Hromosvod je základním bezpečnostním prvkem každé budovy. Chrání objekt, jeho vybavení i osoby před účinky přímého úderu blesku. Způsob instalace se vždy odvíjí od typu střechy a použitého materiálu - jiné řešení je vhodné pro střechu plechovou, jiné pro taškovou či plochou. Umístění svodů (svislých vodičů) se volí podle členitosti objektu tak, aby byla zachována bezpečná vzdálenost od oken, dveří a kovových částí fasády.
České normy a legislativa pro střechy a hromosvody
V současné době platí nová evropská norma ČSN EN 62 305, která nahrazuje předchozí ČSN 34 1390. Nová evropská norma ČSN EN 62 305 platí pro nově instalované hromosvody od 1.12.2006. Od 1.12.2006 do 1.2.2009 bylo ustanoveno přechodné období, během kterého šlo za určitých podmínek instalovat hromosvody i dle staré normy ČSN 34 1390.
Od listopadu 2020 je účinná trojice norem řady ČSN 73 1901 Navrhování střech, která nahradila předchozí normu se stejným třídicím znakem z roku 2011. První část souboru norem týkajících se navrhování střech uvádí základní ustanovení pro všechny typy a sklony střech, bez rozdílu použité střešní krytiny. Norma platí pro nové střechy. Jako projektant staveb se často setkávám s tím, že na objektech rodinných domů s plochými střechami mi projektant elektrikář navrhne hromosvod s dvou i třímetrovými jímači.
Norma obsahuje zásady pro navrhování střech. Text normy obsahuje v kapitolách 4, 5 a 6 požadavky na vlastnosti střech a zásady pro návrh střech. Předpokládá se, že s touto částí normy budou pracovat především investoři při formulaci zadání díla, a soudní znalci při posuzování vad a poruch střech. Kapitoly 4, 5 a 6 zároveň slouží jako základní vodítko pro projektanta tak, aby při návrhu střechy neopomenul žádnou vlastnost anebo konstrukční souvislost střechy. V kapitolách 8 a 9 jsou podrobněji rozvedeny konstrukční souvislosti a zásady navrhování střech. Předpokládá se, že budou sloužit především projektantům jako pomůcka pro návrh střechy. Obsahují konstrukční zásady pro konstrukční varianty, vrstvy a detaily střech.
V přílohách jsou obsaženy příklady osvědčených řešení, podrobnosti k některým konstrukčním zásadám uvedeným v normě a pomůcky pro návrh střech. Informace v příloze F o navrhování střech s větracími kanálky (jednoplášťových střech větraných) jsou v této verzi normy ponechány z důvodu četných stavebních úprav těchto typů střech proto, aby byly zachovány informace o technickém řešení jako podklad pro návrh stavebních úprav.
Čtěte také: Pravidla pro umístění stavby
Zpracovateli normy ČSN 73 1901:2020 jsou Výzkumný ústav pozemních staveb - Certifikační společnost s. r. o., Centrum technické normalizace IČO 25052063, Doc. Ing. Šárka Šilarová, CSc. (ČVUT Fakulta stavební), Ing. Ivan Misar, Ph.D. (Česká hydroizolační společnost, odborná společnost ČSSI), Ing. Ladislav Bukovský (ČKAIT), Ing. Jan Klečka (Metrostav a. s.), Ing. Lubomír Keim, CSc. a další.
Rozdělení střech dle sklonu v normách
Součástí normy zůstává i rozdělení podle sklonu, kde zůstávají obvyklé hodnoty, na které jsme zvyklí, že plochá střecha je se sklonem do 5°, šikmá mezi 5° a 45° a strmá střecha má sklon nad 45°. To, co se významně mění, je, že možnost použití povlakových krytin pro šikmé střechy, což se používalo sice i dříve, ale v současné době je tato možnost i součástí normových podkladů.
Nové požadavky pro ploché střechy
Norma nově předepisuje, že sklon střechy s povlakovou krytinou by měl být větší než 3 % (oproti dříve zažitým 2 %). Jde ale o sklon samotné krytiny. Novinka je také v předpisu pro spádování žlabů. Norma pamatuje i na navazující konstrukce a podpůrné konstrukce dalších zařízení umístěných na střeše. Navržené řešení střechy včetně konstrukčních detailů a návaznosti vrstev musí být proveditelné, v průběhu provádění kontrolovatelné, opravitelné a musí umožňovat běžnou údržbu.
Legislativa pro zelené střechy
Důležitým předpokladem pro podporu zelených střech je legislativní a normativní prostředí. V České republice jsou na rozdíl od některých jiných evropských zemí zelené střechy v legislativě zmiňovány pouze okrajově, ale české zákony vytvářejí vesměs otevřené prostředí pro jejich širší uplatnění. Pro zelené střechy je důležité také normativní prostředí. Technické normy definují pojmy, určují kvalitativní požadavky na materiály a výrobky, stanovují postupy pro výpočet vlastností materiálů nebo pracovní postupy.
Kvalitativní ukotvení tedy zatím zeleným střechám poskytují české Standardy pro navrhování, provádění a údržbu - Vegetační souvrství zelených střech vydané odbornou sekcí Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně. Standardy ustalují terminologii zelených střech, stručně popisují jejich funkce a působení na budovu i na okolí, dělí zelené střechy podle několika kritérií a uvádějí požadavky na střešní konstrukce u různých druhů střech. Dále standardy definují požadavky na jednotlivé vrstvy ve vegetačním souvrství zelených střech: kořenovzdorná, ochranná, drenážní, hydroakumulační, filtrační a vegetační vrstva.
Čtěte také: jak správně umístit XPS pod hydroizolační fólii
Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. obsahuje vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace.
| Plocha | Mocnost souvrství vegetační střechy | Odtokový součinitel (v případě možnosti odtoku do kanalizace) |
|---|---|---|
| Plocha B | od 5 cm do 10 cm | dle měření v akreditované zkušebně dle ČSN EN 12056-3 |
| Plocha D | od 11 cm do 30 cm | dle měření v akreditované zkušebně dle ČSN EN 12056-3 |
| Plocha E | od 31 cm | dle měření v akreditované zkušebně dle ČSN EN 12056-3 |
** Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l*s-1*m-2 po dobu 15 minut ze vzorce C=Q/(r*A). Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje podle věty první této poznámky, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku.
Typy hromosvodů a jejich instalace
Aby váš dům neshořel nebo se neporušila jeho konstrukce vlivem zásahu blesku, je třeba si na střechu pořídit hromosvod. Vhodný typ hromosvodu pro vaši střechu vám může určit realizační firma. Jímací zařízení slouží k zachycení blesků a všech elektrických výbojů. Uzemnění je zařízení předávající elektrický náboj zemi. Skládá se ze dvou částí - zemního vedení a zemniče. Zemnič se vyrábí ve formě desky, tyče, drátu, pásu nebo lze použít jiná kovová zařízení uložená v zemi.
Tyčová soustava
Její použití je výhradně na sedlových a valbových střechách a výjimečně se objevuje i na střechách plochých. Skládá se z hlavních, pomocných a náhodných jímačů. Hlavní strojené jímače, které se umisťují na hřeben střechy v maximálních vzdálenostech 15m od sebe, jsou vyrobeny ve formě tyčí 1,5 m až 2 m vysokých. Pomocné jímače tvoří dráty o průměru 10 mm a ve smyčce se umisťují na chráněné místo, nejčastěji komín. Náhodné jímače jsou kovová zařízení umístěná na střechách budov.
Mřížová soustava
Tato soustava plně nahrazuje soustavu tyčovou. Jak už napovídá sám název, jedná se o soustavu jímacích lan, které nad plochou střechou vytvoří mříž. Oka, která díky propletení vzniknou, mohou být veliká maximálně 20x60 m. křížení vodičů se spojuje křížovou svorkou.
Čtěte také: Stavba a zateplení s pórobetonovými tvárnicemi
Soustava prostá
Soustava prostá se instaluje na ploché střechy pouze obytných a občanských budov. Jímače se ukládají na volné vodící podpory ve výšce 100 - 150 mm nad střechou. Vzdálenost podpor je cca 1,5 m.
Soustava podepřená
Soustava podepřená se opět instaluje na ploché střechy, ovšem tentokrát u rozlehlejších průmyslových a občanských budov. Jímací síť se ukládá asi 500 mm nad střechu na nevodivé podpory, které se kladou do vzdáleností 5 - 10 m od sebe.
Soustava Faradayovy klece
Je to zvláštní typ mřížové soustavy. Chrání většinou důležité budovy, nebo objekty, kde po zásahu blesku hrozí výbuch (př. sklady výbušnin, transformovny...). Jímací zařízení se umisťuje asi 500 mm nad střechu tak, aby ji pokrylo celou, a pokládá se na stožáry, které jsou vzdáleny od objektu 2m. Vytvořená síť má oka velká max. 20 x 20 m.
Stožárový hromosvod
Tento typ hromosvodu se využívá u budov, které musíme chránit s ohledem na okolní objekty (např. vojenské objekty). U menších objektů používáme tzv. stožárový hromosvod. Konstrukce hromosvodu je od budovy vzdálená minimálně ½ své výšky, která musí být dostatečně velká, aby ochranný kužel od stožáru (poloměr podstavy musí být alespoň 1 ½ výšky) přesáhl hranici objektu min. o 2 m.
Počet a vedení svodů
Svody se vedou dvojím způsobem. Prvním z nich je volný průběh po fasádě, kde se přichytávají po určitých vzdálenostech kotvami. Druhý způsob je vedení pod omítkou. Svody musí být v plastové trubici o průměru 32 mm. Důležité je také vědět, kolik svodů bude pro daný objekt potřeba. U obytných staveb postačí pouze základní počet svodů, který se určuje podle velikosti objektu. Pro malé budovy, které mají obvod do 40 m a výšku menší jak 10 m stačí jeden svod. U obytných a občanských staveb už je to jinak. Stavbám s obvodem menším jak pětinásobek šířky postačí 1 svod na 30 m.
Revize a údržba hromosvodů a střech
Součástí instalace je vždy revizní zpráva, která potvrzuje, že hromosvod odpovídá normám a je plně funkční. Hromosvod tak chrání nejen stavbu samotnou, ale i elektrické spotřebiče a citlivou elektroniku v domě. Jedná se o kontrolu, zda byly respektovány stanovené podmínky a dodrženy montážní postupy pro ochranu před bleskem. Je nutné zkontrolovat, zda hromosvod odpovídá projektové dokumentaci zpracované podle norem ČSN EN, zda všechny součásti hromosvodu jsou v dobrém stavu a nejsou porušeny korozí. Dále je nutné zkontrolovat zda všechny vodivé části na střeše, jsou připojeny k hromosvodu, nebo dostatečně chráněny oddálenými jímači (včetně okapů, antén, komínů, atd.). Důležitým krokem revize hromosvodů je měření zemních odporů uzemnění.
U značně zkorodovaných součástí se provádí výměna stávajících prvků hromosvodu. U zkorodovaného ale funkčního drátu FeZn je možné provést pouze ochranný nátěr, který prodlouží životnost hromosvodu. Oprava či rekonstrukce by měla být vždy zakončena vystavením revizní zprávy o funkčnosti hromosvodu. Při provádění ETICS (kontaktního zateplovacího systému) vždy nahrazujeme původní svody hromosvodu novými vč. příchytek a kotvení.
Ochranný prostor hromosvodu a valivá koule
V podstatě je to jednoduché, celá budova se musí schovat do ochranného prostoru systému hromosvodu, takže v rozích budovy určitě nějaké jímače být musí. Ale jak vysoké, to záleží na tom jak daleko je komín a antény od kraje budovy. Můžete si zkusit kutálet kouli o poloměru 20, 30, 45 nebo 60m, podle třídy LPS dle které se navrhuje hromosvod. A když tu kouli budete kutálet, tak se nesmí z žádné strany dotknout stavebních částí domu. Pozor na kutálení i po střeše. Velmi rychle se dá pochopit systém valivé gule, aby jste měli základní představu, o co se projektant snaží, a věděli najít společnou řeč. Velká imaginární guľa se nesmie dát priložiť k objektu, iba k hromozvodu. Kam se žádná guľa nedá priložit, tam je chráněná zóna. V tej chránenej zóne musí byť všetko, aj anténa a komín atď. Projektanti prepáčia zjednodušenie.
tags: #hromosvod #připojení #kovových #částí #stará #střecha