Chodníky v zahradě jsou důležitou součástí, která usnadňuje pohyb i za nepříznivého počasí. Pokud jste se již vypořádali s jejich stavbou, přichází na řadu další krok - výsadba kolem nich. Ať už jste zvolili nášlapné kameny nebo zámkovou dlažbu, správně vybrané trvalky a půdopokryvné rostliny dokážou proměnit fádní plochu v kvetoucí a voňavou oázu.
Osázení chodníků z nášlapných kamenů a dlažby
Nášlapné kameny jsou skvělým řešením zpevněné cesty mezi záhony nebo napříč zahradou. Častokrát ale musíme řešit nepříjemné prorůstání trávy a plevele mezi spárami, jejichž likvidace nás stojí spoustu času i námahy. Pokud je cestička uprostřed zahrady, s trávou bychom se asi smířili, ale okolo záhonů působí neupraveně a chaoticky. Plevele i tráva navíc mají tendenci prorůstat i do záhonů a nám nezbývá nic jiného než pečlivě nevítané rostlinky odstraňovat a plevelit.
Jak zabránit prorůstání plevele a vytvořit kvetoucí bariéru
Abyste jednoduše a bez použití chemie zabránili prorůstání plevele, stačí okraje nášlapných kamenů hustě osázet nízce rostoucími rostlinami. Ty vytvoří přirozenou a kvetoucí bariéru. Mezi šlapáky vysazujte takové kytičky, které jsou nižší než došlap, sázení je ideální 1-2 cm pod povrch nášlapných kamenů. Pokud máte velké mezery mezi nášlapnými kameny a i zde se zachycují trsy rostlin, můžete některé nízké rostlinky vysázet i sem. Dáváme ovšem pozor, abychom je nevysadili příliš blízko u "šlapáků", kde bychom je mohli při chůzi poškodit a pošlapat.
Výběr rostlin pro osázení chodníků
Při výběru rostlin se nejdříve řiďte podmínkami daného místa, tzn. osluněním, druhem půdy, její propustností, vlhkostí a kyselostí. Rostlinám by mělo stanoviště maximálně vyhovovat, protože jen tak budou zvládat zátěž v podobě sešlapu. V opačném případě rostliny sice porostou, ale intenzivní sešlapávání na nejvytíženějších místech pravděpodobně nevydrží. Většina nízkých či plazivých rostlin se velmi snadno rozrůstá a poměrně rychle tak esteticky zaplní fádní šedou plochu chodníku. Dobrou službu udělají i pro šlapáky, které zpevní anebo promění dlažbu na vaší zahradě v příjemnou mozaiku barev.
Doporučené rostliny, které snesou občasný sešlap:
Čtěte také: Zelené střechy a bezúdržbové trvalky
- Mateřídouška úzkolistá (Thymus) - stálezelená, krásně kvete a báječně voní. Doporučené kultivary pro dlažbu: 'Minimalist' nebo 'Rasta'.
- Úrazník šídlovitý (Sagina subulata) - vytváří husté zelené bochánky, podobné mechu, s drobnými bílými květy. Preferuje polostín, ale zvládne i přímé slunce s dobrou drenáží a nepříliš suchou půdou. Na zimu zatahuje do půdy a na jaře opět obrazí. Kultivary: 'Spring Lime' se zelenožlutými listy nebo 'Aurea' s listy zlatožlutými.
- Devaterník (Helianthemum) - stálezelená, nízká trvalka s rozmarýnovými listy. Miluje slunná stanoviště a sušší propustnou půdu. Kvete žlutě nebo růžově, vytváří keříky s výškou kolem 20 cm.
- Silenka bezlodyžná
- Lomikámen
- Zvonky
Další půdopokryvné rostliny vhodné do spár, které se rozrůstají a odolávají sešlapu:
- Kotula (Leptinella potentillina) - velmi odolná, plazivá skalnička, dosahuje výšky do 7 cm.
- Dobromysl obecná odrůdy 'Compactum'
- Máta korsická (Menthella corsica) - nejdrobnější máta, vhodná na vlhčí stanoviště v okolí rybníků nebo potoků.
- Zvěšinec zední (Cymbalaria muralis) - velmi působivá na suchých místech mezi kameny, původně kvetoucí fialově, kultivar Alba má bílé květy.
- Popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea) - rychle se rozrůstá, lze použít do salátů. Pozor na jeho rozpínavost.
- Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria 'Variegata') - pestrolistá varianta, méně agresivní než jednobarevná. Je nutné ji udržovat nízkou a oddělit od okolních ploch.
Na slunné místo se zejména hodí jahodník, mochnička, pomněnka a lomikámen. Na polostinná až stinná zase barvínek, který má více barevných variant. Dále třeba vrbinka penízková a pupkovec jarní, tyto trvalky se hodí pro zásaditější půdu. Vybíráme z druhů, které bez úhony snesou pravidelné sešlapávání, případně i přejíždění autem. Vzhledem k okolí, kde vyrůstají, musí snést vysoké teploty a extrémní sucho. Měly by si rovněž poradit s omezeným příjmem závlahy, a to spíše v podobě nepravidelných srážek než kropení z konve. Naopak se na takových místech bude skvěle dařit rostlinám vyžadujícím dobře drenážované podloží. Vyzkoušejte ostřici, mazus nebo plazilku.
Příprava půdy a výsadba
Před samotnou výsadbou je potřeba celé prostranství uklidit od nečistot, spadaného listí, vytrhat nežádoucí plevele a připravit jamky pro sázení. Samotné osázení šlapáků předchází upravení půdy - zhutnělá půda se vyrýpne a smíchá s trochou nadrceného štěrku (frakce 4/8, poměr 1/3 štěrku při propustné zemině), abychom vytvořili zpevňující podloží. Vytěženou zeminu ale neodstraňujeme, nýbrž jí smícháme s trochou nadrceného štěrku, abychom vytvořili zpevňující podloží. Vysazovat můžete rostliny jednoho, ale i vícero druhů (nejlépe dvou, max. tří). Půdu ve spárách před výsadbou odplevelte a zkypřete, po vysazení trvalek zavlažte. Po výběru rostlinek se pustíme do samotné přípravy na osázení.
Sazenice se rychle rozrůstají a časem vyplní všechny mezery. Proto se nebojte provést výsadbu hustě s rozestupem cca 20 cm. Tak zabráníte opětovnému prorůstání plevele mezi květinami, které vytvoří přirozenou a kvetoucí bariéru. Usazené rostlinky zasypeme připravenou zeminou, smíchanou se štěrkem a velmi pečlivě a důkladně prolijeme. Zálivku opakujte pravidelně pár dnů, dokud nezakoření. U nově vysazených rostlin může trvat až dva roky, než se cesta zcela sjednotí s okolním záhonem a zabrání prorůstání plevelu, ale za tu krásu to určitě stojí.
Půdopokryvné rostliny jako alternativa trávníku
Trávník je bezesporu nejrozšířenější půdopokryvná rostlina, ale nehodí se všude a má poměrně vysoké nároky na světlo, slunce, zavlažování či sekání. Půdokryvných rostlin je opravdu široká škála od popínavých rostlinek, bylinek, až po listnaté a jehličnaté dřeviny. Důležité je vybírat takové, jimž poskytnete přesně takové podmínky, které vyžadují. My se budeme soustředit na ty nízké, které nahradí trávník.
Čtěte také: Vlastnictví plotu mezi sousedy
Druhy půdopokryvných rostlin a jejich podmínky
| Rostlina | Stanoviště | Vlastnosti |
|---|---|---|
| Břečťan popínavý | Stín, sucho | Nenáročný, vhodný i pro začínající zahradníky |
| Barvínek | Stín, sucho | Nenáročný |
| Tlustonitník klasnatý | Stín, sucho | Stálezelená rostlinka, nenáročná |
| Skalník | Slunce i stín | Nenáročná listnatá dřevina, mrazuvzdorná |
| Mateřídouška úzkolistá | Slunce nebo polostín | Aromatická rostlina s plazivým stonkem, mrazuvzdorná |
| Úrazník položený | Slunce nebo polostín | Vytváří zelené koberce s bílými květy, mrazuvzdorný |
| Mechovec kostrbatý | Nízká bylina | Tvoří souvislé koberce tmavě zelených listů, výška 5 cm, mrazuvzdorný |
| Rozchodník Sachalin | Slunné nebo polostinné stanoviště | Šedo-purpurové zabarvení listů, výška 5-8 cm, purpurové květy |
| Rozchodník Winter Lemon | Slunce nebo polostín | Stálezelená trvalka, vytváří zlato-žluté koberce |
| Nízké plamenky | Slunce, suchá písčitá, propustná půda | Velmi nenáročné, kvetou v květnu fialovo-růžovými kvítky |
Výhody půdopokryvných trvalek
- Minimální údržba: Trvalkový záhon je téměř bezúdržbový, stačí jen občas odstranit plevel, než se rostlinky rozrostou.
- Estetická hodnota: Udělají parádu květem i listem, vytvářejí nádherné kvetoucí koberce.
- Prevence plevele: Husté porosty zabraňují prorůstání plevele.
- Vylepšení mikroklimatu: Doplní záhony a zajistí kompaktnost.
- Přizpůsobivost: Vhodné do skalek, podél cest, na okraje záhonů, ale i do nádob a květináčů.
Péče o půdopokryvné rostliny
Než rostlinky pokryjí plochu, je ideální povrch zeminy ochránit třeba mulčem, aby nevysychala. Na konci sezóny, než udeří zima, se nepouštíme do hrabání spadaného listí. To by totiž mohlo půdokryvné rostliny nenávratně poškodit. Většině skalniček se daří v normální, spíše hlinitopísčité půdě. Skalničky se vysazují nejlépe na jaře v období od března až do května nebo na podzim od srpna až do října. Rostliny v kontejnerech lze vysazovat po celé vegetační období s výjimkou horkých letních dnů. V průběhu roku je třeba skalku udržovat čistou od plevele a dbát na dostatek vláhy. Je nutné se pravidelně starat o ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům. Skalničky se zásadně nehnojí průmyslovými hnojivy.
Trvalky a opylovači: Kvetoucí zahrada plná života
Kvetoucí záhon nespočívá jen v kráse trvalek. Jsou to i okrasné kvetoucí keře a letničky, které právě teď ukazují svou krásu. V zahradě osázené z jehličnanů budete marně hledat barevné motýly a včely. Proto je důležité sáhnout po květech, které přímo překypují nektarem, aby měli čmeláci a samotářky postaráno o nektar na celou sezónu.
Proč jsou včely a čmeláci důležití?
Známý fyzik Albert Einstein kdysi řekl: "Když umře poslední včela, lidstvu zbývá méně než 5 let života". Pro někoho možná přehnaný výrok, ale bohužel je pravdivý. Právě včely zajišťují to, abychom měli na stromech úrodu a tvořily se semena. V opylování jsou na prvním místě. Můžeme je podpořit a přilákat do zahrady právě správným výběrem trvalek a stromů, které lákají hmyz a zejména včely. Kromě tohoto přínosu získáme i okrasnou zahradu s množstvím rozkvetlých záhonů, kvetoucích od jara až do prvních mrazů.
Rostliny lákající opylovače
Včely láká kromě vůně i barva a tvar květu. Včely vidí barevně. První krátké přelety včel začínají už při teplotě 10 °C, hromadné přelety již od 15 °C. Proto je třeba zajistit kvetoucí rostliny a dřeviny již při těchto teplotách. Vděčné jsou drobné jarní cibuloviny, kvetoucí ovocné stromy a keře a zejména vrby. Mnohé ovocné dřeviny jsou cizosprašné, čili k opylení je potřebný pyl z jiné dřeviny, a opylení zajišťují právě včely. I rostliny v trávníku mají pro včely své opodstatnění. Vyskytují se v něm zejména pampelišky, jetel, sedmikrásky, které včely rády navštěvují.
Včely kromě květů potřebují mnohem více. Květy pro včely jako potrava jsou jen jednou z podmínek nezbytných pro jejich existenci. Potřebují i útočiště, domov, zdravou přírodu bez chemických postřiků a herbicidů. Pokud máte prostor, vytvořte jim květinovou louku. Na velkých plochách je ideální, pokud sečete postupně. Ponechte v pásech nebo kruzích určitou vykvetlou část nebo přirozenou louku. V tomto prostoru najde útočiště a potravu více druhů hmyzu a mnohé zde dokončí i svůj vývojový cyklus. Nezapomeňte na vodní prvek, misku s vodou nebo napajedlo. Vhodným doplňkem a dekorací v zahradách je v posledním období domeček pro hmyz. Můžete ho vytvořit z různých kousků dřeva, stébel, mechu a rostlinného materiálu. Umístěte ho na tiché a ničím nerušené místo v zadní části zahrady. Pak můžete jen sledovat, jaký hmyz se v něm usídlí.
Čtěte také: Historie Praha Mezi Ploty
Skalky a suché zídky
Správně založená skalka, která je osázena vhodnými rostlinami potěší každého zahrádkáře a milovníka skalniček. Její údržba nemusí být vůbec náročná. Na stavbu skalky se dají využít mimo přirozené svahy i umělé svahy, navazující na stěnu, zeď či plot. Dokonce i rovinatý terén se může vhodnými terénními úpravami přetvořit na krásnou skalku, u níž může být jezírko. A nakonec skalničky se dají pěstovat i na rovině mezi plochými kameny, kde je tu a tam umístěný i masivnější kámen nebo jejich skupina. Skalka se dá založit ve všech polohách bez ohledu na půdní podmínky, protože ty se dají v každém případě upravit.
Výběr rostlin pro skalku a suchou zídku
Mezi nejkrásnější drobné trvalky do skalky a zídky patří kvetoucí plamenky (Phlox), mateřídouška (Thymus sp.), mydlice (Saponaria), štěničník (Iberis) a například měkká trvalka úrazník (Sagina) a tařička (Aubrieta). Ty tradičnější jsou rozchodníky (Sedum) a skalní růže (Sempervivum). Zajímavé převisy vytvoří i Aster ericoides 'Snowflurry'. Na konci podzimu vás zaplaví množství bílých drobných převislých kvítků.
Příprava a péče o skalku
Před vlastním vysázením skalky je třeba připravit plán výsadby. Nejlepší je vybrat si podle katalogu vhodné druhy skalniček, zakreslit je do plánku skalky a zvolit jim vždy vhodné společníky. Důležité je, aby na skalce kvetlo vždy několik druhů od jara až do podzimu. Ve skalce není prostor na používání textilie. Základem je čistá odplevelená plocha, vhodné kameny, štěrk, skály. Skalku můžete založit i na rovině, ale je hezčí, pokud se snažíte kopírovat terén. Počáteční období po výsadbě je náročnější na údržbu. Pokud se skalničky již zakoření a rozrostou, plevelům nedají šanci.
Zvolte větší kameninovou nebo plastovou nádobu s odtokovým otvorem, na její dno nasypte štěrk nebo kamenivo jako drenáž. Do této připravené směsi můžete vysazovat skalní růže (Sempervirens), rozchodníky (Sedum), plaménky (Phlox subulata), iberka (Iberis). Druhy, které vytvářejí koberce umísťujte po obvodu nádoby a kusy zvolte podle samotné velikosti. Pokud použijete skalní růže samostatně, vytvořte k nim malou imitaci země. Doplňte kámen, dřevěné paličky, štěrk.
tags: #trvalky #mezi #kameny #a #dlažbu #pěstování