Při řešení stavebních konstrukcí, zejména těch s použitím polystyrenu, je klíčové zohlednit aspekty požární bezpečnosti. Tento článek poskytuje ucelený přehled o tom, jak se pěnový polystyren (EPS) integruje do moderních evropských požárních předpisů a jak je posuzován z hlediska reakce na oheň a požární odolnosti. Stropy spalné jsou všechny druhy stropů dřevěných. Existují však i stropy polospalné, které obsahovati mohou škváru či jiný zásyp a nakonec stropy nespalné, což jsou stropy z betonu, železobetonu, keramiky či jiného nehořlavého materiálu zhotovené. Pěnový polystyren (EPS) má v Evropě stabilní a technicky vymezené postavení jako součást certifikovaných systémů, nikoli jako izolant posuzovaný izolovaně. Jeho bezpečnost se prokazuje výkonově - měřitelnými kritérii, výsledky zkoušek a inženýrskými simulacemi, které ověřují chování celé skladby v reálných scénářích.
Klasifikace a zkoušky reakce na oheň
Reakce na oheň pro pěnový polystyren (EPS) se stanovuje podle EN 13501-1 na základě zkoušek EN ISO 11925-2 a EN 13823. Tato harmonizovaná norma se používá pro posouzení a klasifikaci stavebních materiálů podle jejich chování při zatížení požárem. Stanovuje požadavky na materiály povrchové úpravy stavebních prvků, jako jsou například i stropní obklady. Zařazení do hořlavých nebo nehořlavých stavebních materiálů nepopisuje vnitřní chování materiálu. Chování při požárním zatížení závisí na druhu povrchu a tvaru, přítomnosti pojiva, použité technice zpracování atd. Vystavené certifikáty jsou proto platné pouze pro stavební materiál nebo kompozitní stavební materiál, který byl skutečně testován.
Norma ČSN EN 13501-1 rozlišuje sedm tříd reakce na oheň, od A1 (nehořlavé) po F (velmi hořlavé nebo netestované). Pro pěnový polystyren jsou nejdůležitější třídy B až E, které označují hořlavé výrobky s různou mírou příspěvku k rozvoji požáru.
Klasifikace B s1 d0
Klasifikace B s1 d0 u systémů s pěnovým polystyrenem (EPS) vyjadřuje omezený přínos k požáru, minimální kouřivost (s1) a absenci hořících kapek (d0). Posuzuje se výhradně v rámci celé certifikované sestavy. Do hodnocení vstupuje tloušťka a typ omítky či obkladu, schéma kotvení, požární pásy a řešení spár a prostupů. Indexy s1, s2, s3 popisují kouřivost u výrobků a systémů s pěnovým polystyrenem (EPS). Odkapávání se eliminuje výběrem řešení s klasifikací d0 a zajištěním mechanicky odolné a souvislé krycí vrstvy nad pěnovým polystyrenem (EPS).
SBI test
SBI test (Single Burning Item) u systémů s pěnovým polystyrenem (EPS) sleduje:
- FIGRA pro dynamiku růstu požáru.
- THR600s pro celkové uvolněné teplo v prvních 600 sekundách.
- SMOGRA a TSP600s pro rychlost a množství kouře.
- Hodnotí i odkapávání.
Čtěte také: Podrobný postup lepení polystyrenu
Česká národní příloha u zkoušky středního rozměru dle ČSN ISO 13785-1 určuje jako jediné kritérium, pokud nedojde k rozšíření plamene (po povrchu nebo vnitřkem tepelné izolace) přes úroveň 0,5 m od hrany vzorku. Zkouška velkého rozměru dle ISO 13785-2 odpovídá situaci, kdy požár vzniklý v interiéru začne skrz okenní otvor působit na fasádu objektu. Protože tato zkouška nebyla doposud implementována do systému českých norem, chyběla i hodnotící kritéria.
Požární odolnost stropnic z polystyrenu
Pěnový polystyren (EPS) měkne kolem 90 až 100 °C a jeho bod vzplanutí je přibližně 360 °C. Pěnový polystyren (EPS) má nízkou objemovou hmotnost, a tedy malou plošnou zásobu energie. Plošná energetická zásoba u pěnového polystyrenu (EPS) není rozhodující.
Požární odolnost REI se pro konstrukce s pěnovým polystyrenem (EPS) stanovuje zkouškami celé skladby a klasifikuje se dle EN 13501-2. ETICS (External Thermal Insulation Composite System) s pěnovým polystyrenem (EPS) obvykle dosahují EI 30 až EI 60 podle typu systému, tloušťky izolantu, druhu a tloušťky omítky a kotvení. Sendvičové panely s jádrem z pěnového polystyrenu (EPS) dosahují přibližně REI 30 až REI 90 v závislosti na tloušťce jádra, typu a tloušťce ocelového opláštění, konstrukci zámků a způsobu kotvení. Dle ČSN EN 1365-2 (požární zatížení "zdola") a EN 1364-2 (požární zatížení "zdola" a "shora") jsou klasifikovány do jednotlivých tříd požární odolnosti nejen zavěšené podhledy, ale celková skladba konstrukce, tj. podhled a nosná konstrukce stropu by měly zabránit průchodu ohně a teploty tak dlouho, jak je to jen možné.
Integrující se polystyrenové stropní panely od společnosti Forting s. r. o. pokrývají rozpon až cca 8,5 m při zachování velice nízké vlastní hmotnosti stropu (cca 220 kg/m²) a výborných fyzikálních vlastností. Panely se dodávají v délce 2 m, jednoduše se naskládají na připravené bednění a vyplní potřebnou výztuží. Po zabetonování stropu se díky bednícímu panelu získá vysoká tepelná a zvuková izolace bez vzniku tepelných mostů v konstrukci. Stropy provedené za pomoci polystyrénových panelů mají velmi dobrou tepelnou izolaci a nízkou hmotnost, ale zároveň velice dobrou tuhost, typickou pro monolitické konstrukce. Jsou zvlášť vhodné nad nevytápěnými sklepními nebo pod půdními prostory. Ve fázi betonáže jsou desky prvkem konstrukčním, přenášejícím montážní zatížení (beton). Po vytuhnutí betonu se stávají prvkem nekonstrukčním a plní funkci tepelné a zvukové izolace. Je důležité poznamenat, že polystyrenové stropnice jsou určeny pouze pro interiérové užití.
Požární ochrana u kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) s EPS
Kontaktní zateplovací systém (ETICS) s EPS hraje i nadále významnou roli při snižování energetické náročnosti budov. V České republice je pěnový polystyren (EPS) běžnou součástí ETICS s cílovou klasifikací B s1 d0 při dané omítkové skladbě a armování. Integrita omítky nad pěnovým polystyrenem (EPS) je první obranná linie proti sálání a plameni. Kotvení u systémů s pěnovým polystyrenem (EPS) ovlivňuje, jak dlouho si povrchová vrstva udrží soudržnost a jak odolá sálání a mechanickému zatížení při požáru. Tloušťky krycích vrstev nad pěnovým polystyrenem (EPS) vycházejí z konkrétní ETA a projektové dokumentace.
Čtěte také: Postup betonáže na polystyrenovou izolaci
Nové požadavky norem
Nové znění ČSN 73 0810:2016 přináší z hlediska požadavků na zateplování staveb zásadní změny. Sjednocuje pravidla pro zateplování stávajících a nových staveb a sjednocuje pravidla z hlediska výšky objektu. Nově jsou kategorie čtyři, a to budovy jednopodlažní specifické, budovy s požární výškou do 12,0 m (včetně), budovy s požární výškou od 12,0 do 22,5 m (včetně) a budovy vyšší. Sjednoceny jsou i požadavky v rámci jednotlivých podlaží. V minulosti u vyšších staveb platilo, že do určité výškové polohy požárního úseku hp bylo možno použít kombinaci hořlavého a nehořlavého tepelného izolantu a od vyšších podlaží bylo potřeba použít pouze nehořlavý tepelný izolant.
Dle změny normy se výrobky mající třídu reakce na oheň A1 nebo A2 mohou bez průkazu považovat za výrobky s nulovým indexem šíření plamene po povrchu. V České republice je pěnový polystyren (EPS) běžnou součástí ETICS s cílovou klasifikací B s1 d0 při dané omítkové skladbě a armování.
Použití nehořlavých materiálů a požární pruhy
Pokud obvodová stěna má být požárně uzavřenou plochou, pak položka 12 ČSN 73 0802, respektive položka 13 ČSN 73 0804, požaduje požární odolnost stěny v závislosti na stupni požární bezpečnosti a vždy druh konstrukce DP1. U zateplovacího systému bez stanovených požárně technických vlastností (u necertifikovaného ETICS) tento požadavek nelze splnit. Již od jednopodlažních objektů vyjma kapitoly 3.1 je nutno použít certifikovaný ETICS s přesně danými komponenty odpovídajícími technologickému předpisu výrobce. Požární pruhy z minerální vlny vkládané do fasády s pěnovým polystyrenem (EPS) přerušují šíření plamene v horizontálním i vertikálním směru.
Založení ETICS je nutno řešit podle následujících zásad u všech objektů podle kapitol 3.2, 3.3 a 3.4:
- Tepelný izolant je založen pod terénem a pokračuje v nezměněné tloušťce do vyšších podlaží a zakládací lišta se nad terénem instalovat nemusí.
- Tepelný izolant je založen pod terénem a nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje. Tento převis může umožňovat lokální akumulaci teploty, nicméně pokud je změna tloušťky řešena jako systémové uskočení dle technologického předpisu (s dvojitou perlinkou, rohovým profilem apod.), nejde o porušení celistvosti krycí vrstvy a požární pruh není třeba zřizovat.
- Tepelný izolant je založen pod terénem, nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje a uskočení je řešeno jako nové založení s použitím zakládací lišty. Zakládací lišta (plastová nebo hliníková) je ze spodní strany většinou exponovaná, tedy bez krycí vrstvy, a vytváří tak slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Požární pruh nemusí být umístěn přímo u zakládací lišty, nicméně je nutno jej instalovat nejvýše 1,0 m nad terénem.
- Tepelný izolant je založen nad terénem pomocí zakládací lišty, která vytváří slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m.
Požární pruh je nutno instalovat po celém obvodě objektu na rozhraní všech podlaží bez ohledu na to, zda jde o užitná podlaží, bez ohledu na podlažnost požárních úseků a bez ohledu na to, zda se na fasádě nacházejí požárně otevřené plochy. Požární pruh se tedy objeví i nad posledním podlažím (u atiky), na střešních objektech strojoven nebo mezi jednotlivými podlažími vícepodlažního požárního úseku (např. použití nehořlavého tepelného izolantu ve specifických detailech). Založení ETICS a základní požární pruhy lze nahradit systémem, který splní požadavky středněrozměrové zkoušky podle ČSN ISO 13785-1.
Čtěte také: Postup kotvení polystyrenu na OSB
Kombinace pěnového polystyrenu (EPS) a minerální vlny je vhodná u zvýšeně rizikových zón, jako jsou pásy mezi podlažími, okolí oken a atiky, a u výškových budov. Tloušťky krycích vrstev nad pěnovým polystyrenem (EPS) vycházejí z konkrétní ETA a projektové dokumentace. Nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS ze všech stran.
Požárně nebezpečný prostor (PNP)
Požárně nebezpečný prostor (PNP) je zjednodušeně řečeno oblast kolem potencionálně hořícího objektu, ve které by mohlo existovat riziko přenosu účinků požáru do nežádoucích míst, tj. například na další objekty nebo sousední soukromé pozemky. Určuje se především od otvorů v obvodových stěnách objektu bez požární odolnosti. ETICS s ověřenými požárně technickými vlastnostmi lze bez ohledu na třídu reakce na oheň tepelného izolantu použít i v PNP jiného požárního úseku stejného objektu. Pokud na fasádu s ETICS zasahuje PNP jiného objektu, pak i nadále platí např. "Záměnou dřeva za cihly".
Nové znění normy uvažuje, že certifikovaný ETICS s tloušťkou izolantu do 0,2 m je bez průkazu požárně uzavřenou plochou, a tudíž PNP nevytváří. Jako příklad: Zděná obvodová stěna bytového domu tl. 300 mm s požární odolností je zateplena ETICS s tepelným izolantem z EPS tl. 220 mm (typ izolantu např. Isover EPS Greywall; H = 39 MJ/kg; ρ = 13,5 až 18 kg/m3).
- Q1 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 13,5 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 115,8 MJ/m2 ≤ 150 MJ/m2 … požárně uzavřená plocha.
- Q2 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 18,0 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 154,4 MJ/m2 > 150 MJ/m2 … částečně požárně otevřená plocha.
Tabulka klasifikace ETICS
Různé požadavky pro různé konstrukce ETICS jsou patrny v tabulce 1. Ve všech případech musí být index šíření plamene po povrchu nulový (is = 0,0 mm/min).
| Požární výška objektu | Požadavek na ETICS | Typ izolantu | Požární pruhy |
|---|---|---|---|
| Jednopodlažní specifické | Žádný požadavek na ucelený systém | Nejhůře třída E | Nejsou vyžadovány |
| Do 12,0 m (včetně) | Certifikovaný ETICS | Nejhůře třída E (s omezeními) | Dle detailů |
| Od 12,0 do 22,5 m (včetně) | Certifikovaný ETICS | Nejhůře třída E (s omezeními) | Povinné na rozhraní podlaží a ve specifických detailech |
| Vyšší než 22,5 m | Certifikovaný ETICS | Nehořlavý (A2) | Povinné a celoplošné |
Kromě toho je zde také § 4.12. ČSN 73 0810:2005 a prokazování životnosti - na to nějaké prohlášení dovozce bez dokladů nestačí. Ovšem nechte si to Vy nebo dovozce přímo posoudit v AO 216 PAVUS Praha, je to autorizovaná osoba v tomto oboru a patří jim jediná čs. zkušebna na požární odolnost.
Požární ochrana stropních podhledů
Provádět opatření požární ochrany znamená předcházet vzniku a šíření ohně a kouře. Ochrana zdraví a života má zásadní význam pro lidi umístěné uvnitř budovy. Cílem je kromě jiného i poskytnout pro záchranné a požární týmy dostatečně zabezpečné podmínky, které umožní evakuovat lidi z budovy a případně vynést cenné předměty do bezpečí. AMF vyrábí již několik desetiletí speciální a certifikované protipožární podhledové systémy. Podhledy ve funkci samostatného požárního předělu jsou klasifikovány parametry EI bez ohledu na typ stropní konstrukce umístěné nad nimi. AMF TOPIQ® je zařazen do třídy reakce na oheň A1 - nehořlavé stavební hmoty. Třída reakce na oheň A2-s1, d0 třída odpovídá označení "nehořlavé". AMF THERMATEX desky jsou klasifikovány jako A2-s1,d0 podle EN 13501-1 a jsou proto "nehořlavé".
Stropní kazety jsou skvělé, pokud potřebujete překrýt praskliny, hrubý či jinak nevzhledný strop nebo zkrátka dodat místnosti atraktivnější vzhled. Polystyren na strop je možné použít i na zeď. Doporučujeme však jen v místě, kde nehrozí otěr, například za nábytkem. Bez problému zakryjete nerovnosti na stěnách a skryjete vady, trhliny a špatnou malbu. Využijte polystyrenové stropnice Baumax pro jejich kladné vlastnosti, což je více než jenom nízká cena překonávající náklady na klasické kamenné a betonové obklady. Za zmínku stojí určitě minimální hmotnost. Polystyrenové stropnice Baumax jsou primárně o flexibilitě. Za pomoci nože si je upravíte k obrazu svému, respektive dle připraveného podkladu. Nalepit je můžete na různá místa a za pomoci vodou ředitelných barev změníte jejich vzhled. Imitace betonu tak bude nahrazena jinou barvou splývající například s malbou na stěně.
Praktické rady pro návrh a rekonstrukci
Bezpečný návrh s pěnovým polystyrenem (EPS) stojí na výběru certifikovaného systému s doloženou klasifikací, na souvislé a odolné povrchové ochraně, na správném kotvení a na požárních pásech v rizikových zónách. Při rekonstrukci fasády s pěnovým polystyrenem (EPS) je nutné zhodnotit stav omítek a armovacích vrstev, doplnit kotvení a potvrdit nebo nově zřídit požární pásy. Sprinklery snižují intenzitu a dobu působení požáru na obálku s pěnovým polystyrenem (EPS).
Kombinace tepelných izolantů na fasádě je kvůli různým tepelně technickým a mechanickým vlastnostem potenciálním zdrojem poruch (kosmetických, ale i funkčních) a instalace takové kombinace je časově náročnější a vyžaduje aplikaci různých technologických postupů. První možností je zcela se kombinaci materiálů vyhnout a provést vnější zateplovací systém pouze z nehořlavých materiálů (materiál třídy reakce na oheň nejhůře A2).
Pokud je ETICS v takovém technickém stavu, že jej lze ponechat na fasádě, překryje se původní vrstva systémem novým. Bez ohledu na třídu reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové s požadavky jako pro novostavby, tedy postupovat podle předchozích kapitol. Bez ohledu na reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové třídy reakce na oheň B s vnější celistvou vrstvou nehořlavého materiálu tloušťky alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS ze všech stran. Je tedy potřeba dbát zvýšené pozornosti v rizikových detailech, jakými jsou ostění a nadpraží, kde bude ve valné většině případů nutno demontovat původní tepelný izolant.
Detaily kolem oken u pěnového polystyrenu (EPS) vyžadují zesílené vrstvy, těsné napojení lemování a případné vložení minerálních pásů. Soklová část s pěnovým polystyrenem (EPS) je vystavena vyšší mechanické a tepelné zátěži, proto se volí robustnější krycí vrstvy a odolnější finální úpravy. Vyústění technologického zařízení na fasádě nesmí být slabým místem, kterým by hrozilo prošlehnutí plamene do ETICS. Tepelný izolant v blízkosti elektrických skříní, vzduchotechnických zařízení (bez možnosti uzavření požární klapkou) apod. Od této úpravy lze upustit, pokud je stejně jako u oken nad technologickým zařízením zřízen základní požární pruh vzdálený maximálně 400 mm. Možný výrazný nárůst teploty v bleskosvodu při zásahu bleskem musí být zajištěn tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu od vedení bleskosvodu po celé výšce fasády. Vnější úprava fasády nesmí umožnit větší tvorbu (toxických) zplodin hoření, které by mohly ohrozit evakuaci osob. Stejné, respektive ještě přísnější, požadavky platí u vnějších únikových cest (úniková schodiště, pavlače apod.).
Další související aspekty požární bezpečnosti
Ztráta smykové pevnosti, resp. teplota počátku degradace epoxidové pryskyřice, kterou se pásky lepí na podklad, je důležitá pro požární odolnost karbonepoxidových pásek. Například u pásek firmy SIKA byly stanoveny 2 kritické teploty (2 kotvící systémy), a to 70 °C a druhý až 120 °C. S deskami ORDEXAL a ORDEXAL KARBON Al lze zajistit, aby se lepený spoj neohřál nad povolenou mez až do 120 minut, a to při nižší celkové tloušťce izolace.
Pro zajištění požární odolnosti nosné ocelové konstrukce zajišťující stabilitu objektu minimálně 30 minut je zvažován protipožární nátěr. V případě, že již byly realizovány antikorozní syntetické a alkydové třívrstvé nátěry, nelze na ně aplikovat protipožární nátěr bez odstranění stávajících vrstev. Jediné možné řešení jsou nástřiky nebo obklady, doporučuje se lepený obklad ORDEXAL.
Ohledně výměny vstupních dveří do bytu, pokud se jedná o údržbu, musí se vycházet ze stavu schváleného při kolaudaci objektu. V tom případě budou dveře patrně bez požární úpravy. Dveře na únikových cestách musí umožňovat snadný a rychlý průchod a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci osob, popřípadě zvířat a zásahu požárních jednotek. Z hlediska požární bezpečnosti staveb nesmí zajištění dveří bránit jednak úniku osob, ale ani případnému zásahu jednotek. Klíče v zasklených skřínkách, telefony a jiné radosti nejsou pro otevření dveří dostatečné.
V odstavci 3 § 30 vyhlášky 23/2008 Sb. se mluví o tom, že nesmí být ohrožena volná průchodnost únikových cest. V prostoru chráněné únikové cesty nesmí množství hořlavých látek překročit rozsah uvedený v příloze č. 6. Při umístění materiálu nebo zařizovacího předmětu v nechráněné nebo částečně chráněné únikové cestě musí být zajištěna možnost úplného otevření křídel dveří. Současně nesmí být ohrožena volná průchodnost únikových cest.
Úřad standardně požaduje klasifikační protokoly, evropské technické posouzení, prohlášení o vlastnostech a technickou zprávu s výsledky výpočtů a simulací. Přímá aplikace vymezuje podmínky, v nichž lze výsledek zkoušky systému s pěnovým polystyrenem (EPS) použít beze změn. Pro ověření shody projektů s pěnovým polystyrenem (EPS) v BIM se ukládají klasifikace, omezení použití a detaily provedení.
tags: #stropnice #z #polystyrenu #z #pozarniho #hlediska