Tato norma platí pro skladování nátěrových hmot v obalech a pro manipulaci s nimi ve skladech podle ČSN 26 9030. Z hlediska protipožární bezpečnosti vychází z ČSN 65 0201 a obsahuje další údaje nutné pro zachování jakosti nátěrových hmot při skladování. Neplatí pro tiskové barvy a pro nátěrové hmoty v aerosolovém balení.
Poměrně stručná technická norma vymezuje povinnosti a požadavky, jimž mají odpovídat sklady především z hlediska požární bezpečnosti, v druhé řadě z hlediska hygieny práce. Většinou nejsou stanovovány specifické technické požadavky, ale je jen odkazováno na jiné technické normy, resp. hygienické předpisy. Je pamatováno i na zcela detailní a organizační požadavky. Například čl. 39 o protipožárním vybavení a nápisech, čl. 53 o asanaci rozlitých hmot, čl. 55 o používání osobních ochranných pracovních prostředků, čl. 56 o dodržování NPK-P apod. ČSN 67 0811 byla schválena 29.6.1984 a nabyla účinnosti od 1.8.1985. Nahradila ČSN 67 0811 z 15.6.1963.
Definice a základní pojmy
Nátěrové hmoty jsou souhrnný pojem pro všechny výrobky, jejichž pojivem je zpravidla filmotvorná organická látka a které se nanášejí v tekutém až těstovitém nebo práškovém stavu vhodnou nanášecí technikou na předmět, aby na něm vytvořili nátěry požadovaných vlastností. K nátěrovým hmotám se podle této normy počítají zpravidla také ředidla a další pomocné látky, které spolu s nátěrovou hmotou pomáhají vytvořit nátěr a souvisí s technologií nanášení nátěrových hmot a nátěrů. Po nanesení v kapalném nebo těstovitém stavu zanechávají po zaschnutí pevný a souvislý povlak nátěrový film. Nátěr se může skládat z jedné nebo více vrstev. Nátěrové hmoty slouží k ochraně výrobků, prodlužují jejich životnost, dotvářejí vzhled a estetickou působivost a tím zvyšují prodejnost výrobků.
Mezi další klíčové pojmy patří:
- Bod vzplanutí - viz ČSN 67 3015.
- Bod vznícení - viz ČSN 65 0321.
- Hořlavá kapalina - viz čl. 30 ČSN 65 0201-80.
- Třída nebezpečnosti - podle čl. I. II. III. IV.
Stanovení teploty vzplanutí a zatřídění hořlavé kapaliny do příslušné třídy nebezpečnosti zajišťuje výrobce (požárně technické charakteristiky obsažené v bezpečnostním listu). Hořlavé kapaliny, u kterých nebyla stanovena teplota vzplanutí se považují za hořlavé kapaliny I.
Čtěte také: Manipulace s cementem
Typy nátěrových hmot
Nátěrové hmoty se liší složením a vlastnostmi, což ovlivňuje i jejich skladování. Mezi základní typy patří:
- Práškové barvy: Řadí se do skupiny průmyslových nátěrových hmot. Mají suchou práškovou konzistenci a neředí se ani se v žádné tekutině nerozpouští. Patří sem například Epoxidové (EP) určené výhradně pro použití v interiéru, které velmi dobře odolávají korozi a některým chemickým látkám. Epoxipolyesterové (PEP) jsou dnes nejvíce používanými práškovými barvami. Polyesterové (PES) jsou vhodné pro exteriér a vysoce odolné povětrnostním vlivům. Akrylové (AK) vhodné pro exteriér, vyznačují se vysokou čirostí, velmi dobrou odolností vůči povětrnostním vlivům. Polyuretanové (PUR) jsou také vhodné pro exteriér, jejich silnou stránkou je mj. vynikající odolnost vůči chemickým látkám a povětrnostním vlivům.
- Olejové nátěrové hmoty: Zahrnují fermeže, fermežové barvy a olejové laky.
- Celulózové laky: Používají se k lakování dřeva. Okamžitě zasychají a snadno se leští.
- Chlórkaučukové nátěrové hmoty: Obohacují sortiment svojí nehořlavostí a odolností proti chemickým látkám v kovových a betonových nádržích.
- Asfaltové nátěrové hmoty: Používají se jako laky k ochranným nátěrům kovových předmětů, cihlových a betonových podkladů.
- Latexové nátěrové hmoty: Mají filmotvornou složku z polyvinylacetátů (PVAc) nebo polyvinylakrylátů. Jejich velkou předností je nehořlavost, rychlé zasýchání, trvanlivost a ředitelnost vodou. Jsou určeny k nátěru všech savých podkladů. K vyrovnání nerovností slouží latexové tmely.
- Syntetické nátěrové hmoty: Vznikají jako roztoky syntetických pryskyřic v organických rozpouštědlech s přísadou sušidel. Používají se pryskyřice alkydové, fenolické i polymerátové. Zaschlý nátěr odolává vlhku, vodě, benzínu, naftě a olejům.
Obecné zásady správného skladování nátěrových hmot
Správné skladování nátěrových hmot je klíčové pro zachování jejich kvality a účinnosti. Nesprávné skladování nátěrových hmot může vést k jejich zkáze. Kvalitní nátěrové hmoty nejsou levnou záležitostí. Proto bychom o ně měli pečovat tak, abychom je zužitkovali bezezbytku. Základem je správné skladování. Při nevhodném uchování může dojít k jejich znehodnocení, případně mohou samy napáchat škody.
- Prostředí: Pro uchování nátěrových hmot je ideální suché, chladné, ale ne mrazové prostředí. Nátěrové hmoty se skladují v suchých a dobře větratelných místnostech při teplotách od 5 do 25 °C. Uchováváme je v suchu a čistotě.
- Stabilní teplota: Teplota by měla být stabilní a v rozmezí, které nedovolí zamrznutí nátěru, ale zároveň nebude příliš vysoká pro zamezení chemických reakcí, které by mohly hmotu poškodit.
- Originální balení: Před uložením je důležité nátěrovou hmotu řádně uzavřít a zkontrolovat, zda obal není poškozený. Ukládání v originálním obalu pomáhá chránit nátěrovou hmotu před vnějšími vlivy, jako je vlhkost a světlo.
- Pravidelná kontrola: Pro dlouhodobé skladování je klíčové nátěrové hmoty pravidelně kontrolovat a udržovat v optimálních podmínkách.
Vliv teplot na skladování
Zima představuje specifické riziko, jako je zamrznutí a separace složek, což může výrazně snížit efektivitu a kvalitu nátěru. Obavy z teplot pod bodem mrazu jsou opodstatněné ale jen v případě barev na vodní bázi, tedy různých vodných disperzí. Nátěrové hmoty na bázi organických rozpouštědel mrazu odolávají. Barvu v každém případě musíme před aplikací temperovat na správnou aplikační teplotu uvedenou v návodu k použití. Rozpouštědlové barvy jsou při nízkých teplotách velmi husté - nepokoušejte se jejich viskozitu upravit ředěním, negativně byste změnili jejich vlastnosti.
Na druhou stranu, vysoké teploty fungují jako katalyzátor, urychlují odpařování báze (rozpouštědel, vody), takže při nedokonale uzavřeném obalu dojde k rychlejšímu vyschnutí barvy. Doporučuje se proto skladování do třiceti stupňů Celsia. Vyloženě nebezpečné jsou vysoké teploty u nátěrových hmot ve spreji. Jde totiž o tlakovou nádobu a teploty nad 50 °C mohou způsobit výbuch. Rozpouštědlové nátěrové hmoty jsou navíc hořlavé, takže musejí být mimo dosah otevřeného ohně. Společným nepřítelem všech nátěrových hmot je odpařování báze, proto je po použití hermeticky uzavřete.
Specifické požadavky na skladování různých typů barev
- Vodou ředitelné barvy: Při uchovávání vodou ředitelných barev v zimě je zásadní zajistit, aby byly skladovány v prostředí, kde teplota nepoklesne pod bod mrazu. Optimální teplota pro skladování je obvykle mezi 5 až 10 °C. Zamrznutí může způsobit oddělení složek a ztrátu konzistence, což výrazně snižuje kvalitu a účinnost barvy.
- Olejové barvy: Olejové barvy, ačkoli jsou odolnější vůči mrazu, vyžadují pečlivé skladování v suchém a chladném prostředí. Je důležité se vyhnout extrémním teplotám, které by mohly způsobit zhoustnutí nebo zasychání barvy, a udržovat teplotu v prostoru pro skladování stabilní. Olejové barvy by měly být také chráněny před přímým světlem a vlhkostí, které mohou ovlivnit jejich chemickou stabilitu.
- Laky: Lakové barvy jsou výrazně citlivější na nízké teploty než jiné typy nátěrových hmot. Skladování v mírně teplém prostředí, ideálně mezi 10 až 15 °C, je nezbytné pro zachování jejich kvality. Pevné uzavření nádob je klíčové pro zabránění vniknutí vzduchu a vlhkosti, které by mohly způsobit zkázu barvy.
- Aerosolové barvy: U aerosolových barev je klíčové udržovat je v prostředí, kde teplota zůstává nad bodem mrazu. Vzhledem k jejich balení ve sprejových nádobách je riziko prasknutí nádoby při nízkých teplotách značné. Stabilní teplotní prostředí pomáhá zabránit teplotním šokům, které by mohly nádobu poškodit.
Požární bezpečnost a právní předpisy pro hořlavé kapaliny
Hořlavé kapaliny jsou používány, skladovány, prodávány, vyráběny, přepravovány atd. v mnoha společnostech. Pravidla pro skladování hořlavých kapalin stanovuje ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci. Tato ČSN je závazná. Množství skladovaných hořlavých látek vychází z vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Čtěte také: Suchá vápenná malta v praxi
Vyhláška č. 246/2001 Sb. stanovuje, že při skladování látek majících sklon k samovznícení se podle druhu a způsobu umístění sleduje, zda nedochází k procesu samovznícení. Ke skladování nebo ukládání hořlavých kapalin se používají pouze obaly, nádrže nebo kontejnery k tomuto účelu určené. Hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny se skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny. Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (např. lahve, sudy, kontejnery, nádrže) se umísťují na snadno přístupných a dostatečně větraných a proti nežádoucím vlivům chráněných místech.
V těchto skladech nesmí být umístěny výbušniny včetně pomůcek k iniciování výbuchu výbušnin, zápalky, pyrotechnické výrobky nebo jejich součásti a látky se sklonem k samovznícení. Kontrola nepropustnosti meziprostoru dvouplášťových a místně dvouplášťových nádrží a chrániček rozvodových potrubí musí být provedena nejméně jedenkrát ročně. Skladovací nadzemní nádrže pro hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti (kromě nádrží dvouplášťových) musí být chráněny proti účinkům slunečního záření, například mít větrací potrubí, opatřené zařízením zabraňujícím prošlehnutí plamene do nádrže.
Manipulační plocha pro ukládání hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti v kontejnerech a přepravních obalech musí být z nehořlavé hmoty, odolné proti chemickým účinkům hořlavé kapaliny, pro kterou je určena. Tato plocha musí být upravena tak, aby zachytila množství hořlavé kapaliny rovnající se obsahu největšího kontejneru nebo přepravního obalu. Nejmenší vzdálenost mezi okraji manipulačních ploch musí být 100 m. Manipulační plocha musí být upravena tak, aby kontejnery a přepravní obaly byly uloženy minimálně 1,5 m od jejího okraje.
Volný sklad, případně části skladu, které nejsou opatřeny obvodovými stěnami (částečně uzavřený sklad, ohraničený sklad) podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 2, musí být oploceny do výšky nejméně 1,8 m nehořlavým materiálem. Oplocení musí být vzdáleno od nejbližšího přepravního obalu, kontejneru a vnější stěny havarijní jímky nejméně 3 m. V této vzdálenosti se nesmí vyskytovat hořlavé látky.
Mobilní nádrže lze ze závažného důvodu (například oprava) umístit v požárně nebezpečném prostoru stavby. Takto lze učinit pouze přechodně, po předem stanovenou dobu.
Čtěte také: Návod na montáž a skladování sádrokartonových desek.
Limity množství hořlavých kapalin v různých prostorách
Následující tabulka sumarizuje povolená množství hořlavých kapalin v různých typech prostor dle platných předpisů. Tyto limity jsou klíčové pro dodržování požární bezpečnosti.
| Typ prostoru | Maximální množství hořlavých kapalin | Poznámky |
|---|---|---|
| Pracoviště (díleny, laboratoře, opravny) dle ČSN 65 0201 | Celkem méně než 250 litrů, z toho méně než 20 litrů nízkovroucích kapalin a 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti | Při nahodilém požárním zatížení v požárním úseku rovno nejvýše 30 kg.m-2. |
| Pracoviště (díleny, laboratoře, opravny) - stavebně oddělené prostory | Nejvýše 250 litrů, z toho nejvýše 50 litrů I. třídy nebezpečnosti | Pokud se jedná výlučně o hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti, lze ukládat do objemu 1000 litrů. |
| Prodejní prostory mimo sklady hořlavých kapalin | Nejvýše 2 m3, z toho 0,4 m3 I. třídy nebezpečnosti | |
| Provozní a prodejní prostory kiosků čerpacích stanic (kromě skladů) | 5 m3, z toho nejvýše 0,5 m3 I. třídy nebezpečnosti | |
| Prostory zdravotnických zařízení (u léků) | Nejvýše 500 litrů, z toho nejvýše 100 litrů I. třídy nebezpečnosti | |
| Společné a sklepní prostory bytových domů nebo ubytovacích zařízení | Nelze ukládat, s výjimkou 40 litrů pro vytápění | 40 litrů v nerozbitných přenosných obalech pro jeden tepelný spotřebič. |
| Jednotlivé a řadové garáže | Nejvýše 40 litrů pohonných hmot pro osobní automobily, 80 litrů pro nákladní automobily a 20 litrů olejů na jedno stání | Pohonné hmoty v nerozbitných přenosných obalech. |
| Hromadné garáže | Nelze ukládat pohonné hmoty ani oleje | S výjimkou provozních náplní a záložního paliva, které jsou součástí vozidel. |
| Pracoviště s hutní a strojírenskou výrobou (nehořlavé konstrukce) | Hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti | Při půdorysné ploše nejméně 5000 m2. |
| Pracoviště s hutní a strojírenskou výrobou (smíšené konstrukce) | Hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti | Při půdorysné ploše nejméně 7000 m2. |
Vztah nahodilého požárního zatížení a množství hořlavých kapalin (pokud není stanoven podrobným výpočtem) je vyjádřen poměrem 1 kg.m-2 (pn) = 0,4 litru hořlavé kapaliny.
U skladování hořlavých kapalin všeobecně platí, že z pohledu BOZP a PO musí být obaly a nádrže opatřeny bezpečnostním značením upozorňujícím na jejich obsah a nebezpečí z hlediska požární ochrany. U nádrží podzemních a zapuštěných se bezpečnostní značení umístí v bezprostřední blízkosti nádrže.
Tato norma neplatí pro případy: 1) v celém požárním úseku je méně než 250 litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 20 litrů nízkovroucích kapalin či 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti; 2) objekty navrhované podle ČSN 73 0802 a souvisejících norem, pokud hořlavé kapaliny tvoří v požárním úseku nahodilé požární zatížením do 30 kg.m-2 (nesmí zde však být nízkovroucí kapaliny s objemem větším než 20 litrů nebo hořlavé kapaliny umístěné v částech požárního úseku mají soustředěné výpočtové požární zatížení 60 kg.m2); 3) pro hořlavé kapaliny III. a IV.
V příručních skladech hořlavých kapalin, kde je kromě těchto kapalin nezbytné skladovat tuhé hořlavé látky, které nemají způsobilost podle C.3.1 písm. a) až c), se tyto látky započítávají do celkového množství tak, jako by šlo o hořlavé kapaliny; mezní hodnota pro příruční sklad nesmí být překročena. Kapalné látky a tuhé hořlavé látky se započítávají svým objemem, přičemž pro tuhé hořlavé látky se počítá 0,001 m3 za 1 litr. K výhřevnosti látek se přitom nepřihlíží.
Balení a manipulace po použití
K balení nátěrových hmot se používá plechových krabic z bílého plechu nebo plechových konví, pro velká množství jsou vhodné železné sudy. Pro drobné opravy je mezi spotřebiteli oblíbené malé aerosolové balení.
Po použití nátěrovou hmotu většinou nevypotřebujeme celou. Při skladování použité barvy musíme zajistit co nejtěsnější uzavření obalu, aby nedocházelo k odpařování báze. Proto bychom hrdlo plechovky i víčko měli před uzavřením perfektně očistit. U spreje je nutné zajistit, aby trysku neucpala zaschlá barva. Stačí, když nádobu obrátíte dnem vzhůru a několikrát krátce stlačíte ventil, dokud z trysky neproudí jen samotný hnací plyn.
Bezpečnost práce a ochrana zdraví
Většina nátěrových hmot obsahuje nějaké škodlivé látky. Na každém obalu jsou uvedeny informace o jejich obsahu a vlivu na životní prostředí. Obecně více jich mají rozpouštědlové barvy. Dalo by se tedy říci, že nátěrové hmoty na vodní bázi musíme více chránit, sami sebe ale před nimi tolik chránit nemusíme. Naopak rozpouštědlové barvy nám při skladování leccos odpustí, o to větší pozornost musíme věnovat ochraně vlastního zdraví, především dýchacích cest, očí a pokožky.
Také je důležité dbát na to, aby byly hmoty uchovávány mimo dosah dětí a v souladu se všemi bezpečnostními předpisy. V této souvislosti je důležité, aby k nátěrovým hmotám neměly přístup nezpůsobilé osoby nebo domácí zvířata. Vždy je potřeba postupovat v souladu s požadavky zákona a požárně bezpečnostním řešením stavby, kde mohou být limity upraveny.
Čištění a skladování lakýrnických nástrojů
Nezapomeňte ani na vyčištění a správné skladování lakýrnických nástrojů. Štětce od rychleschnoucích nátěrových hmot, např. nitrocelulózových, lihových a jiných, nenecháme ztvrdnout. Po práci je vytřeme a uložíme, například s olejovým ředidlem v poměru 1:3. Okamžitě vymyjeme v příslušném ředidle. Ostatní nářadí, pomůcky a zařízení uložíme v suchu, čistotě a organizovaně, abychom měli o všech věcech přehled.
tags: #skladovani #naterovych #hmot #ve #skle #informace