S přicházejícím jarem mnozí z nás začínají plánovat, co si letos vysadí na zahrádce. Vášeň pro zahradničení ale není nutné pěstovat jen na vsi či předměstích. V posledních letech se ve větších městech stávají trendem takzvané zelené střechy. Kromě jejich praktických výhod, jako je třeba zlepšení tepelného komfortu v interiéru, snížení provozních nákladů či vytvoření příjemného prostoru pro odpočinek, a pozitivního vlivu na životní prostředí, navíc skýtají prostor pro pěstování rostlin a plodin.
Typy zelených střech a jejich údržba
Existují tři základní typy zelených střech. Důležité je zvážit, kolik péče chcete zahradě v budoucnu věnovat. Zelená střecha je prakticky bezúdržbové izolační řešení, které začíná využívat stále více nadšených milovníků zeleně.
Extenzivní zelené střechy
Na údržbu je nejméně náročná takzvaná extenzivní zelená střecha, jejíž vegetace vyžaduje kontrolu a případné přihnojení jen jednou či dvakrát do roka, jinak si „vystačí“ sama. „Extenzivní zelená střecha má jednoduchou, nenáročnou vegetační skladbu. Je proto i cenově nejdostupnější a realizovat ji mnozí zvládnou i svépomocí,“ vysvětluje Tomáš Truxa z divize ISOVER, Saint-Gobain. U extenzivních střech, kde nepočítáme s přílišným přínosem vlastních aktivit a údržby, se mocnost vegetačního souvrství zpravidla pohybuje v 5-10-15 centimetrech. Takový horizont obvykle vystačí jen těm skutečně nenáročným rostlinám, což ale rozhodně není ke škodě. Potřebujeme, aby to zvládaly bez nás. I téměř bezúdržbová extenzivní vegetační střecha může být vysoce estetická. Osadit se dá například rozchodníky a netřesky, které můžete znát jako běžné skalničky. Extenzivní střecha ve své nejprostší podobě obvykle nezáří smaragdovou zelení a neševelí stonky trav, ale umí být nádherná. Postará se o to například série barevných a tvarově pestrých rozchodníků (bílý, šestiřadý, španělská, skalní, květonosný, pochybný) a netřesků (pavučinatý, horský, výběžkatý). Na nehlubokých horizontech zazáří česnek fialový (nebo česnek kýlnatý), pažitka pobřežní, ostřice jarní, kostřava živorodá či šrucha velkokvětá.
Polointenzivní zelené střechy
Kompromisem mezi extenzivními a intenzivními typy je takzvaná polointenzivní zelená střecha. Hranice mezi extenzivní a polo-intenzivní zelenou střechou není úplně ostrá. Liší se mocností vegetačního souvrství (stojí někde mezi 15-30 centimetry), ale nedá se úplně říct, že by je charakterizovala vyšší míra péče. Spíš nižší míra ne-péče. Když je dlouhodobě sucho, říkají si o zálivku. Nejsou ale vyloženě žíznivé, jejich schopnost zadržovat vodu je kvůli prokořenění vysoká. Co tu roste? Rozchodníky, trávy, byliny, některé odolné trvalky a dřeviny. Konkrétně tu kariéru může udělat řebříček obecný, hvozdík kartouzek a hvozdíček lomikamenovitý, pažitka pobřežní, kociánek dvoudomý, tařice skalní, rožec plstnatý, devaterník velkokvětý, len vytrvalý. Své místo k životu tu naleznou jestřábníky, mydlice bazalkovitá nebo koniklec obecný. Do hlubších půd lze zakomponovat zvonek okrouhlolistý, hvozdík kropenatý, černohlávek velkokvětý, třezalky či zvěšinec zední. A tam, kde je vlhčeji? Tam by se mohlo líbit pryšcům. U polo-intezivních střešních zahrad se také setkáváme s trvalkami, které zdobí jen menší část roku, a nepříznivá období přečkávají ve formě oddenků či cibulek.
Intenzivní zelené střechy
Druhově rozmanitější a patrně estetičtější, ale na údržbu výrazně náročnější je intenzivní zelená střecha, na níž můžeme vysadit běžný trávník, stromy či dokonce zeleninovou zahradu. „Údržba je v jejím případě podobná jako na běžné zahradě, její náročnost nicméně závisí na typu zeleně,“ říká odborník z ISOVERu. Náročné je podle něj i samotné založení tohoto typu střechy, do něhož se není radno pouštět svépomocí. Lepší je se poradit se zahradníkem a zahradním architektem. Intenzivní zahrady formálně počínají tam, kde se mocnost vegetačního souvrství míjí s 30 centimetry, ale tento údaj nemá horní mez. Čistě teoreticky tak můžete narazit i na střešní zahrady, jež nesou metrovou hloubku substrátu (což bude u běžné rezidenční zástavby spíše výjimkou). Intenzivní střešní zahrada je vlastně normální okrasná (nebo i produkční) zahrada, na níž může růst kde co. Není neobvyklé tu narazit na keře, nízké stromy. Může tu fungovat trávník, nebo trvalky. Pochopitelně, že nároky péče tu dorovnávají okrasnou/užitkovou zahradu pozemní, a ještě je mírně překonávají, protože manipulace s technikou a zahradním náčiním tu nemusí být zrovna snadná. Intenzivní zahrady si obvykle nezařizujete proto, abyste měli louku. I tak tu ale můžete zajímavé kompozice vytvářet například s druhy, jako je kopretina bílá, rmen barvířský, hvězdnice zlatovlásek, chrpa čekánek, kosatec podivný a německý, divizna černá. Růst tu bez obtíží může sveřep střešní, kostřava ametystová a popelavá, strdivka brvitá. A z dřevin-křovin? Klasikou jsou ty, které se drží při zemi. Dá se říct, že vaše volba střešní zahrady ovlivní následující: u extenzivní zahrady si ušetříte budoucí práci a péči, ale potrápíte se u volby konkrétních druhů podle stanoviště hloubky substrátu, kterým disponujete (a to v rozdílných horizontech doslova podle centimetrů). U intenzivní zahrady to, co vysadíte, moc řešit nemusíte. Je to plus mínus normální zahrada, poroste tu skoro všechno. Ale péče o ni vám dá zabrat.
Čtěte také: Vše o hliníkových plotech
Realizace zelené střechy
Realizace ploché vegetační střechy není obtížná. Podobně jako u střech s běžnou krytinou je třeba dbát na dostatečnou nosnost konstrukce a vhodnou tepelnou izolaci. Hydroizolace musí mít navíc atest proti prorůstání kořínků. „Skladbu vegetačního souvrství nad hydroizolací tvoří geotextilie, hydrofilní minerální vlna, extenzivní minerální substrát a rostliny. Za určitých podmínek se pak přidává ještě nopová fólie,“ vypočítává Tomáš Truxa. Šikmá střecha může být na rozdíl od té ploché výhradně extenzivní. „U šikmé střechy lze geotextilii vynechat, skladbu je však třeba doplnit drenážními zpomalovači, tedy přepážkami mezi deskami minerální vlny zabraňujícími rychlému odtoku vody. Vhodná je i kapénková závlaha. Již v počátcích realizace zelené střechy je nutné zvážit, co na ní budeme chtít pěstovat.
Výběr vegetace
U výběru vegetace je třeba přihlížet k místním klimatickým povětrnostním vlivům i faktorům specifickým pro konkrétní budovu. „U klimatických vlivů je třeba řešit například množství srážek, výskyt suchých období či období mrazu se sněhovou pokrývkou i bez ní nebo průměrné trvání slunečního svitu. U faktorů specifických pro budovu se pak musíme zaměřit kupříkladu na únosnost střechy a její oslunění, zastínění okolními budovami, účinek emisí odpadního vzduchu či využití srážek jako důsledku expozice a sklonu střechy,“ vysvětluje Tomáš Truxa. Důležitou roli hraje i typ střechy. Předpěstovanými rozchodníkovými koberci lze například osadit jak ploché, tak šikmé extenzivní střechy. Na ploché se pak hodí kupříkladu řízky rozchodníků nebo minisadbovače, na šikmé zase ecorastry, ať už předpěstované, či realizované přímo na stavbě. Pro polointenzivní zelené střechy se využívá výsadba, výsev nebo travní koberce. U šikmých intenzivních střech je nutné zvážit vhodnost některých postupů a vyřešit způsob založení vegetace. Mezi ty nejčastější patří výsev, výsadba a aplikace řízků rostlin. „Nejefektivnější je přitom kombinace výsevu a výsadby. Vyseté rostliny se budou teprve vyvíjet, zatímco vysazené již budou zaplňovat plochu. U šikmých střech je ovšem možné výsev a řízky aplikovat pouze za využití nějaké fixace, například hydroosevem. Až budete mít všechny podmínky zmapované a souvrství adekvátně zrealizované, můžete si připravit semena a sazenice. Je nicméně třeba myslet na to, že zelené střechy mají svá specifika a vyžadují jiný přístup než klasické pozemní zahrady.
Bezúdržbové trvalky pro zelené střechy
Trvalky jsou skvělou volbou, pokud máte málo času nebo se chcete prioritně věnovat zeleninové zahradě, a zároveň toužíte po barevných záhonech. Trvalky neboli vytrvalé byliny jsou víceleté nedřevnaté rostliny. Jejich výhoda tkví v tom, že je stačí vysadit jen jednou a každý rok znovu vyrostou a vykvetou. Nepříznivé vegetační období, jako je zima nebo sucho, dokážou přečkat bez „újmy na zdraví".
Ideální rostliny pro extenzivní zelené střechy
Společnost Knauf Insulation je v tuzemsku předním dodavatelem zelených střech. Firmou nabízený systém Urbanscape se skládá z předpěstovaných zelených koberců, které jsou tvořeny z 10 až 12 druhů rozchodníků. „Rozchodníky jsou suchomilné a vytrvalé rostliny. V porovnání s jinými druhy jsou velmi odolné prosti extrémním teplotám, a to jak vysokým, tak nízkým. Stačí je jednou ročně pohnojit a budou vypadat krásně v každém ročním období,“ vysvětluje Pavel Přech. Součástí systému je i ochranná fólie proti prorůstání kořenů, drenážní fólie a speciální substrát. Díky mělkým kořenům těchto sukulentních trvalek ale není potřeba nijak vysoká vrstva živné půdy.
Pomyslným středobodem vegetace v rámci zelené střechy EUREKO GREEN budou rozchodníky. Ty ve většině případů tvoří 85 % až 95 % všech rostlin. Konkrétně jde o rod Sedum, který je z pohledu hospodárnosti s vodou na vysoké úrovni. Vybrat můžete například rozchodník bílý neboli Sedum album, u něhož oceníte tvorbu husté vegetace a vizuálně zajímavou změnu barvy ze zelené na červenou. Podstatná je jeho odolnost. Takový rozchodník nachový alias Sedum spurium má naopak výraznější lišty, takže cílí na nepřehlédnutelný vzhled v kombinaci s odolností proti mrazu. Dále je to poměrně nízký a rychle rostoucí rozchodník ostrý čili Sedum acre, který je často doporučován pro vytvoření základní vegetace. Jeho barva je žlutá. U jednotlivých druhů vezměte v potaz také orientaci střechy. Například do návětrné strany vysaďte spíše menší druhy rozchodníků. Ty nebudou vyčuhovat z plastových šablon. Na jižní stranu střechy s vyššími teplotami přijdou vhod odolnější druhy jako Sedum acre a další. Právě kombinování jednotlivých rozchodníků je přínosné nejen pro celkovou stabilitu vegetačního systému, ale i výsledný design zelené střechy EUREKO GREEN. I když suchomilné rostliny mají jedinečný vzhled a zelenou střechu oživí, myslete na zastoupení v množství 5 % až 10 %, protože v horších povětrnostních podmínkách nemusí být tak stabilní. Při návrhu zelené střechy EUREKO GREEN přihlížejte k barevnosti finální podoby střešní vegetace. V ideálním případě si vyberte tři až šest druhů rozchodníků a k nim přidejte alespoň jeden až dva druhy doplňkových rostlin.
Čtěte také: jak ušetřit na údržbě střechy
Tabulka: Příklady vhodných bezúdržbových trvalek na střechu
| Název rostliny | Vlastnosti a doporučení |
|---|---|
| Mateřídouška (Thymus serpyllum/pseudolanuginosus) | Voňavá bylinka, téměř nezničitelná, odolná vůči mrazu i suchu. Potřebuje slunné místo a propustnou, písčitou zeminu. Ideální na skalku. |
| Rozchodník (Sedum) | Obdivuhodná odolnost, vydrží severské mrazy, plné slunce, vysoké teploty i půdu chudou na živiny. Není třeba hnojit. Různé druhy pro různé barvy a odolnost. |
| Agastache (Agastache) | Krátkověká trvalka, dorůstá 50-100 cm. Hodí se k bujně rostoucím rostlinám. Vyhovuje jí suché a slunné stanoviště. |
| Krásnoočko (Coreopsis) | Výrazně kvetoucí trvalka, má ráda dobře propustnou půdu, sucho a sluníčko. Odolá horku i mrazu. Vytváří pohledné keříky od června do října. |
| Denivky (Hemerocallis) | Stálice mezi trvalkami. Tolerují vlhkou půdu i sucho, daří se jim na plném slunci i v polostínu. Mají krásně barevné liliovité květenství. |
| Yucca vláknitá (Yucca filamentosa) | Mrazuvzdorná varianta je prakticky nezničitelná. Ideální na suché, celodenně osluněné místo. Světle zelené listy, velké bílé soukvětí. |
| Koniklec obecný (Pulsatilla vulgaris) | Drobná vytrvalá rostlina s krásným fialovým květem brzy na jaře. Vyhovuje jí suchá, dobře odvodněná půda a slunné stanoviště. Hodí se na skalky. |
| Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) | Sukulentní rostlina, vydrží extrémní sucha i mráz. Nepotřebuje téměř žádnou půdu, daří se jí na skalkách. Vystačí si se srážkovou vodou. |
| Řebříček (Achillea) | Luční léčivá bylina, existují různé varianty. Dokáže růst téměř v každých podmínkách a kvete celé léto. Miluje slunné stanoviště a spíše sušší půdu. |
| Dračík (Penstemon) | Odolná rostlinka něžného vzhledu. Listy jsou nejprve bordové, pak zelenají. Má rád mírně vlhkou půdu a slunné stanoviště. |
Nevhodné rostliny
Za zmínku stojí také typy rostlin, kterým byste se měli vyhnout, protože jsou náročné na údržbu, nerovnoměrně se rozrůstají po střeše a mohou narušit vodní režim. Typickým příkladem jsou trvalky, keře, trávy vyžadující hodně vody nebo rostliny s hlubokým kořenovým systémem.
Předpěstovaná vegetace vs. výsadba ze semen
Mnohé potenciální zájemce o zelenou střechu EUREKO GREEN možná odradí výsadba ze semen. Ta je sice ekonomicky dostupná, na druhou stranu si musíte počkat, až vám porost dostatečně vyroste a hrozí riziko vyschnutí. Vydat se ale můžete i druhou cestou, kterou představuje předpěstovaná vegetace určená pro střešní krytinu EUREKO GREEN.
Výhody zelených střech
Zelené střechy mají mnoho praktických výhod. Protože zeleň na rozdíl od rozsáhlých betonových ploch, jichž bývají města plná, tolik neláká sluneční záření, přispívají vegetační střechy k redukci takzvaného tepelného ostrova, zlepšují okolní mikroklima, pohlcují prachové částečky, napomáhají fotosyntéze a ochlazují interiéry pod sebou - díky nim tak bude ve vašem bytě během léta snesitelněji a zároveň ušetříte třeba za klimatizaci. „Vegetační krytí způsobí, že teplota střechy většinou nepřesáhne 25 °C. Klasická střecha se v letních měsících dokáže rozpálit až na 80 °C, což v konečném výsledku tvoří rozdíl až 55 stupňů. Další pozitivní funkcí zelené střechy je její schopnost čistit vzduch a tím výrazně omezit prašnost uvnitř domu.
Máte-li však vyšší ambice, můžete se pokusit vytvořit takzvanou biodiverzní střechu. Ta především vytváří různá stanoviště pro živočichy pomocí modelací a vodních prvků i bohatším výběrem rostlin. Osázet ji lze například okrasnými travinami, letničkami, trvalkami či cibulovinami, ale také nízkými keříky a malými dřevinami. Její součástí může být i střešní jezírko. „Podporou biodiverzity pomůžete různým živočišným druhům, které moderní město jinak spíše omezuje. Vegetační střecha se může stát domovem pro hmyz, ptáky i jiné živočichy. Zdroj obživy nicméně zahrada nemusí poskytovat jen drobným živočichům v okolí, ale i svým majitelům. Na vegetační střeše si můžete vypěstovat spoustu bylin běžně využívaných v kuchyni, například bazalku, mátu, tymián či dobromysl. A má-li zelená střecha lokálně dostatečnou výšku, můžete si na ní udělat i zeleninovou zahradu. Keříkovým rajčatům bude například slunná plocha vyhovovat. Pěstovat na střešní zahradě pak můžete i keře a stromy, je však třeba zajistit správnou skladbu střechy a také myslet na jejich stabilitu a následnou údržbu. Stromy se stabilizují převážně kotvením balu či pomocnou kotvící konstrukcí. Je také třeba dbát na to, aby sazenice nepřevyšovaly vegetační vrstvu.
Čtěte také: Použití OSB desek na střechu
tags: #bezudrzbove #trvalky #na #strechu