Fasádní polystyren je dnes bezesporu nejpoužívanějším izolantem v kontaktním zateplování fasád. Každý obor lidské činnosti vždy provází lidové pravdy, mýty a polopravdy. Ve stavebním odvětví tohle platí dvojnásobně a fasádní polystyren není žádnou výjimkou. V posledních letech se stále opakuje téma "Změna klimatu" a s ním spojená výstraha pro nás a náš vztah k životnímu prostředí. "Trvale udržitelný rozvoj člověka" je ten správný směr ekonomického vývoje a způsobu života, který uspokojí současnou potřebu, aniž by poškodil budoucí generace. Vnější zateplení domu vytváří teplý obal kolem celé budovy. Aby zateplená fasáda domu vydržela předpokládaných 20 let, nebo i déle, potřebuje po několika letech odbornou prohlídku a případný servisní zásah. Jinak postupně ztrácí svoji tepelnou funkci.
Mýty a předsudky o zateplení polystyrenem
I přestože si čím dál více lidí uvědomuje výhody zateplení svého domu, stále se setkáváme s nepravdivými mýty, které kolem něj panují. Lidé jsou od zateplení odrazováni argumenty, že brání domu v „dýchání“ a podněcuje vznik plísní. Mezi další časté pověry patří samovolné mizení polystyrenu, jeho neekologičnost či dokonce zdravotní závadnost a jedovatost.
Mýtus č. 1: Polystyren postupně mizí
Velmi rozšířeným omylem o pěnovém polystyrenu je mýtus o jeho postupném mizení. Pověra vznikla pravděpodobně v začátcích užívání tohoto izolačního materiálu před desítkami let. Tehdy se zateplovalo neodborně a tak trochu podomácku s využitím lepidel a dalších přípravků s organickými rozpouštědly, které s pěnovým polystyrenem mohly reagovat a rozpustit jej. Při správné aplikaci je však pěnový polystyren vysoce stabilní. Jeho životnost je více jak 50 let, s předpokladem až 100 či dokonce 200 let a to při zachování všech jeho vlastností jako např. izolační schopnost nebo mechanické parametry. Majitelé bytů a domů by měli zpozornět spíše u druhého nejrozšířenějšího zateplovacího materiálu v Česku, kterým je minerální vlna. Oproti polystyrenu je náchylná vůči vlhkosti, čímž může podstatným způsobem ztrácet své izolační a mechanické vlastnosti.
Mýtus č. 2: Dům nedýchá a plesniví
Vyvrátit je potřeba také riziko uzavření domu, znemožnění „dýchání“ či dokonce plesnivění. Plísně většinou vznikají v nezateplených stavbách s vysokou vnitřní vlhkostí, způsobenou typicky nedostatečným větráním. Kvalitní vnější zateplení naopak odstraňuje tepelné mosty a zabraňuje vzniku vodní páry na zdivu, čímž se výrazně snižuje vlhkost a pravděpodobnost vzniku plísní. V zateplených konstrukcích tak kondenzuje prakticky vždy méně vlhkosti než v konstrukcích nezateplených. Pokud se plísně přesto objeví, příčinu lze hledat spíše v utěsnění spár u oken a dveří v kombinaci s nedostatečným větráním. Výměna vzduchu je v každém domě nezbytná pro odvádění škodlivých emisí a vlhka, aby se eliminovalo riziko vzniku plísní. Provedení vnějšího zateplení pomocí ETICS nemá na tzv. dýchání vnitřního povrchu stěny vliv. Vnitřní povrchové vrstvy stěny nejsou provedením ETICS ovlivňovány v „dýchání“, tj. v pohlcování vzdušné vlhkosti a v jejím následném uvolňování. Kvalita vzduchu v budově je zhoršována nedostatečnou výměnou vzduchu - nikoliv vnějším zateplením stěny. Opak je pravda. Zateplení stěny žádoucím způsobem zvyšuje v otopném období teplotu jejího vnitřního povrchu. Omezuje tak zvyšování relativní vlhkosti vzduchu v okolí stěny nebo i srážení vlhkosti ze vzduchu na povrchu stěny. Jen samotná, sebepropustnější tepelně izolační vrstva zateplení nezaručuje vždy splnění požadovaných podmínek pro prostup vodních par zateplenou stěnou. Důležité jsou i vnější vrstvy nanesené na tepelně izolační vrstvě ETICS, které mohou, a někdy i zásadně, ovlivnit prostup vodních par.
Mýtus č. 3: Zdravotní závadnost a neekologičnost
Třetím nejrozšířenějším mýtem je zdravotní závadnost, neekologičnost nebo údajná jedovatost pěnového polystyrenu. V otázce zdravotní závadnosti vyvolával pochybnosti zejména retardér hoření HBCD, u kterého nikdy nebyla jednoznačně prokázána jeho škodlivost při použití v pěnovém polystyrenu. Přesto od roku 2015 žádný z českých výrobců tuto látku nepoužívá. Stejně tak je tomu i v ostatních zemích Evropské unie.
Čtěte také: Zateplovací hmoždinky pro ETICS – kompletní průvodce
Praktická sonda do 25 let starého zateplení polystyrenem
Před časem se nám u jedné naší realizace naskytla příležitost demontovat 25 let starý zateplovací systém právě s fasádním polystyrenem. Majitel zvažoval demontáž starého zateplovacího systému a instalaci nového. Zákazník nás kontaktoval s prosbou o navržení optimálního zateplovacího systému pro jeho starší přízemní rodinný dům. Dům byl vyzděný z plynosilikátových bloků šířky 400 mm a omítnutý jádrovou omítkou s břízolitovým povrchem. Od zateplení očekával snížení nákladů na vytápění a eliminaci tvorby plísní v rozích na severní a severovýchodní straně stavby.
Původní zateplovací systém
Před 25 lety bylo instalováno zateplení "sendvičovou deskou", kterou tvořil polystyren EPS 70F tl. 30 mm + heraklit tl. Desky o velikosti 500 x 2500 mm jsou na domě položeny svisle a pouze zakotveny plastovou hmoždinkou s ocelovým trnem v počtu 4ks/m2. Na takto připevněný izolant bylo pomocí pivních vršků připevněno rabitzové pletivo, na které byla následně nanesena jádrová omítka v tl. 15mm s povrchem mlýnkové stříkané omítky. Sonda do tohoto zateplovacího systému byla provedena na severovýchodní stěně budovy, která je nejvíce namáhána a ochlazována. Na první pohled je patrné napadení plísní a fasádní řasou.
Jednotlivé vrstvy původního zateplovacího systému:
- EPS 70F tl. 30 mm
- Heraklit tl. 10-15 mm nalepený na EPS
- Rabicové pletivo + vršky od sodovek a piva s hřebíkem
- Jádrová omítka tl. 15 mm s povrchem mlýnkové stříkané omítky
Zjištění při demontáži
Za pomoci háku se povedlo odebrat z fasády vzorek. Po odloupnutí vzorku fasády ze stěny domu jde vidět původní kotvící systém. Bylo zjištěno, že izolant nebyl na fasádě nalepen. Mezi stěnou a izolantem tak trvale proudil vzduch (tzv. "komínový efekt"), který mohl poškodit izolant. Plastová talířová hmoždinka držela izolant tak pevně, že musel být odtrhnutý. Hmoždinku se nám nepodařilo ze stěny demontovat. I po 25 letech stále plnila svou funkci naplno. Polystyren je i po 25 letech bez jakýchkoliv známek poškození. Vrstvy perfektně drží (polystyren i heraklit). Polystyren je stále stejný bez nejmenšího % úbytku. Stěna pod izolantem je bez plísní a není vlhká. Kromě rezavé rabicové sítě je vše po 25 letech v perfektním stavu. Podotýkám, že se jedná o polystyren starý 25 let, kdy se polystyren nevyráběl pod tak přísnou normou jako dnes.
Dalším zjištěním bylo špatné provedení napojení zateplení k lepence na střeše - chybí zakládací profil s okapničkou. Tento špatně vyřešený detail má vliv na vzlínání a prosakování vody.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o zateplení fasády ETICS
Závěr ze sondy
Věřím, že na základě výše uvedených fotek se shodneme, že polystyren ve fasádě opravdu nemizí, nestárne, neplesniví a dům nám nevlhne. Celý test byl proveden na nestandardně a špatně provedeném zateplení, které by dnes neodpovídalo žádným normám a postupům. I přesto nejevil polystyren sebemenší změny nebo degradace. Zateplovací systémy s polystyrenem, které jsou aplikovány dle dnešních norem a postupů musí mít životnost ještě větší. Nebojím se tedy napsat, že dobře navržené a provedené zateplení musí vydržet i 50 let a více.
Zkušenosti z Německa a další odborné poznatky
Největší vypovídající hodnotu k problematice životnosti zateplovacích systémů mají odborné nestranné testy a dlouhodobá pozorování prováděné od počátku 60. let 20. stol. německým Fraunhoferovým institutem pro stavební fyziku (Fraunhofer Institut für Bauphysik, IBP) v laboratořích, ve volných povětrnostních podmínkách a na téměř stovce reálných, veřejně přístupných zateplených objektů v Německu, Rakousku a Švýcarsku, jejichž výsledky jsou v několikaletých periodách zveřejňovány, porovnávány a komentovány v tzv. Sděleních IBP (IBP-Mitteilung).
Zjištěná fakta Fraunhoferova institutu
- 1975: Při prvním periodickém dohledu bylo zcela v pořádku 60 % objektů. Zbývající část vykazovala drobné vady, jako např. jednotlivé malé trhlinky, výjimečně i puchýřky. Pokud se vůbec kdy vyskytly nějaké zásadní nedostatky, byly způsobeny především lajdáckým provedením na stavbě.
- 1985: Zhruba na jedné polovině zateplených fasád nebyly provedeny žádné renovační práce, přičemž jejich kvalita nedoznala zásadních změn. Druhá polovina byla mezitím opatřena novým nátěrem, jehož potřeba byla vyvolána především postupným znečištěním z ovzduší.
- 1995: Většina zateplovacích systémů (stáří 13-26 let) byla jednou až dvakrát renovována nátěrem, mnohé z toho pouze na základě subjektivního pocitu uplynutí morální a estetické životnosti fasády. Některé systémy byly renovovány provedením nové omítkové vrstvy, jeden pak dokonce dodatečným přidáním další vrstvy tepelného izolantu. Po těchto opatřeních bylo v r. 1995 zcela v pořádku 90 % sledovaných objektů.
- 2005: Všechny sledované zateplené fasády jsou v překvapivě lepším stavu než kdykoli předtím, zatímco u referenčních nezateplených fasád se nadále objevují praskliny vyvolané stárnutím, dotvarováním a pohyby staveb. Nově se však na fasádách objevují řasy a mikroorganismy, zejména na plochách smáčených deštěm. Vědci to vysvětlují malou tepelnou kapacitou povrchu zateplovacích systémů v kombinaci se změnami ve skladbě znečištění ovzduší.
- 2015: Sledované zateplovací systémy se v dobrém zdraví dožívaly 29-45 let. Pět zateplených objektů nebylo nijak udržováno, u čtyř byl z čistě energetických důvodů zateplovací systém navýšen tzv. zdvojením ETICS a dva zateplené objekty byly natřeny.
Ing. Petr Lorenc (*1960), absolvent Stavební fakulty VUT v Brně, obor pozemní stavby, a produktový manažer firmy BAUMIT, se denně setkává s problémy ohledně zateplení a otázkami typu: „Kolik mi vydrží kontaktní zateplení? Jakou má životnost? Jak nejlépe ochránit mou fasádu? Není lepší a účinnější omítkový systém?“. Podrobným sledováním nejčastěji prováděného zateplení vnějších stěn (tj. vnějším tepelně izolační kontaktním systémem - ETICS) bylo prokázáno, že tento, dobře navržený a provedený systém, vykazuje dlouhodobou životnost. Sledovaná zateplení pomocí ETICS jsou i po více než čtyřiceti letech prakticky bez závad. Všechna tato sledovaná zateplení byla nejméně jednou opatřena udržovacím nátěrem na svém povrchu, jehož provedení se v současnosti doporučuje po 15 až 20 letech.
Očekávaná životnost tuzemských zateplovacích systémů
V zahraničí (ve Švýcarsku, Rakousku a Německu) je ověřená životnost 30 let (u kvalitních a dobře provedených systémů). V ČR Cech pro zateplování uvádí obvyklou životnost kontaktních zateplovacích systémů kolem 30 let. Současná situace, kdy každý nově certifikovaný zateplovací systém (ať už v národním nebo v evropském systému ověřování shody) je u nás zkoušen a vyráběn v souladu s ETAG 004, spolu s již poměrně kvalitním vedením tuzemských staveb, umožňuje i u našich zateplovaných fasád předpokládat při pravidelné každoroční kontrole a při zhruba 15-20letém intervalu obnovovacích nátěrů stejně dlouhou funkčnost a životnost zateplovacích systémů jako v okolních zemích, tj. 30 let.
Údržba zateplené fasády
Správně udržovaná fasáda správně plní své funkce 20 let i déle. Častou příčinou zkrácení životnosti fasády je lidská nevšímavost a podceňování či neznalost prvotních příznaků degradace jejího povrchu.
Čtěte také: Úspory energií s MultiTherm® NEO
Co tedy zateplenou fasádu ohrožuje a vy to možná nevíte?
- Mikropraskliny: Snadno je přehlédnete, do fasády jimi vniká voda, která po zmrznutí může trhat svrchní vrstvu fasády.
- Díry a praskliny: Proniká jimi do fasády voda, vznikají v ní plísně a ložiska řas, což oslabuje svrchní vrstvu fasády. Čím je vrchní vrstva fasády slabší, tím méně plní zateplovací funkci. Praskliny navíc mohou ukazovat chyby v konstrukci fasády.
- Zelené a černé skvrny: To jsou kolonie řas, nebo plísní, které žijí na fasádě a rozrušují její povrch. Narušují tak jeho soudržnost. Svrchní vrstva se odroluje, slábne a je méně odolná.
- Graffiti: Barvy ze sprejů nejsou určené na fasády. Pronikají hluboko do vrchní vrstvy, jejíž soudržnost tím narušují.
- Polovina životnosti: Nejpozději po 10 letech je vhodné nechat provést kvalifikovanou prohlídku, pokud možno i ve výškových partiích.
- UV záření: Zateplené fasády mají fakticky plastový povrch. Jedním z největších nepřátel plastů je UV záření, které je v podstatě rozežírá.
„Při správné péči si fasáda zachová svoji funkci po celých 20 let, obvykle však déle.“
Inovativní zateplovací systém ISOTEX
Ing. Petr Lorenc se ve své praxi často setkává se zateplenými paneláky, na kterých se již po pěti letech od realizace zateplení objevili na fasádě plísně a řasy. V této souvislosti se zaměřuje na poměrně nový a inovativní zateplovací systém ISOTEX, který nefunguje jako klasické kontaktní zateplení. Jeho hlavní dvě složky jsou: zateplovací tepelně izolační omítka a ochranný nátěr ClimateCoating.
Aplikace nátěru ClimateCoating byla na rodinném domě v Bratislavě realizována před 20 lety - přesně v roce 1996. A v jakém stavu je fasáda po 20-ti letech? Fasáda rodinného domu ošetřeného v roce 1996 nátěrem ClimateCoating je bez poškození, bez trhlin a bez plísní na fasádě. Majitel rodinného domu je velmi spokojen, protože za těch 20 let se o fasádu na své nemovitosti nemusel vůbec starat.
Vlastnosti systému ISOTEX
Ochranný termokeramický nátěr ClimateCoating je součástí zateplovacího systému ISOTEX a tvoří jeho vnější vrstvu. Nátěr ClimateCoating zajistí ochranu fasády zateplovacího systému. Díky unikátnímu složení odvede vlhkost z fasády, avšak zabraňuje zpětnému přechodu vlhkosti z vnějšího prostředí do materiálu stavební konstrukce. ClimateCoating zajišťuje teplotní stálost a tedy nedochází k degradaci (k prasklinám) zdiva resp. Jedinečné vlastnosti termokeramického nátěru ClimateCoating napomáhají zateplovacímu systému ISOTEX postarat se o útulné a pohodové klima ve všech budovách. Pomáhají šetřit náklady na vytápění i klimatizaci a velmi účinně chrání fasády a střechy před škodlivými vlivy různých povětrnostních podmínek. Významnou měrou zabraňují stárnutí a zvětrávání stavebních konstrukcí.
Zateplovací systém ISOTEX je kombinací tepelně izolační omítky a termokeramického nátěru na bázi nanotechnologie - ClimateCoating. Zateplovací systém ISOTEX má velmi dlouhou životnost (minimálně 30 let), za což vděčí především použitým materiálům. To, že kontaktní zateplení nahradila tepelně izolační omítka, která se aplikuje přímo na zdivo bez zbytečného kotvení a spár - způsobilo, že vnější fasáda výborně odolává mechanickému poškození. Díky svým unikátním vlastnostem tepelně izolační omítky ISOTEX a nanotechnologií v termokeramickém nátěru ClimateCoating - zateplovací systém vytváří regulaci vlhkosti ve zdivu (udržuje ji stále v suchu = pouze „suchý kabát hřeje“). Zateplovací systém ISOTEX ovlivňuje vlhkost v konstrukci, její průchod, ukládání a odstranění kondenzaci směrem do exteriéru, chrání proti dešti, letnímu kondenzátu a umožňuje vlhkostní odpařování i v zimních dnech. Ochranný nátěr ClimateCoating zajišťuje svou funkčností „vysušení zdiva“ a konstantně ho udržuje v suchu. Vzhledem k životnosti nátěru ClimateCoating, který tvoří ochrannou vrstvu zateplovacího systému ISOTEX - lze předpokládat, že životnost systému ISOTEX bude minimálně 30 let.
tags: #zateplovaci #system #zivotnost