Při plánování a realizaci stavebních projektů hrají klíčovou roli Technicko-hospodářské ukazatele (THU) a systémy pro klasifikaci staveb. THU a cenové indexy slouží pro předběžné stanovení ceny plánované stavby. Kromě toho je zásadní i přesné vymezení pojmu „stavba“ a její kategorizace, která se v České republice významně změnila s nástupem nového stavebního zákona.
Jednotná klasifikace stavebních objektů (JKSO)
Jednotná klasifikace stavebních objektů (JKSO) je systém číselníků, který byl zaveden vyhláškou FSÚ a slouží především k analytickým a statistickým procesům. V průběhu let byl několikrát novelizován z důvodu vývoje stavební výroby. Předmětem klasifikace JKSO jsou stavební objekty. JKSO se skládá ze dvou hlavních částí, a to na část stavební a část technologickou. Každý předmět klasifikace je zařazen vždy jen na jednom místě.
V praxi se nejčastěji setkáváme s pětičíslím kódu, avšak úplný kód je dvanáctimístný. Prvních pět klasifikačních stupňů dohromady zabírá prvních 7 míst kódu JKSO a reprezentuje daný konkrétní stavební objekt. Druhou částí (5 míst) jsou tzv. oborové číselníky.
Klasifikace stavebních objektů v rámci JKSO se obvykle řídí několika stupni, které detailně popisují charakteristiku objektu:
| Stupeň klasifikace JKSO | Popis |
|---|---|
| Obor | První klasifikační stupeň, který vyčleňuje pořadí od 801 do 839 a představuje konkrétní část odvětví stavebnictví. |
| Účel objektu | Vyjadřuje účel, který objekt sám o sobě plní. |
| Materiálově-konstrukční charakteristika | Zahrnuje materiál a způsob provádění stavby. |
| Typ stavební akce | Určuje, zda se jedná o novostavbu či stavební změnu. |
Tento klasifikační systém je stále využíván, zejména v oceňování, kde slouží k evidenci a oceňování pomocí objemových ukazatelů.
Čtěte také: Průvodce měřením tloušťky nátěru a rozdílu barev
Definice stavby podle nového stavebního zákona
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů; NSZ) přináší oproti starému stavebnímu zákonu zpřesněnou definici pojmu stavba. Ustanovení § 5 nového stavebního zákona nově definuje stavbu jako stavební dílo, které vzniká prostřednictvím stavební nebo montážní činnosti s použitím stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí s cílem umožnit užívání na konkrétním místě. Pod tímto pojmem spadá také výrobek, který slouží jako stavba.
Nová definice stavby je formulována pozitivně a zohledňuje definiční znaky, které vyplývají z aplikace praxe a soudní judikatury. Stavba, jako stavební dílo, musí splňovat následující charakteristiky:
- Je výsledkem úmyslné lidské činnosti.
- Je provedena s použitím stavebního materiálu, který splňuje požadavky na stavby dle § 153 nového stavebního zákona. To znamená, že stavba musí být navržena a realizována pomocí výrobků, materiálů a konstrukcí, jejichž vlastnosti zaručují, že stavba bude schopna plnit svůj zamýšlený účel při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence.
- Je výsledkem stavební nebo montážní činnosti, což zahrnuje technologický postup vyžadující minimální úroveň odborných znalostí ze strany osob provádějících stavbu.
- Je provedena s cílem plnit zamýšlený, nikoli náhodný účel.
- Je provedena na konkrétním místě, tj. pozemku nebo již existující stavbě.
Stejná definiční kritéria platí i pro výrobek, který slouží jako stavba. Je bezvýznamné, zda byl výrobek vyroben jako celek u výrobce a poté na místo pouze osazen, nebo zda je montován přímo na staveništi z jednotlivých dílů dodaných výrobcem. V obou případech musí být na výrobek, plnící funkci stavby, aplikovány stejné požadavky jako na stavbu, a to jak z hlediska umístění na pozemku, tak z hlediska technických specifikací. Výrobce zaručuje konečné vlastnosti výrobku, který slouží jako stavba.
Kategorizace staveb podle nového stavebního zákona
Nový stavební zákon, který nabyl plné účinnosti k 1. červenci, respektive pro některé typy staveb již od 1. ledna, v § 5 nově zavádí čtyři skupiny staveb projevující se v různých požadavcích kladených na ten který typ stavby. Tento zákon rozlišuje čtyři kategorie staveb s ohledem na institucionální změny, procesní zjednodušení povolování projektů a možnost zpracování určitých typů dokumentace osobou s odlišnou kvalifikací než pouze projektantem (autorizovanou osobou). Zákon také zachovává možnost provádět některé stavby svépomocí. Jde o následující kategorie:
- Stavby drobné: Tato kategorie je uvedena v příloze č. 1 k novému stavebnímu zákonu.
- Stavby jednoduché: Tato kategorie je uvedena v příloze č. 2 k novému stavebnímu zákonu.
- Stavby vyhrazené: Tato kategorie je uvedena v příloze č. 3 k novému stavebnímu zákonu.
- Stavby ostatní: Tato kategorie zahrnuje všechny ostatní stavby, které nejsou zařazeny do žádné z předchozích kategorií.
Drobné stavby
Kompletní výčet všech drobných staveb najdeme v příloze č. 1 k novému stavebnímu zákonu. Drobnou stavbou nemůže být žádná stavba pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, s výjimkou výrobku plnícího funkci stavby uvedeného v odstavci 1 písmene a) bodu 4, který by mohl fungovat jako drobná stavba pro bydlení.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Mezi drobné stavby a s nimi související činnosti patří:
- Stavby nebo zařízení a jejich údržba, například:
- Stavba do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, a nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost. Musí být umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
- Skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku.
- Výrobky plnící funkci stavby (mobilní domy) včetně základové konstrukce o rozloze do 55 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky na pozemku určeném pro rekreaci.
- Opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše.
- Dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, která slouží ke kulturním, společenským nebo sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení anebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů.
- Stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území.
- Přípojky k distribuční soustavě (elektrické, plynovodní, vodovodní nebo kanalizační) v maximální délce do 25 m.
- Stavby veřejné technické infrastruktury a přístřešky, vždy o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné nebo pobytové místnosti nebo hygienická zařízení, a které neslouží k ustájení nebo chovu zvířat a neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů, a jsou-li umisťovány v zastavěném území mimo veřejná prostranství.
- Součásti a příslušenství drobných staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených výše.
- Změny drobných staveb, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů.
- Udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.
- Stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, jejich provedení nemůže ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.
Drobné stavby nevyžadují povolení a nejsou předmětem projednání se stavebním úřadem. Rovněž nepodléhají kolaudaci. Lze je užívat pouze k účelu, ke kterému jsou určeny svým charakterem. Drobné stavby mohou být prováděny a odstraňovány svépomocí. Při svépomocném provádění stavby musí stavebník zajistit stavební dozor, pokud sám není odborně způsobilý. Seznam staveb, které nemohou být prováděny stavebníkem svépomocí, je uveden v odstavci 1 písm. a) bodu 11 přílohy č. 1.
Jednoduché stavby
Příloha č. 2 nového stavebního zákona obsahuje výčet staveb, které jsou považovány za jednoduché stavby. Mezi jednoduché stavby patří rodinné domy i ostatní malé stavby pro bydlení jako je například mobilheim.
Příklady jednoduchých staveb:
- Stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží.
- Podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury.
- Stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m.
- Reklamní zařízení a stavby pro reklamu.
- Opěrné zdi nebo oplocení, pokud nejde o drobnou stavbu.
- Stavby pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené.
- Přípojky sítí technické infrastruktury, pokud nejde o drobnou stavbu.
- Výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu.
- Stavba pro bydlení do 80 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena.
Dále se pro účely tohoto zákona jednoduchými stavbami rozumí součásti a příslušenství jednoduchých staveb, jejich změny, udržovací práce na nich, a stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Za jednoduché stavby se naopak nepovažují stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin, stavby pro civilní obranu a požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, stavby důležité pro obranu a bezpečnost státu, a stavby vodních děl neuvedené v odstavci 1 a 2 nebo v příloze č. 1.
Jednoduché stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, které může být vydáno buď v klasickém řízení o povolení záměru, nebo ve zrychleném řízení. Kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) až c) a o) a odst. 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Stavbu, která nevyžaduje vydání kolaudačního rozhodnutí, lze užívat ihned po dokončení. Stavebník je povinen dokončení stavby neprodleně oznámit stavebnímu úřadu.
Všechny jednoduché stavby může stavebník provádět i svépomocí za splnění požadavku, že zajistí odborný dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Většinu jednoduchých staveb - s výjimkou jednoduchých staveb pro bydlení - může projektovat i neautorizovaná osoba s odpovídajícím vzděláním a třemi lety praxe.
Vyhrazené stavby
Taxativní výčet vyhrazených staveb je uveden v příloze č. 3 k novému stavebnímu zákonu. Mezi vyhrazené stavby patří dálnice, železnice, letecké dráhy, přenosové soustavy, výroba elektřiny nad 100 MW a další významné infrastrukturní stavby. Běžně se obyčejný občan jakožto stavebník s vyhrazenou stavbou potkat nemůže.
Příklady vyhrazených staveb:
- Stavby dálnic, drah, civilní letecké stavby.
- Stavba nebo soubor staveb pro výrobu a skladování umisťované v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 ha.
- Stavby a zařízení přenosové soustavy.
- Výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více.
- Stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin.
- Stavby jaderného zařízení a stavby související.
- Výrobna z obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 5 MW (solární) nebo nad 1 MW (jiné zdroje), nebo výrobna tepla nad 10 MW.
Vyhrazené stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, které může být vydáno buď v klasickém řízení o povolení záměru, či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení. Tyto stavby musí být prováděny stavebním podnikatelem. Projektová dokumentace vyhrazených staveb musí být zpracována projektantem. Novou povinností stavebníka ve vztahu k provádění vyhrazených staveb je zajištění technického dozoru stavebníka.
Ostatní stavby
Ostatní stavby jsou všechny ostatní stavby neuvedené v přílohách č. 1, 2 a 3 k novému stavebnímu zákonu. Výčet ostatních staveb podle NSZ neexistuje, ale pouze se dovozuje. Mezi ostatní stavby jsou zařazeny všechny ty stavby, které nejsou uvedeny ve výčtu staveb drobných, jednoduchých ani vyhrazených.
Tyto stavby vyžadují vydání povolení, ať už v klasickém řízení, či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení. Ostatní stavby se kolaudují, musejí být prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucím. Při jejich provádění nebo odstraňování musí být veden stavební deník. Stavebník je povinen před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby (musí být zpracována autorizovanou osobou).
Účel stavby a jeho změny
Každá stavba je vždy určena k nějakému určitému účelu a podle toho je i postavena a vybavena. Účelem stavby tedy rozumíme její užívání pro daný účel. Ten bývá stanoven již v povolení stavby a potvrzen její kolaudací, kterou se zejména ověřuje, zda příslušná stavba splňuje požadavky pro ten konkrétní účel užívání, pro který byla povolena.
Stavební zákon jednoznačně vyžaduje, aby stavba byla vždy užívána k účelu, ke kterému byla povolena či kolaudována. Je přímo stanovena povinnost užívat stavbu pouze v souladu s příslušným povolením či kolaudačním souhlasem nebo rozhodnutím vydaným podle stavebního zákona, a to pro určitý účel.
Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna doby trvání dočasné stavby nebo změna dočasné stavby na stavbu trvalou, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.
Zásadní pro udělení souhlasu či povolení požadované změny v užívání stavby je soulad s územně plánovací dokumentací. Pro posouzení souladu s územním plánem je vyžadováno závazné stanovisko úřadu územního plánování, jako dotčeného orgánu.
Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby. V ohlášení nebo v žádosti o stavební povolení se současně uvede navrhovaná změna v užívání. Pokud by realizace záměru měla vliv na životní prostředí nebo bude klást nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, bude nezbytné ji nejprve vždy projednat v územním řízení.
Vyhláška č. 501/2001 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, mezi základními pojmy vymezuje i stavby pro bydlení. Rodinný dům je stavba, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, dále definuje obytnou místnost jako část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2.
Stavební úřady mají v rámci svých povinností možnost provádět ve veřejném zájmu kontrolní prohlídky stavby. Veřejným zájmem se rozumí i požadavek, aby stavba byla užívána jen k povolenému účelu. Pokud by tedy stavební úřad při kontrolní prohlídce zjistil, že stavba není užívána k povolenému účelu nebo stanoveným způsobem anebo je užívána bez povolení, vyzve vlastníka stavby, aby nepovolený způsob užívání stavby bezodkladně ukončil.
tags: #co #je #stanovení #THU #děl #známých