Často se setkáváme s domy, které byly postaveny v 80. letech, s plochou střechou. Původně byl hromosvod veden po kotvách ve fasádě. Asi metr od tohoto vedení je ocelový žebřík, zakotvený do fasády, kterým se leze na střechu. V takových případech se občas objeví otázka, zda by nebylo možné vést nový hromosvod tak, že se připevní k tomuto žebříku, aby se předešlo kotvení do nové omítky se zateplením.
Nevhodné spojení hromosvodu se žebříkem
Spojení žebříku s hromosvodem přivolá řadu dalších problémů. Kromě omezení, že za bouřky bude třeba se mu širokým obloukem vyhýbat, si přes spojení žebříku s kovovými částmi a instalacemi v domě zavlečete do domu bleskové proudy.
Je důležité si uvědomit, že žebřík by měl být s ostatními kovovými částmi domu pospojen a uzemněn, ovšem nikoliv jako součást hromosvodové soustavy. Takové řešení není v souladu s bezpečnostními předpisy a představuje značné riziko.
Bezpečný přístup a údržba střechy
Střechu obvykle vnímáme jako pasivní, funkční objekt, který nám slouží a není třeba mu věnovat příliš pozornosti. Nicméně na téměř každou střechu je třeba čas od času vstoupit a vykonat údržbu na komíně nebo anténách, případně provést inspekci střešní krytiny. V zimním období se navíc střecha musí vypořádat nejen s vodou, ale také se sněhovou pokrývkou a ledem. Pro všechny tyto případy je žádoucí střechy zabezpečit, aby nedošlo ke škodám na zdraví nebo majetku.
V mnoha případech je výhodnější vytvořit přístup na střešní plochu zvenčí, bez průlezu zevnitř, který nutně tvoří otvor do střešní krytiny a tím pádem i detail, který není nezbytný. Lindab s.r.o. pro tyto případy dodává celý soubor výrobků, které pomáhají pohybu po střeše, přístupu na střechu a také chrání okolí před sjížděním sněhu. Tento sortiment nazýváme Lindab SAFETY.
Čtěte také: Co dělat, když se soused nesousedí?
Stěnové žebříky
Stěnové žebříky tvoří samostatnou kategorii. Mohou sloužit jako přístup na šikmou nebo i plochou střechu. Jsou obvykle zakončeny výlezovými madly, která umožní osobám vystupovat bezpečně na plochu nad žebříkem. Vyšší výšky vyžadují osazení ochranného koše lezení, který eliminuje nebezpečí pádu osob vzad. Stěnové žebříky jsou obvykle zakončeny v bezpečné výšce nad terénem, která znemožňuje využití nepovolanými osobami.
Střešní žebříky a lávky
Žebříky slouží primárně k pohybu ve svislém směru, ale také ve směru šikmém, po ploše sklonitých střech. Pohyb po žebříku je bezpečný z důvodů zapojení obou rukou. Pracovník je tak v kontaktu s žebříkem ve čtyřech bodech, na rozdíl od střešních stupňů, kde se postupuje pouze po schodech bez opory rukou. Střešní žebříky jsou na střeše osazeny na pevno. Slouží jako trvalá cesta k lávce nebo přímo ke komínu. Mohou překlenout vzdálenost od okapové hrany nebo od střešního průlezu. Výhodou je, že u krytin, které využívají kotvení skryté pod krytinou, nevyžaduje montáž žebříku vrtat skrz krytinu. Osadí se například sevření na drážku.
Lávka je základním elementem samozřejmým u každého komínu, který vyžaduje zevní kontroly. Na kluzkých a strmých krytinách nelze zajistit bezpečný pohyb osob a každý kominík to nejspíše odmítne, i s ohledem na možné poškození samotné krytiny jeho pohybem. Lávka Lindab sestává z univerzální nosné konzoly, která se přizpůsobí dané krytině. Pomocí další konzoly se sestaví konkrétní sklon plochy v rozsahu 9-45° a osadí samotná lávka. Možné je rovněž osazení zábradlí pro maximalizování bezpečného pohybu osob. Pochozí rošt lávky je řešen tak, aby nebylo možné uklouznout bez ohledu na roční období. Současně profilace lávky nepodporuje zadržování vody a případnou pozdější korozi.
Sněhové zachytávače
Samostatnou skupinou výrobků jsou sněhové zachytávače. Takové elementy je zapotřebí instalovat všude, kde je potenciální nebezpečí, že sjíždění sněhu ze střechy ohrozí okolí budovy. Roštové nebo trubkové zábrany efektivně udrží sněhovou pokrývku na ploše střechy, odkud postupně odtává. Bez použití těchto výrobků se prakticky nedá řešit problematika uličních budov, pod kterými vede veřejný chodník. Také vchody do budov jsou kritická místa vyžadující tato opatření.
Sněhové ochranné prvky se primárně osazují tam, kde není možné ponechat sníh sjíždět samovolně ze střechy dolů. Typicky jde o vchody do budov, střechy směřující do ulice, nebo i střechy, jejichž poloha žlabů koliduje se sněhem, který by sjížděl z plochy dolů. Je to téma velmi časté u hladkých krytin, které samy o sobě nemají schopnost sníh zpomalovat nebo zadržovat. Sněhové zábrany se rozmístí na střeše tak, aby byla váha sněhu rovnoměrně zadržována. Obvykle postačí jedna řada u okapové hrany. Ve vyšších polohách se osazují dvě nebo více řad nad sebe, aby se hmotnost sněhu rozložila. Pro správné navržení je třeba znát místo stavby, sklon střechy a její délku. Podle takových parametrů je snadné zkalkulovat rozložení zábran na konkrétní střeše. Montážní firma tak může učinit pomocí tabulek obsažených v katalogu Lindab, nebo o přípravu návrhu požádat technické oddělení Lindab.
Čtěte také: Společný plot
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
Bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, stejně jako dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích, řeší mimo jiné i zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Ten v § 101 - 103 stanovuje zaměstnavateli povinnost zajišťovat BOZP, rozsah této povinnosti a nést veškeré náklady s ní související, soustavně vyhledávat rizika a přijímat opatření k jejich odstranění, případně minimalizaci na přijatelnou úroveň, zajišťovat školení zaměstnanců zaměřených na BOZP a další povinnosti.
Pády z výšky bývají dlouhodobě označovány za nejzávažnější pracovní úrazy. Proto jejich prevenci věnují právní předpisy a technické normy značnou pozornost. Nesplnění prevenční povinnosti je pak sankcionováno. V souvislosti s ochranou proti pádu mu může být udělena pokuta až do výše 1.000.000 Kč za přestupek na úseku bezpečnosti práce.
„Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci byli chráněni proti pádu nebo zřícení.“ Tato povinnost se vztahuje nejen na zaměstnance, ale na všechny fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovišti.
Ochrana proti pádu
Ochranu proti pádu prostřednictvím technických a organizačních opatření musí zaměstnavatel zajistit na pracovištích i přístupových komunikacích, z nichž hrozí pád z výšky nebo do hloubky více než 1,5 m anebo na pracovištích (bez ohledu na výšku) nacházejících se nad vodou či jinými kapalnými nebo extrémně sypkými látkami. Tuto ochranu má přednostně zajišťovat prostřednictvím prostředků kolektivní ochrany.
Kolektivní ochrana
- Lešení
- Ochranná zábradlí
- Záchytná lešení
- Ohrazení
- Pracovní plošiny
- Atd.
Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)
Pokud povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany, nebo jejich použití není s ohledem na předpokládaný rozsah, dobu trvání práce a počet dotčených pracovníků účelné, a kdy z posouzení rizik vyplývá, že jejich použití není opodstatněné, je možné použít osobní ochranné pracovní prostředky.
Čtěte také: Vše o topných žebřících do koupelny
Osobním ochranným pracovním prostředkem pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou je osobní ochranný prostředek proti pádu (dále jen OOP), který splňuje požadavky příslušných předpisů a technických norem, je účinný proti vyskytujícím se rizikům na daném pracovišti, nesmí bránit provádění výkonu práce a jeho použití nesmí představovat žádné další riziko. Kromě samotné ochrany proti pádu umožňuje OOP pracovníkovi se bezpečně pohybovat ve výškách a nad volnou hloubkou, stabilizovat se na pracovišti a zaujmout potřebnou pracovní polohu.
Dle nařízení vlády platí, že při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky.
Bezpečný přístup na plochou střechu
Pro účely ochrany proti pádu se za plochou střechu považují všechny střechy se sklonem do 10 stupňů. Na každou střechu musí být zajištěn bezpečný přístup, v současné době je upřednostňován ze společných prostor domu. Přístup může být tzv. pevný kovový žebřík, který je zpravidla vybavený bezpečnostním košem, který riziko pádu snižuje, ale pádu nezabraňuje. K případnému pádu může dojít uvnitř tohoto koše při uklouznutí po příčli. Pokud je nutné použít tento žebřík v době, kdy jsou příčle žebříku kluzké, je povinností pracovníka i uvnitř bezpečnostního koše použít osobní ochranné prostředky proti pádu (dále jen OOPP).
Žebřík je vždy umístěn na okraji střechy a pracovník, který na střechu vstupuje, je bezprostředně ohrožen rizikem pádu. Je tedy nutné, aby střecha byla vybavena kotvicím zařízením určeným k ochraně proti pádu tak, aby pracovník měl možnost upevnit OOPP k dostatečně odolnému kotvicímu bodu.
Pokud stavba není vybavena výlezem na střechu z vnitřních prostor, je nutné k výstupu na střechu zpravidla použít přenosný žebřík. Přenosný žebřík musí být v dobrém technickém stavu. Nesmí chybět žádné části, nesmí být poškozen a výsuvné žebříky musí být opatřený textilními pásy, které brání nadměrnému vysunutí. Přenosný žebřík má zpravidla označenou příčel, na kterou je možné nejvýše stoupnout. Žebřík musí být pevně postaven, nejlépe na zpevněné ploše, a opřen o střechu tak, že při stoupání po žebříku nemůže dojít k jeho posunutí a následnému pádu. Důležitá je i délka žebříku. Žebřík musí přesahovat plochu střechy nejméně o 1 100 mm. Přesah žebříku slouží pracovníkovi jako opora při odcházení od žebříku a při sestupování. Zvláště sestup po žebříku je nebezpečný. Pracovník sestupuje pozpátku a musí se opřít o nejvyšší příčel pod hranou střechy. I u tohoto žebříku musí být zajištěna možnost bezpečně od žebříku odejít za použití OOPP.
Častým řešením výstupu na plochou střechu bývá střešní výlez. Střešní výlez je opatřen výsuvným, výklopným žebříkem nebo je nutné použít k tomu určený žebřík. Takový žebřík musí být na horní straně upevněný, například háky. Dolní strana žebříku často leží na dlažbě nebo jiné kluzké ploše. V ideálním případě by měl být střešní výlez opatřen madlem, které umožní oporu při výstupu a sestupu. Bezpečný pohyb po ploché střeše vyžaduje zpravidla použití OOPP. Pracovník, který se pohybuje ve vzdálenosti menší než 1 500 mm od hrany střechy, musí OOPP používat. To neplatí, pokud je plocha střechy kluzká.
I pevně zabudované žebříky, které tvoří trvalou součást objektů, je nutno pravidelně kontrolovat a udržovat.
Odpovědnost zaměstnavatele
Zodpovědnost za zajišťování BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu míst, která zastávají. Tedy, nejen, že musí v souvislosti s BOZP něco strpět, ale že zákonodárce jim ukládá povinnost zajišťovat BOZP zaměstnanců s ohledem na rizika ohrožující jejich život a zdraví související s výkonem jejich práce, a to bez ohledu, zda se jedná o mistra na dílně, nebo generálního ředitele. V případě neplnění těchto povinností, vedoucích ke vzniku pracovního úrazu, nesou kromě případných sankcí za neplnění pracovně právních povinností i trestněprávní odpovědnost, neboť porušením důležité povinnosti vyplývající z jejich funkce.
BOZP je ve skutečnosti akronymem mezioborové disciplíny „bezpečnost a ochrana zdraví při práci“. Jejím smyslem je přijetí odpovídajících opatření vedoucích k bezpečnému pracovnímu prostředí, v němž mohou pracovníci vykonávat pracovní úkony, aniž by byli vystaveni riziku ohrožení života či poškození zdraví, případně aby tato rizika byla minimalizována na přijatelnou úroveň. Zahrnuje prevenci, exekutivu i represi, tedy plnění požadavků stanovených právními předpisy (případně i technickými normami), identifikaci možných rizik (vyhledání, vyhodnocení atp.), přijetí odpovídajících technických a/nebo organizačních opatření, použití osobních ochranných pracovních prostředků, vzdělávání pracovníků, postupy při mimořádných událostech, pracovní úrazy a další.
Všeobecná prevenční povinnost
Ačkoliv pojem „práce“ v pojmu „bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ může vyvolávat dojem, že prevence rizik je spojena výhradně s pracovněprávními vztahy, opak je pravdou. Důvodem je všeobecná prevenční povinnost, tedy, že „vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného“ a využívání institutu analogie práva.
I když pro provozování nebezpečných a riskantních činností často existují speciální právní nebo technické normy, nemusí tomu tak být vždy; z pouhé absence speciální právní (nebo podobné) úpravy však nelze dovozovat, že ten, kdo takovou nebezpečnou a riskantní činnost, jako je provozování zařízení pro pohyb ve výšce, podniká, nenese za ni žádnou odpovědnost. Právní teorie a ustálená judikatura tedy uznávají i generální (právem speciálně neupravené) povinnosti, jejichž porušením vzniká právní odpovědnost, včetně odpovědnosti trestněprávní.
Nejjednodušší pravidlo, jehož porušením taková odpovědnost nastupuje, přikazuje zdržet se veškerých takových činností, u nichž nelze vyloučit navození nebezpečných situací a vznik škodlivých následků (povinnost zdržet se nebezpečných jednání). Pokud je již nezbytné určité riskantní a nebezpečné činnosti vykonávat, protože se tím sleduje nějaký všeobecně akceptovatelný přínos, potom spočívá povinnost náležité pečlivosti v tom, aby při jejich výkonu byla dodržována potřebná obezřelost a aby byla přijata kontrolní opatření, umožňující vyhnout se nebezpečí nebo ho udržet v rozumných hranicích. Nemá-li někdo potřebné informace, schopnosti nebo dovednosti k výkonu nebezpečných činností, je povinen si takové informace, schopnosti nebo dovednosti předem obstarat (povinnost nechat se poučit); neučiní-li tak, musí se výkonu nebezpečných činností zdržet.
Ačkoliv zákonodárce umožňuje, aby ochranu proti vstupu na střechu vyřešil zaměstnavatel zákazem vstupu zaměstnanců na střechu, neřeší to případy, kdy je zaměstnavatel zároveň vlastníkem objektu anebo je zodpovědný za jeho provoz a údržbu. Důvodem je požadavek na mechanickou odolnost, stabilitu a bezpečnost a ochranu zdraví osob při běžné údržbě a užívání po dobu plánované životnosti stavby.
V případě postavení poškozeného, jakožto člověka žijícího před pracovním úrazem podle svých možností a představ, a jakékoli jiné fyzické osoby taktéž žijící do případné škodní události svůj život podle svého, došel Ústavní soud k jednoznačnému závěru, že se nijak neliší a jsou naprosto srovnatelné, neboť v obou případech jde o zásah do stejné oblasti (hodnoty) lidského života.
Pokud stěžovatel prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 občanského zákoníku) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo dle kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., přiznají mu odškodnění alespoň na úrovni, které by se mu dostalo v občanskoprávním vztahu za daných okolností, a to bez toho, aby byl stěžovatel povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ (§ 388 zákoníku práce).
tags: #zneužití #společného #žebříku #na #střechu