Ve starších stavbách se nachází celá řada v minulosti používaných materiálů, které zcela nebo alespoň z části byly vyrobeny z přírodních surovin. Nejčastěji se jednalo o snahu využít jinak bezcenný odpad, který doprovázel zpracování plodin v zemědělské výrobě nebo hmot v dřevařském a textilním průmyslu. Tyto materiály ve své době jistě sehrály významnou roli a trvale zůstávají v obecném povědomí. S přírodními hmotami starší provenience se můžeme potkat především při rekonstrukcích nebo při bouracích pracích starých domů.
Historické izolační materiály
Značkové pojmenování Hobra a Sololit v hovorovém stylu nahrazuje pojmenování dřevovláknitých desek. Uvedené materiály ve své době jistě obohatily stavební výrobu a k některým z nich se vracíme i v současnosti. Nenacházíme je pouze v nenosných konstrukcích. S větším očekáváním, nežli byly dosažené výsledky, se používaly i v nosných konstrukcích. Za všechny stačí vzpomenout materiál ze lněného nebo konopného pazdeří, nazývaný pazderobeton.
Desky z dřevěné vlny
Desky z dřevěné vlny a cementu nesly název Lignos. Jednalo se o český ekvivalent k rakouským deskám Heraklith. Heraklith byl také z dřevěné vlny, ale pojený magnezitem. Desky ve velikosti 2000/500 mm a v tloušťce 15 až 100 mm se lisovaly za studena. Jejich objemová hmotnost dosahovala ρ = 360 kg/m3 až 570 kg/m3. Součinitel tepelné vodivosti se pohyboval v rozmezí λ = 0,09 W/(m·K) až 0,14 W/(m·K). Desky byly tuhé, nehnily, vzdorovaly teplotám až do θ = 100 °C a daly se omítat.
Dřevotřískové desky
Dřevotřískové desky se vyráběly z dřevěných pilin, hoblin, pazdeří, popřípadě ze záměrně strojně vyrobených třísek z podřadného dřeva, například kuláčů nebo odřezků. Pojivem desek byly pro jejich uplatnění v suchém prostředí močovinoformaldehydová lepidla Umacal nebo Ducal, jinak fenolformaldehydová lepidla. Jejich součinitel tepelné vodivosti měl hodnoty λ = 0,046 W/(m·K) až 0,09 W/(m·K). Použitá močovinoformaldehydová a fenolformaldehydová lepidla způsobovala celou řadu zdravotních problémů, což se později stalo důvodem pro celkovou rekonstrukci poměrně velkého množství budov. Desky našly použití také při výrobě nábytku, zvláště sektorového. Prvním výrobkem tohoto druhu byl u nás již v roce 1949 vyráběný Bukas složený ze tří vrstev bukových třísek. Od 70. let 20. století se z pilin jehličnatého dřeva vyráběly desky Jespil, které se lisovaly za horka s xylenovým kondenzátem a následně se dýhovaly.
Dřevovláknité desky
Ve své době doznaly velkého rozšíření měkké i tvrdé dřevovláknité desky z rozvlákněného odpadového dřeva, zplstnatěného lisováním bez použití pojiva.
Čtěte také: Vlastnosti modřínového stavebního dřeva
Měkké dřevovláknité desky
Měkké dřevovláknité desky byly na líci hladké a na rubu drsné. Snadno se klížily a lepily a daly se ohýbat. Při zatížení f = 0,3 MPa se stlačily až o 20 % původní tloušťky. Jednalo se o silně nasákavý materiál, nevhodný do vlhkého prostředí. Nachází se ve skladbách podlah nebo v příčkách. Desky tohoto druhu nesly název Hobra nebo Izoplat. Součinitel tepelné vodivosti měkkých desek byl v rozmezí hodnot λ = 0,045 W/(m·K) až 0,055 W/(m·K).
Tvrdé dřevovláknité desky
Tvrdé dřevovláknité desky se lisovaly za horka pod velkým tlakem. Opět měly hladký líc a drsný rub. Byly pevné a pružné, na vzduchu stálé. Desky vyrobené ze smrkového odpadu nesly názvy Sololit nebo na Slovensku Smrekolit a z bukového odpadu Bukolit.
Desky Likus
Desky Likus patřily rovněž ke konstrukčním deskám. Měly obvodový dřevěný rámeček vyztužený příčkami. Vnitřní část byla ze špalíčků z nařezaných kukuřičných oklásků. Povrchovou úpravu tvořila překližka nebo tvrdá dřevovláknitá deska. Desky se zhotovovaly v rozměrech 1000/2000 mm až 3000 mm. Jejich tloušťka byla v rozmezí 45 mm až 55 mm. Měly objemovou hmotnost ρ = 320 kg/m3 až 380 kg/m3 a součinitel tepelné vodivosti λ = 0,088 W/(m·K). Používaly se do střešních plášťů, příček, dveřních křídel.
Kůrovinové desky
Kůrovinové desky se vyráběly z rozvlákněné kůry jehličnatých stromů, s přísadou pilin, pazdeří, textilních vláken a jiných podobných materiálů. Formovaly se bez pojiva a vytvrzovaly se sušením. Vyráběly se v rozměrech 1200/600 mm v tloušťkách do 40 mm, s objemovou hmotností ρ = 320 kg/m3 až 360 kg/m3. Desky měly nasákavost až 70 % a součinitel tepelné vodivosti λ = 0,047 W/(m·K) až 0,087 W/(m·K).
Desky Empa a pazdeřový beton
Desky Empa byly slisované z lněného a konopného pazdeří, bavlněného a textilního odpadu a asfaltové emulze s cihlářskou hlínou jako pojivem. Vyráběly se ve velikosti 500/1000/30 mm, s objemovou hmotností ρ = 195 kg/m3 až 220 kg/m3. Součinitel tepelné vodivosti se pohyboval v rozmezí λ = 0,054 W/(m·K) až 0,076 W/(m·K). Desky velmi dobře přijímaly vlhkost a dosahovaly nasákavosti až 380 % z hmotnosti. Desky z pazdeří byly pojeny umělou pryskyřicí Umacol C. Měly obdobné vlastnosti jako desky Empa, ovšem s tou výhodou, že jejich výrobní postup nevyžadoval tak značné množství vody, které se pak muselo vysoušet. Lněné pazdeří máčené v roztoku vodního skla tvořilo plnivo pazderového betonu, v němž byl pojivem cement. Pazderový beton měl objemovou hmotnost ρ = 650 kg/m3 až 1200 kg/m3 a součinitel tepelné vodivosti λ = 0,093 W/(m·K) až 0,151 W/(m·K).
Čtěte také: Žádost o stavební povolení
Lisované desky a rohože z organických hmot
Vyráběly se také lisované desky a prošívané rohože z různých organických hmot. Použitou surovinou byla obilní, řepková nebo hořčičná sláma, rašelina, rákos, třtina, kokosová vlákna, mořská tráva, lesní ostřice a další. Nejznámější byly rohože Solomit z tvrdé hořčičné slámy slisované za vysokého tlaku a prošité pozinkovaným drátem. Jejich součinitel tepelné vodivosti byl λ = 0,081 W/(m·K) až 0,151 W/(m·K).
Moderní dřevovláknité izolace
Dřevovláknité desky jsou progresivní a zároveň ekologický izolační materiál. V dnešní době se klade značný důraz na ekonomický, ale i ekologický dopad v podstatě všech nových výrobků a ve stavebnictví tomu není jinak. Právě v tomto ohledu je dřevovláknitá izolace o krok napřed. Jedná se o ekologický výrobek splňující všechny požadavky moderní doby.
Výroba a vlastnosti dřevovláknitých desek
Dřevovláknité izolační desky jsou vyráběny z dřevní hmoty - dřevních vláken. Díky tomu, že se během zpracování dřevo upravuje až na jemná vlákna, je možno použít i odpadového materiálu z dřevozpracujícího průmyslu. Tato vlákna jsou poté za vysoké teploty a tlaku slisována. Pojivo zde tvoří přirozeně se vyskytující pryskyřice přímo v materiálu. Pokud jsou žádány některé vlastnosti o lepších parametrech, přidávají se ve výrobě pojiva či jiné látky.
Předností dřevovláknitých izolačních materiálů je především dokonalá akustická a tepelná izolace, vysoká odolnost v tlaku, vysoká schopnost akumulace tepla a absorpce vodní páry, což příznivě ovlivňuje vnitřní klima a pohodu stavby. Dřevovláknitá izolace má široké spektrum využití, a to například v interiéru, na střechách (a to pro zateplení z interiéru i exteriéru), na fasádu či k zateplení stěn.
Práce s touto izolací je poměrně snadná, na technické vybavení náročná jako klasické dřevo. Tenčí desky (zhruba do 15 mm) je možno řezat i nožem. Při uskladnění je třeba dřevovláknité desky chránit před povětrnostními podmínkami, protože do konstrukce musí být tento materiál vkládán suchý. Jeho upevňování probíhá pouze mechanicky, není tedy třeba lepidel.
Čtěte také: Stavební řezivo Brno: Průvodce
Tento přírodní izolační materiál má dobré tepelně izolační vlastnosti (součinitel tepelné vodivosti je mezi 0,039 a 0,048 W/mK), má výborné akustické vlastnosti, je velmi odolný v tlaku a pro vodní páru propustný. Akumulační vlastnosti tohoto materiálu zajišťují až 16 hodinový fázový posun a udržují tepelný komfort v domě během celého roku. Fázový posun vyjadřuje schopnost látky brzdit průchod tepla z exteriéru do interiéru, a tím zamezuje přehřívání budovy v letních měsících. Naopak v zimních měsících brání akumulační schopnost rychlému vychládání budovy. Tyto vlastnosti materiálu se odvíjí především od jeho objemové hmotnosti, a ta je u dřevovláknité izolace v porovnání s polystyrenem nebo minerální izolací podstatně vyšší - pohybuje se mezi 40 až 270 kg/m³.
Jako největší nevýhoda dřevovláknité izolace se jeví její pořizovací cena, která je v porovnání s ostatními materiály výrazně vyšší. Dřevovláknitá izolace je vhodným materiálem při realizaci difúzně otevřeného systému (její součinitel difúzního odporu μ se pohybuje mezi 2-5), také se dá dobře využít v případě zateplení starších prostor. Tento typ materiálů by však neměl přijít do styku s vysokou vlhkostí, proto se například nepoužívá jako izolace základů.
Dřevovláknité desky STEICO
STEICO izolační materiály z dřevních vláken chrání před chladem, horkem, hlukem i vlhkostí. STEICO využívá čerstvé jehličnaté dřevo z certifikovaných lesů (PEFC). Dodávky Steico probíhají do týdne od objednávky a úhrady zálohy.
Deska STEICO universal: dřevovláknitá deska vyráběná s největší objemovou hmotností. Materiál je vhodný pro vnější opláštění stěn dřevostaveb a dodatečné zateplení budov. Rovněž se užívá pro zateplení střech jako nadkrokevní izolace. Používá se i v interiérech na obklady stropů, stěn a příček.
Deska STEICO diffutherm: speciálně vyvinutý materiál určený pro obvodové pláště dřevostaveb. Používá se z exteriéru jako vnější tepelně izolační vrstva pod tenkovrstvou omítku i provětrávanou fasádu. Omítku je nutné aplikovat nejpozději do 4 týdnů. Pod obklad s provětrávanou vzduchovou mezerou může být vystavena povětrnostním podmínkám až po dobu 2 měsíců. Deska diffutherm je zároveň tepelně izolační a tepelně akumulační materiál. Všechny vyráběné tloušťky významně přispívají k energetické bilanci a celoroční tepelné stabilitě objektu. Jedná se o materiál paropropustný, proto je vhodný zejména pro difúzně otevřené konstrukce. Mechanické kotvení zpravidla probíhá pomocí stavebních vrutů Rapi-tec SK přímo do nosné konstrukce.
Deska STEICO internal: dřevovláknitá deska napojovaná masivním spojem pero-drážka. Výrobek se používá především jako tepelně izolační a akumulační vrstva při zateplování podkroví z interiéru, kde je vhodný pod tenkovrstvou omítku. Lze jej využít i jako nadkrokevní izolaci a pro konstrukce obvodových plášťů s provětrávanou vzduchovou mezerou. V tomto případě je nutné vždy kombinovat buď s dalšími výrobky: Isolair nebo PavathermPlus, které se kladou směrem k exteriéru. Eventuálně zakrýt pokud možno co nejdříve pojistnou difúzní hydroizolací, případně fasádní fólií.
Deska PAVATHERM-PLUS: vznikla vzájemným slepením dvou materiálů - ISOLAIR a PAVATHERM. Deska PAVATHERM-PLUS může být při vnějším použití vystavena až po dobu 3 měsíců povětrnostním podmínkám. Je vodotěsná podle evropské normy EN 14964. Deska PAVATHERM-PLUS je zároveň tepelně izolační a tepelně akumulační materiál. Ve všech tloušťkách významně přispívá k energetické bilanci a celoroční tepelné stabilitě objektu. Jedná se o materiál paropropustný a zároveň vodu odpuzující. V obvodovém plášti se používá jako izolace pod odvětrávanou fasádu.
Rohož PAVAFLEX: pružný víceúčelový dřevovláknitý izolační materiál. Vynikající difúzní, tepelně izolační a tepelně akumulační vlastnosti předurčují tyto desky k využití zejména v difúzních otevřených konstrukcích. Má široké uplatnění ve střešních a obvodových pláštích a stropech jako výplňová izolace. Snadno se řeže s využitím jednoduchých řezacích nástrojů. PAVAFLEX se nedrolí, proto se lehce, rychle a přesně vkládá do vymezeného prostoru. Malý formát umožňuje snadnou manipulaci i ve stísněných prostorách interiéru.
Extrudovaný polystyren (XPS)
Tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu (XPS) jsou v zásadě děleny podle tříd pevnosti v tlaku, ale zároveň je lze rozdělit i na první pohled viditelnými prvky, a to je povrch desek nebo úprava obvodové hrany desky. Tímto prvkem dělíme desky na ty s hladkým a na ty s upraveným povrchem a dále na desky s hladkou (rovnou) hranou a na desky s L-hranou, z nichž každá úprava má svůj vlastní důvod a účel v rámci jejich použití.
Typy povrchů a hran
Desky s upraveným povrchem FIBRANxps ETICS GF poznáte podle tzv. vaflové struktury na povrchu desky a L-hrany po obvodu. Účelem povrchové úpravy desek je lepší přilnavost lepidla pro nalepení desky na podklad a následných povrchových vrstev, např. skladby vnějšího zateplení fasády (ETICS). Proto se s tímto typem desek nejčastěji setkáme v různých oblastech fasády.
Podle úpravy hran rozlišujeme dva druhy výrobků. Rovná nebo také I-hrana a profilovaná nebo také L-hrana v podstatě nemají na konstrukci budov žádný zásadní vliv, ale i zde si musíme dát pozor na detaily. Výhodou profilované hrany výrobku FIBRANxps ETICS GF je, že odpouští drobné chyby v provedení. Spoj, který spojuje dvě desky, zajišťuje, že i při nepřesném spojení obou desek, k němuž může dojít v důsledku roztažnosti a smršťování materiálu nebo nedbalého provedení, je fasádní obvodová stěna co nejlépe chráněna. Efekt samozřejmě není kritický, ale na celé fasádě se může nahromadit několik metrů takových mikro tepelných mostů, což může ovlivnit spotřebu energie i u velmi dobře izolovaných budov.
Použití XPS izolace
Velmi častým použitím tepelné izolace FIBRANxps ETICS GF je v místech, kde chceme zmírnit tzv. konstrukční tepelné mosty. To jsou ty, které vznikají na spojích dvou konstrukčních sestav nebo na styku dvou stavebních materiálů s různou tepelnou vodivostí. Typickými příklady jsou spoje mezi podlahovou deskou a obvodovou stěnou nebo připojovací spáry u výplní otvorů, tzn. dveří, oken atd. V tomto případě hovoříme o dvojí výhodě, protože tepelná izolace snižuje tepelný most a zároveň poskytuje rovný podklad pro montáž těchto výplní otvorů.
Izolační desky FIBRANxps ETICS GF se obvykle instalují na fasády. Nejčastěji se používají na podezdívce nebo soklu fasády budovy, kde je nutné použít tepelnou izolaci odolnou proti vlhkosti a vodě. Zde je důležitá vhodná volba povrchové vrstvy fasády v kombinaci s vhodnou tepelnou izolací, která má vysokou pevnost v tlaku, protože tato oblast budovy je velmi náchylná k poškození nárazy vozidel, nákupních vozíků nebo opřením jízdního kola.
Při zateplování soklu budovy je třeba věnovat pozornost i té části budovy, která je ukryta v zemi. Zde hovoříme o svislé izolaci základů - od paty základů po viditelnou část budovy, tj. tzv. sokl. To je důležité zejména při energetických renovacích budov, kdy je nezbytné izolovat i tuto část budovy, protože jinak by mohlo dojít ke zvýšení tepelného mostu na rozhraní základů a stěny. Pro zasypané části budovy používáme hladké tepelněizolační desky FIBRANxps 300-L, protože jsou odolnější vůči vlhkosti přítomné v půdě. Tepelná izolace FIBRANxps se používá především v nejnáročnějších, často očím skrytých aplikacích, kde se vyskytuje voda nebo vlhkost, a k přenášení extrémně vysokého zatížení, protože na ní mohou být umístěny celé budovy. Fasády jsou velmi důležitou součástí budovy, a to jak z estetického hlediska, tak z hlediska ochranného a energetického. Pro zateplení fasád se přednostně používají výrobky z pěnového polystyrenu (EPS nebo polystyren) a minerální vlny. V některých částech budovy, které jsou více vystaveny vnějším vlivům, se však volí speciální izolace, jako je například izolace z XPS.
Sláma jako izolační materiál
Sláma je jeden z nejobvyklejších stavebních i tepelně-izolačních materiálů našich předků a její obliba v současnosti opět roste. A ke slovu přichází zase ve všech oblastech - jako součást zdících materiálů - nepálených cihel, případně hliněných omítek, jako střešní krytina, tepelná izolace, případně i součást nábytku. Překvapivě má slaměná izolace ve spojení s hliněnou omítkou vysokou požární odolnost, může to být až 90 minut, vyhovuje proto všem typům konstrukcí.
Pojem sláma označuje suché stonky vymláceného obilí ze pšenice, žita, ječmene, ovsa, prosa a dalších plodin. Pro výrobu slámových balíků pro stavební účely se nejvíce hodí sláma ze pšenice a žita. Sláma se skládá z celulózy, ligninu a oxidu křemičitého, jejž dávají povrchové vrstvě voskovitou strukturu, která odpuzuje vodu. Sláma ve formě slaměných balíků se jako stavební materiál začala užívat v USA již v 19. století. Balíky ze slámy se vyrábějí v různých velikostech. Malé balíky lze stručně charakterizovat rozměry 30-35 x 40-50 x 50-120 cm.
Ekologická difúzně otevřená stavební deska je lisovaná za vysoké teploty a tlaku z obilné slámy bez použití pojiv, polepená recyklovanou lepenkou. Jádro se lisuje ze slámy za vysokého tlaku a teploty bez přídavných pojiv a nátěrů a je polepeno recyklovanou lepenkou. Lepidlo vyhovuje nejpřísnějším hygienickým normám a je nanášeno v tenké vrstvě. Materiál je klasifikován jako ekologický výrobek.
Korkové a kokosové desky
Corkoco je zvuková a tepelná izolační deska vyráběná slepením korkové a kokosové dřevovláknité desky. Desky jsou vyráběny pouze z přírodních materiálů. Pouze v aditivní desce je lepidlo PVA 3, které se používá k aglutinaci desky.
Přehled vybraných izolačních materiálů a jejich vlastností
| Materiál | Objemová hmotnost (ρ) | Tepelná vodivost (λ) | Další vlastnosti / Použití |
|---|---|---|---|
| Lignos (dřevěná vlna + cement) | 360 - 570 kg/m³ | 0,09 - 0,14 W/(m·K) | Tuhé, nehnijí, odolné do 100°C, omítatelné |
| Heraklith (dřevěná vlna + magnezit) | 360 - 570 kg/m³ | 0,09 - 0,14 W/(m·K) | Obdobné jako Lignos |
| Dřevotřískové desky (močovino-/fenolformaldehyd) | Nespecifikováno | 0,046 - 0,09 W/(m·K) | Použití v suchém prostředí, nábytek |
| Měkké dřevovláknité desky (Hobra/Izoplat) | Nespecifikováno | 0,045 - 0,055 W/(m·K) | Snadno se klíží, lepí, ohýbá, nasákavé, podlahy, příčky |
| Tvrdé dřevovláknité desky (Sololit/Smrekolit/Bukolit) | Nespecifikováno | Nespecifikováno | Pevné, pružné, na vzduchu stálé |
| Desky Likus (kukuřičné oklásky + dřevo) | 320 - 380 kg/m³ | 0,088 W/(m·K) | Střešní pláště, příčky, dveře |
| Kůrovinové desky | 320 - 360 kg/m³ | 0,047 - 0,087 W/(m·K) | Vysoká nasákavost (až 70%) |
| Desky Empa (len, konopí, textil + asfalt, hlína) | 195 - 220 kg/m³ | 0,054 - 0,076 W/(m·K) | Velmi vysoká nasákavost (až 380%) |
| Pazderový beton | 650 - 1200 kg/m³ | 0,093 - 0,151 W/(m·K) | Pojivo cement, plnivo lněné pazdeří |
| Rohože Solomit (hořčičná sláma) | Nespecifikováno | 0,081 - 0,151 W/(m·K) | Slisovaná sláma, prošitá drátem |
| Dřevovláknitá izolace (moderní) | 40 - 270 kg/m³ | 0,039 - 0,048 W/(m·K) | Akumulace tepla (až 16h fázový posun), prodyšná pro vodní páru, ekologická |
tags: #stavebni #izolace #vlaknite #lisovane #desky #informace