Pod pojmem štuk rozumíme finální omítku stěn a stropů. Jedná se o proces, který není nijak zvlášť náročný a lze jej snadno zvládnout svépomocí. Svým nanášením, tedy štukováním, se můžeme setkat jak při přípravě novostaveb, tak při velkých rekonstrukcích. Technika štukování zajistí čisté a hladké stěny a strop. Její pomocí se stěnám domova vrátí čisté linie i jednoduchost.
Co je štuk a jaké jsou jeho typy?
Štuk je vlastně směs vápna a jemného písku, do níž je občas přidávána sádra či cement. Štuk je jemná omítka ze sádry, vápna, jemného písku a pojiva, která se používá především na stropy a stěny. Slabá vrstva štuku zaplní drobné trhlinky a vzduchové otvory ve stěně. Nový povrch vypadá dokonale čistě a snadněji se maluje, a to již 24 hodin po úpravě.
Dnes už si nemusíte připravovat směs sami, ale koupíte si potřebné množství už hotové směsi. Na trhu existuje velké množství hotových štukových omítek. Než se pustíte do samotného štukování, čeká vás výběr správného typu omítky.
- Sádrový štuk: Není vhodný do vlhkých místností. Lze natahovat až do tloušťky dvou centimetrů, takže s ním lze i bez větších obtíží srovnávat prohlubně a propadliny na stěnách.
- Klasická štuková omítka: Univerzální volba pro interiér i exteriér, protože je odolná.
- Hladká omítka Hornbach: Modelovací omítka, která zároveň vyrovná a vyhlazuje nerovnosti. Umožňuje okamžité použití a má vynikající přilnavost. Po zaschnutí je stěna matně bílá a překrytí malířským nátěrem už není nutné. Je vyrobena z ekologicky nezávadných surovin a je určena pro tenkovrstvé interiérové omítky, na zdivo nebo betonové panely.
Příprava podkladu před štukováním
Příprava interiéru je pro úspěch velmi důležitá a bez ní se může práce stát velmi nepříjemnou. V první řadě si vykliďte, pokud možno, celou místnost. Je potřeba, aby vám opravdu nic nepřekáželo. To, co odstranit nelze, nezapomeňte pečlivě zakrýt.
Příprava se týká i samotných zdí. Stěny včetně stropů se nejprve musí očistit od starých nátěrů či tapet, zbavit je nerovností a nově upravit. Povrch se odmastí a vyrovná.
Čtěte také: Zjistěte více o reakcích na globální konflikty
Štukovou omítku nanášejte v tenké vrstvě na čistý, pevný a soudržný podklad. V první řadě je proto zapotřebí si náležitě připravit podklad, tedy zeď, kterou budete štukovat.
Příprava starých zdí:
- Pokud štukujete staré zdi, musíte odstranit tapety, stejně jako starý štuk, pokud byl v minulosti na stěny nanesen. Pokud je starý štuk nesoudržný, popraskaný nebo opadává, je jeho odstranění nezbytné.
- Oškrábané zdi umyjete a odmastíte, postačí vám k tomu i běžný přípravek na mytí nádobí přidaný do vody. Stěny snadno odmastí například teplá voda s mýdlem nebo saponátem.
- Pokud jsou ve zdech větší díry, například po hřebících, opravte je klasickou sádrou.
- Pakliže se na stěně vyskytují vlasové trhliny, doporučuje se zeď nejprve vyztužit perlinkou, která se vtlačí do vrstvy stavebního lepidla. Po zaschnutí lepidla s perlinkou je následně potřeba zeď napenetrovat.
Příprava nových zdí a jádrových omítek:
- V případě realizace první „fajnové“ omítky u novostaveb se štuk nanáší na jádrovou omítku, a to až po jejím dokonalém vyzrání. Jádrová omítka by měla být navíc čistá a zahlazená (tedy bez různých výčnělků).
- Pokud máte jádrové omítky, penetrace není potřeba. Jádrová omítka je dostatečně drsná a přilnavost fajnové omítky (štuku) je zaručena. Jen je potřeba jádrovou omítku nejprve navlhčit, aby nebrala vlhkost nově nanesené vrstvě fajnové omítky.
Penetrace:
Penetrace zpevňuje podklad a zajišťuje, že štuk lépe přilne ke stěně. Penetrace dokáže připravit stěnu na nanášení štuku, který potom mnohem lépe drží. I když by se mohl tento krok jevit na první pohled jako zbytný, opak je pravdou. Vůbec nejčastější chybou při štukování je chybějící penetrace.
Místo penetrace můžeme zdrsnit vrstvu omítky (nejlépe hned po zavadnutí), aby se otevřely póry v omítce a poté vrstvu dokonale namočit. Suché jádro by vodu ze štuku vypilo. Po důkladném oschnutí se nanese hloubkový základ, například Akrylátová hloubková penetrace Hornbach, sloužící ke zpevnění savých podkladů. Má silný hloubkový účinek, dobré zpevnění a reguluje nestejnoměrnou savost.
Je celkem jedno, jestli pro nanášení penetrace použijete štětku, nebo váleček. Penetrační nátěr naneste v silnější vrstvě i na strop. Přece jen se v těchto místech musí omítka vypořádat se silnějším gravitačním zatížením.
Příprava štukové směsi
Zdaleka nejjednodušší je koupě hotové směsi. Vždy se přesně řiďte návodem k použití a podle něj směs rozmíchejte. Při míchání hmoty bezpodmínečně dodržujte poměr vody a směsi, jinak skončíte s něčím, co nepůjde správně použít. Záležet si také dejte na důkladném promíchání.
Čtěte také: Podlahové topení: ideální tloušťka betonu
Štukovou směs si rozmícháte dle návodu do hladka, nejlépe za pomoci nástavce na vrtačce. Omítku důkladně promíchejte, například vrtačkou. Lopatku nedoporučujeme, vhodnější je stavební míchadlo. Ve směsi nesmíte mít žádné hrudky a nečistoty, konzistence by měla být taková, aby vám z hladítka nestékala, ale aby se ani nedrolila.
Štukování krok za krokem
1. První vrstva štuku
Pro začátek je vhodné štukovat místa, která se tolik nepoužívají, nebo nejsou dobře vidět, protože se na nich naučíte dostat štukování do ruky. Při štukování celých místností doporučujeme začínat od stropu. Jako první by měl přijít na řadu strop a poté stěny. Štuk se natahuje pomocí ocelového hladítka, a to vždy odspodu nahoru.
Na hladítko si z kbelíku naberte pomocí zednické lžíce přiměřené množství směsi, pod vhodným úhlem přiložte hladítko ke stěně a pohybem nahoru rovnoměrně štuk rozetřete. V obou případech ale vždy dbejte na nanášení slabé vrstvy, kterou nejprve vtlačte do stropu či do stěny a potom ji pomalu uhlaďte. Natahujte tenkou vrstvu, aby vám vlastní vahou štuk neopadal. Štuk musíte do podkladu vtlačit a teprve poté uhladit do ztracena. Vrstva štuku by měla mít zhruba 3 mm, doporučuje se nanášet slabší vrstvy, ideálně 1-3 mm.
Po nanesení štuku na zdi byste se měli pustit i do stropu. Pomocí menšího natahováku začněte štuk nanášet na okraje stropu, následně velkým ocelovým natahovákem štuk nanesete na velké plochy.
| Vrstva | Tloušťka | Poznámky |
|---|---|---|
| První vrstva | 2-3 mm | Vtlačit do podkladu, poté uhladit |
| Druhá vrstva | max. 2 mm | Tenčí než první vrstva, pro finální vyrovnání |
| Sádrový štuk | až 2 cm | Pro srovnávání větších nerovností |
2. Zaschnutí a druhá vrstva
Po první vrstvě a jejím zaschnutí přijde na řadu vrstva druhá. Vyzkoušejte, jestli první vrstva štuku zaschla. Pokud stěna při dotyku stále lepí, dejte jí ještě čas. Pokud už je suchá, vyhlaďte stěnu pomocí hladítka. Nezapomeňte vyhladit i rohy.
Čtěte také: Podlahové topení a tloušťka betonu
Po vyhlazení můžete aplikovat druhou vrstvu, která půjde natáhnout snadněji. Hmotu opět nanášejte ocelovým hladítkem a natahovákem, tentokrát ale tenčí vrstvu, maximálně 2 mm. Díky tomu můžete opravit i nedokonalosti první vrstvy. Povrch pravidelně kontrolujte, nikde se nesmí objevit propadlá nebo vystouplá místa.
3. Filcování (rozmývání)
Po zavadnutí druhé vrstvy štuku přichází na řadu takzvané filcování. Po dokonalém zaschnutí může přijít malování. Ale nejprve přijde čas na rozmytí prostřednictvím molitanového filcu. Jakmile budete mít zeď naštukovanou, zjistíte, že na stěně jdou vidět jednotlivé tahy hladítka a povrch není dokonale rovný.
Proto až štuk mírně „zavadne“, začněte s rozmýváním (filcováním), krouživými pohyby za pomoci filcového hladítka namáčeného ve vodě. Do vyhlazování štukové omítky se pusťte až ve chvíli, kdy trochu zaschne, přestane lepit a zesvětlá. Filc by měl být při práci navlhčený, jinak vám to s ním nepůjde tak dobře. Filc namočíte do vody a velkými kruhovými pohyby materiál rozmývejte po stropu i stěnách.
Na omítku příliš netlačte, abyste ji nevymyli až moc a nebyla v některých místech tenčí. Pracujte opatrně, abyste si zase všechen štuk nerozmyli a nemuseli začít znova. Pokud na některých místech vznikly prohlubně, nanesete do nich novou vrstvu štuku a po zavadnutí proces vymývání zopakujete. Nerovná místa navlhčete a zase vyhlazujte až do chvíle, kdy bude stěna dokonalá.
4. Finální kontrola a příprava na malování
Po zaschnutí druhé vrstvy si vezměte na pomoc ruční halogenové světlo. Pomocí světla a stínů totiž uvidíte zbylé nerovnosti, které je potřeba dohladit. Stěnu navlhčete a pomocí filcového hladítka točivými pohyby vyhlazujte. Světlem průběžně kontrolujte nerovnosti.
Až štuk dobře zaschne, omeťte ho smetákem. Po nanesení, vyhlazení a dostatečném vyschnutí, můžete začít s malováním a barvou. Počítejte s tím, že ze začátku bude barva vypadat nerovnoměrně a budou prosvítat světlejší místa. Je to normální. Až zeď dostatečně proschne, zpravidla během několika dní, skvrny zmizí a barva zůstane jednolitá.
tags: #co #je #treti #vrstva #stuku