Mnoho spolknutých předmětů projde bez problémů zažívacím traktem. Dítě má pusu jako takovou třetí ruku. Poznávání světa pusou k vývoji dítěte prostě patří. Nejčastěji se tento problém vyskytuje u předškolních dětí. Nicméně, mezi spoustou dalších neškodných předmětů se občas objeví i ty, které můžou být hrozbou.
Nejčastější spolknuté předměty a související rizika
- U dětí: korálky, mince, drobné hračky, knoflíkové baterie, magnetky.
- U dospělých: kosti a úlomky kostí, zubní náhrady, vlastní uvolněné zuby, předměty přidržované ústy (hřebíky, špendlíky).
Rizika při spolknutí cizího předmětu:
- U ostrých předmětů hrozí především poškození stěny jícnu, ale i dalších částí trávicího traktu.
- Poškozená (nebo i propíchnutá, např. rybí kostí) stěna jícnu vede k tvorbě otoku, ten může bránit dýchání.
- Z baterií se po naleptání jejich pláště uvolňují jedovaté látky poškozující trávicí trubici.
- U poškozených baterií se jedovaté látky uvolní rychleji, je nutné jejich okamžité odstranění!
- Velké spolknuté předměty mohou utlačovat i dýchací cesty a bránit dýchání.
První pomoc při spolknutí různých typů předmětů
Obecná pravidla a kdy vyhledat lékaře:
Skoro všechny polknuté předměty se nám na svět vrátí per vias naturales. Panikařit tedy nemusíte u předmětů do velikosti 10x10 mm, hlavně když se jedná o hladké předměty z plastu, dřeva, všechny ty části malých hraček, korálky a všehochuť. Lékařský zásah je nutný u potenciálně jedovatých nebo ostrých předmětů. Spolknutý ostrý předmět většinou nezpůsobí žádné potíže a bez problémů projde zažívacím traktem. Potíže může způsobit spíše větší předmět, který nemusí projít zúženými místy zažívacího traktu. Ostré předměty mohou poranit při kousání jazyk a dutinu ústní. To se stává výjimečně. Při mělnění potravy jsou totiž záhy zjištěny a se stravou vyplivnuty. Při polykání mohou ostré předměty poranit hrtan nebo jícen. Známé je poranění rybí kostí. Mnohem častější a méně známé je však poranění kuřecí kostí, které bývá spojeno s hltavým způsobem jídla. Kost v dutině ústní zbrklý jedlík podcení a spolkne spolu se soustem. Spolknutí ostrých předmětů jako jsou střepy, hřebíky nebo špendlíky v žaludku ani ve střevech nezpůsobí žádné potíže. Stěna střevní uhne před hrotem špendlíku podobně, jako se nepodaří napíchnout žížalu na mokré hladké podložce. Stěna žaludku nebo střeva nebývá hrotem ani ostřím střepu poraněna!
Na co dávat pozor? Polykač může zvracet, slinit, mít potíže s polykáním, bolest na hrudníčku, ale také může mít chrapot, kašel, pocit dušení, sípaní. I mince se může nějakým záhadným způsobem zaklínit v jícnu a tlakem na jeho stěnu může udělat nevídanou paseku. Takže polknutý předmět je sice malinký, ale dítě se tváří nekale? Jeďte! Jinak můžete zůstat doma. Protože když se hladký, malý předmět dostane přes jícen do žaludku, tak v dalších stanicích zažívacího traktu už obvykle nestaví. Kontaktujte pediatra svého dítěte a v klidu to s ním proberte.
Spolknutí mince:
Spolknutá náušnice nebo podobný předmět dětem žádné potíže nezpůsobí. Velmi časté je u dětí také spolknutí mince. Do průměru 23 milimetrů (pětikoruna) mince většinou projdou traktem. Větší mince může uvíznout v žaludku, tedy neprojde do střeva. Pak je nutné ji odstranit endoskopicky. Další místo, kde může mince uvíznout, je přechod z tenkého do tlustého střeva. Pokud dojde k spolknutí mince, kontaktujte pediatra.
Spolknutí knoflíkové baterie:
Kdy ale určitě nečekáme, neonlinujeme, negooglíme a bezodkladně jedeme? Krom ostrých předmětů si pamatujte další dva. Knoflíkové baterie a magnetky. Opakuji: baterie a magnety!!! Děti se k nim můžou dostat všude možně, jsou ve všech těch halekajících hračkách, magnetkami máme poseté lednice, ale často jsou nenápadně použité v různých ozdůbkách, bižuterii, stavebních. Co se týče knoflíkových baterií... tak to jsou taky sviňuchy klouzavé. Hlavně velikost těch, co se používají v hračkách nebo v knížkách. Přesně ta je větší než průměr jícnu malých dětí. Taková baterie, zaklíněná v jícnu, začne vším tím vlhkem působit a během jedné až dvou hodin způsobí stav podobný popálení. Za čtyři až pět hodin dokáže jícen propálit, a to je stav, při kterém jde o kejhák. Při jakémkoliv podezření na polknutou baterii na nic nečekejte a bez váhání, otálení a jakéhokoliv dumání jeďte do nejbližší nemocnice. A nebo volejte RZP. Polknutá baterie je stav, se kterým RZP určitě nezneužíváte. Nikdy nevyvolávejte zvracení. Může pomoct, když dítěti cestou do nemocnice budete podávat každých 10 minut lžičku medu. Ten vytvoří jakousi bariéru mezi baterií a sliznicí jícnu, a může tak oddálit katastrofu. Nic jiného kromě medu už dítěti až do vyšetření v nemocnici nedávejte jíst ani pít.
Čtěte také: Podrobný postup lepení polystyrenu
Spolknutí magnetu:
Tady bych ráda spustila alarm u rodičů puberťáků. Děti se při ní pomocí dvou magnetických kuliček snaží napodobit piercing jazyka. Občas se tato ízi-pízi zábavička vymkne a končí tím, že se milé magnetické kuličky dostanou do bříška, kde už tak milé nejsou. Můžou způsobit protržení stěny střeva, krvácení a záněty. A co dělat, když zjistíte, že se magnety vydaly směrem k jižnímu pólu? Hlavně zachovejte klid, za žádnou cenu se nesnažte magnetky s dítěte vyklepat třesením. Také nevyvolávejte zvracení, nechte magnety v klidu na svém místě, nádech, výdech a hybaj do nejbližší nemocnice. I když jsou venku dva metry sněhu nebo vyhlášený zákaz vycházení. A v případě magnetů není na místě ani váhání, když si nejste jisti, jestli je dítě opravdu polklo.
Postup v nemocnici:
Co čeká dítě po příjezdu do nemocnice? Nebojte, nebudou mu hned párat bříško. Určitě musí absolvovat rentgenové vyšetření. Tím se zjistí, kde přesně polknutá věc zabivakovala. Nejhorší možnou destinací, kterou si může baterie, ale i jiný polknutý předmět vybrat, je jícen. Tak není čas ztrácet čas. Ale nemusíte se bát operace jako takové. Chirurg uvíznutý předmět vyndá endoskopem v celkové anestézii. Dítko se vyspinká a během toho mu sondou přes pusinku vytáhnou věc, která do jícnu nepatří. V případě, že se baterka dokutálí až do střeva, tak se obvykle zahájí vyčkávací metoda.
Spolknutí velkého sousta:
Mnohem závažnější je spolknutí velkého sousta. Špatně rozmělněné sousto nedostatečně promísené slinami může uvíznout v jícnu. Vzniklá bolest je nejprve pálivá a je doprovázena sliněním. Po určité době se sousto většinou uvolní a sklouzne do žaludku. Jestliže se sousto neuvolní, tak přetrvává tlak za hrudní kostí a nadměrné slinění. V takovém případě je nutné sousto uvolnit endoskopem.
Spolknutí chemických látek a jedů
Spolknutí silné kyseliny:
Spolknutí silné kyseliny je velmi závažné poranění! Poleptáním jícnu kyselinou vznikají nenapravitelné škody. V nejlepším případě dochází k zúžení jícnu. Jako první pomoc je třeba kyselinu ředit nebo šetrně neutralizovat a nikdy nevyvolávat zvracení.
Obecná pravidla pro otravy chemickými látkami:
V případě, že dítě požilo neznámou látku, rostlinu nebo léky, nepropadejte panice. Nevhodná opatření mohou ublížit. Důležité je mít po ruce balení aktivního uhlí (takzvané černé uhlí, dříve nazývané živočišné uhlí). Tento název je však nesprávný. Přípravek se vyrábí spalováním dřeva nebo kokosových ořechů, je proto rostlinného původu. Tento lék má schopnost navázat na svůj povrch velké množství jedovatých látek a zamezit tak jejich vstřebání do krevního oběhu. Bez porady s TIS nevyvolávejte zvracení, protože tento zákrok má u dětí mnohá omezení a může být provázen komplikacemi (například vdechnutí zvratků, poranění v dutině ústní nebo hrtanu a podobně). Takový pokus by TIS doporučil jen v případě vysoce toxické až život ohrožující dávky. Nikdy se u dětí zvracení nevyvolává roztokem kuchyňské soli. Laickou první pomoc v podobě podání aktivního uhlí nebo vyvolání zvracení lze provést jen u dítěte, které ještě není pod vlivem nežádoucího účinku léku (dítě vrávorá, usíná, zvrací a podobně).
Čtěte také: Postup betonáže na polystyrenovou izolaci
Typy chemikálií a první pomoc:
- Čisticí prostředky s tenzidy (prací prášky, gely, prostředky na mytí nádobí):
Po požití se nevstřebávají, a tak nezpůsobí celkovou otravu. Dráždí však zažívací trakt, způsobují zvracení, a po spolknutí většího množství i průjem. Zvláště opakované zvracení je nebezpečné. Hrozí vdechnutí pěny a rozvoj zánětu plic z chemického podráždění. Sami nikdy nevyvoláváme zvracení. Pokud dítě zvrací spontánně, snažíme se předklonem hlavy zabránit vdechnutí zvratků. Významná ztráta tekutin při zvracení může malé děti ohrozit. První pomoc spočívá v opatrném podání tekutin (voda nebo čaj po lžičkách) a protipěnivého prostředku (simetikon, například Espumisan kapky).
- Odstraňovače usazenin v odpadech a čističe potrubí (Krtek, Fredy):
Obsahují hydroxid sodný ve formě peciček. V ústech může hydroxid sodný způsobit poleptání či otok rtů. V případě polknutí hrozí poleptání až proděravění jícnu, eventuálně i žaludku. Nikdy nevyvoláváme zvracení. Sliznice zažívacího traktu by se tak opakovaně vystavovala korozivní (leptavé) látce. Nepodáváme ani aktivní uhlí, které nepomůže, naopak znehodnotí případné zhodnocení nálezu lékařského vyšetření.
- Savo a další přípravky na čištění sanitární techniky:
Mohou obsahovat chlornan sodný, kyseliny nebo i hydroxid sodný a peroxid vodíku. Podle obsahu jednotlivých látek může po požití dojít k podráždění nebo až k poleptání sliznice trávicího traktu, nebo kůže. Podáváme mléko, vodu nebo čaj.
- Přípravky do myček na nádobí:
Mohou kromě saponátové složky obsahovat i dráždivé látky s alkalickou reakcí. Podáváme mléko, vodu nebo čaj.
- Přípravky na odstranění vodního kamene:
Obsahují anorganické kyseliny (amidosírová) nebo slabé organické kyseliny (citronová, jablečná, vinná, octová). Podle složení mohou dráždit až leptat sliznice. Většinou se však jedná o přípravky naředěné větším množstvím vody a požité v malém množství.
Čtěte také: Postup kotvení polystyrenu na OSB
- Leštěnky na nábytek:
Obsahují směs látek: například benzín, petrolej, oleje, barviva. Po napití, a zejména při následném zvracení, může dojít k vdechnutí tekutiny do plic a rozvoji zánětu dýchacích cest. Známkou vdechnutí je kašel a kuckání. Nikdy nevyvolávejte zvracení, nepodávejte mléko, tuky, alkohol, ani aktivní uhlí.
- Přípravky s obsahem alkoholu (čisticí prostředky na sklo, parfémy, dezinfekce na ruce):
Mohou po požití ovlivňovat stav vědomí. Otravy nejsou časté pro palčivou a nepříjemnou chuť. První pomoc spočívá ve vypláchnutí úst a podání sladkého nápoje. Po požití nikdy nevyvoláváme zvracení. Mohlo by při něm dojít k vdechnutí zvratků a ke vzniku zánětu plic. Nepodáváme mléko, tuky, alkohol.
- Nemrznoucí kapaliny do chladičů automobilů a do topných soustav:
Téměř vždy obsahují ethylenglykol. Jedná se o tekutinu s příjemnou nasládlou chutí, která neodrazuje od konzumace, a proto dítě může snadno požít velké množství s následkem těžké nebo i smrtelné otravy. Látka po požití ovlivňuje stav vědomí, ale především poškozuje ledviny. Jako protijed, a to i v případě pouhého podezření, se podává alkohol (tvrdý alkohol, 40% whisky, koňak nebo gin, v případě nouze pivo).
- Motorové oleje:
Jsou směsi základních olejů a přídatných látek k mazání strojů. Po požití nastává, stejně jako u dalších látek, nebezpeční vdechnutí zvratků s rizikem následného rozvoje chemického zánětu plic. Nikdy proto nevyvoláváme zvracení, nepodáváme mléko, tuky, alkohol, ani aktivní uhlí.
Pesticidy a hnojiva:
- Herbicidy (prostředky na hubení rostlin):
Některé mohou být jedovaté. Je proto důležité zjistit složení a kontaktovat TIS.
- Insekticidy (prostředky k hubení hmyzu):
Používané v domácnostech, obsahují pro člověka nejedovaté látky. Pokud jsou použity nebezpečné látky, tak ve velmi nízké koncentraci. Po požití či olíznutí stačí podat několik tablet aktivního uhlí a zapít vodou či čajem.
- Rodenticidy (prostředky k hubení hlodavců):
Mají podobu granulí, zrní a válečků. Používají se nejčastěji chemické látky narušující krevní srážlivost hubených zvířat (antikoagulancia). Koncentrace účinné látky je ale velmi nízká. K ohrožení zdraví člověka by došlo až po konzumaci velkého množství přípravku (například stovky gramů návnady).
- Hnojiva:
Obsahují řadu biogenních a stopových prvků (zejména NPK-dusík, fosfor, draslík). Po požití koncentrovaných roztoků může dojít k podráždění zažívacího traktu, vzestupu hladiny draslíku a ovlivnění srdeční činnosti (po větším množství), u kojenců ke vzniku methemoglobinémie (změna krevního barviva, které není schopno přenášet kyslík). Po požití naředěných hnojiv dochází pouze k nevolnosti nebo průjmu.
Ostatní spolknuté látky a předměty
- Silikagel:
K novým botám nebo kabelkám bývají přiloženy malé sáčky s obsahem kuliček silikagelu. Silikagel bývá také uvnitř víček šumivých tablet. Netoxický.
- Svíticí náramky a kroužky:
Obsahují 3% peroxid vodíku a pokud se po prokousnutí obsah dostane do úst, zpravidla způsobí jen přechodné pálení nebo štípání.
- Tabákové výrobky:
Obsahují různé množství nikotinu, nebezpečného rostlinného alkaloidu. Po požití dojde obvykle ke spontánnímu zvracení a velkou část z požitého množství dítě vyzvrací.
- Vteřinová a jiná rychleschnoucí lepidla:
Obsahují kyanakryláty a jsou netoxická. Kyanid ani kyanovodík se z nich neuvolňuje. Lepidlo rychle tuhne a ulpívá na kůži či sliznicích. Odloupne se po několika dnech vlivem vlhkosti.
- Hlavičky zápalek:
Obsahují chlorečnan draselný v minimálním množství, po okousání několika málo kusů žádné potíže nevzniknou. Mnohem závažnější je ovšem požití prskavek, k otravě stačí i velmi malé množství.
- Výtvarné pomůcky (vodové barvy, fixy, křída, modelína, pastelky):
Všechny pomůcky, které jsou určeny pro děti, procházejí velmi přísnými testy a jsou netoxické.
Spolknutí neznámé rostliny, listu nebo plodů:
Pravidla první pomoci při požití neznámé rostliny, listu nebo plodů (bobulí) zahrnují odstranění zbytků rostliny z úst, vypláchnutí úst a podání několika tablet aktivního uhlí. Mezi nejzákeřnější pokojové rostliny řadíme diefenbachii. Listy i stonek obsahují jehličky šťavelanu vápenatého, které mechanicky poškozují sliznice. Nepříjemné pálení, bolest a zarudnutí v místě dotyku lze zmírnit podáním studeného nápoje, cucáním ledu či zmrzliny. Příznaky se objevují nejpozději do půl hodiny, později nejsou již následky zpravidla žádné. Podobné účinky mohou mít i jiné pokojové rostliny, například Scindapsus, Epipremnum, Pothos, Spathiphyllum (toulcovka, lopatkovec), Syngonium, Monstera či velmi dekorativní Zamioculcas zamiifolia. V těchto kultivarech jsou ale dráždivé látky z velké části nebo zcela odbourány a se závažnými reakcemi se nesetkáváme. K nepříjemnému silnému podráždění může dojít po kontaktu mléka (latexu) vytékajícího z poraněných pletiv pryšce (trnová nebo Kristova koruna) se sliznicemi.
Na zahradách, v parcích či při procházce ve volné přírodě lákají k ochutnání barevné plody. Pámelník má bílé plody, které při sešlápnutí praskají, což představuje oblíbenou dětskou zábavu. Požití několika málo plodů nevyžaduje žádná opatření, po snědení většího množství bobulí (více než pět) podáme několik tablet aktivního uhlí a tekutiny. Podobná situace nastává i po ochutnání černých plodů ptačího zobu, mahonie cesmínolisté, hlohyně šarlatové a druhů skalníku či zimolezu, jehož plody připomínají plody červeného rybízu. Nezralé plody bezu černého mohou způsobit velké bolesti břicha, silné zvracení nebo průjem. Zlatý déšť je lidové označení dvou druhů rostlin. Nejedovatého keře zlatice a jedovatého keře či stromku štědřence odvislého. Celá rostlina obsahuje alkaloidy, například cytisin, který působí podobně jako nikotin. I v tomto případě se v rámci první pomoci po požití jakéhokoliv množství snažíme vyvolat zvracení, podáváme několik tablet aktivního uhlí a kontaktujeme lékaře nebo TIS. Pozor na semena velice dekorativní rostliny durmanu obecného (Datura stramonium, andělské trumpety), jsou nejjedovatější částí rostliny. Až poslední dobou se rozšiřuje povědomí o jedovatosti syrových plodů fazolu. Toxiny zničí alespoň patnáctiminutový var. Pokud dojde k požití syrových fazolí, zjistěte jejich počet, podejte tekutiny a aktivní uhlí. Mezi naše jedovaté rostliny se řadí také konvalinka vonná a ocún jesenní. Pro první pomoc stačí podat aktivní uhlí a tekutiny. Vraní oko čtyřlisté způsobuje otravy jen vzácně, protože chuť plodu je nepříjemná. Zaměňuje se s otravami rulíkem zlomocným. Ten je jednou z nejobávanějších jedovatých rostlin v naší přírodě a jeho bobule si mohou děti v lese splést s borůvkou. Po požití bobule či jiné části rostliny podejte aktivní uhlí a vyhledejte lékařskou pomoc. Tis červený roste hojně v parcích a zahradách. Červené oplodí je jedinou nejedovatou částí rostliny, skrývá ale toxická semena. Ta jsou velmi tvrdá a pro uvolnění účinných látek musejí být rozkousána. Požití malého množství plodů bez rozkousání semen může vyvolat jen podráždění zažívacího traktu. Velmi nebezpečné je však požití jehliček tisu, i malé množství může ohrozit život.
Důležité kontakty
Toxikologické informační středisko je k dispozici k telefonickým konzultacím při akutních i chronických otravách v nepřetržitém provozu. V případě nehody se neváhejte obrátit na odborníky. Nikdy nic nezkazíte tím, že zavoláte 155.
tags: #spolknuti #polystyrenu #prvni #pomoc