Historie obkladů soklů domů v Československu je fascinujícím zrcadlem společenských, ekonomických a ideologických proměn, které země zažila. Od elegantního funkcionalismu přes masovou produkci socialismu až po inovace soukromého podnikání, obklady vždy odrážely dobové trendy a potřeby.
Funkcionalismus a keramické obklady
Jedním z charakteristických znaků funkcionalistické architektury, která se dostala do obliby ve dvacátých letech minulého století, jsou keramické obklady fasád. S nástupem meziválečné avantgardy začali mladí tvůrci přísahat na racionalitu a strohost. Z ornamentu se stal zločin, zatímco vlády se chopil pravý úhel. Nastala honba za „dokonalou krychlí“, v níž by se dal za vítěze považovat Adolf Loos se svou Müllerovou vilou. Ploché fasády v jeho případě postrádají jediný zdobný prvek, nepočítáme-li okenní otvory.
Bělostné plochy fasád začaly po několika letech podléhat vnějším vlivům. Omítky praskaly a olupovaly se, anebo přinejmenším tmavly. Pražské domácnosti se tou dobou vytápěly lokálně, takže na funkcionalistické nádheře ulpívala vrstva sazí z komínů. Tím spíš, stál-li dům poblíž některého pražského nádraží, kudy denně projížděly desítky parních lokomotiv. Odpovědí se staly keramické obklady, o jejichž produkci se v tehdejším Československu dělily dvě významné firmy - Západočeské kaolinky a rakovnické Rako. Dodnes můžete jejich značky najít na většině dobových realizací.
Kachlíkové fasády byly nejenom odolné a omyvatelné, ale nabídly architektům také nové tvůrčí možnosti. Například uplatnění různých barevných vzorů anebo mělkých reliéfů. Výrobci nabízeli kromě klasických obkladaček také dlaždičky rozmanitých profilů, například trojboké hranoly. Zásluhou toho bylo možné do účinku fasády zahrnout hru světla a stínu.
Významné funkcionalistické stavby s keramickými fasádami
Nepodařilo se jednoznačně určit, která stavba by se dala označit za první pražskou „kachlíkárnu“. Z těch zásadnějších realizací by se mohlo jednat o budovu gymnázia ve Vysočanech od architekta Vladimíra Frýdy. Dokončena byla už roku 1929, zatímco ostatní ikonické budovy s keramickou fasádou vznikly povětšinou až během let třicátých. Mám tím na mysli například žižkovský Všeobecný penzijní ústav nebo holešovické Elektrické podniky. Všechny jmenované stavby jsou dnes památkově chráněné, což klade zvýšené nároky na jejich případnou rekonstrukci. To se aktuálně týká budovy bývalých Elektrických podniků na předmostí Hlávkova mostu.
Čtěte také: Sorela a její vliv na architekturu
Na vině je druhá světová válka. Tehdy němečtí okupanti usoudili, že budovy Elektrických podniků a žižkovského Všeobecného penzijního ústavu na sebe svými světlými fasádami příliš upozorňují. Proto byly raději zatmaveny krycí barvou, aby se nestaly terčem bombardování. Po osvobození se fasády vyčistily louhem, čímž se ovšem naleptala svrchní glazovaná vrstva. Z původního vnějšího obkladu zůstane v Holešovicích zachována alespoň část ve vnitrobloku, která pravděpodobně nebyla za války přetřena, a tak se nachází v lepším stavu. Zbytek budovy bude pokryt novými obkladačkami s totožnými rozměry a barevností jako v případě originálu. Současně s tím dojde také k zatepletní budovy. Pod dlaždičky se nejprve vloží dvoucentimetrová vrstva izolace, na kterou teprve bude nanesen fasádní tmel. V řadě pražských kachlíkáren se skrývá vzácné architektonické bohatství, které si zaslouží náležitou péči. Ostatně dlaždičky Rako šíří dodnes dobré jméno českého průmyslu po celém světě.
Socialistické období a obklady
V socialistickém období, po únorovém převratu v roce 1948, došlo k zásadním změnám v celém průmyslu, včetně výroby stavebních materiálů. Všechny privátní podniky byly vyvlastněny a včleněny do mamutích národních podniků řízených politicky uvědomělými tzv. „dělnickými řediteli“. Nová výrobní uskupení hledala svou tvář desítky let a bývala objektem rozličných socialistických „racionalizačních“ hospodářských experimentů oscilujících mezi termíny „sloučení“ a „delimitace“.
Symboly socialismu v městské krajině
Na veřejných místech mohou lidé i po více jak třiceti letech od pádu socialismu stále narazit na jeho symboly. Z fasády Krajského úřadu v Ústí nad Labem má zmizet monumentální srp zkřížený s kladivem. Mladší ročníky ikony socialismu zasazené v travertinovém obkladu možná nikdy neviděly, i když jsou v centru města. Na odstranění symbolů ze sídla úřadu Ústeckého kraje má v nové koalici ANO, ODS a Spojenců pro kraj panovat shoda. Podle krajského architekta Ondřeje Beneše je potřeba řešit veškeré symboly a nápisy na budově komplexně. Pozůstatky bývalého režimu lidé mohou najít i jinde v republice. Například v Zákolanech na Kladensku stojí stále socha místního rodáka a komunistického prezidenta Antonína Zápotockého. Na místě je od sedmdesátých let. Patrně nejznámějším koncem symbolu komunistického režimu v nedávné době bylo loni na jaře odstranění sochy maršála Koněva v Praze 6. Skončila v depozitáři. Plzeň se rudé hvězdy na bývalém sídle krajských komunistů na Americké třídě zbavila předloni. Zapomenutý symbol sňali právě při příležitosti třicátého výročí sametové revoluce. Od předloňska nevídají návštěvníci Riegrova náměstí v centru Semil srp a kladivo na fasádě domu u kruhového objezdu. Boj proti ikonám režimu zažilo před časem také Brno.
Zrod soukromého podnikání v období socialismu: Případ VASPO
První obklad Pískovec vznikl v domácích podmínkách v roce 1981 při stavbě rodinného domu a požadavek na nestandardní obklad soklové části. Od tohoto období se vylepšovala technologie a do roku 1990 se obklad vyráběl na nekomerční účely. Celý nápad vznikl v roce 1981 kvůli dokončovací práci na rodinném domě. Pan František Ježík hledal vhodný obklad na plot a sokl. Přírodní kámen byl příliš drahý. Vyrobil si proto vlastní formy na obklad, který se později prodával pod názvem Pískovec verze 1 pískovcové barvy. Pomalu po troškách začal odlévat betonové obkladové kostky. Výroba obkladu na celý rodinný dům trvala 3 měsíce.
Betonový obklad na domě vypadal, a do dnešních dob vypadá velmi dobře. Lidé si ho mýlili s klasickým přírodním pískovcem. Pro velký zájem o obklad se začalo vyrábět pro známé na povolení obecního úřadu, nakolik za socialismu soukromé podnikání neexistovalo. Rodinný dům se tak stal výrobnou, skladem i výdejnou zároveň. V prostorách staré hliněné stodoly běžela míchačka a vibrační stůl. Ve sklepních prostorách rodinného domu se vyráběly formy. Obklady se ukládaly na železné dráty, ze kterých si je "známý zákazník" musel přeložit po jednom do auta a jako paletový vozík se používaly tradiční "táčky". Celý proces se odehrával na dvoře, kde se motali ještě nezletilé děti.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Přechod k tržnímu hospodářství a expanze VASPO
S příchodem trhového hospodářství v roce 1990 se konečně mohlo podnikať, čímž se začala úplně nová éra. Pro zvýšený dopyt po betónovém pieskovci, ktorý dokonale nahrádzal drahý a méně dostupný prírodný kámen, se výroba preložila do väčších priestorov. V tomto období se pan Ježík spojuje se svojí sestrou paní Boženou Daňovou. V roce 1990 se založila firma VASPO, začíná se budování firmy, výroba ve větším rozsahu a další zdokonalování technologie.
V roce 1990 se zobral do prenájmu starý dům v strede dediny prezívaný "Hulajovec" a starý železný hangár v priestoroch JRD, kde se opravovali poľnohospodárske stroje na konci dediny. Začátky v týchto priestoroch byly ťažké, nakoľko výrobok bol atraktívny a úvery nedostupné nebo s veľmi vysokým úrokom. Na obklady byl proto i několikaměsíční poradovník. Přijali se noví zaměstnanci a přibudlo mnoho papierovačiek. Prenajala se maličká kancelář v budově Družstevného kultúrneho domu. Všetky papiere se robily ručně nebo na písacím stroji. Jediná nadčasová technika tej doby byl FAX. Napredovalo se ale rychle. Dopyt se zvyšoval a požadavky také.
Časová osa vývoje obkladů VASPO
| Rok | Událost | Popis |
|---|---|---|
| 1981 | Začátky za socialismu | Pan František Ježík vyrobil první obklad Pískovec pro svůj rodinný dům z důvodu vysoké ceny přírodního kamene. |
| 1981-1990 | Nekomerční výroba | Obklad Pískovec se vyrábí pro přátele na povolení obecního úřadu, technologie se postupně vylepšuje. |
| 1990 | Založení firmy VASPO | Po sametové revoluci a příchodu tržního hospodářství se pan Ježík spojuje se svou sestrou Boženou Daňovou a zakládají firmu VASPO. |
| 1990 | Expanze výroby | Výroba se přesouvá do větších pronajatých prostor (starý dům "Hulajovec" a železný hangár v JZD). |
| 1990+ | Modernizace a růst | Firma VASPO přijímá nové zaměstnance, modernizuje techniku (FAX) a rozšiřuje nabídku produktů v reakci na rostoucí poptávku. |
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
tags: #socialismus #obklad #soklu #domu #období