Když se řekne živý plot, většina z nás si nejspíš představí pečlivě zastřižené keře lemující zahradu. Co kdyby ale tento prostor mohl přinášet nejen estetický dojem, ale i chutné plody nebo širší ekologické funkce?
Jedlý živý plot si můžeme představit jako řadu rostlin, jejichž plody můžeme průběžně během roku sklízet. Základní myšlenkou jedlého živého plotu tedy je, že si jej sestavíme z těch druhů, ze kterých máme užitek.
Každá dřevina v živém plotu plní svou specifickou funkci - některé poskytují husté olistění pro soukromí, jiné kvetou či plodí a přitahují užitečný hmyz. Jedlý živý plot je skvělým řešením pro každého, kdo chce svou zahradu využít naplno. Nabízí krásu, úrodu a podporuje přírodní rovnováhu.
Výhody Jedlého Živého Plotu
- Krása a estetika: Oživuje a nenarušuje ráz krajiny.
- Úroda: Poskytuje ovoce, ořechy, květy a listy pro lidskou spotřebu.
- Ekologická rovnováha: Přirozený úkryt a hnízdiště ptáků, potrava pro živočichy, podpora biodiverzity.
- Ochrana majetku a soukromí: Funguje jako bariéra a ohraničení pozemku.
Druhy Ovocných Stromů a Keřů Vhodných pro Živé Ploty
Ovocné Keře
- Aronie (černý jeřáb): Na jaře je obsypána drobnými bílými květy a na podzim přináší tmavě fialové až černé plody - malvičky. Ty jsou bohaté na antioxidanty a skvěle se hodí do šťáv, kompotů nebo jako přírodní barvivo.
- Josta: Tento kříženec černého rybízu a angreštu roste bujně a nejlépe prospívá na slunném stanovišti s dostatkem vláhy. Její plody jsou aromatické, bohaté na vitamín C a lze je využít do šťáv, koláčů nebo jen tak na mlsání.
- Muchovník: Je ideální volbou pro živé ploty, ať už preferujete volně rostoucí variantu, nebo plot pravidelně zastřihujete. Dobře snáší řez a jeho proměnlivost během roku z něj dělá vizuálně atraktivní keř. Na jaře rozkvétá bohatými bílými květy, v létě přináší chutné fialové bobule, které si nejlépe vychutnáte přímo z keře. Na podzim se jeho listy zbarvují do oranžovo-červených odstínů a dodávají zahradě jedinečný šarm.
- Dřín obecný: Pokud potřebujete oplotit sušší nebo kamenité části pozemku, dřín obecný je ideální volbou. Tato nenáročná dřevina si hravě poradí i s méně úrodnou půdou a odmění vás nejen hustým porostem, ale i atraktivním vzhledem. Na jaře rozkvétá záplavou drobných žlutých květů a koncem léta plodí sytě červené dřínky.
- Rakytníky, dříny, bez černý, arónie černoplodá, mahonie či některé druhy dřišťálů.
Ovocné Stromy
- Třešně, višně, jabloně, švestky nebo špendlíky: mohou být skvělou součástí živého plotu. Na rozdíl od solitérně pěstovaných stromů není potřeba věnovat se pravidelnému tvarování - stačí občasný řez, který usměrní jejich růst. V živém plotu si mohou růst přirozeně a bujně, což je výhodou. Navíc není nutné sázet pouze ušlechtilé odrůdy, skvěle poslouží i plané stromky.
- Jádroviny (jabloně, hrušně, kdouloně): Ty se pěstují v nejrůznějších kordonech a palmetách, které lze různě tvarovat. Za ovocnou stěnu je možné dokonce považovat i štíhlé a superštíhlé vřeteno. Není možné vynechat ani sloupovité tvary, které v posledních letech zažívají velikou popularity.
Popínavé Dřeviny
- Aktinidie, schizandra, akébie a také keře stolní vinné révy.
- Ostružiníky a maliníky: Jejich některé druhy mají totiž sklon pod tíhou úrody lehat. Vysazují se proto k opoře, kterou zde nahrazuje plot a jiné dřeviny.
Péče o Jedlý Živý Plot
Při výsadbě jedlého plotu je třeba myslet na to, že potřebuje pravidelnou péči a přístup z více stran. Proto ty přísně tvarované nevysazujete na samotný okraj pozemku, ale spíš jimi oddělte jednotlivé partie uvnitř zahrady. Mezi ty méně náročné patří například ploty z dřínu, který stačí zastřihávat jednou za rok, a to i plotostřihem.
Stejně jako o živé ploty z jehličnanů se i o ty ovocné musíte náležitě starat, tedy hlavně provádět pravidelný řez. Jak často budete muset vzít do rukou tvarovací nůžky, záleží na tom, zda máte plot přísně tvarovaný, méně přísně tvarovaný nebo volně rostoucí.
Čtěte také: Vzdálenosti stromů od plotu
Nejčastěji se ale lze setkat s volně rostoucími jedlými živými ploty, které řez potřebují jen minimálně. Tvarují se zpravidla pouze v prvních letech po výsadbě a následně jen sporadicky podle potřeby.
Jedlé ploty jsou na rozdíl od těch klasických také náročnější na výživu. Plody totiž odčerpávají značnou část živin, které je potřeba doplnit, proto se doporučuje dřeviny čas od času přihnojit vícesložkovým hnojivem.
Aby ovoce dorostlo do dostatečné velikosti, dopřejte rostlinám optimální závlahu. V suchých létech je tedy potřeba vysazené dřeviny pravidelně zalévat, jinak bude vaše sklizeň minimální.
Na ochranu nejsou živé ploty náročné nikoli proto, že by samy o sobě nějak odpuzovaly škůdce, ale protože se vysazují z odolných druhů, které žádnou ochranu nevyžadují.
Další Dřeviny Vhodné pro Živé Ploty
Listnaté Keře
- Ptačí zob (Ligustrum): Je dlouhodobým králem dřevin vhodných pro živé ploty. Jelikož je stálezelený, zajistí nám soukromí trvale, výborně přitom snáší řez, je odolný vůči nízkým teplotám a není náročný na půdu.
- Hloh (Crataegus): Dorůst dovede běžně až šesti (dokonce i osmi metrů), ovšem pravidelně střižený bude mít kompaktní požadovaný tvar. Bohužel je opadavý, což však na podzim přinese změnu barvy zelených listů na červenooranžové až červené.
- Pámelník (Symphoricarpos): Roste totiž strašlivě rychle, jednoduše řečeno, řez je třeba provádět několikrát v sezóně a po každém řezu zcela obnoví svůj chuligánský vzhled nejdéle do dvou měsíců.
- Zimostráz (Buxus): Tohoto krasavce lze řezem upravit až do neuvěřitelných geometrických tvarů, ale třeba i živých soch. V podobě živých plotů jde doslova o fenomén, který prostě nemůže nudit. Stinnou stránkou zimostrázu je však pomalý růst.
- Dřišťál (Berberis): Tento rod zahrnuje až 500 druhů opadavých nebo stálezelených keřů, vysokých 1 až 5 metrů a s otrněnými výhony. Dřišťály nemají vysoké nároky na půdu, dobře zvládají i sucho a existuje mnoho zajímavých odrůd, které se liší nejen barvou listů.
- Mochnovec křovitý (Dasiphora fruticosa): Dosáhneme jím celkem nízkých a půvabných živých plůtků se zlatavě žlutými květy. Jedinou stinnou stránkou takového živého plotu je pak jeho opadavost.
Jehličnaté Dřeviny
- Zerav (Thuja): Jde však o velmi vhodnou stálezelenou dřevinu pro živé ploty, která roste dosti rychle a výborně se tvaruje, tvarování je u mnoha odrůd dokonce nezbytné. Obzvláště doporučené jsou pro živé ploty kultivary „Smaragd“ a „Brabant“.
- Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii): Rychle rostoucí cypřišovec Leylandův dorůstá výšky 20 až 25 (vzácně i 30) metrů, má pravidelnou, kompaktní a široce kuželovitou korunu a husté zavětvení, které sahá až k zemi.
- Tis červený (Taxus baccata): Tato dvoudomá stálezelená jehličnatá dřevina z čeledi tisovitých (Taxaceae) je stínomilná, roste velmi pomalu a je celá silně jedovatá.
- Jalovec (Juniperus): Jalovce vytvoří doslova neproniknutelné živé stěny, ovšem právě jako živé ploty jsou vysazovány jen zřídka. Nejvhodnější je pro živé ploty rozsochatá odrůda čínského jalovce Juniperus chinensis pfitzeriana.
Rychle Rostoucí Dřeviny pro Živé Ploty
Pokud hledáte rychle rostoucí druhy, obvykle nepočítejte s tím, že vám za rok udělají 1,5 metru a víc. Sice existují i extrémně rychle rostoucí dřeviny, ovšem každý rok je pak třeba plot ostříhat o ohromné množství hmoty, navíc nikoli jen jednou, ale v některých případech i každý měsíc.
Čtěte také: Optimální vzdálenost pro stromy a plot
Opravdovým rekordmanem v rychlosti růstu je sibiřský jilm neboli turkestánský brest (Ulmus pumila), jehož roční přírůstky mohou být až 1,8 metru. Tato nejrychleji rostoucí dřevina snese bez problémů mrazy až -35 stupňů Celsia a je mimořádně vhodná k formování, čili řezu.
Přehled Rychle Rostoucích Stromů
| Dřevina | Roční přírůstek |
|---|---|
| Vrba bílá (Salix alba) | 60 až 80 cm v mládí, později asi 30 cm |
| Buk lesní (Fagus sylvatica) | Do výšky 50 cm, do šířky 40 cm |
| Střemcha (Prunus padus) | 50 až 70 cm, později polovina |
| Pavlovnie (Paulownia tomentosa) | 40 až 50 cm do výšky, 20 cm do šířky (ve stáří slabší) |
| Bříza bělokorá (Betula pendula) | 45 cm do výšky, 25 cm do šířky |
Čtěte také: Průvodce pěstováním živého plotu
tags: #ovocné #stromy #živý #plot #druhy