Zábradlí tvoří bezpečnostní prvek v budovách a musí zabránit pádu osob do volného prostoru. Požadavky na něj kladené jsou nejen architektonické, dispoziční a estetické, ale především požadavky mechanické odolnosti a stability.
Normativní požadavky na zábradlí
Při architektonickém návrhu zábradlí musí být přihlíženo k ustanovením normy ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí (1.1.2008).
- Norma stanoví technické požadavky na zřizování ochranných zábradlí, jejich výšku, provedení a vybavení (členění výplně, zarážka, madlo).
- V přílohách uvádí pravidla pro měření volného prostoru za okrajem pochůzné plochy, pravidla pro provádění rázové zkoušky zábradlí a pro skleněná zábradlí a zábradelní výplně ze skla.
- Zábradlí se přitom musí instalovat všude, kde je nejmenší hloubka volného prostoru za zábradlím více než 3 m.
Z hlediska požadavků na kotvení zábradlí má výška zábradlí spolu s formou výplně (plná výplň nebo s mezerami nebo otvory) rozhodující vliv na výpočet sil v kotevních prvcích. Vzhledem ke svému účelu musí být zábradlí včetně kotvení schopno přenášet požadovaná zatížení.
Evropské normy (Eurocody)
V současné době přecházíme na systém evropských norem pro navrhování konstrukcí (Eurocody - EC). Evropské normy by měly platit od 1.3.2010. Do této doby je možno použít i dosud platné odstavce z normy ČSN 73 00 35 Zatížení stavebních konstrukcí.
- Zatížení podle EC, která se vztahují na požadované zatěžovací účinky na zábradlí, jsou v dílu ČSN EN 1991-1-1 Obecná zatížení - Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb.
- Pokud je zábradlí vystaveno i zatížení větrem, je nutno postupovat podle ČSN EN 1991-1-4 Obecná zatížení - Zatížení větrem. Toto zatížení je nutno uvažovat např. u venkovních zábradlí s plnými výplněmi.
- Pro vlastní dimenzování nosných prvků zábradlí je nutno použít příslušné dimenzační normy, např. ČSN EN 1992-1-1 Betonové konstrukce - Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, ČSN EN 1993-1-1 Ocelové konstrukce - Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, ČSN EN 1995-1-1 Dřevěné konstrukce - Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby.
Nejběžnějším zatížením na zábradlí je užitné vodorovné zatížení. To se podle článku 6.4 z ČSN EN 1991-1-1 uvažuje jako přímkové zatížení působící ve výšce zábradlí, nikoliv však výše než 1,2 m. Charakteristická hodnota zatížení závisí na typu zatěžované plochy (Kategorie A až G).
Čtěte také: Tvrdnutí betonu a faktory
Zatížení v kN/m je udáváno v rozmezích s doporučenou hodnotou.
| Kategorie plochy | Příklad | Rozmezí zatížení (kN/m) | Doporučená hodnota (kN/m) |
|---|---|---|---|
| A, B, C1 | Obytné budovy, kanceláře, učebny | 0,2 - 1,0 | 0,5 |
| Koncentrace osob | Tribuny, nástupiště | 3,0 - 5,0 |
Evropská norma je v tomto ohledu obecnější a je na statikovi, aby dle svého uvážení nadimenzoval zábradlí na účinky, které vyvodí maximální vnitřní síly nebo deformace.
Typy kotvení zábradlí
Kotvení může být tvořeno pevnými klouby nebo vetknutím. Vetknuté prvky bývají přímo zabudované do přilehlé nosné konstrukce, zpravidla se jedná o zabetonované kotevní desky, na které je potom prvek zábradlí přivařen. V současnosti jsou preferována dodatečná kotvení pomocí chemických nebo mechanických kotev, kde podporu tvoří spíše pevný kloub.
U dodatečného kotvení zábradelních prvků je nutno dodržet konstrukční předpisy výrobců kotev. Jedná se jak o rozteče mezi jednotlivými kotevními šrouby, tak především o jejich vzdálenosti od okraje nosné konstrukce. U chemických kotev jsou tyto distance obecně menší než u kotev mechanických, které vyvozují v základním materiálu příčné tahy. Tyto konstrukční zásady spolu s výpočtem únosnosti kotveních prvků jsou nutnou podmínkou k vytvoření funkčního kotvení.
Montáž nerezového/zinkovaného zábradlí
Příprava před montáží
- Zkontrolujte úplnost dodávky a nachystejte vše potřebné pro montáž zábradlí (vodováha, nářadí, chemická kotva).
- Po zaměření schodiště stanovte potřebný počet sloupků podle délky vašeho zábradlí (standardní vzdálenost sloupků u stavebnicového řešení je 1 m).
- Rozhodněte se pro typ ukotvení sloupku. Pokud chcete ušetřit místo, volte kotvení sloupku boční. Varianta kotvení na horní plochu schodu nebo podesty je na místo náročnější. V případě bočního kotvení si naměřte rozteč mezi otvory v patce.
- Vyznačte si místa, kde budete sloupky ukotvit. Každý sloupek je kotven na dvou až třech místech za pomoci tzv. kotvící patky, která se nachází ve spodní části sloupku a je součástí každého sloupku.
Postup montáže
- Krok 1: Umístění sloupků zábradlí
Rozmístíme zinkované/nerezové sloupky zábradlí ve svislé poloze. Důležitá fáze je vyvrtání děr pro závitové tyče, kterými sloupky ukotvíme k podestě. Podle typu zdiva zvolte správný způsob vrtání! Na závěr vrtání nezapomeňte vyfouknout z otvorů všechen prach pomocí speciálního vyfoukávače, případně můžete kartáčem otvor vyčistit a vysavačem důkladně vysát! Před samotným vrtáním doporučujeme použít lepící pásku, aby se zamezilo poškození schodu, případně stěny.
Čtěte také: Rozměry betonových plotů
Pro kotvení zábradlí je třeba zakoupit závitové kotevní tyče (které dle potřeby nařežete na požadované délky) a kloboukové matky. S kotvením pomůže chemická kotva určená pro venkovní použití. Chemická kotva je v podstatě dvousložkové chemické lepidlo, které závitovou tyč ve vrtaném otvoru pevně a rychle ukotví. Vždy je třeba volit variantu přípravku pro venkovní použití. S tou se dá pracovat až do mínus 15 stupňů Celsia, doporučujeme však, aby teplota byla nad bodem mrazu. Obecně platí, že chemická kotva schne déle při nižších teplotách, čímž se samotná montáž prodlužuje.
V další fázi aplikujeme chemickou kotvu. Pracujte rychle, lepidlo již několik vteřin po nanesení zasychá. Každý otvor vyplňte ze 2/3 lepidlem a poté do něj hned zasuňte závitovou tyč. Ta bude vyčnívat z otvoru - délku vyčnívající části spočítáte sečtením tloušťky patky a kloboučkové matky. Vytvrdnutí chemické kotvy je závislé na venkovní teplotě. Například při 20 stupních Celsia je lepidlo vytvrzené po 30-45 minutách. V chladnějším počasí se tato doba prodlužuje. Pro další montáž není třeba čekat celou tuto dobu, již po cca 30 minutách můžete pokračovat v montáži.
Na závitové tyče nasaďte patku se sloupkem - a vše upevněte kloboučkovými matkami. Matky nedotahujte úplně na doraz. Vždy si zkontrolujte vodováhou, že je sloupek v rovině.
Standardní vzdálenost sloupků je x1, x2 ≤ 1,2 m.
- Krok 2: Uchycení madla
Vybrat si můžete i typ výplně: nerezové pruty, nerezové lanka či skleněné výplně vyrobené z bezpečnostního skla, které nemusí být jen čiré, ale i mléčné nebo tónované. Jednotlivé komponenty nerezového zábradlí můžete libovolně kombinovat.
Čtěte také: Recenze plotových sloupků HORNBACH
Sloupky jsou ukotveny a my se budeme věnovat madlu. Jeho ukotvení ke sloupku se děje pomocí tzv. krčků, které tvoří vršek každého sloupku. U krčků můžete nastavit sklon madla pomocí dvou šroubků, přišroubujete k madlu. Tloušťka nerezové trubky je 2mm, což stačí pro vytvoření robustního a pevného spoje. Pro samotnou montáž madla je dobré mít vrták do nerezové oceli a závitník.
Nejdříve si madlo položte na krčky. Neumisťujte ho ale příliš blízko k fasádě! Na konec madla totiž ještě patří záslepka, která čítá také několik milimetrů. Vyvrtání otvorů do zábradlí je ideální za pomoci šablon, které zaručí, že se vám kulaté zábradlí nevymkne z rukou a dále, že budete vrtat rovně a na správném místě. Ovšem lze to i bez těchto šablon.
Madlo opatřete záslepkou. Upevněte ji za pomoci speciálního lepidla na nerez. Tím potřete vnitřní stranu madla a záslepku do něj zasuňte.
Pokud je zábradlí nějak zalomeno, je třeba také madlo tomuto tvaru přizpůsobit. K lomení madla slouží tzv. spojky, které spojíte s ostatními částmi madla opět za pomoci speciálního lepidla na nerez. Spojky můžete použít s fixním úhlem popř. s nastavitelným úhlem.
Uchycení nerezového madla
Nerezové madlo uchytíme ke sloupkům pomocí samořezných vrutů, následně uzavřeme koncovkami madla.
Uchycení zinkovaného madla
Na zinkované madlo nasuneme držáky madla, poté uchytíme na jednotlivé sloupky a pevně dotáhneme. Uzavřeme krytkami madla.
- Krok 3: Uchycení výplně
Na řadu přichází montáž výplně. V našem případě jde o nerezové pruty případně nerezové trubky v průměrech 10, 12 až 16mm, které se využívají jako výplně. Ty jsou ke sloupkům upevněny pomocí držáků, které jsou již součástí sloupku. Konce prutů je třeba opatřit nerezovou koncovkou, která nedovolí, aby se do prutů dostala vlhkost, nečistoty. Pruty se kotvami vždy prostrčí - zkontrolujeme vodorovnost prutů vůči madlu a podestě, a poté utáhnete "červíka" v držáku výplně a tím zafixujete nerezovou výplň. Budete potřebovat imbusový klíč.
Abychom nemuseli každou koncovku nebo 3D spojku držet a čekat, až lepidlo vytvrdne, zafixujte ji k prutu ještě papírovou lepicí páskou. Ta zajistí, že se komponent nepohne a dobře k prutu přilne. Tento typ lepidla tuhne v závislosti na počasí přibližně 24 hodin.
Uchycení výplně nerezového zábradlí
Na nerezové pruty navlékneme horní části držáků prutu, následně ukotvíme ke spodním částem instalovaných na sloupcích zábradlí. Nastavíme přesah prutu a pevně dotáhneme jistící šroubky na všech držácích. Pomocí lepidla uchytíme koncovky prutu.
Uchycení výplně zinkovaného zábradlí
Zinkované pruty uchytíme pomocí háčků ke sloupkům, nastavíme přesah prutu a poté pevně dotáhneme.
Po dokončení montáže doporučujeme všechny šroubované spoje ještě jednou projít a dotáhnout. Poté je možné schodiště bezpečně užívat.
Hydroizolace terasy a kotvení zábradlí
Hydroizolace terasy je v oblasti hydroizolací vůbec největší výzvou. Terasa totiž představuje pro průnik vody do nosné konstrukce značný potenciál, který musí kvalitní hydroizolační systém stoprocentně eliminovat. A co je stejně důležité, výsledek musí uspokojit estetické požadavky uživatelů terasy.
Montáž povlakové krytiny určenou zejména pro balkony a terasy patří mezi aplikace, kterým je potřeba věnovat mimořádnou pozornost. Začíná to u kvality podkladu, který musí být nejenom dostatečně únosný pro předpokládaný provoz, ale i dostatečně vyspádovaný, aby se na něm netvořily kaluže stojaté vody. Dle normy ČSN 73 1901 se tyto kaluže obvykle netvoří při spádu 3% (na 1m délky převýšení 3cm).
Položení samotné fólie Fatrafol 814 je doporučeno výrobcem tzv. „na sraz“, právě s ohledem na minimalizaci jakýchkoli nerovností v ploše a samozřejmě i s ohledem na celkový vizuální dojem, který je u balkonů stejně důležitý. S tím souvisí i opracování detailů, jako jsou sloupky zábradlí, rohy a kouty, vytažení fólie na svislé konstrukce, příp. opracování schodků.
Příklad hydroizolace terasy materiálem Protan GT
Při hydroizolaci terasy v Rychnově nad Kněžnou byl zvolen atraktivní a sofistikovaný hydroizolační materiál Protan GT. Je odolný vůči UV záření, má protiskluzovou povrchovou úpravu a nepotřebuje žádnou speciální údržbu. Navíc je vzhledově atraktivní a tak funguje nejen jako účinná hydroizolace, ale také jako atraktivní finální povrch jakékoli terasy.
Instalace hydroizolační fólie probíhala bez bourání a jakýchkoli zásahů do stávajícího povrchu terasy. V první fázi přišlo na řadu důkladné proměření dispozic terasy.
- Následovala montáž zářezné lišty na stěny a okapnice na okraj terasy pomocí rozpěrných hliníkových nýtů.
- Na staré, vzhledově i izolačně nevyhovující dlaždičky bylo nutné položit separační textilii.
- Po celém obvodu terasy, kde se setkává podlaha se zdmi, byly namontovány vnitřní profily z poplastovaného plechu Viplanyl.
- Dalším krokem už bylo samotné položení přesně vyměřeného a seříznutého pásu fólie Protan GT o tloušťce 2,4 mm.
- Ve fólii byly následně vyříznuty otvory pro sloupky zábradlí, a aby se zabránilo průniku vody okolo železné konstrukce, využili montéři prefabrikovaných detailů speciálně vytvořených k tomuto účelu.
- Fólii bylo ještě nutné přivařit k poplastovanému plechu horkým vzduchem.
- Prostor mezi podlahou a zdmi byl ještě zajištěn proti průniku vody vytažením a přivařením pásku Protan SE o tloušťce 1,6 mm na svislé zdi.
- Zvláštní pozornost byla věnována také prostoru u dveřního rámu, ke kterému byl také přivařen pásek hydroizolační fólie.
- Všechna místa, kde se stýká fólie Protan se zdmi, byla v posledním kroku zatmelena transparentním silikonem.
Fólii Protan lze instalovat za jakéhokoli počasí, dokonce i při teplotách pod bodem mrazu. Montáž Protanu je oproti jiným hydroizolačním systémům finančně nenáročná, rychlá a obejde se bez jakýchkoli úprav stávajícího povrchu terasy.
Kotvení zábradlí při rekonstrukcích panelových budov
Specifickým problémem je posuzování kotvení zábradlí u rekonstrukcí panelových budov. Zábradlí je nedílnou součástí fasády. Oprava lodžií nebo balkonů včetně zábradlí tvoří součást základní skupiny předepsaných úkonů, které je nutno provést k získání bonusu dotace. Tyto úkony jsou nutné i v případě, kdy je žádáno o souběh s dotací programu Nová zelená úsporám.
Kotvení zábradlí má dopad na konstrukční detaily nejen při výměně nášlapných vrstev na podlaze lodžií, ale i na zateplení fasády, kterým se navždy zakrývá boční kotvení zábradlí.
K výměně zábradlí se přistupuje tehdy, když jeho jednotlivé prvky včetně kotvení vykazují takové statické závady, jejichž repase by byla finančně náročnější, než celková výměna.
Problémy s kotvením u panelových domů
U zábradlí tvořeného tenkostěnnými uzavřenými profily (např. profily Jäckely 40/40 nebo 20/60) je nejslabším místem kotvení do podlahy lodžie. U většiny typů panelových soustav je tento detail proveden tak, že sloupek zábradlí je jen přivařen ke kotevní desce zabudované do podlahy. Kotevní deska bývá zabetonovaná v prohlubni obruby lodžiového panelu (novější konstrukční soustavy, např. VVÚ ETA, Larsen-Nielsen) a nebo je sloupek zábradlí přímo zabetonovaný do krajní podélné dutiny stropního lodžiového panelu (T0 8B). Ve všech těchto případech je kotvení skryto v betonové zálivce, avšak bez možnosti údržby a revize.
Při prohlídce kotvení je tedy nutné provést nejen vizuální průzkum, ale i poodhalit zabetonovanou část kotvení. Kotvení, u něhož je koroze v zabetonované části, je bohužel většina.
Možnosti řešení při rekonstrukci
Výměna zábradlí v těchto případech obnáší nejen statický návrh jeho profilů, ale i řešení stavebních detailů.
- Při zachování stejného statického schématu, tj. sloupky pevný kloub nebo vetknutí, boční kotvení pevné klouby, je možnost kotvení sloupků zdola na spodní líc stropního panelu. Předejde se tak obtížnému detailu průniku sloupku hydroizolací.
- Při změně statického schématu, kdy sloupky jsou pouze opřeny o hotovou dlažbu a veškeré vodorovné zatížení přenáší horní madlo a jeho kotvení do bočních stěn lodžie, není opět narušená hydroizolace. Výhodou tohoto kotvení je možnost kotvit madlo ve větší vzdálenosti od okraje stěny, kde je zpravidla kvalitní beton nepoškozený karbonatací. Kotvení se snadno zabuduje do zateplovacího systému.
- V případech, kdy je poškozeno pouze kotvení do podlahy a jak boční kotvení, tak vlastní profily zábradlí jsou staticky vyhovující, je možno provést i tzv. repasi. V tomto případě se nemění ani statické schéma, ani stavební detaily. Toto řešení je vhodné tam, kde nejsou prováděny další investice, např. změna nášlapných vrstev podlah. Jedná se pouze o prodloužení životnosti konstrukce za zachování stávajících vlastností konstrukce. Zábradlí vyžaduje pravidelnou údržbu - životnost nátěrů je podle typu a provedení 4 - 6 let, potom by měly být obnovovány. V případě repase je odstraněna pouze zkorodovaná část sloupku a nahrazena novým profilem. S ohledem na životnost zabudovaného sloupku se doporučuje použít ne tenkostěnný, ale plný profil.
Betonová zábradlí
Betonová zábradlí jsou typickým prvkem u některých variant konstrukčních soustav T0 8B a VVÚ ETA. Zábradlí tvoří prefabrikovaný dílec skladebných rozměrů 1,1m x 6 x 0,1m, váha dílce je více než 1 500 kg. Zábradlí má boční kotvení do lodžiových stěn. Ve stěnách i v zábradelním dílci byly zabudovány kotevní desky, ke kterým se pomocí ocelových úhelníků zábradlí přivařilo. Nejslabším místem je však upevnění kotevní desky do betonu. Deska byla chycena sponkami profilu 5 - 6 mm zakotvenými v betonu s kotevní úpravou háků. Vlivem karbonatace betonu a zatékání pod kotevní desky po dobu více než 40 let dochází ke korozi této kotevní výztuže.
V případě průzkumu je nutné odhalení kotevních desek, které bývají často nepřístupné, opatřené omítkou apod.
- V případě, kdy je beton stěny lodžie i zábradlí relativně v dobrém stavu, je možné stávající kotvení nahradit nově přidaným kotevním prvkem a původní kotvení poté odstranit. S ohledem na obtížnou údržbu těchto původních kotevních desek je vhodnější jejich odstranění, aby pokračující korozí esteticky neznehodnocovaly opravený povrch betonu. Staticky se původní kotvení stává nefunkčním.
- V případě, kdy je beton zábradlí silně zkarbonatovaný a vlastní výztuž prefabrikátu je zkorodovaná, je ekonomičtější odstranění celého zábradlí a jeho nahrazení novým. Náhrada se provádí běžným zábradlím z ocelových profilů s vnějším obkladem z desek napodobujících původní povrch.
Použití výrobku DEK kotevní bod
Při rekonstrukci terasy, kde původní kotvení zábradlí přes ocelové plotny do atiky skrz oplechování či hydroizolační fólii bylo jedním ze zdrojů zatékání do skladby střechy, bylo odsouhlaseno použití výrobku DEK kotevní bod vyvinutého v centru výzkumu a vývoje DERIC tak, aby kotevní šroub pro připevnění různého příslušenství byl vodotěsně spojen s fóliovou hydroizolací. V tomto případě bude tím příslušenstvím střechy pozinkovaná kotevní patka zábradlí.
Výrobek DEK kotevní bod se skládá z nerezové základny s navařenými šrouby. K základně je v potřebném rozsahu ve výrobně nakašírován přířez hydroizolační fólie. Základna se připevní přes hydroizolační fólii na atice ke stabilnímu podkladu a přesahující přířez fólie k ní vodotěsně připojené se k fólii vodotěsně přivaří.
Ukončení hydroizolační fólie na zděné vyšší atice bylo řešeno navařením fólie na profil z poplastovaného plechu. Ve styku se stěnou byl okraj profilu zatmelen obdobně jako v původním řešení. Nově byl detail doplněn o krycí a dilatační lištu s okrajem vloženým a zatmeleným v drážce vyříznuté do povrchu atiky. Snahou bylo dodržet doporučení normy ČSN 73 1901-1 pro minimální výšku okraje svislé části hydroizolační vrstvy.
Závěrečné doporučení
Návrh kotvení zábradlí musí být podložen statickým výpočtem. Musí odpovídat zvolenému statickému schématu a musí respektovat souvislosti navazujících stavebních detailů. V případě rekonstrukcí stávajících zábradlí musí být proveden pečlivý průzkum, protože kotvení bývá nepřístupné a jeho viditelné části ještě nemusí signalizovat selhání statické účinnosti.
Venkovní zábradlí u novostaveb je mnohdy řešeno jako jedno z posledních. I proto jsou výhodná variabilní stavebnicová řešení z nerezové oceli. Podmínka odolných materiálů je zásadní, a proto mezi jedno z nejjednodušších řešení patří nerez. Jako horní madlo vybírejte vždy nerezový typ, dřevěná madla nikdy nevydrží tolik co nerezová. Další variantou je celoskleněné zábradlí bez sloupků, které je v dnešní době doslova hitem a jeho přednosti jsou převážně díky minimálnímu rušivému efektu.
Ke každému lanku, tyči a madlu je ještě nutné zakoupit koncovky, které jsou používány vždy na začátku a na konci zábradlí. Pokud si nejste jisti, kolik sloupků a jaký rozměr madla zvolit, můžete zaslat okótovanou fotografii stávajícího zábradlí, případně prostoru kde zábradlí bude a my Vám zdarma zašleme návrh řešení včetně všech komponentů.
tags: #sloupky #od #zabradli #na #hydroizolaci #montáž