Kostely jsou stejně staré jako křesťanství samo - asi 2000 let. Už od středověku jsou považovány za velkolepé stavby a zároveň za symboly setkání s Bohem a pocitu bezpečí. Moderní církevní stavby jsou také zrcadlem své doby. Důležitou roli hrají staleté tradice, ale také inovace a udržitelnost. V moderních náboženských budovách posledních dvou desetiletí se tradiční křesťanská symbolika spojila s inovativními tvary. Díky této svobodě navrhování je projektování kostela pro mnoho architektů snem. V tomto článku objevíte tři sny, které se staly skutečností.
Historický vývoj a styly církevní architektury
Nové architektonické styly, které vznikaly až do 50. let 20. století, se vyznačovaly svobodou a novým začátkem. Vzorem byli architekti Le Corbusier a Don Bosco. Jejich náboženská architektura vykazuje expresivní jazyk navrhování, který je například zřetelně vidět na poutním kostele Notre-Dame-du-Haut ve francouzském Ronchampu. Zároveň bylo záměrem, aby se všichni shromáždili kolem oltáře, a byl odstraněn protiklad mezi knězem a věřícími. Architektonicky se to projevilo například v uspořádání oltáře uprostřed kostelního prostoru. Bohaté vybavení kostelů z dřívějších dob ustoupilo díky minimalismu: místo smyslového přetížení se vybavení redukuje na podstatné. Vzniká tak prostor pro nesrovnatelný zážitek: setkání s Bohem.
Barokní architekturu často charakterizuje složitý ideový koncept opírající se o propojení plastické a malířské výzdoby, stejně jako o okolí, ve kterém byla budována. Důležitý byl celkový dojem, jakým architektura působila. Ať jde o architekturu dynamizujícího či klasicizujícího rázu, vždy je u ní dominantní složkou pohyb. Proto barokní prostory někdy působí až jako divadelní kulisy nezbytné ať už pro světské či církevní rituály té doby.
Chrámové stavby mívají naopak často komplikovaný půdorys uplatňující kruhové a eliptické motivy stejně jako konvexně-konkávní křivky. Vnějším dominantním prvkem stavby bývá kupole či dvouvěžové průčelí. A ačkoli nejdůležitější složkou barokní architektury je pohyb, co dokládá kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech či kostel Panny Marie v Klášterci nad Ohří, existuje nemalé množství staveb umírněnějšího, klasicizujícího rázu jako kostel Zvěstování Panny Marie v Ostrově, kostel Sedmibolestné Panny Marie v Rabštejně nebo kostel sv. Václava v Lokti. Nedaleko Ostrova pak jde ještě o kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří. Stavby vznikaly za pomoci různých materiálů a technik práce. Ačkoli fasády byly vesměs co do barvy střídmé, vnitřek ovládly barvy, štuk a zlato. Vše pak doplňovala sochařská výzdoba. Novou barokní výzdobu a vybavení získaly mnohé středověké kostely.
Moderní církevní stavby: Sny se stávají skutečností
"Kostel u moře"
Umění, dříve v podobě obrazů, soch a fresek, je v moderních kostelech přítomné v prosté a odlišné formě. Jeho zakřivená skleněná střešní konstrukce připomíná duny a vlny. Jako stavební materiál byly v interiéru použity mořské elementy - mušlový vápenec a přírodní kámen pískové barvy. Z tohoto důvodu má budova přezdívku "kostel u moře". Stavbu tohoto moderního kostela měla na starosti firma Königs Architekten z Kolína nad Rýnem. Podařilo se jim skloubit tradiční symboliku Božího domu a požadavky moderní náboženské architektury. Půdorys "Boží vlny" je zcela tradiční. Tři zvony a vitráže navíc pocházejí z původního kostela. Novinkou je naopak unikátně prosvětlená stropní konstrukce: Speciální pruhy pod střešními trámy přenášejí dopadající světlo ve formě vlny na vnitřní stěny.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Božská jednoduchost v Lipsku
U katolického proboštského kostela svaté Trojice v Lipsku se architekti Schulz und Schulz soustředili na regionální a tradiční stavební materiály. Rovnou fasádu moderní církevní stavby zdobí rochlitzský porfyr. Kromě toho návrh připomíná vnitřní nádvoří lipských arkád. Padesát metrů vysoká zvonice tvoří spolu s věží nové radnice, která je v těsné blízkosti, bránu do centra Lipska. Dostatek energie zajišťují fotovoltaické systémy a geotermální energie. Interiér je řešen jednoduše - velký dřevěný kříž na stěně směřuje oči návštěvníků směrem k oltáři. Umění a stavba tvoří v tomto Božím domě jeden celek. To se odráží ve vitrážích, varhanách a liturgickém vybavení, jako jsou zpovědnice nebo kropenka.
"Zvedněte dveře" v Mnichově
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Mnichově navrhli architekti Allmann Sattler Wappner a byl dokončen v roce 2000. Vypadá jako jednoduchá prosklená schránka s dřevěným obložením. Dvouplášťová konstrukce se skládá z vnitřní a vnější vrstvy. Tím se nejen šetří energie, ale také se vytváří ideální klima. Krychlový tvar z javorového dřeva vyvolává pocit bezpečí - klíčový prvek v náboženské architektuře. Jednoduchý design interiéru ponechává prostor pro transcendentní zážitky. Moderním prvkem této náboženské stavby je nejen tvar, ale i technologie. Průčelí se dá otevřít jako obrovské dvoukřídlé dveře a dává najevo, že kostel je místem přijetí. V noci se budova díky působivé světelné technice rozzáří jako křišťál. Minimalistický stavební styl, čistý designový jazyk a koncept udržitelné energie vytvářejí zdobná místa pro setkávání s pocitem naprostého bezpečí.
Facility management historických církevních staveb v ČR
V České republice je celkem 7133 kostelů a kaplí, a z toho významná část jsou obecní kostely. Objekty jsou primárně využívány pro bohoslužebné účely. V objektech se konají většinou jedenkrát týdně bohoslužby, v době adventní a postní se kromě nedělní bohoslužby konají bohoslužby i v jiné dny. V současné době se stupňuje zájem veřejnosti o zpřístupnění objektů i mimo vyhrazené dny, kdy je bohoslužba. Impulsem k návštěvě církevních objektů je totiž především jejich významná historická a kulturní hodnota.
Výzvy a správa historických památek
Provoz historických budov je v mnohém podobný provozu moderních budov, v mnohém se však liší. Majitelé historických objektů, potažmo památkových objektů, řeší činnosti facility managementu především v oblasti asset managementu, jednoduše správy majetku. Církev je vlastníkem především rozsáhlých církevních staveb - kostelů, klášterů, chrámů, farních objektů. Správci jsou faráři jednotlivých územních oblastí - farností. V tomto článku se zaměřujeme na církevní objekty, a to především obecní kostely, které jsou nejvíce ohroženy absencí řízené správy.
Od roku 1992 prošla postupně většina staveb opravami, které řešily havarijní stav objektů. Jednalo se především o opravy střech a střešních konstrukcí, ošetření a výměny dřevěných prvků, statické zajištění objektů. Byly provedeny opravy vnějších plášťů, výměny oken a dveří, včetně historických zasklení atd. Povětšinou se tedy jednalo o práce související s exteriéry. Je nutné konstatovat, že technický stav interiérů se i nadále neustále zhoršuje a bylo by vhodné přistoupit k jejich opravě. Jedná se o špatný stav omítek, které jsou poškozeny vlhkostí a odpadávají, barevné vrstvy maleb jsou degradovány, kamenná architektura je silně znečištěna, v klenbách jsou statické poruchy a mapy po zatékání.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Převážně pak církevní objekty, zejména obecní kostely, nemají ve většině případů zpracován ani plán pravidelné údržby, chybí také kontrolní činnosti požárním technikem, revize dle platných vyhlášek a norem, činnost PO a BOZP. Tyto objekty jsou také ve většině případů opatřeny nevyhovující elektronickou požární a zabezpečovací signalizací a jsou tak vystaveny největšímu ohrožení. Správa je zajišťována na dálku, bez denní přítomnosti správce. Nájem služeb, které by řešily správu komplexně, je bohužel k finanční tísni jednotlivých farností nemožná.
Provozní náklady a správa
Nejvyšším schvalovacím článkem v provozní fázi objektů jsou Římskokatolické farnosti. Provozovatel/správce objektu je tedy farář, který řeší veškeré aktivity v objektu, personální obsazení na zajištění provozu, respektive služeb poskytovaných na základě smluv. Ve farnosti působí další pomocné a poradní orgány jako například ekonomická rada farnosti, která má za úkol napomáhat tomu, aby majetek dotyčné farnosti byl spravován s péčí řádného hospodáře. Bohužel v mnoha farnostech, zejména méně osídlených, tyto orgány ekonomické rady nejsou ustaveny a správce je tak zodpovědný za technický stav objektu a jeho využití. V praxi dochází k tomu, že v obci jsou většinou dobrovolníci, kteří se starají o úklid kostela, jeho větrání a informují faráře o nutnosti provedení potřebných oprav.
Přehled běžných provozních nákladů je patrný z následující tabulky, kde jsou zahrnuty tři kostely, které náleží do jedné farnosti Dobříš. Z tabulky je patrné, že náklady převyšují v celkovém součtu výnosy, které jsou tvořeny především dary od farníků a v případě rekonstrukce kostela (Svaté Pole) jsou dány státní dotací. Výdaje na materiál pokrývají nákup kancelářských potřeb, úklidových čisticích prostředků, potřeb pro bohoslužby, knihy, noviny, časopisy.
| Kostel | Výnosy (Kč) | Náklady (Kč) | Materiál (Kč) | Celkový rozdíl (Kč) |
|---|---|---|---|---|
| Kostel 1 (např. Dobříš) | X | Y | Z | X - (Y + Z) |
| Kostel 2 (např. Svaté Pole) | A | B | C | A - (B + C) |
| Kostel 3 (např. Skalice) | P | Q | R | P - (Q + R) |
Řešení se tak nachází v bližší spolupráci obce s farností, s jejím zapojením do správy obecních kostelů, s možným využitím kostelů pro kulturní a vzdělávací účely (výstavy, obecní výročí, poutě atd.).
Literatura
- [1] Česká republika. Zákon č. 20/1987 Sb.: kterou se provádí zákon o státní památkové péči. In SBÍRKA ZÁKONŮ, ČESKÁ REPUBLIKA. 2014.
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
tags: #specifikum #cirevnich #staveb