Nejlepší tipy a triky pro dokonalou pokládku zatravňovací dlažby – Kompletní průvodce krok za krokem!

Zatravňovací dlažba, známá také jako vegetační dlažba, je ideálním řešením pro zpevněné plochy, které si zachovávají přirozenou zeleň. Umožňuje růst trávy, odolá přejezdu automobilů a je vhodná pro parkovací místa, příjezdové cesty i zahrady. Pokud potřebujete zpevnit plochu a zároveň si chcete ponechat krásně zelený trávník, zatravňovací dlažba vám nabízí ideální řešení. Získáte tudíž odolnou venkovní dlažbu s přírodním vzhledem.

Kromě velmi dobrých retenčních schopností nabízí zatravňovací tvárnice také neotřelý a stále moderní vzhled. Kombinace šedého betonu a zelené trávy vypadá esteticky přívětivě.

Zatravňovací dlažba umožňuje nejen zpevnit povrch, ale také udržet v ploše důležitou zeleň a zlepšit schopnost zpevněné plochy vsakovat vodu. Voda se do půdy nevsákne, což může mít za následek pokles hladiny podzemní vody a tedy i vody ve studních a vrtech. Retenční schopnost zatravňovací dlažby je 0,08 l/s/m² plochy dlažby, a to při osetí trávou. Při zaplnění mezer drceným kamenivem frakce 4-8 mm se retenční schopnost zatravňovací dlažby zvýší až na 0,6 l/s/m² plochy dlažby.

Typy zatravňovací dlažby: Betonová vs. Plastová

Zatravňovací dlaždice jsou vyráběné z betonu nebo plastu. Každá z nich má své výhody i nevýhody.

Betonová zatravňovací dlažba

Klasická zatravňovací dlažba je vyrobena z betonu. V meziprostorech roste tráva. Standardní zatravňovací dlaždice z betonu jsou obdélníkové o rozměrech 60 cm x 40 cm x 8 cm. Obsahují osm otvorů na substrát. V závislosti na provedení mají zatravňovací tvárnice z betonu podíl zelené plochy 30-50 %.

Čtěte také: Betonové zatravňovací tvárnice

Betonová dlažba se vyrábí nejčastěji v přírodní šedé barvě, příp. v pískovcové, tmavě šedé a v jiných barevných odstínech.
Beton je robustní a odolný materiál.
Je levnější než dlažební kámen a robustnější než samotný trávník.
Při pokládce vytvoří otvory se zeminou automaticky vzor.
Betonová dlažba je obvykle levnější, je pevná a dobře sedí na podkladu.

Nevýhody betonové dlažby:

Jsou těžké, takže je pokládka náročnější. Manipulace s ní je podstatně obtížnější.
Beton odebírá vlhkost z podkladu a vede k vyschnutí půdy. Za teplého slunného počasí nasákne velkou část zálivky, která se rychle odpaří, takže tráva pak strádá. Pokud nejsou dlaždice naimpregnované, sají dokonce i vodu z hlíny, ve které tráva roste.
Trávníková plocha je menší než u zatravňovacích tvárnic z plastu.
Pokud zemina v otvorech klesne, mohou nezaplněné otvory představovat místo zakopnutí.

Plastová zatravňovací dlažba

Zatravňovací dlaždice se vyrábějí i z plastu. V jejich případě je hmotnost materiálu výrazně nižší. Plastová varianta je k dispozici ve dvou provedeních. První vypadá téměř jako betonová dlažba. Častěji se však používají trávníkové voštiny. Mají užší plastové stěny a jsou většinou čtvercové. Standardní rozměry jsou například s délkou hrany 33 cm nebo 50 cm. Plastová dlažba se vyrábí buď ve stejných formátech jako betonová dlažba, nebo ve velkoplošných tenkostěnných dílcích. Pro výrobu plastové zatravňovací dlažby se používá polyethylen (PE) s různými příměsemi. Dlažba se v mnoha případech vyrábí z recyklovaného materiálu, tedy s využitím plastů z komunálního odpadu.

Plastové trávníkové dlaždice vydrží i příležitostné zatížení autem.
Zatravňovací voštiny jsou lehké. Plastová verze dlažby stejných rozměrů je 3 - 4 x lehčí.
K řezání je nutná pouze přímočará pila. Plastové rastry lze přitom snadno řezat běžným nářadím a vůbec jakkoli upravovat.
Pokládka je snazší a rychlejší než u zatravňovacích tvárnic z betonu díky jejich nízké hmotnosti a speciálnímu systému bezpečnostních zámků. Jeden člověk položí za hodinu až 100 m² zatravňovací dlažby.
Plastová zatravňovací rohož s voštinovou strukturou se hodí i pro ozelenění střech.
Vzhledem k tomu, že stěny jsou užší, je podíl zeleně 80-90 %. Díky tomu je materiál téměř neviditelný.
Plast neodebírá půdě vodu, takže zemina v otvorech zůstává vlhká. Nenasává vodu a neodebírá ji tedy rostlinám.
Povrch dlažby je protiskluzný, čímž je dlažba dostatečně bezpečná.
Plastové zatravňovací rastry jsou protiskluzné a nerozbitné, odolávají bez problémů povětrnostním vlivům, mrazu i UV záření, nepraskají a vlastně jsou téměř nezničitelné, tedy pokud se vhodně vyberou na konkrétní místo.
Zámky dlaždic (nebo panelů) přitom dobře kopírují i menší terénní nerovnosti.
Plastová dlažba splňuje českou normu. Je vysoká jen 4 nebo 6 cm, podle zátěže.
Lze doplnit o speciální doplňkové díly, jako jsou parkovací značky pro vyznačení parkovacích míst nebo klínové prvky pro vytváření křivek a oblouků.

Nevýhody plastové dlažby:

Stojí víc než betonové tvárnice (obvykle o 20 - 50 Kč/m²).
Nejsou vhodné pro plochy, na kterých se manévruje.
Většina modelů není vhodná pro nepřetržitý provoz.
Pokud ale uvažujete například o zpevnění svahu pro vyjíždění s autem, může prokluzovat.

Srovnání vlastností zatravňovací dlažby

Vlastnost	Betonová dlažba	Plastová dlažba
Hmotnost	Těžká (např. 60x40x8 cm = 24 kg)	Lehká (např. 60x40x8 cm = 6-8 kg, 33x33x5 cm = 1.5 kg)
Manipulace a pokládka	Náročnější	Snadnější a rychlejší
Absorpce vody	Nasává vodu z půdy, přehřívá ji	Nenasává vodu, udržuje vlhkost pro trávu
Odolnost	Robustní, odolná, vydrží mnohé	Protiskluzná, nerozbitná, odolná vůči mrazu a UV záření, téměř nezničitelná
Cena	Nižší (od 300 Kč/m²)	Vyšší (o 20-50 Kč/m² oproti betonu, od 300-350 Kč/m²)
Podíl zeleně	30-50 %	80-90 % (u voštinových typů)
Úpravy	Těžší úpravy	Snadné řezání běžným nářadím

Kde zatravňovací dlažbu využít?

Zatravňovací dlažba se hodí všude tam, kde z nějakého důvodu potřebujete plochu zpevnit, aniž byste ji zakryli jednolitou vrstvou nevzhledných betonových dlaždic. Nejčastěji jde například o:

Příjezdové cesty (ke garáži, k domu)
Parkovací místa
Chodníky kolem domu
Hřiště pro děti
Zpevnění mírných svahů (do sklonu cca 10°)

Pro trvalý provoz, jako panuje například na průjezdních komunikacích, však zatravňovací tvárnice nejsou vhodné. Také nejsou vhodné pro trvalá parkovací místa, třeba pro karavany. Stálým stínem se trávník poškodí.

Jak položit zatravňovací dlažbu: Podrobný postup

Pokládka zatravňovací dlažby není příliš složitá, zvládne ji každý zručnější jedinec. Aby vám položená zatravňovací dlažba sloužila tak, jak má, je nezbytné vytvořit vhodné podloží. Správné základy a podkladové vrstvy ovlivňují životnost, účelnost a vzhled výsledného díla.

1. Příprava výkopu a podloží

Vymezení plochy: Nejprve si vyznačte plochu, na kterou chcete dlažbu pokládat. Pečlivě ji změřte, abyste získali představu o tom, kolik budete potřebovat materiálu. Poté začněte odebírat zeminu.
Hloubka výkopu: Hloubka výkopu závisí na propustnosti podloží a plánovaném zatížení plochy. Množství odebrané zeminy se odvíjí od únosnosti a druhu půdy.
- Pro pochozí plochy nebo lehčí objekty a chodníky nepotřebujete žádný podklad. Zeminu odeberte do hloubky 20 cm, aby dlaždice nevyčnívaly nad okolní povrch.
- Pokud potřebujete dlažbu pro pojezd automobilů, doporučujeme odebrat zeminu do hloubky cca 30-40 cm. U standardního podloží je vhodné odstranit 20-30 cm zeminy, u těžších jílovitých půd 30-40 cm.
Zarovnání a zhutnění: Po vyhloubení plochy je důležité zajistit rovný podklad. Použijte vodováhu a plochu důkladně srovnejte. Dno výkopu následně zhutníme a srovnáme válcováním (ideálně válcem, případně vibrační deskou). Zhutněné dno výkopu by mělo kopírovat plánovaný sklon zatravněné plochy (max. 5 % u parkovacích míst). Správně připravené základy musí kopírovat plánovaný sklon budované plochy tak, aby podkladní a ložní vrstvy měly ve všech místech stejnou tloušťku.
Geotextilie (nepovinné): Pokud chcete zabránit prorůstání plevele do trávníku, položte na zhutněný terén netkanou geotextilii. Volte geotextilii s dostatečnou odolností proti protržení.
Osazení obrubníků (nepovinné): Následuje osazení obrubníků, které vymezují hranice zatravněné plochy, pokud je potřebujete. Při výstavbě příjezdové cesty se zatravňovací panely zapouštějí do povrchu, obrubníky nepotřebujete.

2. Příprava podkladových vrstev

Podklad je jednou z nejdůležitějších částí pokládky betonových dlažebních prvků. Sebekvalitnější dlažba nedokáže přenést a vyrovnat nedostatky nekvalitních provedení podkladních vrstev. Skladba podkladních vrstev je závislá na konkrétních geologických podmínkách a na předpokládaném zatížení dlážděné plochy. Jednotlivé podkladní vrstvy je nutné správně a dostatečně zhutnit. Hutnění doporučujeme po vrstvách o max. tloušťce vrstvy 20 cm.

Čtěte také: Pokládka zatravňovací dlažby

Spodní nosná vrstva: Do připraveného výkopu navezeme spodní podkladovou vrstvu. Tu tvoří směs kamenné drtě (o zrnitosti 0-32 mm) a hlinité zeminy (která tvoří cca 25 až 30 % hmotnosti podkladové vrstvy). Případně můžete použít štěrkové lože ze štěrku frakce 16/32 mm (příp. 5/32, 5/64). Tloušťka štěrkového lože je dle navrhovaného zatížení dlažby cca 100 - 200 mm. Podkladovou směs opět zhutníme - ideálně pomocí vibrační desky. Tato hrubá podkladová vrstva se připravuje při budování zatravněných příjezdových komunikací a ploch určených pro provoz vozidel. Ve zhutněném stavu má hloubku 100 mm a více. Pro vytvoření nosné vrstvy k zajištění optimální drenáže plochy se doporučuje použít štěrkodrť (frakce 5/32 až 5/63 mm).
Ložní vrstva: Finálním bodem přípravy podloží je navezení jemné ložní vrstvy tvořené směsí kamenné drtě (o zrnitosti 0-8 mm) a hlinité zeminy (tvořící cca 25 až 30 % hmotnosti této vrstvy). Pro provedení kladecí vrstvy je vhodné použít drcené kamenivo frakce 4-8 mm. Nedoporučujeme používat pro kladecí vrstvu kameniva s vysokým podílem prachových částic (tzv. prosívky) nebo písek. Na štěrkové lože naneste kladecí vrstvu štěrku frakce 4/8 mm tloušťky cca 30 - 50 mm a srovnejte ji do roviny. Směs opět zhutníme pomocí vibrační desky. Hloubka této plochy je asi 50 mm. Dbejte na to, aby povrch poslední vrstvy byl dokonale zarovnán a zachovával zvolený sklon (max. 5 %). K dorovnání ložní vrstvy se použije hlinitý písek nebo směs písku a jemné drtě.

3. Pokládka tvárnic

Směr pokládky: Pokládku provádějte na vyrovnávací vrstvu tak, že vždy začnete u nejnižšího místa a postupně směřujete k nejvyššímu, a to v celé šíři plochy.
Vazba a spáry: Zatravňovací tvárnice pokládejte v požadované vazbě tak, aby mezi jednotlivými prvky vznikla spára o šířce 3-5 mm (příp. dlažba se umísťuje většinou na sraz). Spáry mezi řadami zatravňovacích tvárnic musí být rovné, což byste měli kontrolovat během kladení pomocí provázku.
Kontrola rovinnosti a stability: Během pokládky neustále kontrolujte rovinnost položených tvárnic, která by neměla žádným směrem překročit 20 mm. Zkontrolujte stabilitu tvárnic, nesmí se nikde houpat ani propadat (při větším zatížení by mohly prasknout). Jakmile celou zamýšlenou plochu pokryjete zatravňovací dlažbou, velmi pečlivě si zkontrolujte stabilitu jednotlivých tvárnic. Ty se totiž nesmí hýbat a ani prohýbat.
Orientace tvárnic: Při pokládání tvárnic sledujte orientační značky na zámcích, které určují směr pokládky. Kvůli zatížení je vhodné pokládat dlažbu kolmo ke směru jízdy. Jednotlivé tvárnice vždy držte lehce zešikma a zaklapávejte zámky do sebe.
Tloušťka tvárnic:
- Pro zpevňování svahů a nepojízdných ploch (výjimečně pro občasné pojíždění osobních vozů) se používá tvárnic tloušťky 80 mm.
- Pro parkoviště, odstavné plochy a pojízdné komunikace se používají tvárnice tloušťky 100 mm.
Poškozené kusy: Zjevně poškozené kusy tvárnic je třeba vyčlenit a nezabudovávat.

4. Finální úprava a zatravnění

Zasypání otvorů: Otvory položených tvárnic vyplníme směsí humusovité zeminy a travních semen v množství cca 8-12 g/m². Promíchání zeminy s travním semenem je možné provést i v běžné bubnové míchačce. U parkovišť doporučujeme ještě doplnit směs o absorbent ropných produktů v poměru 1 : 6 k množství zeminy. Vysypání provádíme tak, aby po ulehnutí směsi byla horní hladina výplně cca 20 až 30 mm pod úrovní horní hrany tvárnice. Zásyp musí dosahovat k vrchní hraně tvárnic, aby se zabránilo podkluzování pneumatik v zimním období.
Ochranná vrstva: Následně doporučujeme dosypat otvory vrstvou směsi humusovité zeminy, rašeliny a písku v tloušťce 2 až 5 mm. Tato vrstva chrání osivo před rozfoukáním větrem.
Zhutnění zeminy: Po zasypání - vyplnění spár zeminou zeminu zhutněte (zatlačte) tak, aby zemina byla ve výšce min. o 20 mm nižší, než je nášlapná plocha vegetační tvarovky. Vše zapracujte vibrační deskou.
Zálivka: Následně plochu zalijeme vodou.
Alternativní výplň: U dlážděných ploch s trvalým stáním (pojezdem) vozidel doporučujeme zaspárování provést drceným kamenivem frakce 4-8 mm. Naopak nedoporučujeme používat pro zaspárování a vyplnění vegetačních otvorů kameniva s vysokým podílem prachových částic (tzv. prosívky).
Travní osivo: Pro zatravňovací dlažbu se hodí odolné, pomalu rostoucí travní směsi určené pro namáhané plochy (tzv. sportovní nebo parkovací trávník).
Uvedení do provozu: Parkoviště můžeme uvést do provozu až po vytvoření hustšího a zakořeněného travního porostu.

Budování zatravněných povrchů z tvárnic doporučujeme provádět za příznivých klimatických podmínek - nejlépe v období zvýšených dešťových srážek, především na jaře nebo na podzim.

Údržba zatravňovací dlažby

Výhodou zatravňovací dlažby je, že je téměř bezúdržbová. A pokud zaroste trávou, působí úplně nenápadně. Nepotřebuje žádnou zvláštní péči. Stačí jen podle potřeby zalévat a trávu sekat. K sečení ale můžete bez obav používat motorovou nebo elektrickou sekačku. Trávu v dlažbě sekejte jako běžný trávník, ideálně na výšku cca 5-7 cm.

U betonových dlaždic si ale ohlídejte, zda jsou opatřeny trvalou impregnací. Kromě toho impregnace také zabraňuje ulpívání povrchových nečistot. Vlivem například mokrého listí nebo pylu může přesto dojít ke změně zabarvení, to ale následně působením deště nebo sněhu zmizí. Hůře odstranitelné jsou například skvrny od motorového oleje.

Časté dotazy

Neprasknou dlaždice pod váhou auta? Ano, jsou dostatečně pevné a používají se i na nouzové přístupové cesty pro hasičské vozy. Pojezd osobního automobilu tvárnice nezdeformuje ani jinak nepoškodí. Pokud přesto k praskání dochází, je většinou na vině nízká únosnost podloží.
Je vegetační dlažba odolná proti mrazu? Ano, vegetační dlažba se vyrábí z trvanlivého materiálu, který odolává nízkým teplotám, a to až do -50 °C.
Je zatravňovací dlažba vhodná na svah? Ano, ale záleží na jeho sklonu. Nabízené zatravňovací dlaždice jsou vhodné do svahu se sklonem do cca 10°.
Proč se zemina z dlažby vyjezdí? Problémem je nesprávná výše zeminy při pokládce dlažby. Pokud zásyp přesahuje přes okraj dlaždic, postupně se "vyjezdí". Při nižších teplotách povrch namrzá (dlaždice nevyjímaje). Vyplníte-li dlaždice potřebným množství zeminy, nebudou vás omezovat v jízdě nebo chůzi ani v zimním počasí. Zásyp musí dosahovat k vrchní hraně tvárnic.
Jak velká je velikost buněk v dlažbě? Velikost buněk je cca 60 mm. Pokud dlažbu vyplníte dostatečným množstvím zeminy (hlínou nebo štěrkem), nehody jako zvrtnutí končetiny nebo "zapadnutí" do otvorů mezi dlaždicemi nehrozí.
Potřebuji obrubníky při výstavbě příjezdové cesty? Při výstavbě příjezdové cesty se zatravňovací panely zapouštějí do povrchu, obrubníky nepotřebujete.
Jak dlouho trvá pokládka zatravňovací dlažby? Závisí na velikosti plochy a připravenosti podloží. Samotnou pokládku dlaždic na ploše 20-30 m² zvládne jeden až dva lidé za odpoledne. Příprava podloží (výkop, zhutnění, navezení štěrku) zabere zpravidla delší čas a je fyzicky náročnější.
Jaká je životnost plastové zatravňovací dlažby? Plastové zatravňovací dlaždice mají při správné instalaci a přiměřeném zatížení životnost přesahující 10 let.

Čtěte také: Zatravňovací tvárnice z betonu: Přehled

tags: #zatravnovaci #dlazba #pokladka #frydlant #postup

Kompletní průvodce pokládkou zatravňovací dlažby