Správně udělané podlahy přispívají ke snížení tepelných ztrát a vyššímu komfortu bydlení. Zvláště u starších domů je při opravách podlah důležitá hydroizolace a kvalitní betonový podklad. Majitelé chalup a chat stojí při opravách či rozšiřování obytných ploch velmi často před nutností opravit či vybudovat podlahu přímo na zemině.
Zatímco v minulosti byla skladba těchto podlah velmi jednoduchá a často sestávala jen z vrstvy izolačního zásypu pod prkny nebo dokonce z udusané hlíny, v současné době je standardem podlaha z několika vrstev hydroizolace, tepelné izolace, betonu a nášlapné vrstvy z různých materiálů. Beton se rovněž stabilizuje pojistnou kari sítí a v případě potřeby je nutné zahrnout do podlahových vrstev i opatření proti radonu.
Skladba podlahy od terénu k nášlapné vrstvě
Budete-li skládat jednotlivé vrstvy od terénu směrem k finální nášlapné vrstvě, začne se obvykle zhutněnou drenážní vrstvou štěrkopísku nebo kameniva silnou 150 až 200 milimetrů. Na tuto vrstvu se položí vrstva podkladního betonu o síle 100 milimetrů, zpevněná kari sítí.
Na dostatečně ztuhlý beton přijde hlavní hydroizolační vrstva z vhodného typu asfaltových pásů. Zhruba pětimilimetrová vrstva slouží rovněž jako radonová izolace.
Poté následuje tepelná izolace, která se dělá zpravidla z polystyrenu o tloušťce 60 až 120 milimetrů podle konkrétních podmínek stavby či doporučení projektanta. Na polystyren by měla přijít další pětimilimetrová pojistná hydroizolační vrstva buď z asfaltových pásů, nebo vhodné hydroizolační fólie.
Čtěte také: Tloušťka betonu pro podlahové topení
Následuje roznášecí vrstva betonové mazaniny, silná 50 až 60 milimetrů, kterou je rovněž vhodné pojistit kari sítí. Po vyzrání betonu je vše připraveno k položení finální nášlapné vrstvy.
Pro betonování používejte spíše sypkou směs s minimálním množstvím vody, aby se dobře vyrovnával povrch.
Podlaha v garážích, sklepech a technických místnostech
U sklepů, garáží a technických místností lze využít i jednodušší kombinaci vrstev betonové mazaniny, hydroizolace a potěru. Zpravidla se doporučuje položení betonové mazaniny o síle kolem 100 milimetrů na vyrovnaný podklad (kamenivo, štěrkopísek) s pojištěním roviny vodicími latěmi nebo hranolky. Ty se vyrovnají s pomocí váhorysu, který zaměříme pomocí hadicové nebo laserové vodováhy. Horní hrana latí nebo hranolů je v úrovni budoucí horní vrstvy mazaniny.
Při betonování se směs rozprostírá a hutní nejdříve kolem latí či hranolků, čímž docílíme jejich pevného zafixování. Latě či hranolky poté slouží jako vodicí podklad pro vyrovnání vrstvy betonové mazaniny do roviny, kterou vytvoříme strháváním pomocné latě nebo prkna trhavými pohyby zleva doprava po vodicích latích. Po vyrovnání povrchu je třeba vodicí latě odstranit, vzniklý prostor doplnit betonem a doplněná místa zarovnat ocelovým hladítkem.
V garážích, dílnách či sklepech lze na vyzrálou vrstvu betonové mazaniny položit hydroizolaci a buď na ni, nebo i rovnou na mazaninu nanést hladký betonový potěr, který může sloužit jako finální nášlapná vrstva podlahy. Potěr se nanáší v tloušťce 20 až 30 milimetrů a při vytváření roviny se postupuje stejně jako u betonové mazaniny. Beton tedy klademe mezi vodicí latě odpovídající tloušťky, rovinu vytvoříme nejdříve hrubším srovnáním pomocí lžíce nebo hladítka a poté strháváním pomocí prkna. Po vyrovnání povrchu doplníme a srovnáme beton i do spár po odstraněných latích.
Čtěte také: Tloušťka OSB desky pro střechu: Na co si dát pozor?
V garážích nebo místnostech, které se používají pro zpracování výpěstků ze zahrady či v jiných typech prostor s možností odtékání vody po podlaze je někdy vhodné udělat beton ve spádu, ať už ke vchodu (voda odteče pod vraty), nebo do kanálku. Pro vytvoření sklonu použijeme rovněž vodicí latě, které se zafixují v příslušném úhlu a směru k vratům garáže či odtokovému kanálku.
Mazanina i betonový potěr se srovnávají do roviny pomocí vodicích a strhávacích latí.
Nová betonová vrstva na starou
Hladkou vrstvu betonového potěru, která může sloužit jako nášlapná vrstva či roznášecí podklad například pod PVC krytiny, plovoucí podlahy nebo podlahy z prken či palubek, lze udělat na čerstvý beton, ale i na vrstvu starého betonu. Jde vlastně o nejrychlejší a nejjednodušší obnovení a zvýšení užitné hodnoty staré podlahy bez nutnosti vkládání hydroizolace nebo vrstev tepelné izolace.
Nejlepší soudržnosti potěru s mazaninou docílíte při nanášení mazaniny na čerstvě vyzrálý podkladový beton.
Jestliže se potěr nanáší na starý beton, je nutné jeho povrch důkladně očistit a v případě potřeby zdrsnit. Několik dnů před nanášením potěru je nutné starou vrstvu mazaniny opakovaně vlhčit a těsně před betonováním se na ni ještě nanáší vrstvička cementové kaše. To alespoň doporučují tradiční receptury, ale soudržnost obou vrstev je možné pojistit rovněž vhodným adhezním můstkem, který se rovněž rozetře po povrchu těsně před betonováním.
Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?
Na starý a ne příliš kvalitní beton by měl přijít potěr v tloušťce alespoň 30 milimetrů, v celé ploše navíc vyztužený ocelovým pletivem.
Zvláště v případě, kdy bude potěr sloužit jako nášlapná vrstva, je velmi důležité nanášet potěrový beton ve správné konzistenci. Nesmí být příliš řídký a vodnatý, protože voda s nejjemnějšími částečkami vystoupí v prosychající vrstvě betonu na povrch a oslabí ji.
Alternativou jsou samonivelační stěrky, které jsou sice výrazně dražší než potěr, ale k vyrovnání podlah je lze použít v tenčí vrstvě.
Nákladnější, ale účinnou vyrovnávací alternativou k běžným betonovým potěrům jsou samonivelační stěrky.
Teracová podlaha
V řadě starších domů najdete zejména na chodbách takzvanou teracovou mazaninu. Její vytvoření dříve patřilo mezi standardní řemeslné dovednosti většiny zedníků, dnes ji ovšem zdaleka neumí každý. Přesto stále patří k velmi pevným, kvalitním a na pohled zajímavým variantám úpravy povrchů podlah.
Dělá se na dokonale rovný, očištěný a zdrsněný podklad z betonu. Na ten se mezi latě rozprostře zhruba centimetrová vrstva betonového potěru. Na tu se rozprostírá vrstva směsi z cementové malty, jednobarevné či různobarevné mramorové drtě a barvy.
Podlahové topení a betonová podlaha
Mít nohy v teple, aniž byste je měli navlečené do tlustých ponožek a bačkor - to vám umožní snad jen podlahové topení. Aby byla pokládka podlahového topení úspěšná, nezanedbejte přípravu na samotnou instalaci. Navíc musí splňovat rovinnost, a to v toleranci, kterou udávají konkrétní normy (u běžných podlah v bytové výstavbě je maximální odchylka místní rovinnosti 2 mm na 2 m).
Instalace podlahové izolace snižuje celkové provozní náklady za topení. Odborníci doporučují použít také přídavnou izolaci - v oblibě je tvrdý polystyrén. U podlahového topení je ideální tloušťka izolační desky 58 mm a nahoru patří alespoň 50 mm betonu. Počítejte tedy po dokončení instalace s menší výškou místnosti, protože podlahové vytápění potřebuje o něco vyšší výšku podlahy.
Specifika spodní konstrukce jsou u pokládky podlahového topení zásadní. Izolace - obvykle ji tvoří desky z polystyrenu. Litá podlaha - anhydritová nebo betonová. Jakmile máte povrch takto připravený, položíte na něj nepropustnou fólii, následuje polystyren, a poté ukládáte vrstvu fólie s kotevní sítí pro upevnění trubek. Pak následuje pokládka izolačního materiálu, ani zde nezapomínejte na hrany na zdi. Po klasické izolaci následuje ta reflexní, k ní se nejčastěji používá hliníková fólie.
- Obvodový dilatační pás plní zásadní roli dilatace mezi konstrukcí potěrové desky a zdmi budovy. Trvale zabraňuje praskání a poškozování potěrové desky v době, kdy je podlahové topení zapnuto.
- Dilatační pás instalujte po celém obvodu každé místnosti s podlahovým teplovodním topením.
Poté musíte provést topnou zkoušku podlahy. Je to de facto test fungování celého topného systému. Díky této zkoušce zjistíte, jestli se podlaha zahřeje všude tam, kde chcete, a na správnou teplotu. Celý tento proces testování trvá několik dnů a provádí se měsíc před pokládkou podlahové krytiny. Vlhkost cementového potěru nesmí před instalací samotné podlahy překročit 1,64 % CM. Při instalaci na podlahové topení musí být topný systém vypnut 48 hodin před a 48 hodin po instalaci vinylových dílců.
Podlahovou krytinu nemusíte před samotnou instalací na podlahové topení nijak speciálně ošetřit. Důležitý je však výběr konkrétní podlahy tak, aby zvládala nároky na podlahové topení.
Klasická betonová podlaha
Betonová podlaha je konstrukce zhotovená "mokrým procesem", pro betonové podlahy v občanské výstavbě se používají tzv. potěrové betony, které mohou být ale různého složení, resp. Pro potěrové betony se jako pojiva nejčastěji používá cement nebo anhydrit. Podle způsobu výroby (suchá, zavlhlá směs vs. Litá směs je - jak název napovídá - tekutá, to umožňuje využít vlastnosti pojiva na 100%, žádné vzduchové póry nesnižují pevnost betonové podlahy. ALE! pro tento účel jsou ideální anhydritové podlahy, resp. ideální je chování pojiva, které nereaguje s vodou změnou velikosti, na rozdíl od cementového pojiva. V případě cementového pojiva se musí striktně dodržet minimální tloušťka potěru, minimálně 45 mm souvislé vrstvy, ideálně 50 mm a také pozvolné vysoušení stavby. V opačném případě hrozí tvarová deformace betonové desky a tvorba trhlin.
Výraz klasická betonová podlaha se používá pro betonové podlahy zhotovené pomocí zavlhlého cementového potěru, tj. technologie využívaná hlavně v době, kdy se potěrový beton používal jako vyrovnávací vrstva pod finální krytiny, ale pod nestlačitelný podklad, tedy v situacích kdy pevnost v ohybu nebyla vůbec potřebná.
U těžké plovoucí podlahy není jen důležitá pevnost v tlaku, ale také v ohybu. Kvalita betonové podlahy je přímo ovlivněna způsobem zpracování s tím, že takovou podlahu je nemožné zrealizovat bez určitého procenta vzduchu. Rozdíl objemové váhy mezi samonivelační betonovou podlahou a běžnou betonovou podlahou je min.
Tepelná izolace podlahy
Abyste se vyhnuli tepelným ztrátám, dnešní úsporné objekty vyžadují v podlahách na terénu poměrně velké tloušťky tepelné izolace. Běžně se setkáváme s tloušťkami izolantů od 120 mm pro standardní domy přes 150 - 200 mm pro nízkoenergetické až po 200 - 300 mm pro pasivní domy. Pro izolace větších tlouštěk s malým dotvarováním a bez akustických požadavků, jako jsou například izolace na terénu, se používají nejčastěji pěnové izolanty, zejména pěnový polystyren. Tyto materiály mají při celoplošném zatížení pro běžné případy dostatečnou únosnost tj. při běžném zatížení mají malé stlačení i při velkých tloušťkách izolace.
Podlahová konstrukce je z hlediska statiky komplikovaná v tom, že tuhá deska „plave" na měkkém podkladě. Pro běžné podlahy s celkovým zatížením do 7,5 kN/m2 tak na základě provedeného statického rozboru vystačíme při standardním dodržení technologie s betonovou deskou tl. 50 - 60 mm z betonu B20, vyztuženou sítí W4 150/150 mm (tl. 50 mm), nebo W4 200/200 (tl. 60 mm). Častým dotazem nejenom laické veřejnosti bývá, zda-li do roznášecí vrstvy podlahy patří kari síť.
Výztuž ukládáme osově do středu desky.
Návrh a provedení tepelné izolace podlahy s malým dotvarováním není složitý, je třeba dodržet pouze několik jednoduchých zásad.
Příklady a zkušenosti z praxe
Podlahy jsou pro mě dalším vrcholem stavby. Ale bez práce nejsou koláče, a tak i tohle stálo nějaké úsilí. To se píše srpen 2019. Po omítkách zbyl vápeno-sádrový nepořádek na hydroizolaci (velké kusy jsme samozřejmě dali do pryč). Zbytky tohohle prachu se ale ukázaly pozitivně, že byly tam, kde byly. Nejdříve ale o skladbě podlahy - projekt říkal 6 + 6 cm EPS jako izolaci a poté nějaká ta systemová deska pro podlahové vodovodní vytápění. Celkem jsem potřeboval "obsadit" 20 cm, které byly pod vágrisem. Desku jsem věděl, že mám veprostřed vylitou do boule, a tak kraje a střed desky tvořili 2-3 cm rozdíl. Ten jsem se ale po konzultaci rozhodl neřešit a polystyren pokládat tak, aby křivou desku prostě kopíroval a finálním betonem se to vyrovná. Ale musel jsem se podřídit nejvyššímu bodu desky, čili středu, a podle něj skládat polystyren. Pak to vycházelo pro přízemí na 6 cm EPS, 2 cm XPS, 5 cm systemová deska Rehau se 2cm špuntama (celkem tedy 11 cm polystyrenu, pak nějaké ty 2cm špunty a pak bylo v plánu cca 6 cm betonu pro místnosti, kde bude dlažba, a cca 6,5 cm betonu, kde bude vinyl). Horní patro bylo jiné, tam se položila přímo systemová deska Rehau 3 cm, z čehož 1 cm byl EPS a 2 cm koukaly špunty. A zbytek beton cca 6 cm. Navozil jsem v autě balíky polystyrenu se sousedovo pomocí v něco jako pickupu a měli jsme to za hodinku ani ne. Bral jsem EPS NEO 100 6 cm a 2 cm XPS.
Předtím už jsem měl nakoupeny nízkoexp. pěny a ruční řezačku polystyrenu z Bauhausu a dvě ruční škrabky polystyrenu. Pak jsem prostě začal. Pokládal jsem nejprve tlustší 6cm EPS polystyren, podlepil pěnou a zatěžkal bedňákem. U stěn jsem vynechával kvůli kabelům nebo omítce, která nebyla zrovna rovná dole. Tyhle drobné 1-4cm mezery přítelkyně vysypávala pískem. Další polystyreny jsem lepil i na hrany k sobě a zatěžkával větší cihlou nebo opět ZB, aby spoje byly bez schodů. Nejprve jsem podsypával pískem, kde byl svár hydroizolace nebo jiná nerovnost, ale ukázalo se to jako špatný postup. Písek se i menším chozením vyšlapával. Tak jsem po pár kouskách přešel na ruční škrabku a ukázalo se to jako tisickrát lepší. Každý kus polystyrenu jsem nejdřív nasucho posadil, zatancoval na něm a bílý prach z omítek se obtiskl přesně tam, kde bylo potřeba zbrousit. Tak jsem zbrousil a pak to pasovalo na podlahu parádně, žádný houpání. Lepil jsem pořád na pěnu. Jediná nevýhoda škrabání bylo, že vzniká drobný polystyrenový nepořádek.
Pod kamny jsem vynechal a žádný EPS nedával, tam čistě beton. Vynechal jsem i celý sprchový kout. Kolem trubek to bylo pracnější, ale s ruční elektrickou řezačkou to šlo. Polystyren 6 cm v 98 % případech byl vyšší než všechny položené vodovodní trubky. To byl taky cíl. U trubek jsme pak pískovali a pečlivě hutnili, aby byl písek všude. Další mezery jsem tedy někde pěnil, někde přítelkyně sypala písek. Elektrické kabely jsem ruční elektrickou řezačkou vyřezával do EPS a pak podpěnil. Technická místnost byla samozřejmě největší challenge, protože tam byl přívod vody křížený s rozvodem vody v trubkách nad sebou. Trubky po první 6cm vrstvě koukaly pořád ven, ale druhá vrstva XPS to spravila. Nicméně bylo potřeba vyřezávat trubky i některé kabely do XPS, protože ten byl samozřejmě tvrdší a neforemný. Všude pořád lepím pěnou na sebe a zatěžkávám cihlama nebo ZB.
Pokládka spodního patra cca 55 m2 první vrstvy trvala v součtu cca 4 celé dny po 9 h práce. Naopak druhá vrstva 2cm XPS už šla poměrně rychle, protože jsem již nevyrovnával skoro nic, ale jenom řezal, lepil a zatěžkával :-) Ale i do systemovky nahoře v patře se vyřezávalo, aby tam elektrické kabely, vedoucí dolů jako světlo na stropě ve středu místnosti, dobře pasovaly. Tam, kde se chodilo pak nějaký čas nad trubkama, co se zasypávaly pískem, jsem hodil staré XPS 10cm desky, aby se to neprošlapalo. Na druhou vrstvu polystyrenu jsem v kuchyni vyznačil sprejem, kde přesně bude kuchyňská linka a kde kamna, aby tam topenáři nepokládali podlahové vytápění. Podlahovka taky nepatří do špajzu, pod sprchový kout, vanu a pod schodiště (jak ostatně říkal projekt). Ikdyž bych ho nejradši do sprchového koutu taky dal.
Pak přiběhli topenáři (ostatně, ten samý pán, co mi dělal všechny předchozí instalační práce, což považuju za klíčový, aby stavba hladce probíhala) a začali pokládat Rehau systemové desky pro podlahové vytápění vodou. Jak již bylo řečeno, do patra přišla deska 3 cm a dolů deska 5 cm. Nandali rozvaděče na vodu (jeden dolů, jeden nahoru), dávali dilatace po obvodu zdí i mezi místnostmi, nátahli systematicky hadice, natlakovali a bylo připraveno pro betonáž. Skoro. Zbývalo vyplnit polystyrenem místa, kde nebyla položená ani systemová deska. Například tedy pod schodištěm jsem dopoložil ještě 4 cm EPS (takže tam vzniká 6 cm EPS, 2 cm XPS a teď 4 cm EPS, celkem 12 cm polystyrenu). To samé ve špajzu. Pod vanou jsem to nedělal a nechal tak jenom 8 cm polystyrenu. Nafotil jsem položené hadice, poklidl před betonáží a další týden měl objednaný český makáče, kteří to za jeden den od 8 do 13 h všechno zabetonovali cca 5-7 cm polosuchého betonu, který si míchali ručně s pískem před barákem a pumpovali dovnitř. Celkem byli 4, dva házeli do pumpy a dva rovnali. Celkem to bylo něco kolem 15 tun písku, cement a plastifikátor pro podlahové topení s výstuhovým vláknem. Nedával jsem žádné další kari sítě.
Jinak bych určitě příště zase použil beton na podlahy. A to z důvodu, že desky a folie s dilatací nemusí na 100 % těsnit. Polosuchý beton totiž nezateče jako anhydrit pod systemové desky. A že tam pár mezer bylo, kvůli elektrickému vedení podél obvodu stěn.
Časté dotazy a odpovědi
1. dotaz - skladba EPS: Předběžný návrh je udělat tři vrstvy, kde na první vrstvě 5 cm bude vodař dělat rozvody v druhé vrstvě 5 cm a na to půjde finální vrstva 8 cm.
Odpověď: Tloušťku EPS je lepší rozdělit do více vrstev, desky se sílou nad 80 mm se už hůře opracovávají, stejně jako metrové desky místo 0,5m2. Nic proti Vašemu záměru instalovat rozovody na první vrstvu EPS, já jen, že v podlaze je v podstatě stálé klima a snad jako jediné bych doporučil neinstalovat rozvody vody souběžně s venkovní zdí (se soklem) a zachovat mezeru cca 1m.
2. dotaz - EPS 100 nebo 150: Je potřeba na tuto celkovou výšku 18 cm kupovat 150?
Odpověď: Pro výšku EPS 18 cm stačí použít EPS 100 - ideálně to třeba rozdělit, dolu instalovat EPS100 a v horní vrstvě EPS 150. Pokládat EPS na písek zní hrozně, předpokládám ale, že máte v plánu křemičitým pískem srovnat jen samotné "zuby" lepenky...
3. dotaz - nerovnost základové desky: Mám na cca 30 m2 z 150 m2 základovou desku o cca 2 cm vyšší. Tak zda použít na této vyšší ploše jen o tyto 2 cm tenčí finální vrstvu nebo první celou základovou desku srovnat do roviny a pak v celé ploše udělat skladbu jen 16 cm místo původních 18 cm?
Odpověď: Obávám se, že srovnat 20 mm na finální krytině nebude reálné - pokud neplánuje vedle masivu dát lino :).
4. dotaz - vyvýšené "pódium": Budu v jednom místě (cca 10 m2) ještě vyvyšovat podlahu o 15 cm oproti zbývající. Takže mi to pak vychází v tomto místě na celkovou skladbu EPS nějakých 33 cm, tak zde volit lokálně raději EPS 200 nebo bude stačit i EPS 150?
Odpověď: 33 cm EPS už je dost, EPS 150 bude ale stačit.
Důležité zásady pro tepelnou izolaci podlahy
- Při použití dostatečně pevné izolace (pro běžné rodinné domy např. nejpoužívanější Isover EPS 100) vzniká největší dotvarování zejména pokládkou na nerovný podklad.
- Pokud nedojde k vyrovnání nerovností před aplikací desek, budou následně podepřeny pouze z cca 20 %.
- Je vhodné použít jednu vrstvu tepelné izolace dostatečné tloušťky. Lepení EPS desek na sebe nedoporučujeme.
- Pod desky EPS nepoužívejte podsyp s větším zrnem. Velká zrna podsypu by působily jako nečistoty pod pokládkou a způsobovaly bodové zatížení.
- Trvalé zatížení podlahové konstrukce rodinných domů by nemělo přesáhnout 2 000 kg/m2 (0,02 MPa).
tags: #tloušťka #betonu #na #polystyrenu #postup