Vyberte stránku

Plot je užitečný pomocník, pokud se chcete chránit před nežádoucími pohledy kolemjdoucích, nápory větru nebo pokud chcete udržet psy na vašem pozemku.

Potřebuji ke stavbě plotu povolení?

Oplocení je drobná stavba a obecně na jeho výstavbu není potřeba mít stavební povolení. Výstavbu však musíte řádně nahlásit stavebnímu nebo obecnímu úřadu. I při stavbě plotů se ale vyskytují výjimky, kdy je třeba o povolení žádat.

Sousedské vztahy

Pokud plánujete stavět plot, je vhodné upozornit sousedy. Sice nejde o zákonem danou povinnost, ale včasným upozorněním si můžete upevnit dobré sousedské vztahy. Plot nemusí tvořit pouze předěl mezi sousedními pozemky, dokáže i vkusně přehradit zahradu a vytvořit různá zákoutí.

Styl a údržba plotu

Design oplocení by měl ladit s vaším domem a také s okolním prostředím. Vzhled by však neměl být na prvním místě. Oplocení by mělo splňovat i určitou funkci, například pohledovou ochranu nebo ochranu proti větru. Materiál proto vybírejte i na základě klimatických podmínek, náročnosti na údržbu a samozřejmě i z hlediska finančních nákladů spojených s výstavbou. Jedinečný charakter domu vytvoříte kombinací více materiálů.

Vybírat můžete z materiálů jako dřevo, plast, dřevoplast, kov, drát či kámen. Další možností je živé oplocení.

Čtěte také: Stavba terasy z betonu

Příprava terénu

Před instalací oplocení projděte celý obvod pozemku a ohraničte linii oplocení. Zaměřte se na nerovnosti, velké kameny, kořeny stromů a všechny ostatní překážky. Promyslete si, kde budou zaražené sloupy a jaká bude mezi nimi vzdálenost. Pokud si správně změříte plochu, kterou budete oplocovat, lépe si naplánujete koupi všeho potřebného materiálu.

Pokud se chcete ujistit, že plot stavíte skutečně pouze na vašem pozemku, využijte služby geodeta. Ten vám vše správně zaměří, a tak předejdete možným komplikacím a pokutám. Velmi esteticky působí například dřevěné plotové dílce.

Stavba a ukotvení sloupů

Sloupky plotu se rychleji a snadněji stavějí pomocí vrtáku do země. Rýčem vyryjte půdu na hloubku a šířku rýče a pak jednoduše „vrtejte". Sloupy ukotvěte pomocí zatloukacích nebo šroubovacích kotvících patek. Výhodou šroubovacích kotvících patek je, že je nemusíte zakotvit pomocí betonu tak, jak je to u zatloukacích patek. Tento postup ale není vhodný pro všechny typy oplocení.

Takto jednoduchý způsob se využívá zejména u plotů, které mají převážně ohraničující nebo dočasnou funkci a nebudou příliš namáhané. Jde o pletivové a drátěné panelové ploty. Pokud hledáte estetické oplocení, které nezmenší plochu pozemku, sáhněte například po vrbovém plotě Lafiora. Jeho montáž je jednoduchá jako při montáži tkáňových plotů, ale svým přírodním designem zapadá do okolního prostředí. Navíc zabezpečí i ochranu před pohledy zvědavců.

Přírodní vrbový plot poskytne dokonalé soukromí před zraky kolemjdoucích a sousedů. Pokud stavíte pevný plot, sloupky bude nezbytné upevnit do pevného základu. Pro zabetonování plotových sloupků vyvrtejte zemním vrtákem otvory do hloubky rovnající se ¼ délky sloupku s přídavkem cca 20 cm na potřebnou štěrkovou drenáž. Otvor ještě rozšiřte lopatou, aby vznikl dostatek místa pro betonový základ. K upevnění použijte H sloupkové nosníky, které zajistí stabilitu.

Čtěte také: Jak postavit pletivový plot

Nezapomeňte na bránu

Brány a branky jsou nedílnou součástí plotu a ohraničení pozemku. Existují jednoduché i dvojité branky. Chcete-li zajistit snadný přístup do vaší zahrady, vystačíte si s jednoduchou brankou. Pokud však plánujete přístupovou cestu na pozemek pro auto, doporučujeme zvolit dvojitou bránu. Výběr vhodného materiálu je důležitý jak při výstavbě oplocení, tak při stavbě brány.

Brány či ploty ze dřeva budou vyžadovat pravidelnou péči a ošetřování povrchu. Kovové brány jsou méně náročné na údržbu, ale i ty vyžadují ošetření proti vlivům vlhka. Dřevoplastové materiály jsou nejodolnější a téměř bezúdržbové. Navíc nejsou náchylné na změny odstínu způsobené UV zářením. Nabízejí také široké možnosti barevných provedení. Při stavbě plotu je také důležité zvolit a dobře zakomponovat branku.

Ochranné pásmo lesa a jeho vliv na stavbu plotu

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) se zabývá problematikou sledovaného jevu č. 37a, týkajícího se ochranného pásma lesa. V návaznosti na novelizaci lesního zákona zákonem č. 149/2023 Sb. dochází k změně § 14 odst. 2 s účinností od 1. 1. 2024. Dříve platilo, že na pozemcích do 50 m od okraje lesa mohly být stanoveny podmínky v zájmu ochrany lesa. Orgán státní správy lesů může i nadále stanovovat podmínky pro ochranu lesa na pozemcích v ochranném pásmu.

Snížení ochranného pásma z 50 m na 30 m: Dříve platilo, že na pozemcích do 50 m od okraje lesa mohly být stanoveny podmínky v zájmu ochrany lesa.

Aktuální legislativa a územní plánování

V současné době Ministerstvo neuvažuje o novelizaci Vyhlášky s ohledem na pokročilý stav přípravy vyhlášky k novému stavebnímu zákonu (zákon č. 283/2021 Sb.) na úseku územního plánování, která by měla platit od 1. 7. 2024. Připravovaná vyhláška bude již na výše uvedenou novelizaci lesního zákona reagovat a vzdálenost 50 m od okraje lesa bude v příslušném jevu nahrazena vzdáleností 30 m od okraje lesa.

Čtěte také: Betonový bazén: Kompletní postup stavby

V současné době je však při pořizování územně analytických podkladů třeba postupovat dle stávající platné Vyhlášky a v jevu č. 37a vymezovat vzdálenost 50 m od okraje lesa. V případě potřeby si mohou pořizovatelé územně analytických podkladů odvodit a evidovat do doby úpravy tohoto sledovaného jevu vzdálenost 30 m od okraje lesa v rámci databází územně analytických podkladů v jevu č.

Dle příslušného zákona (zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon - § 14 odst. 2) smíme od hranice lesa umístit stavbu rodinného domu ve vzdálenosti nejméně 50 m. Zaprvé je les a jeho křehký ekosystém díky této vzdálenosti chráněn před člověkem, stavbou a vlivem, který plyne z jejího užívání.

Pokud jste takový pozemek koupili a nyní jsem vás tímto odstavcem vyděsil, nemějte obavy. Jak bylo v tomto článku shrnuto, nekupujte zajíce v pytli, který může skrývat nemilé překvapení v podobě různých omezení.

Další ochranná pásma

Nejčastějším generátorem ochranných a bezpečnostních pásem bývají vlastníci technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, elektřina, plyn, sdělovací kabely aj.).Mnohdy nás navštěvují klienti, kteří ani nemají ponětí o tom, že na jejich nově nabytý stavební pozemek nějaké ochranné pásmo zasahuje, či skrz něj dokonce prochází sítě technického zařízení. Tyto sítě jsou většinou podzemního charakteru bez zjevných vizuálních náznaků.

Ochranná a bezpečnostní pásma nemusí být za každou cenu chápána jako „nutné zlo“. Musí se s nimi počítat a pochopit, z jakého důvodu zde jsou a proč jsou zároveň zakořeněna v naší legislativě.

Pokud je plánovaný plot nižší než 2 metry a nehraničí s veřejným prostranstvím, není povinností hlásit jeho stavbu úřadům a ani získávat souhlas souseda.

Silniční ochranné pásmo

Silniční ochranné pásmo je prostor mimo souvisle zastavěné území obce v bezprostřední blízkosti pozemní komunikace.

  • silnice I. třídy a místní komunikace I.: 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu
  • silnice II. a III. třídy a místní komunikace II.: 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu

Povolení stavby či terénní úpravy v silničním ochranném pásmu tvoří podklad pro územní nebo stavební řízení. V případě neúspěšné žádosti je možné proti rozhodnutí podat odvolání.

Elektrické vedení a ochranná pásma

Právní předpisy vzdálenost elektrického vedení od hranice pozemku nijak neupravují. Energetický zákon stanovuje ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy. Ochranné pásmo je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení. V ochranném pásmu se každý musí zdržet jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz. Pro ochranná pásma pak ze zákona vyplývají další omezení.

Rozsah ochranného pásma podzemního vedení
Napětí Rozsah ochranného pásma
Do 110 kV 1 metr po obou stranách krajního kabelu
Nad 110 kV 3 metry po obou stranách krajního kabelu

U nadzemního vedení se rozsah ochranného pásma pohybuje od 1 m do 30 m podle toho, o jaké vedení jde a jaké napětí vede. Pro konkrétní rozsah ochranného pásma u nadzemního vedení se podívejte do § 46 odst. Energetický zákon stanoví obecná pravidla na ochranu energetických zařízení.

Souhlas vlastníka příslušné části elektrizační soustavy se stavbou nebo s činností v ochranném pásmu (př. provádění zemních prací) musí obsahovat podmínky, za kterých je udělen. U veřejně prospěšných staveb stavebník musí prokázat, že stavbu je nezbytné umístit v ochranném pásmu.

tags: #stavba #plotu #v #ochrannem #pasmu #podmínky

Oblíbené příspěvky: