Chov ryb patří v České republice mezi odvětví s dlouholetou tradicí a rybníky jsou nedílnou součástí české a moravské kulturní krajiny. Rybářství a rybníkářství se v České republice věnuje několik desítek soukromých, obecních, školních a dalších organizací. Rozhodující subjekty jsou sdruženy v Rybářském sdružení ČR, které má 42 členů. Těm náleží zhruba 85 procent ploch využívaných v České republice k chovu ryb. V současnosti je u nás evidováno více než 24 000 rybníků o ploše 51,3 tisíce hektarů a jejich počet nepatrně roste.
Produkce a druhy chovaných ryb
Roční produkce tržních ryb se v posledních třech letech pohybovala v rozpětí 19 až 20 tisíc tun. Tuzemské rybářství je založeno zejména na rybničním chovu kapra, který je hlavní chovnou rybou v České republice. Zcela dominantní rybou, kterou Rybářství Třeboň a.s. chová ve svých rybnících, je Třeboňský kapr (90 % produkce všech ryb). Zbylých 10 % produkce tvoří vedlejší druhy ryb jako je amur, tolstolobik, sumec, štika, candát nebo lín. Spolu s kaprem se v rybnících chovají další druhy ryb, především býložravé (5,2 %) a dravé ryby (3,6 %). Významnou skupinou jsou ryby býložravé (např. tolstolobici, amur bílý). Chovají se i ryby lososovité, zejm. pstruh duhový a siven americký. Kromě klasického rybníkářství se ve speciálních zařízeních chovají lososovité ryby, zejména pstruh duhový a v menší míře siven americký a jejich celková tržní produkce činí 700 tun ročně. Poptávka po candátu obecném, štice obecné, sumci velkém a línu obecném na trhu není pokryta.
Chov ryb na Třeboňsku
Chov ryb má na Třeboňsku mnohaletou tradici, na kterou navazuje i společnost Rybářství Třeboň a.s. Rybí líheň zajišťuje pro potřeby chovu ryb v Rybářství Třeboň a.s. umělý výtěr kaprů a vedlejších druhů ryb. Generační ryby jsou základem úspěšného chovu ryb. Rybářství Třeboň a.s. disponuje plemeny šupinatých i lysých kaprů. Umělým výtěrem ryb na rybí líhni je získáván váčkový plůdek, který je nasazován do plůdkových výtažníků. Do hlavních rybníků pro produkci tržních ryb je nasazována rybí násada, která je produkována z rybího plůdku. Ryby se v průběhu svého růstu ocitají v různých, dle své funkce pojmenovaných, chovných rybnících. Rybníky společnosti Rybářství Třeboň a.s. se nacházejí na poměrně malém území Jihočeského kraje. Nedílnou součástí procesu chovu ryb jsou sádky, které slouží k uskladnění ryb před jejich finální distribucí k zákazníkům. V podzimních termínech se začínají strojit rybníky na výlovy a odchované ryby putují na sádky. Na sádkách jsou ryby uskladněny až do předvánočního času, kdy dochází k jejich finální distribuci pro vánoční prodej na tuzemském či zahraničním trhu. Menší část rybníků je slovena v rámci jarních výlovů.
Problémy a výzvy v rybníkářství
Chov ryb částečně ovlivňuje sezónnost, výkyvy počasí, rostoucí požadavky na ochranu životního prostředí a rostoucí ceny vstupů. Stoupá také počet subjektů, u nichž se zvyšuje závislost na poskytovaných podporách a dotacích. Obecným problémem rybníků je jejich zanášení. Na odbahnění a rekonstrukci jsou určeny podpory z několika zdrojů. Přes nemalé investice, které jsou vynakládány, a to ve větší míře od roku 2000, zůstává značný počet rybníků extrémně zabahněných. Produkční rybářství v České republice se v současnosti orientuje na způsob obhospodařování vodních ploch při zohledňování požadavků ochrany přírody a respektování mimoprodukčních funkcí rybníků. Především jde o akumulaci a retenci vody v krajině (ochrana před povodněmi), dále například o odběr vody pro závlahy, o zásobování průmyslu a obyvatel, o využití vody ke sportovním, rekreačním, protipožárním a energetickým účelům.
Povodně a jejich dopady
Povodně v srpnu 2002 výrazně poškodily produkční potenciál rybářství, zvláště z hlediska násad pro následující rok. Povodně v srpnu 2002 způsobily na rybnících značné škody. Nejvíce byli postiženi rybníkáři v jižních a západních Čechách. Protržením hrází byl zdevastován rybniční fond s výměrou více než 500 hektarů, tedy asi jedno procento celkové plochy rybníků, a vážně byly poškozeny hráze, výpusti a splavy, případně byly silně zaneseny splachy z povodí rybníky o ploše 4500 ha, což představuje zhruba devět procent z celkové výměry malých vodních nádrží. Odstraňování povodňových škod zahájili rybáři již v roce 2002 jednak z vlastních zdrojů, a jednak s využitím státních finančních prostředků prostřednictvím Ministerstva zemědělství. Práce byly zaměřeny na zprovoznění rybníků. V roce 2003 byly systematicky prováděny opravy a rekonstrukce poškozených rybníků převážně z programu Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží v celkovém objemu téměř 621 milionů korun, z toho 521,9 milionu činila dotace ze státního rozpočtu. Převážná část rybníků s protrženou hrází byla v roce 2003 rekonstruována, a to v rámci podprogramu Odstranění škod na rybnících a vodních nádržích po povodních v srpnu 2002. Celkový objem dotací v tomto podprogramu činil 76,5 milionu korun, použitých pro opravy rybníků. MZe shromáždilo celkem 337 žádostí o podporu z programu Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, z toho 71 žádostí bylo v podprogramu na odstranění povodňových škod z roku 2002. Disponibilní prostředky a kvalita předložených žádostí umožnily vydat loni rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce na celkem 128 akcí, z toho 37 na odstranění povodňových škod.
Čtěte také: Proč zvolit betonový potěr s vlákny?
Ztráty způsobené predátory a pytláctvím
Kromě technologických ztrát vyplývajících z víceletého cyklu probíhajícího ve složitých přírodních podmínkách a negativního vlivu zvláště chráněných živočichů (rybích predátorů) je v našich podmínkách problémem také pytláctví. Škody způsobené predátory v roce 2003 byly vyjádřeny ve Studii o počtu predátorů a výši způsobených škod v roce 2003 vypracované týmem specialistů Českého rybářského svazu v součinnosti s dalšími rybářskými subjekty. Na škodách způsobených predátory u členů Rybářského sdružení ČR se vloni podílela hnízdící populace kormorána velkého devíti procenty, tažné populace 48 procenty, volavka popelavá 24 procenty a vydra říční téměř z jedné pětiny. Úhrady škod způsobených zvláště chráněnými živočichy zůstávají nadále na nízké úrovni a nedosahují ani 12 milionů korun. Žádný z chráněných organizmů není jako druh na našem území ohrožen. Naopak v osídlených oblastech mají tendence k zahušťování populací a pronikání do doposud nevyužívaných prostor. Kromě škod na rybnících s produkčním hospodařením, vznikají také škody na sportovních revírech. Český rybářský svaz evidoval vloni celkem 159 případů o celkové škodě přes 4,45 milionu korun.
Krmení ryb, se zvláštním zaměřením na potěr
Kvalitní krmivo je klíčové pro zdraví a růst ryb. Strava by měla být vyvážená a přizpůsobená konkrétnímu druhu ryby. Potěr potřebuje častější krmení než dospělé ryby, obvykle 3-5× denně. Malé porce jsou důležité kvůli malému žaludku a vysoké energetické potřebě. Nesnědené zbytky mohou rychle kazit vodu, proto je nutné dávat jen malé množství. Pravidelná údržba akvária je u potěru zásadní.
Typy krmiv pro potěr a malé ryby
- Práškové krmivo pro potěr (v délce do 1cm), obohacené doplňkovými živinami.
- Speciální druh vločkového krmiva pro potěr v délce přes 1 cm.
- Pelety pro malé okrasné ryby, které jsou plovoucí a pomalu klesající se zvlášť malým průměrem 0,4-1,2 mm.
- Granulované krmivo pro malé okrasné ryby, je pomalu klesající s extra malým průměrem 0,3-1 mm.
- Chipsy pro malé okrasné ryby, které pomalu klesají s extra malým průměrem 1,7-2,5 mm.
- Doplňující krmivo na bázi sušeného gammarusu a krevety určené pro živorodé a jikrové ryby.
- Kvalitní krmivo ve formě mikro-vloček pro okrasné rybky ve Vašem akváriu, zvláště pro potěr a mladé ryby v růstu.
Krmení mladých labyrintek a drobného potěru
Dříve se hodně krmilo i roupicemi. Ty jsou však pro svůj vysoký obsah tuku pro ryby dlouhodobě nevhodné. Krmení mladých labyrintek a dalšího drobného potěru je možné nekousavým prachovým planktonem. Na začátku se doporučuje Protogen. Protogen je živé krmivo, nálevník, který je velmi výživný. Obvykle jím krmíme tak první 4-8 dní. Po několika dnech (6. - 8. den), kdy plůdek povyroste, je možné přidávat artémii. Pochopitelně závisí na druhu a velikosti maličké rybky, než začne přijímat artémku. Po dokončení krmení nálevníkem je účelné zapnout UV lampu, aby se nálevník dál nemnožil a nezpůsobil zákaly, které z vody odčerpávají velké množství kyslíku. Drobný potěr pak dál krmíme žábronožkou solnou. Nezapomínejte ale, že je nutné jí zkrmovat nejpozději tak 12 hodin po jejím vylíhnutí. Čím dříve, tím lépe. Čerstvě vylíhlá žábronožka má v sobě zásobní, velmi výživné látky, které sama tráví, takže její výživnost pro rybky s plynoucím časem klesá. Zároveň se jí zpevňuje krunýř, který je později pro malý potěr tvrdý. To, že rybka artémii vyplivuje, neznamená, že by jí nechutnala, ale má problém právě s tvrdým krunýřem. Zajímavým a velmi dobrým krmivem je smýkaný hmyz. V našem zemědělství se už dlouhodobě v podhorských oblastech nehnojí a chemicky neošetřuje, takže pastviny, louky apod. se nechávají na pospas přírodě. Hmyz je zdravý, bez obsahu škodlivých látek. Pro mnoho tropických ryb je hmyz přirozenou stravou. Ideálním krmivem jsou např. jepice, kterých je na Šumavě v srpnu velmi mnoho. Stačí je po ulovení mechanicky zmačkat a dát do mrazáku a máme postaráno o velmi kvalitní krmení.
Nestejnoměrný růst a kanibalismus potěru
Pokud budete začínat s odchovy akvarijních ryb, na tento problém jistě narazíte a není se čemu divit. Prošli jsme si jím asi všichni, kdo jsme se na tuto dráhu dali. V reakcích na články se tyto dotazy objevují a tak se dnes zmíním o řešení a zdůvodnění nestejnoměrného růstu rybího plůdku. Mimochodem, děje se tak i v hospodářském rybářství. U některých druhů ryb je nutné v určitém čase jejich růstu provést tzv. „brakování“. Je to způsob, jak roztřídit i velké množství rybího plůdku na jednotlivé velikosti. Třídění potěru je poměrně důležité a nestejnoměrný růst není rozhodně u všech druhů ryb typický. Jsou druhy ryb, které je velmi obtížné odkrmit v přibližně stejné velikosti a u jiných to tak nesnadné není. V tomto ohledu je též důležité vzít v úvahu znalost i „zralost“ chovatele. Je též důležité, jakou potravu rybám předkládáme, tedy, jaké hodnoty má, a též kolikrát za den můžeme krmit. Velmi důležitá informace z tohoto hlediska je, že velké množství potravy ještě v žádném případě nezaručuje intenzivnější růst! Může tomu být právě naopak. Další důležitou informací je, že obsah bílkovin a tuků v krmivu je nutný přizpůsobit tomu kterému druhu. Není tedy jedno, jaký druh rybího plůdku čím odkrmujeme. Ryby kaprovité a labyrintky mají menší nároky na obsah těchto látek nežli například cichlidy či tetry atd. Specifické je to například u závojnatek, protože tyto nejsou ani podobou ani svým projevem již dávno původním druhem, tedy karasem stříbřitým. Profesní chovatelé si mohou dovolit krmit několikrát denně, což je velmi důležité. Na rozdíl od akvaristů zájmových, kde se podává krmení jednou či dvakrát denně a to je v konečném dopadu odkrmení plůdku značný rozdíl. Nestejnoměrný růst rybího plůdku způsobuje zpoždění vývoje u zpočátku slabších ryb z hejna, které z důvodu své neprůbojnosti trpí nedostatkem potravy. To je v konečném výsledku pro chovatele špatná zpráva, protože odchová ryby s odlišnými typickými znaky i tvary a u některých druhů se to projeví i na zabarvení. U ryb odchovávaných k dalšímu zachování rodu se tato problematika plně projeví až tehdy, budeme-li je chtít reprodukovat. Je ale známo, že ryby, byť v mládí zanedbané, je možné v průběhu jejich dalšího růstu kladně ovlivnit vybranou stravou a odpovídajícím prostředím. I z těchto důvodů je nutné věnovat pozornost kvalitě a podobě potravy. Jak jsem již výše uvedl, specifické nároky jednotlivých druhů ryb by nám měly být vodítkem, ale zásadně důležitá je podoba krmiva. V zásadě jde o dva druhy potravy, kterou se v akvaristice zabýváme a z hlediska odkrmu plůdku ji můžeme rozdělit na potravu živou a neživou. U živé potravy jde v drtivé většině rybích druhů o tzv. pohybový reflex. V literatuře je možné se dopátrat informace, že ryby je možné odkrmit též tzv. umělou suchou potravou. Je to sice pravda, ale nedocílíme tím úspěchu a dojde k devastaci množství vylíhlého plůdku i k nestejnoměrnému růstu. Navíc, krmení suchou mikropotravou je poměrně velký kumšt a akvaristé se to učí dlouhou dobu. Suchou potravou je dobré od určitého věku ryb přikrmovat a tak postupně převádět plůdek na dobu, kdy tzv. nastartuje a začne tuto potravu přijímat. Někdy se tomuto krmivu také říká „startér“. A ještě jedno nebezpečí hrozí a tím je překrmení. Takže, zatímco u umělé potravy úzkostlivě hlídáme množství, u živé potravy si můžeme dovolit zakrmit vydatněji, pokud se ale nejedná o Artemie. Je to korýšek ze slaných vod a ve vodě sladké nemá jako živý organismus delší šanci na přežití. Jde o různé druhy Artemií, ale je dobré počítat s tím, že by měla být spotřebována nejdéle do jedné hodiny. Malé porce jsou důležité kvůli malému žaludku a vysoké energetické potřebě. Nesnědené zbytky mohou rychle kazit vodu, proto je nutné dávat jen malé množství. Pravidelná údržba akvária je u potěru zásadní.
Ryby se žraly, žerou a budou se žrát. Jedny a ty samé ryby se mohou zachovat rozdílně. Podstatný je vliv prostředí, v němž se ryby celého věkového spektra nacházejí. Živorodé ryby z přírody si v prvních generacích nemusí narozených mladých vůbec všímat, ale pak se to změní. U akvarijních populací ty udávané postupy mohou fungovat, ale ne vždy ve skupině, která nemá dostatek vhodného odreagování, např. umístěním do venkovního prostředí, kde se ryby chovají oproti akváriu odlišně. Navíc se i různě velcí sourozenci mohou vzájemně požírat, aniž by se jednalo vyloženě o dravce. K tomu je nutí zvýšená potřeba příjmu proteinů pro využití nejvyššího růstového potenciálu v počátku mladého věku, což ve velké míře platí i pro jikernaté druhy a z toho plynoucí nutnost provádět v chovu velikostní třídění. Uveličuje to malý prostor, hladovění i špatná kvalita vody. Je toho víc, ale v podstatě je základ každému znám.
Čtěte také: Podlahové topení a betonový potěr
Vliv krmení na zdraví ryb
Nadbytek dusíkatých látek může poškodit játra i ledviny (ty víc). Ale hlavní nebezpečí hrozí, pokud jsou bílkoviny nekvalitní, čili mají špatný procentní obsah aminokyselin, zejména těch důležitých (esenciální, poloesenciální a doplňující esenciální). Podle Rubnerova zákona o limitní aminokyselině potom vzniká velké množství přebytečných aminokyselin, ze kterých vznikají dusíkaté katabolity, kterých se organismus musí zbavit. Obsah tuků může při nadbytku játra poškozovat. Ovšem POZOR, zejména se to týká nikoliv přírodních krmiv, ale právě těch umělých. Totiž přírodní zdroje krmiv (hmyz, plankton atd.) má příznivé zastoupení mastných kyselin v tucích a játra je dobře zpracovávají. Ale VELMI rizikové jsou živočišné tuky z teplokrevných zvířat (strouhané srdce, masokostní moučky v umělých krmivech). Játra jsou schopna zpracovat i mnohem vyšší dávky tuku než 10%, ale nesmí to být tuky s bodem tání vyšším než je teplota akvarijní vody. Proto ryby nemají problémy, pokud se do krmiv dávají drůbeží játra, žloutky, chlorella a spirulina, které mají poměrně vysoký obsah tuku, ale jejich bod tání je nižší než 15 st. Využití dusíkatých látek se častějším krmení nezlepšuje. Námi uváděné obsahy jsou vztaženy na sušinu průměrně 94%. Živé organismy dle druhu obsahují od 75% až po cca. 94% vody, zbytek je právě zmíněná sušina. Suchá krmiva pro akvarijní ryby vždy nasají vodu - tím se obsah látek v konzumované stravě dostává na hodnoty (v sušině), jaké v přírodě jsou běžně k dispozici. Játra ryb mohou trpět zejména nadbytkem tuku (nad 10% v sušině). Ledviny mají za úkol odstraňovat nadbytečné množství vody a solí z krve a vyrovnávat osmotický tlak. Nikdy není dobré ryby překrmovat jednotlivou vysokou dávkou krmiva. Ryby pak nestíhají vše strávit. Nestrávené zbytky krmiva ve výkalech jsou pak zdrojem zatížení vody (zákaly, řasy, bakterie,...). Využití dusíkatých látek (bílkovin) je možné zlepšit například častějším krmením v menších dávkách.
Chov akvarijních ryb a péče o ně
Chov ryb je oblíbeným koníčkem mnoha lidí po celém světě. Ať už se jedná o okrasné ryby v akváriu nebo ryby v zahradním jezírku, správná péče a znalosti jsou klíčové pro jejich zdraví a pohodu. Akvárium nebo jezírko by mělo být pravidelně čištěno a filtrováno, aby se zajistila čistá a kvalitní voda. Je důležité pravidelně testovat vodu na pH, tvrdost a koncentraci amoniaku. Strava by měla být vyvážená a přizpůsobená konkrétnímu druhu ryby. Některé ryby preferují živé krmivo, zatímco jiné se spokojí s granulemi nebo vločkami. Kromě jiného je také důležité respektovat sociální potřeby ryb. Některé druhy jsou společenské a preferují žít ve skupině, zatímco jiné mohou být teritoriální a agresivní. Před nasazením nových ryb je dobré prověřit jejich kompatibilitu s ostatními obyvateli.
Doporučení pro akvaristy
Obecné pravidlo je dávat obyvatelům akvárií tolik, co dokáží beze zbytku pozřít během 20ti minut. Takové krmení můžeme opakovat několikrát denně. V žádném případě nepřekrmujte a nedávejte rybkám krmivo "dopředu na 2 dny". Odstraňujte zbytky nespotřebovaného krmiva.
Co s rybkami o dovolené?
- Pokud není k dispozici žádná zodpovědná osoba, která dodrží přesně vámi zadané dávkování, radši nechte rybky hladovět.
- Před dovolenou ještě jednou prověřte složení vody, pH a zkontrolujte stav techniky i ryb. V případě potřeby proveďte nezbytná korektivní opatření.
Čtěte také: Vlastnosti a použití Baumit Betonový Potěr 20
tags: #poter #ryb #chov #poteru #ceske #ryby