Prašná brána, která stojí na náměstí Republiky hned vedle Obecního domu, je jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Před 550 lety byl položen základní kámen Prašné brány, jedné z nejfotografovanějších českých budov. Právě u ní začínala pražská Královská cesta a právě k ní vedla významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny. Pozdně gotická městská brána byla postavená na místě starší branské věže, jež byla součástí opevnění Starého Města pražského za Václava II. Této původní bráně se říkalo brána sv. Ambrože a později Horská brána, přičemž poté, co hradby ztratily založením Nového Města svůj význam, zpustla věž natolik, že se jí začalo říkat Odraná.
Stavba a proměny královského sídla
Za myšlenkou přehradit vstup do srdce Starého Města monumentální branou stála obyčejná panská marnivost, neboť v blízkosti stával Královský dvůr. Král Vladislav Jagellonský usoudil, že polorozpadlá brána hyzdí dojem honosného okolí, a přesvědčil pražské radní, aby vedle ní postavili novou - hodnou sousedství královské rezidence. Základní kámen nové brány položil 20. března 1475 sám král Vladislav. Na počátku vedl projekt jakýsi mistr Václav ze Žlutic, ale zanedlouho mu začal asistovat pražský bakalář Matyáš, přezdívaný podle svého kreslířského nadání „Rejsek“. Zručný stavitel a kameník samouk projevoval takové schopnosti, že stavbu postupně převzal a přetvořil na unikátní stavbu v českém i celoevropském kontextu.
Brána, původně nazývaná Nová, měla základy sahající 9 metrů pod úroveň dnešního terénu a byla navržena také jako refugium - útočiště, kam by se panovník mohl v případě nebezpečí uchýlit. Když v Praze proběhla v roce 1483 defenestrace, usoudil Václav Jagellonský, že bude bezpečněji na Pražském hradě. Královský dvůr opustil a stavba sousedící věže přestala být pro Pražany prioritou. Práce byly obnoveny až v roce 1592 za primátora Krocína z Drahobejle, kdy byl vybudován nový vchod a točité schodiště, které se používá dodnes.
Původ názvu a pseudogotická přestavba
Zhruba v 18. století se bráně začalo říkat Prašná. Původ jména je zpravidla odvozován od střelného prachu, který měl být uložen v jejích útrobách, pro což ale neexistují žádné doklady, které by potvrdily, že věž skutečně sloužila jako úložiště střelného prachu. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 byla věž značně poničená. Dnešní vzhled věž získala až v letech 1878 až 1886 během pseudogotické puristické úpravy, kterou vedl architekt Josef Mocker. Předlohou mu byla Staroměstská mostecká věž.
Technické parametry a výzdoba
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Celková výška | 65 metrů |
| Výška vyhlídkového ochozu | 44 metrů |
| Počet kamenných stupňů | 186 |
Mocker nechal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžičkami a ochozem a dal odstranit hodiny ze začátku 19. století. Dílem jeho přestavby jsou i všechny klenby, stejně jako plastická výzdoba brány, která doplnila zbytky původní výzdoby Rejskovy. První patro ze strany Celetné zdobí sochy Jiřího z Poděbrad a Vladislava II., z druhé strany Přemysla Otakara II. a Karla IV. Nad průjezdem na východě je poprsí rytíře s latinským nápisem: „Hle, Praha. Poctivým jsem matkou, podvodným macechou; tito nechť prchají a přicházejí ti, kdož sami od sebe chtějí dobro.“
Čtěte také: Betonový plot a montáž brány
Prašná brána jako součást Královské cesty
Žádný jiný symbol by pro Prašnou bránu nemohl být typičtější než právě koruna. Prašná brána je považována za začátek tzv. královské cesty, tedy historické trasy vedoucí centrem města ke katedrále sv. Víta, kterou projížděli před korunovací nastávající čeští králové. Jako první se odsud vydal ke katedrále Albrecht II. Habsburský v roce 1438 a jako poslední slavnostní cestu ke korunovaci projel Ferdinand V. Dobrotivý v roce 1836. Prašná brána je tedy spjata s řadou českých panovníků, jejichž sochy také zdobí průčelí věže.
Čtěte také: průvodce výběrem oboustranných betonových plotů
Čtěte také: Recenze hydroizolačních nátěrů pro OSB desky
tags: #Prašná #brána #nátěr #historie