Fasáda je funkční, estetická a tepelně-izolační součást rodinného domu, a proto je velmi důležitá. Při pohledu na fasádu vnímáme její barvu, ale také strukturu. Přáním každého je, aby povrch fasády zůstal v průběhu času beze změn. Jedním z negativních jevů fasádních omítek jsou praskliny, které v některých případech sice nejsou hned patrné, ale i tak jsou problematické. Trhliny a praskliny v omítce mohou mít nejrůznější příčiny a často mohou zkazit i dobrý dojem z čerstvě opravené stěny. Nejrůznější trhliny a praskliny v omítce jsou obvykle spíše kosmetickou vadou, která nemá podstatný vliv na kvalitu stavby. Přesto představují nepříjemný problém, zvlášť ve chvíli, kdy se objeví brzy po rekonstrukci, když stavebník očekává dokonalý výslebek bez chyb.
Příčiny vzniku trhlin v omítce
Proč ale vznikají na omítce praskliny? Důvodů je hned několik. Existuje několik možných důvodů, proč se omítka trhá a praská. Nejčastěji jsou to změny tvaru, polohy či objemu stavebních konstrukcí. Ty jsou sice okem nepostřehnutelné a obvykle nejsou nijak nebezpečné, ale logicky způsobují praskání omítky, která nemá pro takové změny dostatečnou pružnost. Často je způsobuje vyzrávání a sesedání stavby, které se může projevit i při rekonstrukcích chalup, výměně stropů, dostavbách nejrůznějších příček, ale i změně klimatu v domě například po výměně oken.
Statické trhliny
V prvé řadě mohou být trhliny způsobeny již samotnou stavební konstrukcí. To znamená, že se na fasádě může projevit, jak si dům časem sedl nebo nesedl. Velký vliv na tuto skutečnost mají základy domu. Bohužel je třeba poznamenat, že tyto „statické“ praskliny jsou velmi problematické a často bývají nestabilní. A co víc, jejich oprava je skutečně obtížná. Vždy je třeba pozvat statika nebo autorizovanou osobu, která provede příslušný znalecký posudek. Cílem je zjistit, jak se trhlina chová a jak moc je konstrukce nestabilní. Podle toho se hledá řešení.
Konstrukční trhliny vznikají změnou objemu, tvaru, délky popřípadě polohy omítané konstrukce. S alespoň dílčí znalostí omítané konstrukce je příčina vzniku trhlin poměrně jednoduše odhadnutelná, protože například dochází k prokreslování dilatačních prasklin v podkladu. Vzniku těchto trhlin nemůže omítací firma ve většině případů zabránit a jediné smysluplné řešení je důsledná prohlídka ploch určených k omítnutí a poukázání na případná rizika.
Trhlinky v povrchu stavby (omítce) vždy signalizují, že něco není v pořádku. Nejsledovanější jsou statické trhlinky, protože indikují statickou poruchu. Většinou souvisejí se sedáním objektu, při změně zatížení s deformacemi v konstrukci a často jsou prvotním signálem rozvíjejícího se havarijního stavu. Trhliny a praskliny ve zdivu se přenášejí do omítky a hyzdí fasádu. Obnova fasády pouhým omítnutím problém nevyřeší. Při obnově fasády je třeba vždy dbát na zpevnění zdiva, aby se trhliny nezvětšovaly.
Čtěte také: Prevence smršťovacích trhlin v betonu
Praskání zdiva může být způsobeno nedostatkem dilatačních spár, nerovnoměrným sedáním budovy, slabými základy, nedostatečným vyztužením otvorů, úpravami, které nebyly stavebně správně provedeny, a objevuje se v místech zvýšeného zatížení. U takto narušených staveb platí, že příčinu poškození a způsob opravy zdiva by měl určit kvalifikovaný odborník.
Trhliny podmíněné omítkou
Mnohem častěji vznikají trhliny v době, kdy dochází k dozrávání samotné omítky. U klasických jádrových omítek se jedná o zcela běžný a přirozený proces. Mikrotrhliny jsou odvislé od pnutí, které v omítce při dozrávání probíhá. Omítkou podmíněné trhliny jsou nejčastěji způsobeny nesprávným návrhem nebo chybným zpracováním omítky.
- Vlhkostní nebo teplotní změny: Kromě vlivů, které má na kvalitu omítky samotná stavba, udávají stavaři mezi nejčastějšími důvody vzniku trhlin vlhkostní nebo teplotní změny objemu podkladu omítky.
- Rozdílné stavební materiály: Rozdílné stavební materiály v podkladu s různou nasákavostí.
- Nerovnosti podkladu: Nerovnosti podkladu, které jsou příčinou změn tloušťky omítek.
- Nesprávné složení nebo zpracování omítky: Velmi často jsou trhliny způsobeny nesprávným složením nebo zpracováním omítky. Je dobré vědět, že někdy způsobuje trhliny i příliš dlouhé či intenzivní hlazení omítky, nebo nesprávná, moc měkká konzistence omítkové směsi.
- Příliš rychlé vysychání omítky: Častou příčinou vlasových prasklin je příliš rychlé vysychání omítky.
Smršťovací trhliny
Po měsíci či dvou od dokončení omítky se mohou objevit takzvané smršťovací trhliny. Jsou nejčastějším případem poruch vzniklých nesprávnou technologií omítek. Mohou zasahovat až k podkladu. Důvodem bývá omítkový systém, nevhodně použitý vzhledem k podkladu, nebo jeho nedostatečné spojení s podkladem. To může vzniknout kvůli mikrovrstvě prachu a špíny na omítaných stěnách. Smršťovací trhliny hrozí rovněž v případě nedodržení doby zrání, tedy v případě, když se vrchní vrstva omítky nanáší ve chvíli, kdy ještě nebylo dokončeno smršťování omítky podkladové.
Tyto trhliny vznikají i několik měsíců po aplikaci a mohou zasáhnout celou tloušťku omítkové vrstvy. Výjimkou není ani dílčí separace od podkladu. Základní příčinou jejich vzniku je nesprávný návrh omítkového systému popřípadě chyby během vlastního provádění.
Trhliny v rozích
Nepříjemným a častým problémem omítek jsou také trhliny v rozích. Vznikají v důsledku koncentrace napětí v omítce, která je do rohů místností či do rohů stavebních otvorů vtlačena v nestejnoměrné vrstvě. Nerovnoměrné vysychání pak způsobuje napětí v tahu, silnější vrstva omítky vysychá pomaleji a tenčí, rychleji schnoucí vrstvy v okolí rohu ji k sobě přitahují. V důsledku toho vznikají trhliny, kterým lze předejít vlhčením omítky v průběhu vysychání.
Čtěte také: Dlouhá životnost betonových podlah
Kapsové trhliny a trhliny síťovitého charakteru
Kapsové trhliny vznikají v čerstvé ještě tekuté maltě. Mají převážně vodorovný průběh a šířku až do několika milimetrů. Omítka může být lokálně oddělena od podkladu. Síťovitě uspořádané trhliny vznikají do několika hodin v čerstvé maltě. Zpravidla mají šířku jen několik desetin milimetru a neprochází celou tloušťkou omítky. Nemají zásadní vliv na funkčnost a estetickou stránku řeší finální štuková vrstva. Důvodem vzniku je rychlé povrchové vyschnutí omítky.
Klasifikace trhlin
Ne všechny trhliny se totiž dají opravit stěrkou a nátěrem. Změřte proto, jak jsou praskliny široké. Podle šířky prasklin můžeme rozlišit několik typů:
| Typ trhliny | Šířka | Doporučený postup |
|---|---|---|
| Vlasové trhliny | 0,2-0,5 mm | Opravitelné speciálními nátěry a omítkami |
| Střední praskliny | 1-2 mm | Svěřte odborníkům |
| Větší trhliny | Několik centimetrů | Vyžadují zásah odborníků a posouzení statikem |
| Smršťovací trhlinky | cca 0,15 mm | Sanovatelné speciálním nátěrovým systémem |
Prevence vzniku trhlin
Abychom preventivně zabránili vzniku trhlin, musíme se vyvarovat tomu, co je způsobuje. Riziko lze v mnoha případech snížit pomocí doplňkových technických opatření.
- Vyztužení omítky: Vyztužení jádrové nebo vrchní omítky.
- Instalování síťoviny: Instalování síťoviny do stěrky či dilatační spáry.
- Dodržování pracovních postupů: Předejít problémům je možné především dodržováním předepsaných pracovních postupů pro tu či onu omítkovou směs.
- Dostatečná doba zrání: Při realizaci fasády je důležité, abychom omítce dopřáli dostatečnou dobu zrání. Pak již stačí na závěr omítku přetáhnout štukovou vrstvou a celá skladba zůstane stabilní. Obecně platí, že doba zrání jedné vrstvy omítky je na 1 mm tloušťky 1 den, tedy v případě hrubé omítky o tloušťce 20 mm 20 dní, samozřejmě za standardních podmínek.
- Správné klimatické podmínky: Nejhůře je, když se omítka realizuje za špatných povětrnostních podmínek, při vysoké vlhkosti či naopak, je-li fasáda zatížena nadměrným horkem a slunečním svitem.
- Vlhčení omítky: Je tedy důležité omítku ošetřit vlhčením a když už se trhliny objeví, vyspravit je další tenkou vrstvou či štukovou omítkou.
- Správná tloušťka omítky: Struktura trhlin kopírující spáry často znamená, že vrstva, kterou jsme nanesli na zdivo s tradiční maltou, byla příliš tenká. Praxe ukazuje, že maximální tloušťka omítky se rovná asi desetinásobku největšího zrna, čili omítku se zrnitostí 1 mm lze nanést v maximální tloušťce asi 1 cm (vztahuje se na běžné minerální omítky bez speciálních přísad).
- Výztužná tkanina v rozích: Vzniku trhlin v rozích prostupových otvorů se dá zabránit vložením diagonální výztužné tkaniny doprostřed vrstvy omítky ve fázi její aplikace.
Na závěr je třeba zdůraznit, že všem uvedeným jevům a následným opravám se mohlo předejít použitím kvalitních materiálů a technicky správným provedením stavby.
Oprava trhlin v omítce
Ty menší zvládnete opravit i sami - za pomoci speciálních nátěrů a omítek. Pozor dejte na větší trhliny. Ty už vyžadují zásah odborníků a někdy ukazují i na problémy se statikou.
Čtěte také: Postupy pro provádění betonových konstrukcí
Příprava podkladu
Před nanesením tmelu je třeba vyčistit podklad štětcem nebo smetáčkem. Zároveň je nutné odstranit prach a zbytky starých zvětralých nátěrů. Jakmile je podklad suchý (nepenetruje se), praskliny se tzv. proškrábnou do tvaru písmene „V“ (např. rohem špachtle). V praxi to znamená, že se trhlina na povrchu „otevře“, rozšíří se. Protože do příliš úzkých prasklin husté tmely neproniknou, je třeba je rozšířit hranou stěrky (šroubovákem). Některé tmely vyžadují navlhčení podkladu. K tomu je vhodný štětec či rozprašovač na vlhčení rostlin.
Výběr materiálu pro opravu
Trhliny se nejlépe opravují vhodnou stěrkovou hmotou. Na trhu existuje množství hotových výplňových nebo stěrkových materiálů, které není potřeba dál nijak zpracovávat. Snadno se aplikují a na rozdíl od dříve nejčastěji používané sádry se dá bez problémů upravit i jejich povrch. Stěrkové materiály bývají nejčastěji na bázi cementu, vápna nebo sádry. Některé byly vyvinuty pro tmelení spojů sádrokartonu, ale hodí se i k retuši prasklin v omítce.
- Drobné praskliny (vlasové): Na drobné praskliny je vhodné použít bílý akrylový tmel, který se prodává i v malém balení a na prasklinu se nanáší prstem. Na nabílených stěnách a stropech ho není nutné přetírat. Již zmiňované smršťovací trhlinky lze opravit speciálním nátěrovým systémem, např. disperzním plošným tmelem naneseným po penetraci okolí trhlinek a přetřeným systémovou barvou. K zabezpečení 100% funkčnosti opravy, která má zabránit případným menším pohybům podkladu, doporučujeme do této vrstvy základního tmelu vložit jemnou výztužnou vložku (např. netkanou textilii).
- Větší praskliny: Větší praskliny se nejlépe opravují speciálními tmely v kartuších či šlehanými tmely, které se prodávají v nádobách a nanášejí se špachtlí. Některé se připravují rozmícháním prášku ve vodě (Füllspachtell innen, Rigips Super, Aussen und Klebespachtel, Easy Crack Fille, Keraštuk). Větší praskliny je navíc nutné zpevnit spárovací páskou. Tyto pásky jsou buď na bázi netkané textilie (Promipáska), nebo skelných vláken (Glassfaser-Bewehrungstreifen), nebo jsou samolepicí (Fibre Tape Rigips). Tyto pásky jsou tenké a pod malbou nakonec nejsou vůbec vidět.
- Trhlinky na překladu: Tyto trhlinky je doporučeno zaplnit jemným fasádním tmelem na disperzní bázi s vložkou z jemné skleněné tkaniny s dostatečným přesahem do okolní plochy (minimálně 35 cm). Trhlinky na překladu nad vstupem na terasu je vzhledem k velkému rozponu a materiálu překladu (beton) doporučeno po otlučení uvolněných částí omítky, jejich zednické opravě a vyrovnání plošně upravit výztužnou skleněnou tkaninou uloženou v organickém lepidle pro zateplovací systémy.
Postup opravy
- Celou fasádu nejdříve omyjte weberfasádním čisticím prostředkem. Fasádu opláchněte wapkou, použijte čistou vodu.
- Po nanesení hmoty stěrkou či aplikační pistolí z kartuše se opravené místo přebrousí jemným brusným papírem (zrnitost asi 120 až 150). Po zatvrdnutí přebruste povrch brusným papírem a naneste fasádní nátěr.
- Tmel je třeba aplikovat tak, aby mírně přečníval. Při vysychání totiž zmenší objem a pokud se tmelená spára srovná do roviny, byla by po zaschnutí mírně propadlá. Přebytečný zaschlý tmel se pak zbrousí do roviny.
- V případě, že je spára hluboká, je třeba ji vyplnit ve dvou vrstvách, přičemž druhá vrstva se nanáší až po vyschnutí té první.
- Zaretušovat praskliny o šířce několika centimetrů je pracnější, protože kromě většího množství spárovací hmoty vyžadují i aplikaci výztužné pásky. Ta se v podélném směru na prasklinu položí ještě před nanesením poslední vrstvy.
- Nakonec na fasádu naneste ve dvou vrstvách (s přestávkou 24) fasádní nátěr weberton elastik.
Hodnocení a sanace trhlin
V posledních několika desetiletích prošla většina tradičních stavebních oborů prudkým vývojem zapříčiněným jednak příchodem nových stavebních materiálů a hmot a jednak novými požadavky na rychlost a kvalitu stavebních prací. Tento trend sebou přináší celou řadu pozitiv, ale bohužel i negativ. Je nutno si ale objektivně přiznat, že vznik trhlin nelze zcela eliminovat. Proto je potřeba objektivně stanovit příčinu jejich vzniku a do jaké míry jsou respektive nejsou vadou díla. Touto problematikou se detailně zabývá směrnice WTA 2-4-94 „Hodnocení a sanace fasádních omítek s trhlinami" a ČSN EN 13914-2 Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek. Oba podklady řeší hodnocení a rozdělení trhlin, průzkum podkladu a případné sanační metody.
Pokud by šlo o poruchy zapříčiněné statickými změnami, je třeba se poradit se statikem a teprve pak odstranit příčinu poruchy. Na fasádě rodinného domu jsou viditelné trhliny různého charakteru.
tags: #trhliny #pri #provadeni #omitka #příčiny #prevence