Pálená střešní krytina je v současnosti stále jednou z nejoblíbenějších. Jak název napovídá, pálené tašky se vypalují. Před samotným vložením do pece je ale nutné tašky vyrobit z cihlářské hlíny. Tato cihlářská hlína se většinou těží v okolí výrobního závodu. Proto mají jednotlivé závody své typické odstíny podle množství oxidů kovů v hlíně. Poté, co je pás hlíny vytlačen za pomocí šnekového lisu a rozdělen dle délky tašek, se tašky vysuší a až poté putují do pece.
Pálené a betonové střešní tašky patří dlouhodobě mezi nejpoužívanější střešní krytiny v České republice. Díky své odolnosti, pevnosti a osvědčené kvalitě jsou ideální volbou pro novostavby rodinných domů i pro rekonstrukce střech. Pálené střešní tašky jsou vyráběny z přírodní hlíny vypalované při vysokých teplotách. Výroba pálených tašek je energeticky a finančně náročná. Střecha je nejdůležitější a nejsložitější část domu.
Historie a tradice pálených tašek
Tradice pálených střešních tašek sahá přes 5 000 let do minulosti a půvab, funkčnost a trvanlivost staveb, které tento prvek nesou, předpovídá i jeho budoucnost. Pálené tašky byly podle některých pramenů vynalezeny spolu s pálenou cihlou už ve starém Sumeru. Ačkoliv se pálené tašky prokazatelně vyrábějí už někdy od roku 3000 př. n. l., v Evropě je začali používat až staří Řekové a Římané. A na našem území se začaly významněji rozšiřovat až ve středověku. Byly to nejčastěji profilované střešní tašky pro prejzové střechy. Dolní řada tašek - korýtek (háků) - měla spoje kryté horní řadou - kůrkami neboli prejzy.
Nejstarším typem pálené krytiny v oblasti euro-asijském kontinentu byla dvojdílná taška - obdoba dnešní prejzy. Dokumentují to záznamy v historické literatuře, archeologické nálezy a také mnohé stavby a regiony, na kterých se tato krytina zachovala. Římané a Řekové vynikali ve výrobě a používání pálené krytiny již dávno ve starověku. Antický vojevůdce a spisovatel Plinius (23 - 79 n.l., Naturalis historia) konstatuje, že i přes nejrůznější pokusy nebylo nalezeno nic příhodnějšího než je pálená taška. Popisuje dva druhy tašek: ploché, široké stopu, dlouhé loket; a ohnuté, podobné části brnění určené k ochraně holení.
Popisovaný druh krytiny se dochoval v Pompejích na úpatí sopky Vesuv nedaleko Neapole. Jde o unikátní archeologické naleziště, které je postupně po téměř dvou tisících letech odkrýváno. Na dochovaných střechách se nachází výhradně pálená dvoudílná krytina se spodním lícem rovným, s obrubami na bočních stranách a s maltovaným obloukovým horním dílem. Jedná se tedy o stejný typ krytiny, který zmiňoval Plinius. Znalosti Římanů o pálené krytině přenesly do střední Evropy římské legie. Ty zde používaly pálenou krytinu pro své stavby. Důkazem je krytina nalezená v Komárně a nyní vystavená v muzeu tamtéž.
Čtěte také: Instalace asfaltové střešní krytiny
Pálené tašky v čínské architektuře
Střechy čínských domů jsou stejně jako Čína sama plné symboliky. Ta má kořeny v hlubokém duchovním základě čínské civilizace. Krytiny mají přesně určenou barevnost. Střechy tradičních čínských staveb jsou pokryty dvoudílnou pálenou krytinou - prejzou. Barva tašek je žlutá, zelená, modrá a šedočerná. Výběr barvy odpovídá společenskému postavení majitele domu. Žlutozlatá je výhradně barva střech císařských paláců, hrobek a chrámů. Šedočerné tašky bez glazury se nacházejí na běžných čínských lidových stavbách. Střechy čínských staveb vynikají zdobností.
Mohutný hřeben bývá prodloužen o tělo a hlavu zvířete - syna dračího krále, vládce moří. Velice starý je zvyk umísťovat plastiky zvířat i na nárožích střech. V mingské době se skupina symbolů rozrostla na tuto skupinu zvířat v pořadí: Kohout, drak, fénix, lev, jednorožec Čchi-lin, nebeský kůň a drak Čch'-wen. Počet zvířat odpovídal sociálnímu postavení majitele domu. Nejvíce jich tedy nalézáme na císařských stavbách. Vždy jich je ale lichý počet.
Zachování historického vzhledu střech v Evropě
Střechy historických center velkou měrou přispívají k památkové hodnotě měst. Jak jednoznačně vyplývá z porovnání černobílých starých fotografií a těch aktuálních, krajina pražské Malé strany a Starého města dnes už není taková, jakou ji znali naši předkové. Postupně se mění. V současné době je nejmarkantnější změnou výměna krytiny za novou. Stovky let se střechy s pálenou krytinou vyznačovaly pestrou barevností. Ta byla důsledkem pouze lokálních oprav krytiny.
V případě nutnosti přeložení celé střechy se úzkostlivě dbalo na to, aby se staré tašky, pokud nebyly porušené, znovu pro krytí použily. Pouze chybějící část se doplnila novými. V posledních desetiletích bývá v historickém centru našeho hlavního města zvykem kompletní výměna krytiny za novou, i když to - jak uvádějí prameny památkových organizací - často není potřeba. Opodstatněným důvodem pro kompletní výměnu může být v některých případech nekompatibilita nových dostupných tašek s historickými (prejza).
Pohled na pražské střechy z terasy u Pražského hradu nebo pohled ze zámku v Českém Krumlově na historické centrum města je stále nenapodobitelný. V Evropě však existují mnohá místa, kde k obnově starých střech přistupují jinak. Skutečnými mistry v citlivém zachovávání historického vzhledu střech a měst obecně jsou Italové. Na střechách celého Apeninského poloostrova lze nalézt dvoudílnou pálenou krytinu, často se spodním dílem rovným.
Čtěte také: Srovnání cen betonových tašek
Typy pálených tašek a jejich vlastnosti
Na trhu nalezneme širokou škálu tvarů i barev pálených tašek. Patří mezi ně:
- prejzy
- bobrovky
- esovky
- tašky s různou velikostí vln
- tašky úplně rovné
Prejzy a bobrovky se v současnosti používají zejména při rekonstrukci historických či církevních budov. Bobrovka je vhodná na zaoblené plochy. Pálené střešní tašky se většinou vyrábí s bočními a hlavovými (horními) drážkami. Tašky s vícenásobným drážkováním mají větší předpoklad odolat průniku srážkové vody např. hnané větrem. Historické krytiny (bobrovka a prejz) nemají drážky žádné.
Postupně vznikaly další tvary, například esovky, ploché bobrovky a mnohem později tzv. francouzské drážkované vlnovky, které se nemusí klást do malty a drží pomocí do sebe zapadajících drážek, zámků. Velmi elegantní jsou pro kosočtverečnou pokládku, používané k pokládce mozaikových střech. Z tašek více barev (s glazurou nebo s engobou) lze pak vytvářet nádherné střešní barevné mozaiky, jak vidíme třeba na církevních stavbách. Příkladem je katedrála svaté Alžběty v Košicích, Matyášův chrám v Budapešti nebo chrám sv. Vavřince (Laurenzen) ve St. Galenu (Švýcarsko).
Povrchové úpravy pálených tašek
Pálené tašky se často vyrábí bez povrchové úpravy. Tyto tašky pak nazýváme tašky režné. Jejich barva je dána barvou použité cihelné hlíny. Barva tašek se může různit - od oranžové, přes červenou až po hnědou. Režná taška je porézní a více náchylná k zachytávání nečistot. I přesto má tato taška vysokou životnost, má však vyšší nároky na údržbu. Výhodou režných tašek je jejich cena.
Engoba je barevná povrchová úprava. Jedná se vlastně o naředěnou keramickou hmotu s oxidy kovů a minerály, která se nastříká po vylisování tašek na jejich horní povrch. Vypaluje se zároveň s taškou. Tím je zaručeno, že se povrchová úprava od tašky nijak neoloupe a neoddělí. Engobované tašky mají hladký matný až pololesklý povrch. Tato povrchová úprava je na tašce zachována po celou dobu životnosti tašky. Engoba se vyrábí v mnoha barevných odstínech vypálením nanesené směsi jílů a oxidů železa. Barevný odstín tašky je dán použitou hlínou na výrobu tašky.
Čtěte také: Velux plastová střešní okna - recenze
Glazura je na tašku nanášena stejným způsobem. Jediným, čím se liší od engoby, je její složení. Obsahuje totiž vyšší podíl oxidů křemíku, což zaručí hladký sklovitý povrch tašky. I tato povrchová úprava je na tašce zachována po celou dobu životnosti tašky. Povrchová úprava brání znečištění tašek a růstu mechu. Glazura je povrchová úprava s vysokým leskem. Vzniká použitím tekuté směsi jílů, do kterých jsou přidávány sklovité příměsi a další látky. Sklovitý povlak výrobek zušlechtí na nejvyšší možnou míru, navíc ho zpevňuje a chrání. Střecha s takovými taškami zůstává po celou dobu životnosti stejná i proto, že každý déšť provede „údržbu“.
Výhody a nevýhody pálených tašek
Výhody:
- Vysoká pevnost.
- Odolnost vůči UV záření, povětrnostním vlivům i chemické zátěži.
- Ekologičnost a prodyšnost.
- Velká nabídka nejrůznějších tvarů, velikostí a barev.
- Prokázaná trvanlivost je přibližně 80-100 roků.
- Odolné vůči vysokým teplotám (nehořlavé) a mrazuvzdorné.
- Snadná pokládka.
Nevýhody:
- Pokládka tašek neposuvných je složitější a vyžaduje vysokou zručnost.
- Pokládka pálených tašek vyžaduje větší pečlivost v porovnání s např. pokládkou betonových tašek.
- Při povrchové úpravě musíme počítat s vyšší cenou.
- Pálené tašky, které jsou bez povrchové úpravy, jsou více nasákavé - snadněji vstřebávají vodu. V případě, že začne mrznout a taška nestihne vyschnout, voda v nich zmrzne. To může způsobit jejich popraskání.
Srovnání s betonovými taškami
Pálené a betonové střešní krytiny se liší hned v několika ohledech. Na úvod je ale třeba říct, že neexistuje žádná střešní taška, která by byla ve všech těchto směrech výhodnější než jiná. Betonové střešní tašky se vyrábějí z cementu, písku a vody. Při výrobě se směs dává do forem a nechává se pod vysokým tlakem zhutnit a ztvrdnout. Pálené tašky, které jsou bez povrchové úpravy, jsou více nasákavé - snadněji vstřebávají vodu. Beton lépe odolává mrazu, ale i tak může popraskat - pokud se v taškách objeví mikroprasklinky.
Oproti pálené tašce je betonová střešní krytina pevnější, lze ji pořídit za nižší cenu, má dokonalou tvarovou stálost a mrazuvzdornost. Betonová taška je však těžší, což klade určité požadavky na pevnost střešní konstrukce. Pálené a betonové tašky mají podobnou hmotnost, a to kolem 30-50 kg/m2. Důležitá přitom je velikost tašky, ne materiál. Výrobci betonových tašek v rámci montáže doporučují minimální nebo bezpečný sklon. U montáže pálených tašek výrobci nejčastěji pracují s bezpečným sklonem, sklonem s těsným a vodotěsným podstřeším.
Betonové tašky s lesklou úpravou mají podobnou životnost, tedy i 90 let, naopak tašky s matnou úpravou vydrží zhruba 40-60 let. Betonová střešní taška se často ukazuje jako nejlepší volba pro pasivní domy. Betonová střešní krytina typu "bobrovka" má obvykle dobrou nosnost na metr čtvereční oproti jiným druhům krytin. Betonové střešní tašky jsou trvanlivou a cenově výhodnou alternativou k hliněným střešním taškám. Jsou však poněkud těžší, takže spodní konstrukce musí být odpovídajícím způsobem stabilnější.
Vyrobit pálené tašky je náročnější, a to neznamená nic jiného, než že betonové tašky jsou levnější. Pokud se rozhodnete pro pálené střešní tašky Tondach, Bramac Walther-Jacobi či Nelskamp, rozhodně tím chybu neuděláte. Betonové střešní tašky Terran nabízejí široký výběr tvarů, barev a povrchových úprav, vynikají vysokou odolností, snadnou údržbou a až 50letou zárukou.
Doplňky ke střešním taškám
Mezi doplňky ke střešním taškám můžeme u výrobců najít:
- hřebenáče
- tašky okrajové
- tašky větrací
- tašky poloviční
- tašky prostupové
- tašky lomené
- tašky pultové
Tyto doplňky jsou též vyráběny z hlíny i ve stejných povrchových úpravách jako základní tašky. Další doplňky mohou být kovové či plastové. Jedná se zejména o prvky zajišťující napojení ventilace a antén, odvětrání střešního pláště, prvky umožňující chůzi po střeše či prvky chránící před sesouváním sněhu.
Hřebenáč je žlábkovitá taška, kterou se kryje hřeben střechy. Ačkoli hřeben není v pokrývání střech první, ale spíše poslední, je obzvláště důležitý jako horní konec střechy. Tímto hřebenem je střecha větrána. Zpravidla se pod něj připevňuje hřebenová role, která současně chrání před povětrnostními vlivy a zajišťuje dostatečné větrání. Alternativou k hřebenovému válci jsou speciální tašky: Hřebenové spojovací větrací tašky nesou svou funkci již ve svém názvu. Slouží jako spojnice mezi horní řadou jednoduchých střešních tašek a hřebenem. Na horním okraji (spoiler) je otvor, kterým může cirkulovat vzduch.
Pokládka a údržba
Při pokládce je důležité se vždy řídit předpisy daného výrobce pálené střešní tašky. Pracovníci prováděcí firmy by měli být znalí všech norem, pravidel a technických podmínek výrobce. Pokud se budou řídit správným návrhem, neměl by žádný problém nastat. Problémem při provádění je však především řešení jednotlivých detailů. Všechny detaily a jejich možná řešení popisuje u jednotlivých typů tašek výrobce ve svých technických materiálech.
Okapová hrana se musí provést tak, aby byl dodržen požadavek na minimální odvětrání pálené střešní krytiny. U okapu je to ve většině případů 200 cm2 na 1 bm okapu. Proto se montují kontralatě s minimální výškou 40 mm. Zároveň však musí být zamezeno vlétávání ptáků pod tašky. Hřebenovou hranu a nároží je nutné provést stejně s odvětráním. K tomuto účelu jsou vyráběny ke každému typu doplňkové větrací tašky, které se umísťují ve druhé řadě od hřebene nebo podél nároží. Jejich četnost závisí na ploše přilehlé střešní plochy a použitému typu střešní tašky, jelikož každý typ má jiný větrací průřez u tohoto doplňku. Štítové hrany se již standardně řeší pomocí keramických okrajových tašek, kde již není nutné oplechování štítu. V tomto detailu je obzvláště nutné dodržení přichycení každé jednotlivé tašky.
Odstranění mechu a lišejníků: Pokud je povrch krytiny hrubý, mech se v případě vhodných podmínek uchytí. Vždy záleží na tom, na kterou světovou stranu je střecha orientovaná nebo jestli je zastíněná stromem. Pokud na střechu padají listy, déle se na ní drží vlhkost, což v konečném důsledku vede k tomu, že se začnou objevovat mechy.
Technické normy a doporučené sklony
Doporučené nejmenší sklony pálených krytin stanovuje ČSN 73 1901 - Navrhování střech - základní ustanovení. Norma uvádí minimální doporučené minimální sklony bez nutnosti použití pojistných opatření pod krytinou. V roce 1999 byla zavedena evropská norma ČSN EN 1304 (72 2684) Pálené střešní tašky pro skládané krytiny - Definice a specifikace výrobků. Norma stanovuje požadavky na geometrické charakteristiky, požadavky na fyzikální a mechanické charakteristiky, a klasifikuje pálenou krytinu z hlediska požární bezpečnosti. Oproti předchozímu znění byly upřesněny některé kapitoly a přílohy. Zcela nově byla zařazena kapitola o požární bezpečnosti a příloha ZA, která se týká vztahu normy ke směrnici EU o stavebních výrobcích (89/106/EHS).
Sklon střešní plochy patří k základním údajům, které pomohou blíže specifikovat možný návrh typu tašky. Z hlediska sklonů jsou pálené střešní tašky rozděleny do několika skupin dle konstrukce drážek. Jejich základní rozdělení je na bezdrážkovou a drážkovou krytinu. Bezdrážková se pak dělí na plochou a klenutou, drážková dle umístění drážek a jejich spojitosti. Ke každé této skupině je určen dlouhodobými zkušenostmi a v některých případech i zkouškami tzv. bezpečný sklon, který se dá specifikovat jako sklon, při kterém je daný typ tašky těsný, ve výseku plochy bez prostupů, vůči tekoucí srážkové vodě bez působení větru. Bezpečný sklon pálených tašek je pak dle typu od 22°.
Pokud je sklon střešní plochy nižší než bezpečný, neznamená to, že se na danou střechu nedá taška použít. Je však nutné zvýšení těsnosti celé konstrukce pomocí vhodných doplňkových hydroizolačních vrstev. Pro stanovení třídy doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) jsou v současné době dány dvě rozhraní reálného sklonu - bezpečný sklon -6°a bezpečný sklon -10°.
Energetická efektivita střechy
Střecha je povětrnostními vlivy nejvíce zatěžovanou konstrukcí. Prvotní účel tohoto řešení bylo podle dostupných pramenů předcházet ničivým požárům, avšak vedle toho tato starověká kultura záměrně těžila z faktu, že těžký kámen nebo cihla, ať už ve střeše nebo svislých zdech, přinášejí v létě do vnitřku stavby příjemný chládek. Absorbovaná sluneční energie ohřívá povrch střechy a stěn; běžným bezdotykovým teploměrem lze naměřit i přes 70 °C. Rozehřátá střecha sálá teplo do okolního prostředí. Podstatnou roli v tom hraje relativně chladná sálavá teplota cca -30 °C modré oblohy, která je v letních parnech významným chladivým faktorem. Střecha se zbavuje tepla i při kontaktu s chladnějším venkovním vzduchem, který v létě dosahuje až k 35 °C.
Střecha, doslova klíčová součást domu, se u nás dosud provádí hlavně jako lehká z nosných dřevěných trámů, lehké tepelné izolace a fólií. Celoplošná pálená střešní krytina často tvoří její jediný významný těžký, avšak venkovní prvek, zatímco tepelná izolace je umístěna zevnitř. Dřevěné nosné trámoví není celoplošné, což potlačuje jeho roli coby tepelněakumulačního prvku. K aplikaci tepelné izolace na vnitřní straně je dobré také zdůraznit, že tepelná izolace sice udrží teplo, ale nikoliv teplotu.
U dobře akumulujících domů (včetně jejich střech) lze pak dobře pracovat s tzv. denostupni, známých z energetického počítání budov. Často se mluví o těžkém akumulačním cihelném zdivu jako o řešení, které udrží za horkých letních dní příjemný chládek uvnitř budov a zejména rodinných domů. Potíž je však v tom, že lehká střecha do velké míry nebo zcela anuluje snahy o docílení tepelněakumulačních výhod těžkého domu z cihel. Přitom je nutné pozorně řešit detaily napojení tepelné izolace těžké střechy.
| Orientace průčelí | Absorbovaná energie (kWh) | Cena energie (Kč/den) |
|---|---|---|
| Sever a jih | 2 350 | 7 700 |
| Východ a západ | 1 735 | 6 420 |
| Jiná natočení | Mezi 1 735 a 2 350 | Mezi 6 420 a 7 700 |
Výrobci a záruky
V České republice působí dva hlavní výrobci pálených střešních krytin:
- Tondach Wienerberger (výrobní závody napříč zemí, od ledna 2021 už jen dva závody - Hranice a Stod). Nejznámější pálenou taškou v ČR, na Slovensku či Rakousku je TONDACH. Historie této střešní krytiny sahá až do roku 1881, kdy byla v rakouském Štýrsku postavena první cihelna a v ní vypálena první taška. Cihelna vešla později do podvědomí jako TONDACH. Taška TONDACH má řadu výhod. Mezi přední se řadí kvalita. Životnost pálených tašek dokázaná studiemi a dochovanými střešními taškami totiž běžně činí 100 let.
- Bramac (tašky jsou vyráběné v Německu).
U našich sousedů z Německa poté mezi osvědčenými dodavateli najdeme např. Walther-Jacobi a Nelskamp. Všechny tyto výrobce můžeme doporučit - kvalita produkce i služeb je výborná. Máme s nimi dlouholeté zkušenosti.
Záruka na pálené střešní tašky je nejčastěji 30 let. Někteří výrobci poskytují i vyšší. Záruka se obvykle vztahuje na všechny produkty z pálené hlíny (tedy i hřebenáče, tašky okrajové apod.). Záruka na pálené střešní tašky je poskytována na mrazuvzdornost. Nevztahuje se na destrukci tašek vlivem posunu namrzlého sněhu ani na rozbití tašek kvůli silnému větru či extrémnímu krupobití. Záruka se nevztahuje ani na možné barevné odchylky střešních krytin z jiných výrobních šarží. Rozdíl v zárukách není nijak výrazný, ale vždy bývá nižší než životnost střechy. Jak u betonových, tak pálených krytin výrobci nabízejí většinou 30letou záruku. Pálená taška Tondach má dlouhou životnost. Prokázaná trvanlivost je přibližně 80-100 roků. Jsou odolné vůči vnějším vlivům - UV záření (barevná stálost), kyselým dešťům a louhům. Jsou mechanicky pevné (tlak sněhu, krupobití). Odolné vůči vysokým teplotám (nehořlavé) a mrazuvzdorné.
tags: #střešní #krytina #hřebenová #pálená #informace