Semenaření fazolí je ideální pro začátečníky, kteří chtějí být soběstační v pěstování vlastních potravin. Díky jejich nenáročnosti, samosprašnosti, rychlému růstu a vysoké odolnosti vůči škůdcům a chorobám, je semenaření fazolí skvělým startem do světa domácího osiva.
Co je generativní rozmnožování a proč je důležité pro semenaření fazolí?
Generativní rozmnožování je přirozeným procesem, při němž vznikají noví jedinci z pohlavních buněk, tedy ze semen. Na rozdíl od vegetativního rozmnožování, kde se nová rostlina vytvoří například z řízku, zde dochází ke spojení genetické informace od dvou rodičů. Díky tomu jsou potomci geneticky odlišní od svých rodičů a mohou vykazovat nové vlastnosti.
V případě generativního rozmnožování fazolí je to jednoduché. Když necháte několik lusků dozrát na rostlině a následně tato získaná semena opět vysejete, vypěstujete si nové rostliny. A právě tomuto procesu se říká semenaření. Je to skvělý způsob, jak si můžete zajistit vlastní semena na další sezónu.
Jak na semenaření fazolí krok za krokem
Pokud se rozhodnete vyzkoušet semenaření fazolí, začněte tím, že si vyberete ty odrůdy fazolí, které se vám líbí a které jsou vhodné pro vaše klimatické podmínky. Vyhněte se hybridním odrůdám (F1 osivo), protože ty nejsou určeny pro semenaření (jejich potomstvo totiž nemusí mít stejné vlastnosti jako rodičovské rostliny).
Následně fazole vysejte do dobře připravené půdy v polovině května, hned když pominou mrazíky. Během vegetačního období fazole pravidelně zalévejte a odplevelujte. Fazole patří mezi jednoletou, teplomilnou, luskovou zeleninu. Množení je možné semeny. Semena vyséváme v době, kdy teplota půdy neklesá pod 10 °C, což znamená od poloviny května do poloviny června. Keříčkové druhy vyséváme po 3-4 semenech, pnoucí druhy po 5 semenech do jamek 3-5 cm hlubokých. Vzdálenost řádku by měla být 30-40 cm, v řádku 15-20 cm. Semena je možné vysévat do sponu 35 x 35 cm. Popínavé druhy sejeme na vzdálenost 60-80 cm. K růstu vyžadují oporu.
Čtěte také: Izolace s asfaltovým lakem: Jak na to?
Zhruba 60-70 dní od výsevu začínáme sklízet lusky. Sklízíme je postupně, podle termínu jejich výsevu.
Sklizeň fazolí pro semenaření
Fazole pro semenaření můžete sklízet dvěma způsoby:
Probíraná sklizeň
Probíraná sklizeň spočívá v tom, že jednotlivé lusky postupně otrháváte z rostliny podle toho, kdy dozrají. Tento způsob je náročnější na čas, ale umožňuje sbírat pouze zcela zralé lusky. Zralost poznáte podle toho, že jsou tvrdé, suché a plně vybarvené.
Jednorázová sklizeň
Jednorázová sklizeň spočívá v tom, že celé rostliny vytrhnete a zavěsíte na suchém, dobře větraném místě. Tento způsob sklizně fazolí je rychlejší a vhodnější především pro keříčkové fazole, kde lusky dozrávají zhruba ve stejnou dobu.
Dosušení a loupání sklizených lusků
Správné dosušení sklizených lusků je zásadní pro uchování vitality semen. Nikdy neloupejte semena ihned po sklizni! Předčasně vyluštěná semena jsou totiž náchylnější k poškození a ztrátě klíčivosti. Nechte proto lusky nejprve důkladně vyschnout na suchém a teplém místě. Fazole můžete zavěsit na provázky nebo je rozprostřít na sítech. Po dozrání a sběru nechte celé rostliny ještě klidně chvíli zavěšené dosušit.
Čtěte také: Cihly s tepelnou izolací
Způsoby loupání fazolí pro semenaření
Po důkladném dosušení lusků přichází čas na jejich oloupání a získání samotných semen. Existuje přitom několik způsobů, jak toho dosáhnout:
- Loupání v ruce: Jedná se o nejjednodušší a nejšetrnější způsob. Suché lusky postupně rozlámete prsty a vyjmete semena. Je to časově náročné, ale semena jsou bez nečistot a minimálně poškozená.
- Vyšlapání semen: Pro větší množství lusků. Svazky suchých lusků položte na plachtu a důkladně je vyšlapte. Je zde větší riziko poškození semen a velké množství odpadu.
- Mlácení semen: Lusky vložíte do pytle, který budete opatrně mlátit klackem nebo jiným nástrojem. Je to rychlé a efektivní, ale také spojené s poškozením semen a nutností čištění.
Uchovávání semen fazolí
Správné uchovávání semen se významně podepíše na životnosti a klíčivosti. Je proto nutné, aby byla semena před uložením dokonale suchá. Nízké teploty zpomalují proces stárnutí semen. Optimální teplota pro skladování se pohybuje kolem 5-10 °C. Skladujte je v tmavých vzduchotěsných nádobách se šroubovacím víčkem (nebo plastových sáčcích se zipem) na tmavém místě. Pokud jsou správně skladována, mohou si zachovat klíčivost i několik let, zhruba 3-5 let, ale některé odrůdy mohou vydržet i déle.
Semena zasílejte zpět vyčištěná a vysušená. Přirozené sušení je možné u druhů zrajících dříve, v létě (hrách, luštěniny, obilí, bylinky...), například za teplého počasí na půdě pod střechou nebo i venku. Umělé sušení do cca 30-35 °C je vhodné u druhů zrajících později na podzim (tyčkové fazole, kukuřice...) zpravidla doma u zdroje tepla. K balení použijte průhledné plastikové sáčky s uzávěrem, které chrání semena proti vlhkosti. Každou odrůdu popište trvalým způsobem, uveďte druh, název odrůdy, rok sklizně a své jméno.
Důležitý poznatek: Izolační vzdálenost při pěstování fazolí pro semenaření
Při pěstování rostlin pro získávání vlastních semen je jedním z nejdůležitějších faktorů zachování jejich charakteristických vlastností. Abyste si je zajistili, je nezbytné dodržovat tzv. izolační vzdálenost.
Co je izolační vzdálenost?
Izolační vzdálenost je minimální vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami nebo odrůdami, která zabraňuje jejich vzájemnému opylení. Jinými slovy, jedná se o ochranný prostor, jenž zajišťuje, že se vlastnosti jednotlivých odrůd nemísí. Profesionální množitelé osiv musí dodržovat izolační vzdálenosti předepsané vyhláškou č. 369/2009 Sb. Tato vyhláška je psána pro průmyslovou produkci osiv. Na zahradě je pravděpodobnost zkřížení nižší. Rozloha množitelských porostů je výrazně menší než na poli. Zahrada je většinou členitější a pestřejší ekosystém než monokulturní pole. Zahrady se často vyznačují vyšší diverzitou kvetoucích druhů rostlin, které lákají a „rozptylují“ opylovače. Dodržení předepsané izolační vzdálenosti snižuje pravděpodobnost zkřížení na přijatelné minimum. Nikdy to však nelze brát jako stoprocentní garanci, že sprášení je zcela vyloučeno.
Čtěte také: Jaké jsou druhy a vlastnosti izolačních betonů?
Proč je izolační vzdálenost důležitá?
U generativního množení se při opylení spojí genetická informace z pylu jedné rostliny s vajíčkem druhé rostliny. Pokud byste pěstovali vedle sebe různé odrůdy stejného druhu, může u nich dojít k jejich vzájemnému opylení a následnému zkřížení. Fazol obecný (Phaseolus vulgaris) má například odrůdy Gama, Carmen nebo Rocco. Zatímco fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) má odrůdy například Albena nebo Scarlet. Zatímco rostliny stejného druhu se mezi sebou kříží obtížně, odrůdy stejného druhu s tím zpravidla nemají problém. Konkrétně tak u fazolí je třeba dát si pozor na to, zda nepěstujeme vedle sebe fazol obecný keříčkový a fazol obecný pnoucí. Obě tyto rostliny jsou stejného druhu a vzájemným křížením získáme nového jedince.
Typy izolační vzdálenosti
Existuje hned několik způsobů, jak můžete zajistit izolaci mezi jednotlivými rostlinami:
- Prostorová izolace: Nejjednodušší způsob, jak zabránit zkřížení rostlin. Spočívá v tom, že budete pěstovat různé odrůdy dostatečně daleko od sebe. Každá rostlina má přitom doporučenou izolační vzdálenost, která se liší podle druhu a odrůdy. U fazolí se jedná například o 5 m. Izolační vzdálenost keříčkových fazolí, tedy vzdálenost od další, jiné odrůdy fazolí, je obecně 3 až 5 m. Takto je zaručeno, že se vám fazole nezkříží s jinými, a je šance, že získáte semena stejných kvalit, vzhledu i chuti jako fazole původní.
- Časová izolace: Pokud pěstujete dvě odrůdy, které kvetou v různou dobu, můžete je bez obav vysadit blízko sebe. Využívá se u toho skutečnosti, že k vzájemnému opylení může dojít pouze v době květu. Tento způsob izolace je vhodný především pro rané a pozdní odrůdy stejného druhu.
- Mechanická izolace: V některých případech se neobejdete bez reálné ochrany samotných květů před nechtěným opylením. Používají se k tomu pytlíky, které zabrání přístupu hmyzu.
- Selekce rostlin: I když dodržíte všechny výše uvedené zásady, může se stát, že i tak dojde k nežádoucímu opylení. A proto je důležité pravidelně kontrolovat rostliny a odstraňovat všechny jedince, kteří se liší od původní odrůdy. Proto je při semenaření důležité provádět selekci a případné odlišné typy rostlin každý rok vyřadit.
Příznivé utváření terénu znamená, že mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů zajímavých pro hmyz a porosty jsou napříč směru větru. Kromě vlastní zahrádky musíme samozřejmě počítat i s okolními zahradami nebo pozemky. Proto lze obecně doporučit u cizosprašných druhů pěstovat v jednom roce jen jednu odrůdu na semeno.
Izolační vzdálenosti vybraných samosprašných plodin
| Druh rostliny (latinský název) | Minimální izolační vzdálenost (m) |
|---|---|
| Fazol (Phaseolus vulgaris) | 3-5 |
| Hrách (Pisum sativum) | 3 |
| Rajče (Solanum lycopersicum) | 3* |
| Salát (Lactuca sativa) | 3 |
| * Pro většinu odrůd rajčat stačí izolace 3 m. Tabulka zpracována dle vyhlášky č. 369/2009 Sb. | |
Fazole jsou samosprašné, tedy snadná rostlina na semenaření. Je ale dobré myslet u toho na čmeláky a dát jim na zahradě dostatek kvetoucích rostlin s hlubokými nálevkovými květy, například hvozdíky. Snadno přístupné květy opylují včely, ale do hlubokých kalichů dosáhnou jen čmeláci.
tags: #fazole #izolacni #vzdalenost #informace