Štěrkové trvalkové záhony představují moderní a pokrokový způsob pěstování trvalek, bylinek nebo sukulentů. Nejen, že vypadají zajímavě, ale díky nim také odpadne spousta práce na zahradě. V České republice se začaly rozvíjet počátkem 21. století. Hlavním důvodem byla snaha o vytvoření spolehlivě rostoucího společenstva vytrvalých bylin, které snese suchá, osluněná stanoviště v extrémních podmínkách města. Tento typ záhonu se vyznačuje jednoduchou údržbou, přírodním, až skoro divokým charakterem a celoroční atraktivitou. Jednotlivé rostliny zde nejsou pouze nositeli barevného květu, ale přinášejí oživení svými plody, stonky, barvou listů a v neposlední řadě i texturou a strukturou.
Filozofie a výhody štěrkových záhonů
Kombinace rostlin jsou voleny tak, aby přinášely potěšení během celého roku - brzy z jara záhon vykvete cibulovinami, během roku je vystřídají květy trvalek a v zimě pak díky námraze vynikne jejich struktura. Z toho vyplývá, že od tohoto typu záhonu nelze očekávat stejný výrazový efekt jako od letničkového ornamentálního záhonu. Štěrkový záhon má mnoho benefitů. Především však brání růstu plevelů a zabraňuje nadměrnému odpařování vody. Také vyžaduje minimální péči, daří se na něm totiž rostlinám, které nepotřebují pravidelnou zálivku ani přihnojování. Oživí navíc jakýkoliv sluneční kout zahrady. Štěrk jako mulčovací pokrývka navíc vyrovnává výkyvy teplot, zpomaluje odpařování a zajišťuje tak dostatečnou vláhu půdy. Poslední jeho výhodou je, že ho můžete založit kdykoliv během vegetační sezóny, tedy cca do konce října. Jde o alternativu k monotónním výsadbám monokultur pokryvných rostlin a jsou vhodné také na místa, kde se díky vysoké teplotě nedaří trávníku. Může se také jednat o náhradu za klasické perenové rabata, pokud se ovšem vnitřně smíříme s trochu „divočejším“, přírodnějším vzhledem výsadeb.
Mezinárodní projekty a jejich přínos
Zhruba od poloviny devadesátých let 20. století se skupina německých trvalkářů snažila odpovědět na aktuální problémy v zeleni města, konkrétně používání trvalek ve veřejném prostoru. Jedná se o mezinárodní projekt (německo-švýcarský), který nese název Silbersommer (Stříbrné léto). Tato skupina školkařů, vysokoškolských a odborných pedagogů, výzkumníků a studentů se snažila nalézt vhodný způsob jak vytvořit druhově bohaté, celoročně atraktivní, dynamické záhony, které však budou mít minimální nároky na údržbu. Byla vytvořena doporučená kombinace rostlin a technologie zakládání těchto výsadeb, která nese stejný název - Silbersommer. Projekt byl úspěšný a na něj navázalo několik dalších (Perennemix, Tanz der Gräser, Indiansommer aj., více informací lze nalézt na www.perennemix.de), vedených lidmi na jednotlivých výzkumných pracovištích. Na projektu Perennemix spolupracovala částečně i Botanická zahrada a Arboretum MZLU v Brně. V roce 2003 byly v univerzitním areálu Zahradnické fakulty MZLU v Lednici na Moravě vysazeny první výsadby Silbersommer. Hlavní využití těchto výsadeb je zejména v městské zeleni (snaha o minimalizaci nákladů na údržbu), konkrétně se jedná o menší (ideálně však alespoň 20-25m² velké) či větší plochy podél silnic a chodníků, kruhové objezdy, dopravní ostrůvky apod. Ve většině těchto případů se jedná o stanoviště suché, často extrémně vysýchavé, po značnou část dne osluněné, teplé (vysoké teploty z okolních zpevněných ploch). Což ovšem nevylučuje využití také v soukromém sektoru (předzahrádky, rodinné zahrady, firemní plochy aj.).
Příklady směsí vysazených v Dendrologické zahradě
Na podzim 2007 bylo v Dendrologické zahradě vysázeno prvních 10 různých směsí - rostlinných kombinací, na celkové ploše 500m². V dalších letech přibývaly postupně další směsi až do současných cca 1500m². Od února 2008 doteď probíhá fenologické hodnocení ploch.
| Rok výsadby | Počet směsí | Plocha (m²) | Názvy směsí |
|---|---|---|---|
| 2007 | 10 | 500 | Silbersommer (Stříbrné léto), Sommernachtstraum (Sen letní noci), Blütentraum (Kvetoucí sen), Blütenmosaik (Kvetoucí mozaika), Blütenschleier - Perennemix (Kvetoucí závoj), Blütenwoge (Kvetoucí vlna), Exotische Blütensteppe - projekt Perennemix (Exotická kvetoucí step), Tanz der Gräser (Tanec trav), Rozkvetlá sezóna (vlastní průhonická směs), Průhonická pestrá směs (vlastní průhonická směs) |
| 2008 | 3 | 350 | Purple prairie (Purpurová prérie), Prairie Summer (Prérijní léto), Hill prairie mix (Nízkostébelná prérijní směs) |
| 2009 | 4 | 400 | Indian summer (Indiánské/babí léto), Little indian summer (Malé indiánské/babí léto), Sluneční prérie (vlastní průhonická směs), Červánková nízká prérie (vlastní průhonická směs) |
| 2010 | 3 | 270 | Tři různé směsi dle vlastního složení, inspirované stepními a ostatními autochtonními druhy trvalek; v sezóně 2011 se bude ověřovat druhové složení záhonů. |
Založení štěrkového záhonu
Než se rozhodnete pro realizaci štěrkového záhonu, je důležité si uvědomit, že záhon je vždy součástí většího celku. Je tedy velmi důležité správně zhodnotit, do jakého prostoru je záhon vkládán, zda jde o přírodní prostředí, historickou nebo třeba moderní zástavbu. Vždy je žádoucí nejprve koncepčně zpracovat celý prostor a ten následně dekorovat samotným záhonem. Příprava stanoviště, typ a propustnost půdy by měly odpovídat zvolené skupině trvalek. Lehčí propustné půdy jsou obecně vhodnější než těžké jílovité. Důkladná příprava je klíčová pro minimalizaci budoucí údržby. Klasické trvalkové záhony jsou totiž velmi často náročné na údržbu - musí se zalévat v době sucha, udržovat bezplevelné okopávkou, odstraňovat suchá květenství a nevzhledné části rostlin, vyvazovat některé rostliny atd. Tato obtížnost často limituje jejich využití v městské zeleni na minimum.
Čtěte také: Více o štěrkových kamínkách a stěrkách
Příprava půdy a volba štěrku
V místě plánovaného záhonu nejprve odstraňte 10-15cm vrstvu zeminy. Půdu zkypřete a dobře odplevelte. Připravený, plevelu prostý záhon s dostatečně propustným substrátem bude osázen vybranou směsí. Abyste zajistili, že bude půda dobře propustná, obohaťte ji hrubým pískem nebo jemným štěrkem. Přidejte do ní živiny buď formou kompostu, nebo dlouhodobě se rozpouštějícího hnojiva. Potom navezte stejnou vrstvu písku (tedy 10-15 cm). Stačí písek ze stavebnin s co nejmenším množstvím prachu (tzv. betonářský). Na záhon 1 x 1 m² budete potřebovat 170-250 kg písku. Výsadba do písku nebo štěrku je vhodná pro všechny druhy trvalek. Je to ideální řešení, pokud nechcete trávit volný čas pletím. Oba materiály dobře propouští vodu. Kořenový krček rostlin tak zůstává relativně v suchu i při vlhkém počasí, což zamezuje hnití a plesnivění. Vrstva písku/štěrku zamezuje odpařování vlhkosti z půdy. Takto snižuje nároky na zálivku a pomáhá rostlinám přečkat sušší období. Také chrání půdu před teplotními výkyvy v létě i v zimě. Vzduch se ke kořenům dostane mnohem lépe než při sázení do země. Dostatečná vrstva písku/štěrku zpomaluje prorůstání plevele oproti jiným způsobům výsadby. Písek a štěrk jsou mnohem vhodnějším prostředím než běžně používaná kůra (borka).
Co se týče volby štěrku, nejvhodnější je štěrk šedé barvy. Pokud byste si zvolili elegantní černé kameny, hrozilo by v letních měsících přehřátí záhonu. Důležitá je také velikost jednotlivých kousků. Pokud by byly velké, vytvořily by se mezi nimi škvíry, mezi kterými by mohl prorůstat plevel. Také by nezadržovaly tolik vody. Ideální jsou oblázky o velikosti 1-2 cm (frakce 8/16). Vhodná je také světlá žula nebo kačírek, získaný tříděním říčního písku. Běžně se používá drcené kamenivo frakce 8/16. Štěrk zajistí vhodné vláhové poměry, sníží procento zaplevelování, tedy množství energetických vstupů do údržby a zároveň může být žádoucím architektonickým detailem. Dnes už se na štěrk nehledí jen jako na utilitární prvek k posypu komunikací.
Výsadba rostlin a mulčování
Rostliny vysazujte stejně jako do země. Po vyjmutí sazenice z květináče z ní odstraňte vrchní vrstvu půdy (kořenového balu), která často obsahuje plevel, a pak ji vysaďte do písku. I v tomto případě je nutné nejprve odstranit vrstvu zeminy, alespoň 5 cm. Nyní máte dvě možnosti. Rostliny vysadit před navezením štěrku nebo až po něm. My doporučujeme nejprve sázet, aby nedošlo ke zbytečnému mísení zeminy se štěrkem a následnému zaplevelení. Nemusíte se bát, když některou sazenici kamínky zasypete. Štěrk doplňte ve stejné vrstvě jako byla původní vrstva půdy (tedy 5 cm). My používáme kačírek frakce 8-16 nebo 16-18, ale obecně si můžete vybrat velikost a barvu kamínků dle vašeho vkusu. Na 1 m² budete potřebovat 75 kg štěrku. Výsadba kontejnerovaných rostlin (většinou K9) se provádí většinou v září a říjnu. Můžete zvolit systém nejprve umístit solitérní rostliny, potom skupinové po 3 až 5 kusech, následovaly rostliny pokryvné. Do zbylých míst se vysází rostliny vtroušené/putující (většinou krátkověké trvalky či dvouletky). V říjnu se vysadí cibuloviny, a to hnízdovitě po 10 až 20 kusech. Celá výsadba se kompletně zamulčuje štěrkem (vrstva cca 5 cm) 4 různých frakcí. Výsadba se tedy provádí bez konkrétního osazovacího plánu, pouze s rostlinami rozdělenými do patřičných ekologicko - pěstitelských skupin.
Po rovnoměrném rozmístění všech rostlin, včetně cibulovin, můžete přistoupit k jejich výsadbě a následnému zamulčování štěrkem - odtud jméno štěrkové záhony. Nasypte štěrkový mulč, případně kačírek kolem rostlin ve vrstvě 5 - 7 cm, tak aby nebyla vidět holá půda. Minimalizovaná štěrková vrstva je 5 cm. Záhon by měl zabírat nejlépe cca 25 m². Cibuloviny sázejte po 10-20 kusech. Zbytek rostlin podle velikosti trsu.
Složení rostlinných směsí
V současné době je možné volit z mnoha typů směsí odlišných nároků i vzhledu. Tyto směsi jsou tvořeny rostlinami různé životní strategie, vzájemných vazeb i způsobu růstu. Vždy je zastoupeno určité množství solitérních rostlin udávajících rytmus nebo gradaci záhonu. Jednotlivá procenta zastoupení uvádějí autoři A. Baroš a J. Martinek ve své knize Trvalkové výsadby s vyšším stupněm autoregulace a extenzivní údržbou. Základ záhonu tvoří skupinové druhy trvalek (35 až 60 %) a pokryvné trvalky (35 až 50 %). Předchozí kategorie doplňují trvalky vtroušené (5 až 10 %), které „putují“ v rámci záhonu a zajišťují jeho ojedinělost. Jarní efekt zde zajišťují zase cibuloviny (20-30 ks na m²).
Čtěte také: Výhody štěrkové cesty
Doporučené rostliny pro štěrkový záhon
- Byliny: Levandule, tymián, rozmarýn, oregano, mateřídouška, šalvěj hajní, šanta.
- Trvalky: Krásnoočka, čistec, kokarda, kosatec, perovskie, astra, třapatka, divizna, kakost, kuklík, třapatka zářivá, čerchrava, záplevák, kontryhel, třapatka nachová, rozchodník velký, mák východní, plaménka šídlovitá, mochnička kuklíkovitá.
- Okrasné trávy: Barevné ostřice, kavyl, kostřava.
- Dřeviny a sukulenty: Juka, kompaktní jalovce, miniaturní borovice.
- Cibuloviny: Okrasné česneky, tulipány, šafrány a modřence.
V případě, že jako trvalkový okrasný záhon zakládáte skalku, vybírejte trvalky, které mají rády suché podmínky. Tam, kde bude štěrk v záhonu převažovat, netkanou textilii použít můžete. Pokud se rozhodnete pro trvalkový záhon, textilii nepoužívejte. Prorůstání plevelu se nemusíte obávat, rostliny záhon zaplní a samy omezí průstup plevele, ať už v podobě semen nebo bylinných výhonků. Štěrk v této verzi neplní estetickou úlohu, ale úlohu mulče. Na barvě štěrku tedy nezáleží, protože je zcela zakrytý rostlinami. Pouze na jaře je štěrk krátce vidět, když trvalky sestříháme. Dříve bylo běžné dávat pod záhon černou netkanou textilii (geotextilii), dnes už se od ní upouští. Zbytečně růst rostlin omezuje a zpomaluje. Podle odborníků byste zabránili přirozenému fungování půdy.
Údržba štěrkových záhonů
Údržba štěrkového záhonu je snadnější než u běžných trvalkových. Údržba dobře založených ploch se skládá zejména z pletí případných náletů. Neokopává se. Rostliny není nutno v průběhu sezóny ošetřovat (pokud nechceme prodloužit dobu kvetení např. odstraňováním odkvetlých květů). Podmínkou pro údržbu je dobrá znalost rostlin, aby nedošlo k vypletí požadovaných rostlin. Výsadby není nutno zalévat, k zálivce lze přistoupit jen v období velmi dlouhých letních přísušků a také hned po výsadbě. Důležitá je především jarní péče v podobě odstranění zvadlých rostlin, listů apod. Během vegetačního období také můžete redukovat růst invazivnějších rostlin. Záhon nemusíte hnojit ani dodatečně zalévat. Údržba se provádí hlavně v předjaří (únor až březen), kdy se rostliny seříznou na výšku asi 15 cm, jejich suché části se odstraní a záhon se celkově vyčistí a vypleje. Pletí je po zapojení záhonu třeba již jen 2 až 3× za sezonu.
Pokud chcete trvalky stříhat, můžete kdykoli odstranit všechny odkvetlé květy. Zabráníte tak tomu, aby trvalky vynakládaly příliš mnoho energie na tvorbu semen a tím se oslabovaly. Na podzim vše radikálně nezkracujte. Ve stoncích rád přezimuje hmyz a zbylými semeny se živí ptáci. Úplně odstřihněte pouze trvalky s měkkými a velkými listy, protože mohou zvlhnout a uhnít.
Čtěte také: Štěrk pro zahradní architekturu
tags: #sterkove #trvalkove #zahony #informace