Trhliny a praskliny v omítce mohou mít nejrůznější příčiny a často mohou zkazit i dobrý dojem z čerstvě opravené stěny. Nejrůznější trhliny a praskliny v omítce jsou obvykle spíše kosmetickou vadou, která nemá podstatný vliv na kvalitu stavby. Přesto představují nepříjemný problém, zvlášť ve chvíli, kdy se objeví brzy po rekonstrukci, když stavebník očekává dokonalý výsledek bez chyb.
Existuje několik možných důvodů, proč se omítka trhá a praská. Nejčastěji jsou to změny tvaru, polohy či objemu stavebních konstrukcí. Ty jsou sice okem nepostřehnutelné a obvykle nejsou nijak nebezpečné, ale logicky způsobují praskání omítky, která nemá pro takové změny dostatečnou pružnost. Často je způsobuje vyzrávání a sesedání stavby, které se může projevit i při rekonstrukcích chalup, výměně stropů, dostavbách nejrůznějších příček, ale i změně klimatu v domě například po výměně oken.
Příčiny vzniku trhlin v omítce
Kromě vlivů, která má na kvalitu omítky samotná stavba, udávají stavaři mezi nejčastějími důvody vzniku trhlin vlhkostní nebo teplotní změny objemu podkladu omítky, rozdílné stavební materiály v podkladu s různou nasákavostí, či nerovnosti podkladu, které jsou příčinou změn tloušťky omítek. Riziko lze v těchto případech snížit pomocí doplňkových technických opatření, což je například vyztužení jádrové nebo vrchní omítky, instalování síťoviny do stěrky či dilatační spáliny.
Velmi často jsou trhliny způsobeny nesprávným složením nebo zpracováním omítky. Předejít takovým problémům je možné především dodržováním předepsaných pracovních postupů pro tu či onu omítkovou směs. Je dobré vědět, že někdy způsobuje trhliny i příliš dlouhé či intenzivní hlazení omítky, nebo nesprávná, moc měkká konzistence omítkové směsi.
Častou příčinou vlasových prasklin je příliš rychlé vysychání omítky. Je tedy důležité omítku ošetřit vlhčením a když už se trhliny objeví, vyspravit je další tenkou vrstvou či štukovou omítkou.
Čtěte také: Míchání betonu krok za krokem
Smršťovací trhliny
Po měsíci či dvou od dokončení omítky se mohou objevit takzvané smršťovací trhliny. Jsou nejčastějším případem poruch vzniklých nesprávnou technologií omítek. Mohou zasahovat až k podkladu. Důvodem bývá omítkový systém, nevhodně použitý vzhledem k podkladu, nebo jeho nedostatečné spojení s podkladem. To může vzniknout kvůli mikrovrstvě prachu a špíny na omítaných stěnách.
Smršťovací trhliny hrozí rovněž v případě nedodržení doby zrání, tedy v případě, když se vrchní vrstva omítky nanáší ve chvíli, kdy ještě nebylo dokončeno smršťování omítky podkladové.
Trhliny v rozích
Nepříjemným a častým problémem omítek jsou také trhliny v rozích. Vznikají v důsledku koncentrace napětí v omítce, která je do rohů místností či do rohů stavebních otvorů vtlačena v nestejnoměrné vrstvě. Nerovnoměrné vysychání pak způsobuje napětí v tahu, silnější vrstva omítky vysychá pomaleji a tenčí, rychleji schnoucí vrstvy v okolí rohu ji k sobě přitahují. V důsledku toho vznikají trhliny, kterým lze předejít vlhčením omítky v průběhu vysychání.
Jak opravit trhliny v omítce
Trhliny se nejlépe opravují vhodnou stěrkovou hmotou. Na trhu existuje množství hotových výplňových nebo stěrkových materiálů, které není potřeba dál nijak zpracovávat. Snadno se aplikují a na rozdíl od dříve nejčastěji používané sádry se dá bez problémů upravit i jejich povrch.
Stěrkové materiály bývají nejčastěji na bázi cementu, vápna nebo sádry. Některé byly vyvinuty pro tmelení spojů sádrokartonu, ale hodí se i k retuši prasklin v omítce.
Čtěte také: Beton pro základy
- Na drobné praskliny je vhodné použít bílý akrylový tmel, který se prodává i v malém balení a na prasklinu se nanáší prstem. Na nabílených stěnách a stropech ho není nutné přetírat.
- Větší praskliny se nejlépe opravují speciálními tmely v kartuších či šlehanými tmely, které se prodávají v nádobách a nanášejí se špachtlí.
Větší praskliny je navíc nutné zpevnit spárovací páskou. Tyto pásky jsou buď na bázi netkané textilie (Promipáska), nebo skelných vláken (Glassfaser-Bewehrungstreifen), nebo jsou samolepicí (Fibre Tape Rigips). Tyto pásky jsou tenké a pod malbou nakonec nejsou vůbec vidět.
Příprava podkladu před opravou
Před nanesením tmelu je třeba vyčistit podklad štětcem nebo smetáčkem. Zároveň je nutné odstranit prach a zbytky starých zvětralých nátěrů. Protože do příliš úzkých prasklin husté tmely neproniknou, je třeba je rozšířit hranou stěrky (šroubovákem). Některé tmely vyžadují navlhčení podkladu. K tomu je vhodný štětec či rozprašovač na vlhčení rostlin. Po nanesení hmoty stěrkou či aplikační pistolí z kartuše se opravené místo přebrousí jemným brusným papírem (zrnitost asi 120 až 150).
Tmel je třeba aplikovat tak, aby mírně přečníval. Při vysychání totiž zmenší objem a pokud se tmelená spára srovná do roviny, byla by po zaschnutí mírně propadlá. Přebytečný zaschlý tmel se pak zbrousí do roviny. V případě, že je spára hluboká, je třeba ji vyplnit ve dvou vrstvách, přičemž druhá vrstva se nanáší až po vyschnutí té první.
Zaretušovat praskliny o šířce několika centimetrů je pracnější, protože kromě většího množství spárovací hmoty vyžadují i aplikaci výztužné pásky. Ta se v podélném směru na prasklinu položí ještě před nanesením poslední vrstvy.
Příčiny vzniku trhlin v betonu
Skupina Českomoravský beton společně se Svazem výrobců betonu vydala všeobecný (základní) návod na použití betonu. Tento návod seznamuje zábavnou netradiční formou použití betonu při různých situacích. V dalším díle Návodu na beton je představena problematika vzniku trhlin - jejich možné příčiny a metody, které vzniku trhlin předcházejí. Příčiny vzniku trhlin můžeme rozdělit do třech základních oblastí - od plastického smršťování, plastického sedání a trhliny vzniklé teplotními rozdíly betonu a okolí. Trhliny od plastického smršťování vznikají v důsledku rychlého vypařování vody z povrchu betonu.
Čtěte také: Parametry fréz do betonu
Hodnocení a sanace trhlin
V posledních několika desetiletí prošla většina tradičních stavebních oborů prudkým vývojem zapříčiněným jednak příchodem nových stavebních materiálů a hmot a jednak novými požadavky na rychlost a kvalitu stavebních prací. Tento trend sebou přináší celou řadu pozitiv, ale bohužel i negativ. Je nutno si ale objektivně přiznat, že vznik trhlin nelze zcela eliminovat. Proto je potřeba objektivně stanovit příčinu jejich vzniku a do jaké míry jsou respektive nejsou vadou díla. Touto problematikou se detailně zabývá směrnice WTA 2-4-94 „Hodnocení a sanace fasádních omítek s trhlinami" a ČSN EN 13914-2 Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek. Oba podklady řeší hodnocení a rozdělení trhlin, průzkum podkladu a případné sanační metody.
Konstrukční trhliny vznikají změnou objemu, tvaru, délky popřípadě polohy omítané konstrukce. S alespoň dílčí znalostí omítané konstrukce je příčina vzniku trhlin poměrně jednoduše odhadnutelný, protože například dochází k prokreslování dilatačních prasklin v podkladu. Vzniku těchto trhlin nemůže omítací firma ve většině případů zabránit a jediné smysluplné řešení je důsledná prohlídka ploch určených k omítnutí a poukázání na případná rizika.
Omítkou podmíněné trhliny
Omítkou podmíněné trhliny jsou nečastěji způsobeny nesprávným návrhem nebo chybným zpracováním omítky.
- Kapsové trhliny vznikají v čerstvé ještě tekuté maltě. Mají převážně vodorovný průběh a šířku až do několika milimetrů. Omítka může být lokálně oddělena od podkladu.
- Trhliny vznikají do několika hodin v čerstvé maltě a jsou síťovitě uspořádány. Zpravidla mají šířku jen několik desetin milimetru a neprochází celou tloušťkou omítky. Nemají zásadní vliv na funkčnost a estetickou stránku řeší finální štuková vrstva. Důvodem vzniku je rychlé povrchové vyschnutí omítky.
- Tyto trhliny vznikají i několik měsíců po aplikaci a mohou zasáhnout celou tloušťku omítkové vrstvy. Výjimkou ani není dílčí separace od podkladu. Základní příčinou jejich vzniku je nesprávný návrh omítkového systému popřípadě chyby během vlastního provádění.
tags: #smršťovací #trhliny #v #betonu #příčiny #a