Dne 2. prosince 2017 se zřítila lávka pro pěší přes vltavské rameno v Tróji. Při události byli zraněni čtyři lidé. Lávka pak byla dočasně nahrazena přívozem, původně zvažovaná varianta pontonového mostu se ukázala jako nereálná, neboť podle zákona jej lze postavit jen v případě živelných katastrof.
Soudní proces a hledání odpovědnosti
První jednání u Obvodního soudu pro Prahu 7 začalo 15. září 2020, dva roky po pádu lávky. Jednání bylo prozatím stanoveno na tři dny, tedy do 17. září 2020. Odpovědnost politického vedení metropole za to, že dlouhodobě zanedbávala opravy mostů v havarijním stavu, se před soudem neřeší. Přitom stavební zákon, minulý i současný, vždy činí odpovědným za udržování stavby v provozuschopném a bezpečném stavu jejího vlastníka. Praha se připojila k obžalobě na zaměstnance Technické správy komunikací hl. m.
Výpovědi obžalovaných a znalců
Nejprve se před soudem vyjádřil Ing. Antonín Semecký, zaměstnanec Technické správy komunikací (TSK) od roku 1963, kde pracoval jako mostní technik a později jako vedoucí oddělení diagnostiky a vedoucí oddělení mostů. TSK vykonává majetkovou správu pro vlastníka lávky hl. m. Prahu. Lávka byla dána do provozu v roce 1984. Ing. Semecký se vyjádřil k převzetí lávky do užívání a vysvětloval, jak po celou dobu probíhala její údržba včetně běžných a hlavních mostních prohlídek a diagnostiky. Dále vysvětlil své pravomoci při správě lávky, které jsou velmi omezené, neboť nemůže rozhodovat o tom, která z mnoha mostních konstrukcí ve špatném až havarijním stavu se má uzavřít, ani o tom, kam se mají alokovat prostředky na opravy. Tato rozhodnutí spadají do kompetence politického vedení hlavního města.
Po otázkách státního zástupce a předsedy soudního senátu přišlo na řadu vyjádření prof. Jiřího Stráského, který měl připravenou brilantní obhajobu. Nejprve požádal soud o možnost prezentace své obhajoby promítáním na velkoplošné obrazovce v soudní síni. To mu nebylo umožněno, tak všem zúčastněným předal vytištěný obrazový doprovod své obhajoby čítající 193 stran. Ve své dvouhodinové řeči udělal přítomným srozumitelnou přednášku o železobetonových předpjatých konstrukcích a vysvětlil jak statické a dynamické působení, tak tehdejší postupy při projektování a realizaci lávky. K demonstraci použil i připravené pomůcky a odkazy na obrazový doprovod. Jejich prostřednictvím doložil, že lávka byla správně navržena. Použití posypové soli bylo v projektové dokumentaci výslovně zakázáno. Hlavní příčinou pádu lávky podle jeho odborného názoru byla salinita vzniklá z nesprávné zimní údržby solením komunikací, důsledky povodně v roce 2002 a nesprávně navržená a provedená oprava v letech 2012 až 2013.
Po přestávce byl vyslechnut soudní znalec z oboru oceňování nemovitostí, který měl za úkol určit obvyklou cenu lávky před zřícením a po zřícení. Znalec konstatoval ceny 675.950,- Kč a 0,- Kč. Jako poslední v tomto dni projednání vystoupil znalec z oboru lékařství, který popisoval jednotlivá zranění poškozených osob a způsoby vzniku těchto zranění.
Čtěte také: Stavba lávky z OSB desek – kompletní průvodce
Druhý den začal informací o tom, že jsou ze zdravotních důvodů omluveni dva znalci obžaloby Ing. Jaroslav Marek a doc. Ing. Jana Marková, Ph.D. Soudní znalec v oboru stavebnictví a autorizovaný inženýr v oboru zkoušení a diagnostika staveb doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., se ve svém posudku zabýval korozní rychlostí předpínací a nosné výztuže. Soudu vysvětlil vliv koncentrace chloridů na reálnou korozní rychlost, která je bez působení chloridů 5-10x menší, někdy dokonce až 100x. Pokusy ověřující toto tvrzení byly prováděny v akreditované laboratoři za exaktně daných podmínek. Už v roce 2008 byla vizuálně zjištěna dramatická koroze nosných prvků a v roce 2010 byl zjištěn havarijní stav výztuže, kdy byl v některých místech zjištěn 50-60% úbytek výztuže. Jako hlavní příčinu pádu lávky označil mezikrystalickou korozi výztuže. Lávka byla zřejmě v zimě ošetřována solením hned od počátku provozu. Zastavení koroze je v tomto případě nemožné.
Další znalec doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc., měl za úkol posoudit okolnosti zřícení lávky. Lávka byla navržena podle ČSN 736201 a jako dlouhodobý zatímní most musela v hlavním poli umožnit průtok 50leté vody (Q50). Na otázku, zda mohly od provozního zatížení lávky vzniknout trhliny, odpověděl: „Konstrukce byla zatížena násobným zatížením než normovým. Předpokládané zatížení bylo vypočteno ze sil potřebných pro utržení zábradlí při povodni.“ Vliv opravy lávky v roce 2012 na její životnost považuje znalec za nešťastnou.
Třetí den jednání, tedy ve čtvrtek 17. září 2020, vystoupili svědci obžaloby - Ing. Tomáš Klier a Ing. Tomáš Míčka, zaměstnanci firmy Pontex, která prováděla hlavní prohlídky lávky a zpracovala projektovou dokumentaci opravy lávky v letech 2012 až 2013. Oba u soudu vypověděli, že stav konstrukce před jejím zřícením byl sice velmi špatný, v Česku jsou ale podle nich v provozu i mosty ve stavu havarijním. Stanovení stavu mostní konstrukce a zatřídění do I. až VII. klasifikačního stupně je podle Ing Míčky subjektivním hodnocením člověka, jenž provádí prohlídku, a může se v praxi stát i to, že se stavba přeřadí z horšího stupně do lepšího. Svědci byli toho názoru, že při opravách lávky nebylo nutné kontaktovat jejího původního projektanta, obžalovaného Jiřího Stráského. Profesor Stráský využil svého práva a kladl jim detailní otázky; následně hodnotil jejich výpovědi. Svědci ve chvíli, kdy neměli argumenty na dotazy profesora Stráského, použili opakovaná tvrzení, že prováděli prohlídky podle platných norem. Podle vyjádření Ing. Kliera, který prováděl poslední hlavní prohlídky lávky v Troji, zjistil prudké a vážné zhoršení stavu lávky v létě 2017 a navrhl proto provedení podrobného diagnostického průzkumu lávky. Do listopadu 2017 čekal na projednání a schválení svého návrhu. V souvislosti s konstatováním, že nebyl informován o přípravě a realizaci stavebních úprav lávky v letech 2012-2013, upozornil profesor Stráský na to, že tím byla porušena jeho autorská práva. Posledním svědkem obžaloby byl stavbyvedoucí Jiří Bláha, který řídil původní stavbu lávky na počátku 80. let. Jeho detailní a přesná výpověď však svědčila ve prospěch prof. Stráského.
Hlavní líčení bude pokračovat 4. a 5. listopadu 2020.
Nový most v Troji
Po dvou letech nabral projekt stavby nové trojské lávky přes Vltavu v Praze konkrétní podobu. Lávka, která v Troji nahradí spadlou konstrukci, bude mít sklopná zábradlí, aby při povodních netvořila v proudu bariéru. Vyrobí ji ve firmě MCE Slaný, která je v roli subdodavatele a má zkušenosti s výrobou mostních konstrukcí nejen po Evropě, ale i na jiných kontinentech. Trojská lávka nahradí původní betonový přechod pro pěší spojující Tróju s Císařským ostrovem, postavený v roce 1984.
Čtěte také: moderní řešení drenážního betonu
Lávku začnou zaměstnanci MCE Slaný vyrábět na přelomu ledna a února 2020. První na řadu přijdou ocelové části nosných pilířů. „Hned potom začneme vozit do té doby už zhotovené segmenty lávky, a to na trojskou stranu. Zde smontujeme hlavní oblouk spojující krajní pilíře přes tok Vltavy.“ Trojská lávka není jedinou mostní konstrukcí, která ve Slaném nyní vzniká. Postupně tam dokončují například most přes Dunaj do rakouského Lince. Firma má dále uzavřený kontrakt na bezmála kilometrový most na Srí Lance. Hodnota této zakázky je 50 milionů eur. Slánští mají postavit i mosty v Laosu a Barmě a vyjednávají výrobu padesáti mostů v africké Ghaně s možností opce na další.
Zaznamenal jsem názor stavaře, který k problému říká: „V tisku jsem se dočetl, že za spadlou lávku v Troji se postaví nová. Jen projekt vyjde snad na sedm, nebo osm milionů. Celá stavba je plánována na příští: čtyřletku, nebo šestiletku? Rád bych připomněl, jak se stavělo před sto lety.“
Shrnutí událostí
| Datum | Událost | Popis |
|---|---|---|
| 1984 | Uvedení lávky do provozu | Původní betonová lávka pro pěší spojující Tróju s Císařským ostrovem. |
| 2002 | Povodeň | Důsledky povodně měly vliv na konstrukci lávky. |
| 2008 | Zjištěna koroze | Vizuálně zjištěna dramatická koroze nosných prvků. |
| 2010 | Havarijní stav výztuže | Zjištěn 50-60% úbytek výztuže v některých místech. |
| 2012-2013 | Oprava lávky | Nesprávně navržená a provedená oprava, kterou znalci označili za nešťastnou. |
| Léto 2017 | Poslední hlavní prohlídka | Zjištěno prudké a vážné zhoršení stavu lávky, navržen podrobný diagnostický průzkum. |
| 2. prosince 2017 | Pád lávky | Lávka se zřítila, čtyři lidé byli zraněni. |
| 15. září 2020 | Začátek soudního procesu | První jednání u Obvodního soudu pro Prahu 7. |
| Konec 2019 / Začátek 2020 | Zahájení výroby nové lávky | Firma MCE Slaný začala s výrobou nové lávky. |
| 4. a 5. listopadu 2020 | Pokračování hlavního líčení | Soudní proces pokračuje. |
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
tags: #trojska #lavka #betonovy #napis #informace