vhodné jeho podobu a výšku konzultovat s vašimi sousedy.
Povolení ke stavbě plotu
Plánujete oplotit pozemek, ale nevíte, jestli potřebujete nějaké povolení? Je vůbec na stavbu plotu stavební povolení nutné? Jaká může být maximální výška plotu? A musíte mít souhlas od sousedů? Přinášíme vám základní informace, které se hodí při plánování oplocení vědět.
V rámci územního řízení bylo do konce roku 2017 pro stavbu plotu nutné obstarat územní souhlas. Rok 2018 však přinesl pro mnoho lidí dobré zprávy a podle novely stavebního zákona už drobné stavby nepodléhají složitým stavebním procesům. Což je určitě úlevou a úsporou času pro všechny. Stavba plotu obecně tedy nepotřebuje žádné stavební povolení, ohlášení stavebnímu úřadu, rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat betonové obrubníky?
Výjimky, kdy je potřeba povolení nebo ohlášení stavby oplocení
- Plot bude vyšší než dva metry
- Oplocení hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi (včetně chodníku) nebo s veřejným prostranstvím
- Oplocení se nachází v nezastavěném území nebo v zastavitelné ploše
- Pozemek je v památkově chráněném území či v památkově chráněné zóně
- Kvůli stavbě je potřeba udělat terénní úpravy nebo provést zemní práce
- Pozemek je na území Prahy
Jednoduše řečeno, mějte na mysli, jak vysoký plot stavíte, kdo je vašim sousedem a zda se nechystáte stavět v památkovém či jinak chráněném území. V takovém případě je nutné stavbu ohlásit na stavebním úřadě (pokud pozemek zasahuje do správního území více obcí, pak na krajském úřadě) a získat územní souhlas.
K oznámení o stavbě plotu musíte doložit popsaný záměr stavby a konkrétní popis plotu s výkresy. Jako poslední je potřeba získat souhlas od dotčených veřejných orgánů (dopravní orgány apod. podle toho, o jakou situaci se jedná) či sousedů. Pokud tedy plánujete postavit plot vyšší jak dva metry na hranici se sousedem, je nutné na stavební úřad doložit také jeho souhlas.
Péče o plot povinná je. I když ke ke stavbě plotu za standardních podmínek povolení nepotřebujete, následná péče o něj je vyhláškou nařízena. Jako vlastník plotu je za něj zodpovědný. Pokud by spadl a někoho zranil, odpovědnost je na vás. Stejně jako pokud byste se o plot nestarali a sousedovi by tím vznikly nějaké problémy (například by na jeho pozemek utekl váš pes), má právo po vás požadovat rekonstrukci plotu.
Stavba plotu a souhlas od souseda
Pokud splňujete podmínky pro postavení plotu bez souhlasu a povolení, není potřeba ani souhlas vašeho souseda. Vždy je však lepší se sousedem udržovat dobré vztahy a před samotným výběrem plotu k domu, zahradě či parcele získat alespoň ústní souhlas. Pomůže vám to předejít spoustě nepříjemností, které by mohly nastat.
Opět připomínámě, že povolená výška plotu (nejen) mezi sousedy je 2 metry. Pokud stavíte vyšší plot, je potřeba získat územní souhlas a k němu i souhlas souseda. Co je o stavbě plotu uvedeno ve stavebním zákoně Obecně zákon definuje plot jako rozhradu. Rozhradou může být kromě plotu taky zídka, potok či jiné rozdělení pozemků.
V případě menších staveb, do kterého spadá i oplocení, však administrativní procesy nejsou tak zdlouhavé a mnohdy ani není potřeba nějaké povolení vyřizovat. Případy, ve kterých to nutné je, jsme uvedli výše. Až vyřídíte všechny formality ke stavbě plotu, začne konečně ta zábavná část, a to plánování plotu a jeho montáž.
Právní rámec a povinnosti
Vztahy se sousedy mohou být složité, zejména pokud se jedná o otázky spojené s plotem mezi sousedy. Kdo je vlastníkem plotu a jaké povinnosti z toho vyplývají? Tento článek se podívá na právní rámec, který určuje vlastnictví a údržbu plotů, a také na to, jaké kroky je třeba podniknout v případě, že je nutná oprava nebo stavba nového plotu.
Pokud postavíte plot na svém vlastním pozemku, stáváte se jeho vlastníkem a máte povinnost oplotit váš pozemek. V případě, že se plot nachází na hranici mezi pozemky, platí podle současné legislativy vyvratitelná právní domněnka, že plot je společný. Podle § 1025 občanského zákoníku platí, že pokud je rozhrada dvojitá, každý ze sousedů udržuje svou část plotu svými náklady. Co se však stane, když je nutná oprava? Jestliže je plot na vašem pozemku, musíte se o opravu postarat sami, zatímco v případě společného plotu musíte sdílet náklady s druhým vlastníkem.
Souhlas souseda a územní plán
Pokud plot stojí na vašem pozemku a nezasahuje do sousedova pozemku, nemusíte mít jeho souhlas, což je výhodné pro udržování dobrých sousedských vztahů. Nicméně, je doporučeno, abyste se s vašimi plány o výstavbě plotu alespoň zmínili před sousedy. Otevřená komunikace může předcházet nedorozuměním a posílit sousedské vztahy.
Od 1. 1. 2024 se mění pravidla týkající se oplocení v rámci stavebního zákona. Podle Přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bodu 5 zákona č. 283/2021 Sb. bude oplocení mezi sousedy považováno za drobnou stavbu, pokud se nachází mezi pozemky v zastavěném území a výška plotu nepřesahuje 2 metry. Tato změna zjednoduší proces získání povolení na plot a usnadní majitelům pozemků stavbu plotu mezi sousedy.
Doporučení a komunikace se sousedy
Při plánování stavby nového plotu mezi vámi a sousedy je zásadní nejdříve prodiskutovat podobu a výšku plotu. I když to není vaší povinností, taková konzultace ohledně stavbě plotu může výrazně přispět k udržení dobrých sousedských vztahů a předejít budoucím sporům.
Pokud se rozhodnete stavět plot na svém pozemku, máte právo na jeho realizaci, pokud dodržíte právní normy, jako je maximální výška plotu mezi sousedy, která nesmí přesáhnout 2 metry. Mějte však na paměti, že pokud plot zasahuje do sousedova pozemku, může to vyvolat právní komplikace. Pokud soused má rozumné důvody proti výstavbě plotu, může požadovat, abyste se zdrželi jeho zřizování podle § 1020 občanského zákoníku, což může uložit povinnost oplotit pozemek.
Pokud plánujete postavit plot přesně na hranici pozemku a soused s tím nesouhlasí, musíte jeho nesouhlas respektovat. Máte však několik možností, jak se s touto situací vyrovnat. První možností je posunout plot úplně na svůj vlastní pozemek a postavit ho na své náklady, což vám umožní pokračovat bez nutnosti získávat souhlas souseda. Druhá možnost, pokud se cítíte silní ve svém právu, je podat návrh k soudu, aby sousedovi nařídil plot postavit.
Betonové ploty jsou stále oblíbenou volbou pro ohraničení pozemků mezi sousedy. Mezi jejich hlavní výhody patří vysoká odolnost vůči povětrnostním podmínkám a dlouhá životnost. Betonový plot se také snadno udržuje a nabízí vysokou úroveň soukromí. Na druhou stranu, někteří lidé se obávají, že stavba betonového plotu může vyžadovat souhlas souseda nebo stavební povolení.
Opak je však pravdou; na betonové ploty, stejně jako na další typy oplocení, nepotřebujete povolení od souseda, pokud stavíte na vlastním pozemku. Při výběru správného plotu pro vaši zahradu je důležité zohlednit nejen estetiku, ale také funkčnost. Jak jsme již zmínili, oplotění pozemku nemusí vyžadovat souhlas souseda, ale je dobré o tom s ním promluvit.
Sousedé se často snaží nalézt kompromis, který zajistí jak ochranu soukromí, tak harmonii s okolními pozemky. Vzhledem k tomu, že sousedé mohou být zvědaví a sledovat aktivity na vašem pozemku, je důležité mít na paměti, jaký plot postavíte. Vhodné řešení může zahrnovat kombinaci přírodních a umělých materiálů, které zajišťují jak ochranu soukromí, tak vizuální harmonii s okolím.
Čí je plot a kdo se o něj stará?
Plot mezi sousedy patří oběma majitelům pozemků, pokud není dohodnuto jinak. Oba sousedé mají povinnost se o něj starat a udržovat ho. Občanský zákoník (§ 1024 a 1028 NOZ) se vztahuje také na situace, kdy se rozhodujete o stavbě plotu.
Vlastník pozemku má povinnost oplotit svůj pozemek, pokud to vyžaduje stavební zákon nebo místní předpisy. Můžete postavit plot na vlastním pozemku, ale musíte dodržovat platné předpisy a normy, například výšku plotu a jeho umístění vůči hranici pozemků.
Občanský zákoník používá termín rozhrada, který zahrnuje různé typy ohraničení pozemku, jako jsou ploty, zídky nebo živé ploty. Rozhrady mezi sousedními pozemky se považují za společné, což znamená, že každý vlastník má právo užívat plot nebo zeď až do poloviny její tloušťky. Pokud jsou rozhrady dvojité, tedy každá strana má vlastní oddělené ohrazení, každý soused se stará o svou část na vlastní náklady.
Spory ohledně plotu mezi sousedy by měly být nejprve řešeny vzájemnou dohodou. Ano, soused může požadovat, aby byl plot postaven na jeho straně hranice, ale pouze pokud je to dohodnuto a neodporuje to platným předpisům. Na tyto otázky odpovídá Stavební zákon a Nový občanský zákoník.
Stavební povolení a souhlas souseda
Na úvod je dobré říct, že žádný zákon majiteli neukládá povinnost oplotit svůj pozemek. Může tak učinit pouze soud na návrh souseda. Podmínkou je, že nebude narušené účelné užívání pozemků a že je oplocení potřebné k zajištění nerušeného výkonu vlastnických práv sousedů, například chov domácích zvířat nebo třeba pěstování zeleniny.
Stavební povolení a souhlas souseda nepotřebujete, pokud plot:
- nepřesáhne výšku 2 metry (a je průhledný)
- nehraničí s komunikací nebo veřejným prostranstvím
- je v zastavěné oblasti
- není v památkově chráněném území nebo památkové zóně
- není na území hlavního města Prahy, kde platí podrobnější předpisy
- nevyžaduje terénní úpravy
V takovém případě ani nepotřebujete souhlas souseda, bude-li plot stát na vašem pozemku a nebude zasahovat do jeho. V rámci dobrých sousedských vztahů je ale dobré se vždy alespoň zmínit nebo domluvit a najít kompromis, který bude funkční i estetický pro obě sousedící strany.
Čí je podle zákona plot a která strana je moje?
Občanský zákoník definuje plot, zeď, mez, strouhu nebo jinou přirozenou či umělou překážku jako rozhradu. Je-li rozhradou zeď, může ji využívat každý vlastník ze své strany do poloviny její tloušťky. Může si do ní vytesat i výklenky, ale nesmí ohrozit zeď ani překážet sousedovi v užívání jeho části.
Pokud je rozhrada dvojitá nebo má rozdělené vlastnictví, udržuje každý svůj díl na vlastní náklady. Pokud hrozí, že vinou zanedbání údržby rozhrady dojde k tomu, že se hranice pozemků stane neznatelná, může soused požádat o opravu nebo obnovení rozhrady.
Postavíte-li si plot na vlastním pozemku, jste jeho vlastníkem. Očekává se tedy jeho obstarávání a údržba. Pokud je plot na hranici dvou sousedských území a nelze určit jeho majitele, zpravidla jsou vlastníkem obě strany a předpokládá se podílení na nákladech a opravách. Jestliže ho ale jeden ze sousedů vybudoval na vlastní náklady, je výlučně jeho a musí se o něj řádně starat.
Dříve platilo pro určení toho, který plot je můj, nepsané pravidlo, že vlastníka pozemku je plot po pravé straně. V zákoně ale nic takového nenajdeme a šlo pouze o ústní dohody a lidové tradování.
Co dělat, když soused nesouhlasí se stavbou plotu
Jestliže chcete stavět plot přesně na hranici pozemku s rozdělením nákladů, a soused řekne ne, musíte jeho nesouhlas respektovat. A máte dvě možnosti, jak se situací naložit:
- Můžete plot posunout celý na vlastní pozemek a postavit ho na svoje náklady. V takovém případě sousedovo svolení nepotřebujete. Stavební povolení ne/potřebujete podle podmínek uvedených výše.
- Můžete podat návrh k soudu, aby sousedovi přikázal plot postavit. Má-li však rozhodnout ve váš prospěch, musí k tomu mít relevantní důvod (například se na vašem pozemku pohybují sousedova zvířata).
Každý pozemek má svá specifika. Náš článek poskytuje obecně platné informace, ale konkrétní situaci vždy konzultujte s odborníkem. Výše jsme vysvětlili, jak je to s ploty mezi sousedy. Tedy, že nepotřebujete souhlas souseda k tomu, abyste si mohli ohraničit svůj pozemek těsně kolem jeho hranice, ale v rámci dobrých vztahů je dobré se o tom minimálně pobavit.
Společným cílem bude pravděpodobně funkčnost plotu a to, aby se hodil do okolní zástavby. Jde o případy, kdy soused pozemek aktivně užívá, nikoli například o zpustlou zahradu nebo o parcelu čekající na svého majitele.Klasikou mezi ploty, která zapadne do prostředí a nebude dráždit okolí svou extravagancí, jsou čtyřhranná zahradní pletiva, svařované sítě nebo nižší varianty průmyslového oplocení.
A jak vysoké by oplocení mezi sousedy mělo být? Opět záleží na domluvě nebo vašich preferencích. Znovu připomínáme, že kdyby měl být plot vyšší jak dva metry, potřebujete stavební povolení. Pro inspiraci se podívejte třeba na to, jaké výšky plotu jsou u zákazníků nejžádanější.
U sousedských rozhrad se vám také pravděpodobně budou hodit stínící tkaniny, přírodní štípaný bambus nebo umělý živý plot. Protože co si budeme, zvědavé oči sousedů mohou nadělat zlou krev a není nad soukromí u bazénu, grilování nebo zahradničení.
Regulace stavebním zákonem
Stavba plotu je často nedílnou součástí realizace stavby samotné, mnohdy však probíhá samostatně a nezávisle na nové výstavbě či rekonstrukci. Stávající právní úprava obsažená ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 79/2 v písmenu f) pro výstavbu oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím (chodník) a které se zároveň nachází v zastavěném území či zastavěné ploše nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. V praxi to tedy znamená, že při splnění výše uvedených podmínek stavebník pro takovýto typ oplocení nebude potřebovat ničeho ze strany stavebního úřadu.
Typickým příkladem oplocení bez nutnosti povolení jsou stavby oplocení do výšky 2 metrů u řadových domů, kdy plot začíná až za domem a nedochází tak k jeho střetu s chodníkem či komunikací.
Práva sousedů
Pokud u takového plotu soused zvolí zjevně nepřiměřený typ oplocení, zejména s ohledem na zastínění sousedního pozemku, není v pravomoci stavebního úřadu řešit nesouhlas souseda s typem oplocením, ale takto „ postižený „ soused se musí bránit prostřednictvím civilní žaloby v rámci ochrany před imisemi. V případě, že stavba plotu nevyžaduje povolení, ale vyžaduje provedení zemních prací nebo terénních úprav (což oplocení zpravidla vyžaduje - např. hloubení jam a kotvení sloupů) je povinností stavebníka zjistit si informace o existenci staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu. (§79/4 stavebního zákona).
Problematické jsou situace mezi sousedy, kdy se plot umísťuje nad prováděné terénní úpravy (opěrné zdi), kdy faktická výška rozhrady může dosahovat více jak 2 metry, a přesto nebude vyžadovat povolení. Právní úprava v tomto kontextu chybí. Z aplikační činnosti stavebních úřadů vyplývá, že výška opěrné zdi a plotu se nesčítá, a zpravidla není počítána od souseda položeného níže, ale výška oplocení se počítá od úrovně terénu pozemku, který se oplocuje.
Pozor na chráněné oblasti
Pozor i na situaci, kdy pozemek, který se má oplotit, leží v památkově chráněné oblasti. Komplikovanější situaci bude mít stavebník, který oplocuje pozemek, který hraničí s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou komunikací nebo volí výšku plotu vyšší než 2 metry. V takové případě již stavba oplocení vyžaduje vyřízení územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Pokud se jedná o novostavbu, je povolení takového plotu zpravidla zahrnuto už do žádosti týkající se stavby samotné.
tags: #betonový #plot #mezi #sousedy #legislativa