Horké letní dny dokážou zahradu proměnit v rozpálené peklo, kde se nedá schovat ani s knihou a nepomůže ani limonáda s ledem. Stín na zahradě je v současném horkém počasí nezbytný a je to záležitost nejen pohodlí a osvěžení pro vás, ale jde i o zdraví a atmosféru zahrady. A v neposlední řadě i o úsporu vody. Vysaďte alespoň jeden strom, který poskytne zahradě chladivý stín. Vlastní zelený obr dokáže během pár let vytvořit přírodní oázu klidu, zastínit terasu, ochladit dům a ochránit trávník nebo trvalkový záhon před palčivým sluncem. Nemusí to trvat dlouho, některé stromy rostou rychle. Sázení ale nechte raději na podzim.
Rychle rostoucí stromy pro vaši zahradu
Rychle rostoucích dřevin, tedy takových, které za rok prodlouží větve či kmen o 1,5 až 8 metrů v závislosti na druhu, je celá řada. Pokud toužíte po opravdu „tvrdém stínu“, jak se někdy říká stínu s hustou korunou, je dobré vybrat správné druhy.
Co podpoří rychlý růst stromů
Ještě než si řekneme, které druhy vám porostou ostošest, měli byste se držet několika zásad - jen s nimi budou stromy prospívat tak, jak potřebujete:
- Vyberte místo pro výsadbu, které vyhovuje potřebám daného druhu stromu. Zvažte vystavení slunečnímu svitu, typ půdy a odvodnění.
- Před výsadbou půdu nakyřete, zbavte plevele a trávy, přidejte kompost, abyste zlepšili úrodnost půdy, odvodnění a zadržování vlhkosti. Proveďte půdní test, abyste zjistili, zda v půdě nechybí některé specifické živiny, a podle toho ji upravte.
- Nově vysazené stromy dostatečně zalévejte, aby se jim lépe rozrostl kořenový systém. Zalévejte hloubkově a pravidelně, zejména v období sucha. Dávejte pozor, abyste nezalévali příliš, protože nadměrná vlhkost může vést k hnilobě kořenů.
- Kolem základny stromu naneste vrstvu organického mulče a kolem kmene ponechte mezeru, aby se zabránilo hromadění vlhkosti. Mulč pomáhá udržet půdní vlhkost, potlačuje růst plevelů a zmírňuje teplotu půdy.
- Stromy vhodně prořezávejte, abyste odstranili odumřelé, poškozené nebo nemocné větve. Podpoříte tím zdravý růst a zlepšíte celkovou strukturu stromu.
- Pravidelně hnojte stromy, zejména v období jejich aktivního růstu, abyste jim dodali nezbytné živiny. Vyberte si vyvážené hnojivo nebo hnojivo speciálně určené pro stromy. Dodržujte doporučené aplikační dávky a vyhněte se přehnojení, protože i to může strom poškodit.
- Sledujte, zda se na stromech nevyskytují škůdci a choroby, pravidelně kontrolujte listy, kůru a větve, zda nevykazují známky napadení nebo onemocnění.
- Chraňte mladé stromky před extrémními povětrnostními podmínkami, jako je silný vítr nebo mráz, aby nedošlo k jejich poškození. Zvažte použití přístřešků na stromy nebo zabalení kmene během zimy, abyste mu zajistili ochranu.
- Provádějte pravidelnou údržbu, jako je odplevelování okolí stromu, kontrolu jakýchkoli známek neprospívání nebo onemocnění a podle potřeby upravte zavlažování. Správná údržba podporuje zdravý růst a pomáhá odhalit problémy dříve, než se stanou závažnými.
Doporučené rychle rostoucí stromy
Mezi rychle rostoucí dřeviny patří například borovice, túje, olše, bříza černá, blahovičník nebo cypřišovec, liliovník tulipánokvětý, smrk nebo buk. Zde jsou tři, které nevyžadují příliš mnoho péče:
Paulownia - čínský strom štěstí
Paulownia neboli čínský císařský strom či strom štěstí za ideálních podmínek může růst bleskovou rychlostí, a to až 3 metry za rok. Vyžaduje slunné místo, které je chráněné před silným větrem. Místo by mělo být dostatečně prostorné, aby se strom mohl volně rozrůstat. Paulownii se bude dobře dařit v dobře propustné půdě s neutrálním pH. Mladé stromky vyžadují pravidelné zalévání, zejména v horkých letních měsících. U starších stromů už zálivka není nutná. Tento strom preferuje výživné půdy. Před začátkem růstového období můžete aplikovat hnojivo bohaté na dusík, fosfor a draslík. V oblastech s velmi chladným podnebím může být nutné poskytnout paulownii zimní ochranu. Mulčování kořenové oblasti a zahalení kmínku ochrání mladé rostliny před silným mrazem.
Čtěte také: Vzdálenosti stromů od plotu
Liliovník tulipánokvětý - pohádkový strom
Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) může v ideálních podmínkách dosahovat přírůstku 30 až 60 cm za rok. Zvolte pro něj slunné nebo polostinné místo. Strom preferuje místa s dobře propustnou půdou s neutrálním až mírně kyselým pH. Liliovník nepotřebuje ke svému růstu ani příliš časté hnojení. Pokud je půda chudá na živiny, můžete aplikovat univerzální hnojivo na jaře nebo na podzim. Pozor! Liliovník tulipánokvětý je mohutný strom, který potřebuje prostor pro růst. Při výsadbě zvažte jeho konečnou velikost a umístění, které mu umožní plně se rozvinout.
Katalpa obecná (Catalpa bignioides)
Říká se jí také fazolový strom - pro její typické štíhlé dlouhé lusky. „V létě navíc hezky kvete,“ připomíná Jana Bucharová. „Na pěstování je velmi nenáročná, má široké a dlouhé listy.“ Jelikož snese i znečištění vzduchu, vysazuje se ve městech, kde rychle vyroste a poskytne blahodárný stín.
Další rychle rostoucí stromy pro hustý stín
- Ořešák královský (Juglans regia) - Klasika našich zahrad. Ořešák má širokou, nízko rozvětvenou korunu, která hází hutný stín i v těch největších vedrech.
- Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) - Díky obřím listům vypadá trochu exoticky, ale je plně mrazuvzdorná. V létě kvete bohatými bílými květy a jeho stín je hustý a příjemný.
- Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) - Jasan je ideální pro ty, kdo chtějí rychlý růst a mohutnou korunu. Umí nabídnout opravdu solidní stín a zároveň dobře snáší i podrost.
- Lípa srdčitá (Tilia cordata) - Královna stínu. Vytváří krásnou, pravidelnou korunu, kvete medově sladce a její listy krásně šumí ve větru.
- Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) - Tento rychle rostoucí ovocný strom dokáže nabídnout solidní stín - a k tomu ještě spoustu bonusů.
- Javor klen (Acer pseudoplatanus) - Tento statný javor má velké listy a výraznou korunu, která poskytuje pevný, ale příjemný stín.
- Javor mléč (Acer platanoides) - Oblíbený městský strom, který se ale skvěle hodí i na zahradu. Má husté olistění, velké listy a tvarově krásnou korunu.
- Platan javorolistý (Platanus × acerifolia) - Má nezaměnitelnou borku, která se olupuje, a širokou korunu, jež skvěle stíní. Snáší sucho i horko.
- Habr obecný (Carpinus betulus) - Pěstovaný jako strom v koruně nabídne příjemný stín. Je nenáročný, dobře roste, má raději vlhčí půdu.
- Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) - Kaštan má širokou korunu a krásné květy na jaře. Jeho listy poskytují pevný stín.
Stromy vhodné do podmáčených půd
I na přemokřené půdě se dá zahradničit, pěstování stromů nevyjímaje. Existuje poměrně dost stromů, kterým svědčí podmáčená půda:
- Tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) - Opadavý jehličnan s estetickou hodnotou. Tento jehličnan toleruje i dlouhodobě přemokřenou půdu.
- Vrba (Salix) - Vhodná volba do podmáčených půd. Díky tomu zároveň i pomáhá vysušovat místo kolem sebe. Vyžaduje slunné stanoviště a je mrazuvzdorná.
- Topol (Populus) - Listnatý, opadavý strom. Je naprosto nenáročný na pěstování, a kromě bahnité půdy snese opravdu všechno.
Následující tabulka shrnuje některé rychle rostoucí stromy a jejich roční přírůstky:
| Strom | Roční přírůstek (výška/šířka) |
|---|---|
| Vrba bílá (Salix alba) | 60 až 80 cm v mládí, později asi 30 cm |
| Buk lesní (Fagus sylvatica) | do výšky 50 cm, do šířky 40 cm |
| Střemcha (Prunus padus) | 50 až 70 cm, později polovina |
| Paulovnie (Paulownia tomentosa) | 40 až 50 cm do výšky, 20 cm do šířky, ve stáří je růst slabší |
| Bříza bělokorá (Betula pendula) | 45 cm do výšky, 25 cm do šířky |
| Javor mléč (Acer platanoides 'Eurostar') | 30 až 40 cm do výšky, 20 cm do šířky |
| Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides 'Aurea') | 30 až 35 cm |
| Zerav řasnaný (Thuja plicata '4ever Goldy') | 20 až 30 cm |
| Borovice Schwerinova (Pinus x schwerinii) | 25 cm |
| Javor mléč (Acer platanoides 'Globosum') | 20 cm |
Zelené střechy: Stromy a keře na střeše
Zelené střechy mají spoustu výhod. Výborně izolují stavby od dopadů slunečního záření v létě, stejně jako od zimního chladu. Pomáhají lépe hospodařit s vodou na pozemku, kterou z velké části zadrží. Nejenže dobře vypadají, ale zároveň je to jedna z možností, jak efektivně uchovat dešťovou vodu, která neodteče do kanalizace. Uchovaná voda v substrátu a v rostlinách pak ovlivňuje místní mikroklima.
Čtěte také: Druhy ovocných stromů pro živý plot
Polointenzivní a intenzivní zelené střechy nabízejí široké možnosti výsadby - od travin a bylinek až po náročnější instalace, kde mohou být zastoupeny keře a stromy. Každá metoda zakládání vegetace má své specifické výhody, nároky na údržbu a zavlažování.
Typy zelených střech
Extenzivní střešní zahrada
Podstatou extenzivní střešní zahrady jsou minimální nároky na péči. Údržba se mnohdy ani vůbec neprovádí, jen je nutné občas střechu vizuálně zkontrolovat a odstranit případné nálety dřevin, které se na střeše usadily. Obliba extenzivních střech vzrůstá zvláště ve městech, protože výrazně ovlivňují zdejší mikroklima. Extenzivní střechy nevyžadují oproti těm intenzivním ani tak výraznou nosnost stavby. Většinou se počítá se slabou vrstvou substrátu, která se pohybuje okolo pěti centimetrů. Tato vrstva nezatěžuje ani střechy s vyšším sklonem, ale je třeba dát přednost rostlinám, které si s takto nízkou vrstvou substrátu dokáží poradit. Extenzivní střešní zahrady se mulčují nejčastěji minerálním mulčem v podobě drobného kačírku nebo štěrku, který alespoň částečně zabraňuje zaplevelení a omezuje výpar vody, které zde není nikdy nazbyt. Minerální mulč navíc ochlazuje půdní povrch, což je v tomto případě obzvláště nutné, protože je střecha po celý den vystavena slunečním paprskům.
Skromnost půdního horizontu a možné extrémy podmínek lokálního podnebí ale nemusí znamenat, že se zřekneme krásy. Postará se o to například série barevných a tvarově pestrých rozchodníků (bílý, šestiřadý, španělská, skalní, květonosný, pochybný) a netřesků (pavučinatý, horský, výběžkatý). Na nehlubokých horizontech zazáří česnek fialový (nebo česnek kýlnatý), pažitka pobřežní, ostřice jarní, kostřava živorodá či šrucha velkokvětá. S přibývající hloubkou vegetačního souvrství se otevírá prostor pro sivutky velkokvěté, tařici řeckou, strdivku brvitou, silenku, diviznu, lomikámen a mateřídoušku.
Polo-intenzivní střešní zahrada
Hranice mezi extenzivní a polo-intenzivní zelenou střechou není úplně ostrá. Liší se mocností vegetačního souvrství (stojí někde mezi 15-30 centimetry), ale nedá se úplně říct, že by je charakterizovala vyšší míra péče. Spíš nižší míra ne-péče. Když je dlouhodobě sucho, říkají si o zálivku. Nejsou ale vyloženě žíznivé, jejich schopnost zadržovat vodu je kvůli prokořenění vysoká. Co tu roste? Rozchodníky, trávy, byliny, některé odolné trvalky a dřeviny. Konkrétně tu kariéru může udělat řebříček obecný, hvozdík kartouzek a hvozdíček lomikamenovitý, pažitka pobřežní, kociánek dvoudomý, tařice skalní, rožec plstnatý, devaterník velkokvětý, len vytrvalý. Své místo k životu tu naleznou jestřábníky, mydlice bazalkovitá nebo koniklec obecný. Do hlubších půd lze zakomponovat zvonek okrouhlolistý, hvozdík kropenatý, černohlávek velkokvětý, třezalky či zvěšinec zední. A tam, kde je vlhčeji? Tam by se mohlo líbit pryšcům. U polo-intezivních střešních zahrad se také setkáváme s trvalkami, které zdobí jen menší část roku, a nepříznivá období přečkávají ve formě oddenků či cibulek.
Intenzivní střešní zahrada
Intenzivní střešní zahrady formálně počínají tam, kde se mocnost vegetačního souvrství míjí s 30 centimetry. Ale tento údaj nemá horní mez. Čistě teoreticky tak můžete narazit i na střešní zahrady, jež nesou metrovou hloubku substrátu (což bude u běžné rezidenční zástavby spíše výjimkou). Intenzivní střešní zahrada je vlastně normální okrasná (nebo i produkční) zahrada, na níž může růst kde co. Není neobvyklé tu narazit na keře, nízké stromy. Může tu fungovat trávník, nebo trvalky. Pochopitelně, že nároky péče tu dorovnávají okrasnou/užitkovou zahradu pozemní, a ještě je mírně překonávají, protože manipulace s technikou a zahradním náčiním tu nemusí být zrovna snadná. Intenzivní zahrady si obvykle nezařizujete proto, abyste měli louku. I tak tu ale můžete zajímavé kompozice vytvářet například s druhy, jako je kopretina bílá, rmen barvířský, hvězdnice zlatovlásek, chrpa čekánek, kosatec podivný a německý, divizna černá. Růst tu bez obtíží může sveřep střešní, kostřava ametystová a popelavá, strdivka brvitá. A z dřevin-křovin? Klasikou jsou ty, které se drží při zemi.
Čtěte také: Optimální vzdálenost pro stromy a plot
Stromy pěstované do střechy
Tento tvarovaný styl stromů vytváří nejen estetický efekt, ale také poskytuje přirozené zastínění, které je ideální pro venkovní posezení nebo ochranu před sluncem. Výhodou stromů pěstovaných do střechy je jejich schopnost vytvářet horizontální stínovou plochu, což oceníte zejména v místech, kde chcete ochránit terasu nebo část zahrady před přílišným slunečním zářením, ale i pro zajištění většího soukromí. Tento tvar umožňuje snadnou údržbu a pravidelné prořezávání, aby si strom zachoval svůj formální vzhled a zároveň působil lehce a elegantně. Střecha z platanu je atraktivní řešení pro zastínění teras.
Výhody intenzivních zelených střech
- Možnost vytvořit skutečnou zahradu.
- Výrazně lepší mikroklima a zastínění pro budovu.
- Biodiverzita - láká ptáky, včely a jiný hmyz.
Při větších plochách se osvědčuje kombinace sazenic s výsevem nebo předpěstovanými koberci pro rychlejší zapojení vegetace. Pro správnou funkčnost je velmi důležité mít dobře zpracovaný projekt, sadbovací plán a plán zavlažovacího systému. Do hlubší vrstvy substrátu se vysazují keře a menší stromy.
tags: #stromy #rostouci #ze #strechy