Oheň lze v obecné rovině označit jako žádaný stav v procesu hoření. Naopak jako požár je označován nežádoucí stav ohrožující osoby, zvířata, majetek či životní prostředí. Historie byla mnohdy svědkem událostí, kdy požár jednoho domu způsobil díky absenci základních požárních opatření požár okolní zástavby či celých čtvrtí. Důkazem mohou být názvy domů, ulic či měst, které nám dodnes připomínají různé tragické události (Spálený Mlýn v obci Malá Úpa v Krkonoších, Spálená ulice v Praze či Spálené Poříčí na Plzeňsku).
Výjimkou není ani současná doba, kdy jsou budovány stavební objekty stále vyšší, rozsáhlejší a provozně komplikovanější. Vyšší bývá i podíl hořlavých hmot na bázi plastů, a to jak ve struktuře konstrukčního systému budovy, tak v interiérovém vybavení. Jako příklad mohou být uvedena rozlehlá obchodní či administrativní centra, výškové budovy, sportovní stadiony, shromažďovací prostory, logistické sklady, podzemní dopravní stavby ad. Zatímco v minulosti bylo dominantním požárním rizikem konstrukční dřevo a z něj uvolněné teplo, v současné době nelze opomenout toxicitu a korozivitu zplodin hoření (zejména u hmot na bázi plastů), které mohou ohrozit živý organismus i v části stavby značně vzdálené od ohniska požáru.
Každoročně požáry po celém světě způsobují vysoké a často nenahraditelné škody na majetku či kulturním dědictví, životním prostředí a bohužel s sebou často přinášejí ztráty na zdraví a životech. Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) každoročně zpracovává a zveřejňuje tzv. statistické ročenky, ze kterých jsou tyto škody patrné. Např. v ČR došlo v roce 2014 k více jak 17 000 požárů, při kterých zemřelo 114 osob a téměř 1 200 jich bylo zraněno. Po finanční stránce byly škody vyčísleny téměř 2,2 miliardy korun. Požární prevence je v ČR z celosvětového hlediska na velmi vysoké úrovni.
Státní požární dozor a požárně bezpečnostní řešení
HZS ČR vykonává státní požární dozor (SPD) pouze pro zákonem stanovený typ stavební dokumentace (Zákon 133/1985 Sb.). Cílem jednotlivých činností je především zajištění odpovídající míry požární bezpečnosti občanů. Způsob dosahování tohoto cíle se u jednotlivých oblastních činností liší. Např. při posuzování stavební dokumentace, zejména pak dílčí části požárně bezpečnostní řešení, se jedná o dohled nad správným vyprojektováním stavby tak, aby splňovala stanovená legislativní kritéria na požární bezpečnost. U kontrolní činnosti se jedná o průběžný dohled státu nad dodržováním povinností, např. při provozování činností v již postavených stavbách. Zjišťováním příčin vzniku požáru se zjišťuje nejen příčina požáru, ale také kdo je odpovědný za vzniklý požár. HZS kraje vykonává jednotlivé činnosti v rámci SPD s výjimkou posuzování výrobků a funkčnosti systému tzv. vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení.
Splnění základních priorit požární bezpečnosti, jako je umožnění bezpečné evakuace osob a zvířat z hořícího objektu na volné prostranství (event. bránění šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř objektu a rovněž mimo objekt), prokazuje projekt, tzv. požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) stavby, které je nedílnou součástí všech stupňů projektové dokumentace stavby. Nesprávně, avšak často, se tento typ dokumentace označuje jako požární zpráva. PBŘ stavby je (dle Vyhlášky 499/2006 Sb.) součástí projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, ohlášení stavby či rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením. I v ostatních typech projektové dokumentace (pro vydání rozhodnutí o změně využití území, pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, pro skutečné provedení stavby, event. pro dodatečné povolení stavby) je řešení požární bezpečnosti staveb nedílnou součástí.
Čtěte také: Průvodce měřením tloušťky nátěru a rozdílu barev
Struktura požárně bezpečnostního řešení
Stručný obsah požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) pro stavební řízení zahrnuje:
- Popis objektu - popis urbanistický, dispoziční a konstrukční.
- Specifikace základních požárně technických údajů stavby (např. stanovení požárního rizika).
- Stanovení odstupových vzdáleností (tj. proluk mezi budovami) vymezujících tzv. požárně nebezpečný prostor.
Výkresová část PBŘ doplňuje část textovou o zákres důležitých požárních souvislostí do půdorysů podlaží a situace, event. do řezu objektem. Do půdorysů jednotlivých podlaží se výrazně zakreslují (obvykle tučně či tučně červeně) důležité souvislosti jako hranice a popis požárních úseků, požadavky na požární odolnost konstrukcí, požárně bezpečnostních zařízení, vyznačení směru úniku apod. Situace pak slouží především k zákresu výsledného požárně nebezpečného prostoru budovy a rovněž k posouzení širších souvislostí.
Legislativní rámec a normy požární bezpečnosti staveb
České projektové normy požární bezpečnosti staveb patří mezi jedny z nejkvalitnějších a nejpropracovanějších v celosvětovém měřítku, s čímž souvisí i značná náročnost v případě jejich studia. Projektové normy zastřešují dvě základní, tzv. „kmenové“ normy pro nevýrobní objekty (ČSN 73 0802) a pro výrobní objekty (ČSN 73 0804). Důležité postavení má norma pro společná ustanovení ČSN 73 0810, která zajišťuje potřebnou vazbu mezi evropskými normami (zejména zkušebními a klasifikačními) a ostatními normami požárního kodexu.
V požárním kodexu lze jako klíčové uvést (v platném znění) stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) a zákon o požární ochraně (č. 133/1985 Sb.), včetně dvou hlavních prováděcích předpisů, a to vyhlášky „o požární prevenci“ (č. 246/2001 Sb.) a vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb (č. 23/2008 Sb.). Vyhláška 23/2008 Sb. mimo jiné stanovuje základní požadavky na požární bezpečnost staveb.
Mezi další relevantní normy patří:
Čtěte také: Podrobný článek o THU a kategorizaci staveb
- ČSN 73 0831 - Požární bezpečnost staveb - Shromažďovací prostory
- ČSN 73 0818 Změna Z1 - Požární bezpečnost staveb - Obsazení objektů osobami
- ČSN 73 0845 - Požární bezpečnost staveb - Sklady
- ČSN 73 0821 ed. 2 - Požární bezpečnost staveb - Požární odolnost stavebních konstrukcí
- ČSN 73 0834 - Požární bezpečnost staveb - Změny staveb
- ČSN 73 0895 - Požární bezpečnost staveb - Zachování funkčnosti kabelových tras v podmínkách požáru
Specifika požární bezpečnosti při instalaci fotovoltaických (PV) systémů
V první polovině letošního roku došlo ke změně právních předpisů, které nyní umožňují instalaci fotovoltaických elektráren do výkonu 50 kWp na střechy budov bez nutnosti jednání se stavebním úřadem (řešení stavebního povolení, ohlášení stavby apod.). Tuto možnost lze využít v případech, kdy jsou splněny všechny podmínky stavebního zákona, a to pokud:
- instalace zařízení fotovoltaických elektráren nevyžaduje zásah do nosných stavebních konstrukcí;
- instalací zařízení fotovoltaických elektráren se nemění způsob užívání stavby;
- instalace zařízení fotovoltaických elektráren nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí;
- při instalaci zařízení fotovoltaických elektráren jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti.
Přesto, že instalace fotovoltaického systému nemusí vyžadovat zásah do nosných konstrukcí ve smyslu budování nových, nebo bourání stávajících nosných konstrukcí, instalace systému na střechu budovy znamená zvýšení hmotnosti střechy, a tím zvětšení zátěže na konstrukci střechy a na nosnou konstrukci budovy. Instalace jednotlivých komponentů fotovoltaického systému nesmí vyvolat změnu užívání. V praxi to ve většině případů znamená instalaci fotovoltaických komponent mimo budovu, popř. do prostor, kde jsou již podobné technologie instalovány (např. fotovoltaické panely na střeše, měniče ve stávající rozvodně nebo venku na střeše či obvodovém plášti). V případě, že technologii fotovoltaiky umístíme do prostoru garáže, kolárny apod., jedná se o změnu užívání daného prostoru a je nutné o informovat stavební úřad.
Aby se předešlo případným problémům, doporučujeme instalaci fotovoltaického systému a nutné zásahy do stavby samotné nechat posoudit autorizovanou osobou v oboru Pozemní stavby. Podmínky požární bezpečnosti a bezpečná instalace je definována vyhláškou o požadavcích na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 50 kW.
Norma ČSN P 73 0847 - Požární bezpečnost staveb - Fotovoltaické (PV) systémy
Tato předběžná česká technická norma je určena k ověření. Vydáním této normy se v České republice specifikují dosud komplexně neřešené požadavky požární bezpečnosti při instalaci PV systémů. Norma představuje souhrn požadavků na instalaci PV systémů z hlediska podmínek požární bezpečnosti staveb, nikoliv z hlediska požadavků oboru elektro, statiky či ekonomiky provozu. Popisuje základní části PV systémů a určuje podmínky pro jejich instalaci z pohledu jejich umístění, zohledňuje materiálové provedení PV systémů.
Tato norma stanovuje požadavky na fotovoltaické (PV) systémy (při jejich instalaci a výstavbě) z pohledu požární bezpečnosti staveb, a to v návaznosti na normy pro navrhování požární bezpečnosti staveb řady ČSN 73 08xx (pro změny staveb v souladu s ČSN 73 0834), které platí i pro instalace PV systémů, a to bez ohledu na celkové instalované výkony PV systémů. Řeší instalace PV systémů v budovách, na budovách a na volném prostranství, určuje podmínky pro mezní velikosti PV polí a vzdálenosti mezi nimi. Obsahuje také požadavky pro úložiště elektrické energie, které jsou součástí PV systémů.
Čtěte také: Parametry požární odolnosti
Pro zásah jednotek požární ochrany jsou stanoveny požadavky pro přístup hasičů k PV systémům a podmínky pro vypínání PV systémů při požáru, včetně požadavků na bezpečnostní značení a označování jak zařízení, tak budov. Ve vztahu k budově, kde je PV systém instalován, se určují požadavky z hlediska třídy reakce na oheň materiálů použitých na střechách, stěnách a konstrukcích. V návaznosti na ČSN 73 0848 jsou uvedeny požadavky na kabelové trasy.
Na střechu budovy jsou instalovány fotovoltaické panely tvořené nehořlavou konstrukcí, přičemž i tento panel musí být dále umístěn na nehořlavých konstrukcích. V konstrukci panelu jsou přípustné pouze hořlavé stínicí fólie tloušťky max. 1 mm a hořlavé izolační hmoty (např. PE, PA, PUR, PVC, silikon). Fotovoltaický systém musí být navržen a proveden tak, aby bylo umožněno odpojení fotovoltaického systému od elektrické instalace budovy a distribuční sítě (vypnutí střídavé části systému AC). Dále musí být v případě odpojení systému zajištěno bezpečné napětí ve stejnosměrné části (DC) systému FVE. Bezpečné napětí podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, jakožto autora vyhlášky, znamená ve stejnosměrné části zajištění napětí maximálně 120 V DC. Fotovoltaické systémy musí být instalovány na konstrukcích nehořlavých střešních nebo obvodových plášťů (např. střešní krytina keramická, plechová, z kameniva; např. zděný obvodový plášť zateplený minerální izolací a nehořlavou povrchovou úpravou). Alternativou je instalace zařízení na nehořlavých podložkách (např. z betonové dlažby).
Vyhodnocení jednotlivých požadavků požární bezpečnosti musí být součástí projektové dokumentace instalovaného fotovoltaického systému. V případě splnění všech výše uvedených podmínek tedy nemusí být při instalaci fotovoltaického systému informován stavební úřad a nemusí být zpracovávána dokumentace podle stavebního zákona.
Požární odolnost a odborná montáž
Požární odolnost je jedním ze základních parametrů bezpečné stavby. U systémů suché výstavby, jako jsou sádrokartonové příčky, podhledy nebo obklady ocelových prvků, hraje zásadní roli nejen návrh, ale i správná montáž a dokumentace. Montážní firma je povinna vystavit doklad o odborné montáži, kterým potvrzuje, že požárně odolná konstrukce (např. sádrokartonová příčka) je provedena podle projektové dokumentace a v souladu s technologickými předpisy výrobce.
Součástí tohoto dokumentu bývá také tzv. funkční zkouška, která ověřuje správnost provedení, technický stav konstrukce a dodržení technologických parametrů. Tento doklad obvykle vystavuje samotná certifikovaná montážní firma, která je proškolena výrobcem systému. Součástí by mělo být i prohlášení, že montážní firma provedla vizuální kontrolu provedení konstrukcí a skladby odpovídají požadovaným parametrům. Montážní firma musí být pro provádění požárně odolných systémů certifikována přímo výrobcem daného systému (např. Rigips, Knauf, Siniat apod.). Tato certifikace slouží jako doklad o odborné způsobilosti montážní firmy a je klíčová pro zajištění správné montáže podle schválených technologických postupů. Odkaz na požadavek odborné způsobilosti najdeme např. v Zákoně č. 133/1985 Sb. - Zákon o požární ochraně.
Každá požárně odolná konstrukce musí mít deklarovanou třídu požární odolnosti (např. EI 30, EI 60, EI 90), kterou výrobce systému uvádí ve svých požárních katalozích nebo technických listech. Tyto skladby jsou ověřeny zkouškami podle evropské normy ČSN EN 13501-2 Požární klasifikace stavebních prvků a konstrukcí staveb a jsou v nich jasně stanoveny všechny vrstvy systému - typy desek, počet vrstev, tloušťky izolace, profily, rozteče atd. Na stavbě je nutné doložit, že realizovaná skladba odpovídá konkrétní ověřené variantě. Závěrem je potřeba říci, že požární bezpečnost u suché výstavby nelze podcenit. Jen kombinace správného návrhu, kvalifikované montáže a doložení příslušných dokumentů zajistí, že konstrukce bude vyhovovat nejen předpisům, ale především ochraně života a majetku.
| Číslo normy | Název normy | Zaměření |
|---|---|---|
| ČSN 73 0802 | Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty | Projektování požární bezpečnosti nových a změn stávajících nevýrobních objektů. |
| ČSN 73 0804 | Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty | Projektování požární bezpečnosti nových a změn stávajících výrobních objektů. |
| ČSN 73 0810 | Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení | Zajišťuje vazbu mezi evropskými a národními normami, společná ustanovení. |
| ČSN 73 0821 | Požární bezpečnost staveb - Požární odolnost stavebních konstrukcí | Stanovuje hodnoty a klasifikaci požární odolnosti konstrukcí. |
| ČSN 73 0834 | Požární bezpečnost staveb - Změny staveb | Platí pro projektování požární bezpečnosti změn dokončených staveb. |
| ČSN P 73 0847 | Požární bezpečnost staveb - Fotovoltaické (PV) systémy | Stanovuje požadavky na instalaci PV systémů z pohledu požární bezpečnosti. |
tags: #stanoveni #pozarni #bezpecnosti #staveb #na #zaklade