Stěny se solnými výkvěty, skvrny na zdech a stropě, odloupaná barva, degradace omítek. To všechno jsou známky toho, že je zeď mokrá, že odněkud nasává vlhkost. Vlhké prostředí může způsobit astma, různé druhy alergií a také zvyšuje pravděpodobnost vzniku dalších onemocnění. U lidí žijících v chladném a mokrém prostředí, kde je i vysoce vlhký vzduch, je riziko onemocnění mnohem vyšší než u lidí žijících v prostředí suchém.
Typy vlhkosti zdiva a jejich příčiny
Vzlínající vlhkost
Kvůli různým vadám vodorovných a svislých izolací může spodní voda vnikat do stěny a šířit se kapilárami zdiva směrem nahoru, ale i do boku. Absorbovanou vzlínající vlhkost ve zdivu lze snadno odlišit od vlhkosti kondenzační, a to tak, že na smáčeném povrchu dochází k dobře ohraničenému solnému výkvětu, vlhkost je vyšší, a plíseň není typická.
Zřejmou a častou příčinou vlhnutí zdiva jsou porušené, dožilé nebo zcela chybějící hydroizolace. Proto se zaměříme na opravu poruch hydroizolace, výměnu nefunkční izolační vrstvy a případně doplnění nové. Postupy se liší podle umístění izolace a předpokládaného namáhání vodou, kde rozlišujeme trvalé tlakové působení podzemní vody, zatížení stékající vodou a/nebo působení vzlínající vlhkosti, tj. zatížení základů kapilárně vzlínající vodou.
Tlaková voda
Vzniká, když voda prosakuje z prasklých, poškozených nebo netěsných rozvodů vody a odpadů, špatných okapových žlabů, které jsou ucpané atd., až ke stěnám nebo přímo ve stěně. Prasklina v kanalizačním potrubí nepříjemně zapáchá a zanechává většinou hnědé skvrny na povrchu omítky. Vlhkostní mapa, která má ostré hrany okrajů projevující se na povrchu zdi, a neroste průběžně v řádu měsíců až let, tak je většinou známkou tlakové vody. Pokud potrubí prosakuje v nějakém krátkém úseku, stačí stěnu v těchto místech vybourat a potrubí zatěsnit nebo vyměnit.
Mokré sklepní zdi, plíseň v soklu nebo bobtnající omítka v přízemí? To vše může znamenat jen jednu věc - máte problém s vlhkostí pronikající ze země. Svislá hydroizolace chrání svislé plochy základů, které jsou v kontaktu se zeminou. Zatímco vodorovná hydroizolace řeší vzlínající vlhkost zespoda, svislá zabraňuje pronikání vody ze stran. Bez ní můžete čekat vlhké zdi, plísně, poškozené omítky a v nejhorším případě i statické problémy.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Svislá izolace je proto nutná všude tam, kde základové zdivo přichází do styku s vlhkou zeminou. U suterénních stěn, soklu, ale i u jednoduchých základových pásů rodinných domů.
Kde se svislá hydroizolace aplikuje:
- Suterénní stěny: U domů se sklepem je hydroizolace suterénních stěn nutnost.
- Sokl a spodní část nadzemního zdiva: Ta část základů a zdiva, která je v kontaktu se zeminou nebo vystavená odstřikované vodě, potřebuje ochranu proti vlhkosti.
- Opěrné zdi a konstrukce ve styku se zeminou: Opěrné zdi, terénní schodiště nebo jiné konstrukce, kde je zdivo trvale v kontaktu se zeminou z jedné strany, vyžadují svislou hydroizolaci.
- Rekonstrukce starých domů: U starších staveb bez původní hydroizolace může být svislá izolace nutná i u běžných základových konstrukcí, pokud se projevují problémy s vlhkostí.
Kondenzace
Nepříznivé vlhké počasí nebo špatně seřízené klimatizační zařízení může způsobovat povrchové zavlhčení zdiva - tedy kondenzaci. Zateplení stěn je zvláště důležitým stavebním postupem při ovlivnění teplotních výkyvů, kdy mohou vznikat tepelné mosty, díky nimž může vznikat kondenzace na povrchu stěny interiéru a zavlhčovat zdivo. V tomto případě je třeba dbát na řádné tepelné zaizolování související konstrukce, neboť v případě nesprávně zvolené nebo provedené tepelné izolace, kde se dosud nevyskytovaly plísně ani kondenzace, se tyto problémy mohou objevit po zateplení domu.
Ke kondenzaci a následnému zvlhčení stěn může docházet především v místnostech s vysokou vzdušnou vlhkostí (koupelna, kuchyně, ložnice). Plíseň vzniká tam, kde je vlhkost vzduchu nad 75 % po dobu delší alespoň 72 hodin. Nejdůležitějším faktorem je zajistit dostatečnou výměnu vzduchu, řízeným větráním.
Vlhkost způsobená dešťovými srážkami
K vlhnutí stěn vlivem dešťových srážek dochází skrze omítky a zdivo. Pokud k vlhnutí zdiva došlo v krátkém časovém horizontu vlivem silného deště, je vhodné provést vodotěsnou vnější povrchovou úpravu. Pokud je dům postaven ve svahu, při silných deštích se voda zastaví u stěn obrácených do svahu. Dešťová voda se následně nakumuluje u zdiva a proniká do spodních soklů budovy bez provedených hydroizolací. To znamená velkou dotaci vody přímo do stěny, čímž se značně zvyšuje riziko promrzání zdiva v zimním období. V takových případech musí být nejexponovanější spodní část domu pokryta materiálem s nízkou nasákavostí.
Sanační postupy proti vlhkosti zdiva
Sanace vlhkého zdiva zahrnuje systém hydroizolačních, vysušovacích a stavebních opatření.
Čtěte také: Vlastnosti tekuté lepenky
Mechanické metody sanace
Staticky a pracovně velmi náročný zásah dodatečné izolace zdiva je probourávání zdiva, při kterém se po etapách vybourávají části mokré zdi a na místo probouraného materiálu se přizdí nové s vložením hydroizolace. K injektážím proti vzlínající vlhkosti se nejčastěji využívá vodoodpudivých materiálů na silikonové bázi, které se liší kvalitou, účinkem, trvanlivostí i cenou.
Spodní stavby domů se opravují, vyměňují nebo doplňují z výkopu okolo budovy, který slouží zároveň pro vybudování drenážního systému. Pro rekonstrukce nejčastěji používáme asfaltové pásy nebo asfaltové stěrkové materiály, nanášené za studena ručně nebo strojním stříkáním. Výhodou stěrkových materiálů je jejich bezproblémová aplikace na nerovné a zakřivené povrchy. Opravenou nebo nově zhotovenou hydroizolaci je nezbytné chránit proti porušení a umožnit volný odtok vody z jejího povrchu. K tomu dobře poslouží nopové folie doplněné filtrační textilií.
Chemická injektáž zdiva
Chemická injektáž je jedním z nejběžnějších řešení v oboru sanace zdiva budov pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti. Jedná se o plnohodnotnou sanační metodu, schopnou nahradit mechanické metody izolace (podřezání zdiva, vybourávání zdiva a narážení kovových desek do zdiva).
- Krémová injektáž: Princip krémové injektáže spočívá ve vytvoření vodorovné bariéry ve vlhkém zdivu, která zabraňuje šíření vlhkosti do vyšších partií zdiva a plnohodnotně nahrazuje vodorovnou hydroizolaci. Krém na bázi silan-siloxanu s 80 % obsahem účinné látky je schopen vyplnit i nejjemnější kapiláry uvnitř zdiva. Díky jeho konzistenci při aplikaci nedochází k samovolnému unikání ze zdiva ani k nekontrolovatelnému průsaku do základových partií, případně do dutin a kaveren uvnitř zdiva. Krémovou injektáž lze s úspěšností použít pro zdivo cihelné, smíšené i kamenné a také k propojování rozdílných úrovní vodorovných hydroizolací.
- Silikonové mikroemulze: Používají se obdobně jako krémové injektáže pro vytvoření účinné vodorovné bariéry proti vzlínající vlhkosti. Často je tento typ injektáží prováděn ve dvou řadách šachovnicově nad sebou. Mikroemulze jsou materiály na silikonové, dnes již převážně vodní bázi, obvykle koncentráty, které je nutné vstřikovat do stěny nízkotlakými kompresory. V těchto případech dochází k zavadění velkého objemu vody do zdiva. Největším konkurentem mikroemulzí je AquaStop Cream, což je injektážní krém. Oba přípravky se používají proti vzlínání vlhkosti v kapilárách zdiva, působí hydrofobně uvnitř kapilár.
- Injektáže akrylátovými gely: Jsou široce využitelná metoda. Lze jimi řešit vodorovné hydroizolace proti vzlínající vlhkosti, dále svislé hydroizolace obvodových stěn suterénů a prostor pod úrovní terénu a dodatečné izolace základových desek a betonových konstrukcí. Akrylátový gel po své aplikaci nejprve pronikne porézní strukturou zdiva a poté v krátkém čase reaguje s vodou. Způsobí tak úplné vyplnění kapilár ve zdivu, kterými dále nemůže voda vzlínat ani přímo prosakovat. O vhodnosti použití tohoto typu injektáže by měl vždy rozhodnout kvalifikovaný a dobře provedený vlhkostí průzkum objektu.
- Polyuretanové injektážní hmoty: Jsou vhodné pro izolaci konstrukcí pod úrovní terénu, betonových stěn, bazénů a tunelů, skrze které dochází k průsaku tlakové vody do interiéru místnosti. Polyuretany jsou obecně vhodné k zastavení aktivních průsaků tekoucí vody zdivem, případně k utěsnění trhlin ve zdivu. Jsou vhodné k vytvoření dodatečné bariéry v případě působení tlakové vody, neboť při reakci s vodou okamžitě bobtnají a utěsňují kapilární systém zdiva. Lze s nimi provádět také zpevnění nesourodého zdiva, případně utěsnění trhlin v konstrukci.
Rubová injektáž zdiva
Provádí se u zdiva pod úrovní okolního terénu pro obnovení svislých hydroizolací. Zdivo v kontaktu s okolním terénem je provrtáno skrz až do okolní zeminy v celé ploše - v rastru se vzdáleností jednotlivých vrtů 30 cm od sebe. Injektážní prostředek (akrylátový gel) se neinjektuje přímo do zdiva, ale skrz zdivo do prostoru kontaktu zdiva a okolní zeminy. Akrylátový gel reaguje v prostoru mezi zdivem a zeminou s vodou, změní svou strukturu a vytvoří elastickou a stabilní hydroizolaci.
Tato nově vytvořená clona je odolná vůči kyselinám, zásadám, roztokům solí a dalšímu chemickému zatížení z okolní zeminy. Lze jí využít i pro utěsnění zdiva proti účinkům tlakové a spodní vody nebo při opravě vad na již vytvořených hydroizolacích na novějších stavbách. Používá se v případě, že okolní zemina nejde odkopat z vnější strany - např. pokud se suterén nachází půdorysně uprostřed domu nebo pokud je v okolí zdiva např. rušná silnice nebo okolní zástavba. Provádí se v případě nemožnosti provedení odkopu zdiva pod úrovní terénu z vnějšího prostředí.
Čtěte také: Výhody tekuté hydroizolace
Injektážní prostředek (akrylátový gel) je v tomto případě injektován přímo do zdiva, kde v celé ploše zabraňuje prosakování vlhkosti skrz stavební díl.
Sanační omítky
Nejmírnější sanační postup prací je nahození zdiva novou sanační omítkou. Stará omítka, která je degradovaná a nasáklá vlhkostí, případně nasycená solemi, by měla být odstraněna cca nad hranici vlhkosti do výšky 50 cm a po příslušné úpravě povrchu jako je očištění a odsolení se nahradí omítkou sanační s obsahem pórů mezi 25-40%. Sanační omítka se nesmí natřít barvou, která uzavírá povrchy! Předpokládaná životnost sanační omítky je cca 5 let omítky na centimetr, takže kupř. 15 let na 3 cm silnou omítku, ale jen za předpokladu nízké vlhkosti zdiva a použití protisolného nátěru. Sanační omítky, jako doplňkové sanační opatření, samy o sobě zdroje vlhnutí neodstraňují a zdivo nevysušují.
Tekuté hydroizolační materiály
Při výstavbě nového domu je třeba věnovat zvýšenou pozornost při provádění izolací částí domu pod úrovní terénu a horizontální izolace části zdiva nad úrovní terénu. Ve starých budovách může postupem let docházet k dožilosti izolace nebo v některých případech dokonce k jejímu neprovedení během rekonstrukce.
Tekutá lepenka 2K hydroizolace
Jedná se o dvoukomponentní cementovou elastickou membránu k vodotěsnému ošetření betonových podkladů proti tlakové vodě. Je vhodná i pro utěsnění proti olejům. Je to šedá sypká směs písků, cementů a organických přísad (složka A) a syntetické kapaliny (složka B). Smícháním se získá lehce zpracovatelná, hladká stěrka, která se velmi dobře nanáší i na svislé plochy v tloušťce do 2 mm v jednom nánosu. Protože obsahuje velký podíl speciální syntetické pryskyřice, má velmi dobrou přilnavost k betonovým podkladům. Výborně drží i na zdivu, sádrokartonu, dřevu, sádrové omítce, na většině plastů a na kovech. Elastická vrstva je odolná proti prostupu kysličníku siřičitého, kysličníku uhličitého, síranům, chloridům a hlavně minerálním i jiným olejům.
Použití:
- Jako pružná vodotěsná membrána na betonových konstrukcích, které jsou dynamicky zatěžovány.
- Hydroizolační nátěry plaveckých bazénů, zásobníků vody, jímek.
- Hydroizolační vrstva na terasách, balkonech a střechách.
- Elastická hydroizolace pod keramické obklady a dlažby v prostorách s dynamickým nebo statickým zatěžováním, v prostorách s pronikáním vody z podloží jak v interiérech, tak v exteriérech.
- Jako vodotěsná ochranná vrstva na betonových opěrných zdech.
- Elastická vodotěsná vrstva na pohledových plochách tvořených omítkou s vlasovými trhlinami.
- Jako vodotěsná pružná vrstvy na betonových plochách vystavených chemickému namáhání od rozmrazovacích solí a síranů.
Tekutá lepenka 2K hydroizolace je dodávána v poměru 3:1 (hmotnostní poměr suchá B a tekutá A). Příprava probíhá postupným vmícháváním suché složky B do tekuté složky A s přidáním vody do max. 5 %. Mícháme ručně nebo strojně s malým počtem otáček cca 250 otáček/minuta, dokud směs není kvalitně zhomogenizována. Při strojním míchání nechte krátce odstát a pak promíchejte od spodu zednickou lžíci nebo jiným nástrojem, aby se uvolnily bubliny. Na připravený podklad nanášíme štětcem nebo válečkem, nejméně ve dvou vrstvách. Vrstvy nanášíme tzv. křížovou metodou. 1. vrstva zleva doprava a 2. vrstva shora dolů (nebo naopak). Rohy a kouty vyztužíme dilatační páskou, která se vkládá do první vrstvy. Nesmí přijít do přímého kontaktu s kovem, kov je nutné opatřit např. nátěrem.
HYDROSEAL asfalto-bentonitová hydroizolační hmota
HYDROSEAL je lehce pastovitá asfalto-bentonitová hydroizolační hmota s obsahem modifikovaných syntetických vláken, které vytvářejí zpevňující nosnou vložku. Má výjimečné technicko-fyzikální vlastnosti: přilnavost k podkladu, pevnost v tahu, pružnost, vodotěsnost, odolnost proti mrazu, odolnost proti stárnutí ve vodě a teple. Při aplikaci vytváří jednolitou hmotu bez nebezpečí nedokonalých spojů. Při postupném nanášení více vrstev dojde k jejich dokonale homogennímu spojení. Hydroseal je stěrková hmota pastovité konzistence. Při aplikaci (3mm tloušťka vrstvy) nestéká z kolmých stěn. Lepenku je bez problému možné natahovat i na stropy, např. hydroizolace septiků nebo vnitřních vodních zásobníků apod. Tento produkt není nutné dále překrývat následnými nátěry. Hydroseal může být po vyzrání trvale zatížen vodou. Obrovskou výhodou lepenky Hydroseal je možnost použití jako finální hydroizolační vrstvy přímo pod dlažbu. Není nutné aplikovat před pokládkou dlažby další separační vrstvu betonu v tloušťce asi 4 až 6 cm (př. terasy, balkony, střechy apod.). Dlažbu lze lepit vhodnými flexibilními lepidly přímo na Hydroseal, stejně tak je možné na něj rovnou štukovat, popřípadě jej přemalovat klasickými malířskými barvami.
Tekutá hydroizolace Hydrostop
Jednosložkový hydroizolační nátěr, na bázi disperze polymerů s přídavkem speciálních přísad. Tekutá hydroizolace Hydrostop je ekologicky bezpečná bez vedlejších vlivů. Obsahuje najemno mleté, vodou ředitelné asfalty obohacené o plastifikátory, elastomery a umělá vlákna. Tím vznikne po aplikaci rovnoměrná vrstva. Tekutá hydroizolace vykazuje vysokou přídržnost k podkladu (platí při řádném očištění a zpenetrování povrchu). K penetraci vnitřního podkladu používáme běžné disperzní penetrační nátěry. U venkovních aplikací lze k penetraci použít rovněž rozpouštědlový penetrační nátěr Penetral Alp (podklad musí být suchý) a aplikaci Hydrostopu provedeme až po 24 hodinách. Hrubší nebo zvětralé povrchy doporučujeme penetrovat dvakrát. Aplikaci Hydrostopu provádíme po zaschnutí penetračního nátěru (podle podmínek 2 - 4 hodiny).
Tekutá lepenka Hydrostop je kašovité konzistence a při aplikaci, což je 3 mm tloušťka vrstvy, nestéká z kolmých stěn a lze aplikovat i na stropy. V případě dlouhodobého přímého styku s vodou (jímky apod.) musí vrstva vyzrát na vzduchu min. 10 dní. Výsledný povrch není mastný a lze na něj nanášet disperzní barvy (např. Bisil, Krasenol) odolné vůči vodě a UV záření.
Charakteristika:
- Mrazuvzdorná
- Obsahuje syntetická vlákna tvořící nosnou vložku
- Nahrazuje běžné asfaltové pásy
- Odolná proti stárnutí
- Vhodná do interiéru i exteriéru
Použití:
- Izolace septiků
- Izolace přímo pod dlažbu
- Izolace zahradních jezírek
- Izolace zásobníků vody k napájení dobytka
- Izolace balkónů, teras a střech
- Izolace podzemních konstrukcí
- Ošetření spodní pozinkované konstrukce u skleníků
Tabulka: Tekutá hydroizolace Hydrostop - parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Barva | Černá (po vyschnutí) |
| Spotřeba (dvě vrstvy) | 2 - 3 kg/m2 / střechy 4 kg/m2 |
| Dodávané množství | 3 kg, 10 kg, 30 kg |
| Skladování | 24 měsíců od data výroby (+ 2 až + 30°C) |
Tekutá guma (tekutá hydroizolace na vodní bázi)
Hydroizolace v podobě tekuté gumy vytváří bezešvou, elastickou vrstvu odolnou proti tlakové vodě. Snadno se nanáší štětcem nebo válečkem, dokáže překlenout menší praskliny a na rozdíl od pásových izolací nemá problematické spoje. Aplikace je jednoduchá i pro domácí kutily a výsledek je spolehlivý. Pro místa s extra vysokými nároky na odolnost, například hlubší suterény nebo problematické půdní podmínky, je ideální tekutá guma Kanada. Ta zvládne i extrémní podmínky a poskytuje dlouhodobou ochranu tam, kde běžné materiály nestačí.
Tekutá lepenka na vodní bázi je vhodná pro hydroizolace základů staveb, podzemních betonových konstrukcí, teras, balkonů apod. Podklad může tvořit beton (i nevyzrálý), cihla, kámen, plech, dřevo, PUR pěna, pěnový polystyren apod.
Jak na svislou hydroizolaci pomocí tekuté gumy:
- Příprava povrchu: Základová zeď musí být čistá, suchá a zbavená všech nečistot. Na savé povrchy aplikujte penetraci. Pozor na ostré hrany a výstupky.
- Aplikace hydroizolace: Tekutou gumu nanášejte ve dvou vrstvách. První vrstvu aplikujte štětcem nebo válečkem rovnoměrně po celé ploše. Po zaschnutí (obvykle 4-6 hodin) aplikujte druhou vrstvu kolmo na první. Prostupům a rohům věnujte zvláštní pozornost, použijte geotextilii zatlačenou do první vrstvy a překrytou druhou vrstvou.
- Ochrana izolace: Po zaschnutí je nutné izolaci mechanicky ochránit před poškozením při zasypávání. Použijte ochrannou fólii, nopovou fólii nebo izolační desky.
Svislá hydroizolace je investice do zdravého a bezpečného bydlení. Správně provedená izolace základů vám ušetří starosti s vlhkostí, plísněmi a nákladnými opravami.
tags: #tekuta #izolace #zdiva #proti #vode #informace