Nejlepší omítky pro zateplení fasády z EPS – Jak vybrat tu pravou?

Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Pokud vybereme vhodný typ omítky, bude stavba vypadat honosně a působivě. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění. Fasáda slouží ke sjednocení vnějších stěn, sanaci zdiva a zateplení obvodových stěn. Zároveň ale musí konstantně odolávat nepříznivým vlivům počasí, izolovat vlhkost a pomáhat domu dýchat. K tomu je třeba zvolit správný druh fasádní omítky. Polystyrenové desky jsou jedním z nejoblíbenějších izolačních materiálů, který se často používá na zateplení vnějšího pláště budov. Po zateplení domu polystyrenem je nutné důkladně větrat, aby přebytečná vlhkost mohla odejít ven, nebo zajistit nucené větrání. Na fasádní bílý polystyren doporučujeme aplikovat fasádní omítku se světelnou odrazivostí větší než 25 %. Nejpoužívanější povrchovou úpravou v kontaktním zateplování fasád jsou fasádní omítky.

Typy fasádních omítek a jejich vlastnosti

Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů. Na obecné rovině rozlišujeme fasádní omítky na minerální a pastovité.

Minerální omítky

Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (minerálů) za použití dolomitických vápenců, křemičitých písků, ušlechtilých cementů a dalších přísad. Minerální omítky se míchají z cementu, minerálních pojiv a modifikátorů.
Jde o suché směsi, a tak se musí před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou.
Omítka má díky přírodním materiálům vysokou paropropustnost (faktor difúzního odporu je µ = 15) a vysoké pH, které mají pozitivní vliv na životnost a estetický vzhled omítky. Díky tomu zabraňuje kondenzaci vlhkosti na vnitřní straně stěny a následnému vzniku řas, příp. „solných výkvětů“.
Minerální omítky jsou paropropustné, odolné a trvanlivé fasádní omítky na bázi minerálních pojiv, jako je vápno a cement, které se velmi často používají v kontaktních zateplovacích systémech s pěnovým polystyrenem (EPS).
Jejich nevýhodou je náročnost aplikace. Omítka je nutné po natažení dodatečně ošetřit silikátovým, nebo ideálně silikonovým nátěrem, probarveným do požadovaného odstínu. Tyto 3 kroky prodlužují realizaci a navyšují cenu za práci oproti pastovitým omítkám.
Cenově vyjdou nejlépe a jsou proto velmi oblíbené.

Pastovité omítky

Dalším typem omítek jsou tzv. pastovité, které se v současné době uplatňují mnohem častěji než minerální. Jde o tenkovrstvé designové omítky, které jsou ideální pro použití na různé systémy zateplení. Na rozdíl od minerálních jsou probarvené a naředěné. Díky pastovité konzistenci se přímo nanáší na podkladovou vrstvu, a tak je nanášení pastovité omítky rychlé a snadné. Fasádní omítky pastovité konzistence se podle použitého pojiva standardně dělí na silikátové, silikonové a akrylátové. Existují pak různé kombinace pojiv, například silikon-silikátové omítky, které se vyznačují větší odolností vůči zašpinění. Při výběru materiálu je důležitým parametrem paropropustnost.

Akrylátové omítky

Probarvená omítka, jejíž základ tvoří vodná disperze styren akrylátového kopolymeru nebo vodní disperze syntetického polymeru. Tyto disperze jsou dobře ředitelné vodou a dobře mísitelné s anorganickými plnidly a pigmenty. Vyrábí se z cementu, vápencového plniva, pigmentu, výztužných vláken a biocidních prostředků.
Akrylátové omítky nabízejí extra odolnost vůči mechanickému oděru a vysokou voděodolnost. Do akrylátových omítek se přidávají fungicidní přísady. Dobře snáší UV záření, jsou odolné proti silnému klimatu.
Lze je míchat do sytých a tmavých odstínů.
Nevýhodou je nízká paropropustnost (faktor difúzního odporu je µ = 100-120) a nízká odolnost proti tvorbě mechů a plísní. Proto se doporučují jen na fasády s dobrými izolačními vlastnostmi.

Silikátové omítky

Pastovitá, probarvená omítka, vyrobená na bázi vodního skla - silikátu. Omítky se již dodatečně neředí vodou, pouze silikátovou penetrací. Při výrobě omítky se kombinují pojivové schopnosti vodního skla a organických polymerních sloučenin. Ostatní složky omítky tvoří pigmenty (pouze anorganické), plniva (vápence, křemenné písky, mastek, bentonity) a aditiva (dispergátory, odpěňovače, záhustky atd.).
Silikátové omítky skvěle dýchají - jsou velmi prodyšné (faktor difúzního odporu je µ = 30-50), čehož se často využívá při renovaci historických budov. Silikátová fasádní omítka je určena pro konečnou povrchovou úpravu sanačních systémů na vlhké zdivo. Silikátové omítky jsou také odolné vůči zašpinění (případně se velmi snadno čistí).
Nevýhodou jsou náročné klimatické podmínky pro jejich technologii aplikace. Finální tvorbu a vytvrzení omítky nezajišťuje odpaření vody z omítky, ale její vlastní materiálová krystalizace. K tomu je nutné mít optimální klimatické podmínky 20°C a 50% vlhkost vzduchu po dobu minimálně 3 dnů. Častou chybou řemeslníků bývá podcenění tohoto pravidla a pak dochází k vyplavení pigmentu z omítky z důvodu nízkých teplot pod 10°C a vysoké vzdušné vlhkosti, tvorbě fleků na již natažené omítce. Omítka vysychá i 10 dní a je na povrchu měkká.

Silikonové omítky

Probarvená omítka na bázi silikonů (organopolysiloxynů). Jedná se o polymerní látky, v nichž křemíkové atomy substituované alkyly nebo akryly jsou spojeny atomy kyslíku. Vyrábí se ze směsi vápencového plniva, pigmentu, organického pojiva, silikonové disperze, výztužných vláken a biocidních prostředků.
Mezi hlavní přednosti silikonových omítek patří vynikající tepelná odolnost, odolnost vůči UV záření, chemická stabilita a odolnost proti napadení plísní a mechů. Doporučuji pro použití na zateplené fasády se všemi typy izolantů.
Omítka má dobrou paropropustnost (faktor difúzního odporu je µ = 60-80).
V současnosti jsou na trhu nabízeny silikonové omítky nebo omítky na bázi silikonových disperzí a pryskyřic v různých cenových relacích. Cenové relace určuje obsah silikonu v omítce a výše paropropustnosti a zušlechťovacích přísad.
Vzhledem k vynikajícím vlastnostem patří silikonové omítky k nejlepším materiálům využívaným pro omítání fasád.

Silikon-silikátové omítky

Pastovitá silikátová omítka s přídavkem silikonu, díky kterému má omítka větší odolnost proti ulpívání nečistot než klasická silikátová.
Silikonsilikátová fasádní omítka je velmi prodyšná omítka (faktor difúzního odporu je µ = 20-30), která je vodoodpudivá, samočisticí, díky čemuž minimalizuje náklady na údržbu.

Srovnání vlastností fasádních omítek

Při výběru omítky na zateplení z EPS je důležité zohlednit několik klíčových parametrů. Následující tabulka shrnuje základní vlastnosti jednotlivých typů:

Typ omítky	Paropropustnost (μ)	Odolnost proti plísním a mechům	Odolnost proti UV záření	Mechanická odolnost	Cena	Poznámky
Minerální	Vysoká (15)	Vysoká	Dobrá	Dobrá	Nízká	Nutný dodatečný nátěr, náročnější aplikace
Akrylátová	Nízká (100-120)	Dobrá (s fungicidy)	Dobrá	Vysoká	Nejnižší	Doporučena na fasády s dobrými izolačními vlastnostmi
Silikátová	Velmi vysoká (30-50)	Vysoká	Dobrá	Dobrá	Střední	Náročné klimatické podmínky pro aplikaci
Silikonová	Dobrá (60-80)	Vysoká	Vynikající	Vynikající	Vyšší	Vysoká vodoodpudivost, dlouhá životnost
Silikon-silikátová	Velmi vysoká (20-30)	Vysoká	Vynikající	Vynikající	Vyšší	Samočisticí, minimální údržba

Moderní chytré a bezúdržbové fasády

Stejně jako v jiných oborech, jde i stavebnictví s dobou a v moderní technologie 21. století vylepšují i vlastnosti řady materiálů. Dnešní nároky na omítky nejsou pouze o paropropustnosti, možnosti odolávat vlhkosti a výkyvům tepla. Dnes se klade velký důraz na dlouhou životnost a stálobarevnost omítek. Omítky jsou odolné proti tvorbě plísní a usazování řas.

Čtěte také: Jak správně omítnout opukovou zeď?

Chytré fasádní omítky s fotokatalytickým efektem

Chytrá fasádní omítka s fotokatalytickým efektem nabízí samočistící povrch a vysokou odolnost proti růstu mikroorganismů. Rozkládá nečistoty a různé škodlivé organické i anorganické látky ulpělé na povrchu fasády a čistí vzduch proudící kolem fasády.
Povrch omítky tak zůstane dlouhodobě čistý, zachová si původní vzhled a minimalizují se tak náklady na údržbu fasády.
Například omítka BAUMIT NANOPOR TOP využívá nanotechnologie. Fotokatalické aktivní částice se vlivem denního světla aktivují a rozpustí části nečistot, které odpadnou od fasády a následně jsou tyto nečistoty odstraněny působením větru a deště.

Chytré omítky regulující vlhkost

Vlhkost je živnou půdou pro plísně a řasy. Právě na povrchu fasády dochází v nočních hodinách ke kondenzaci vody vlivem ochlazení povrchu zateplovacího systému.
Chytrá fasádní omítka reguluje vlhkost na povrchu fasády tím, že zajistí rychlejší vysoušení povrchu fasády a to tak, že aktivně zvětšuje odpařovací povrch každé kapky vody.

Omítky s vysokou odolností proti mechanickému poškození

Pastovitá omítka CERESIT IMPACTUM je příkladem moderní omítky s unikátními vlastnostmi. Mechanické poškození povrchu fasády vlivem kontaktu s jiným tělesem (náraz míče, úder kliky, opírání předmětů) jsou častá např. u veřejných chodníků, ulic, hřišť a parkovišť.
Omítka CERESIT CT 79 obsahuje speciální vysoce elastické elastomerové přísady, které jí propůjčují vynikající pružnost. Díky speciální technologii může tato omítka snášet extrémní mechanické zatížení způsobené teplotními výkyvy. Systém s povrchovou úpravou Ceresit Impactum disponuje nízkou nasákavostí.

Technologický postup aplikace omítky na EPS

Příprava podkladu

Než začnete nanášet finální omítku, je třeba ochránit ty části objektu, které jsou náchylné k poškození, jako jsou všechny ostré hrany, rohy, okolí dveří, oken případně technických otvorů na fasádě.
Na okenní a dveřní rámy se osadí ukončovací profily, lišty s perlinkou. Jsou to systémové plastové profily určené pro pružné ukončení výztužné a finální stěrky kolem problematických detailů, kde by se časem mohla objevit prasklina.
Všechny rohy objektu a ostění otvorů ve fasádě se vyztuží rohovým profilem. Nadpraží je doporučené vyztužovat rohovým profilem s okapničkou, po které následně stéká voda a nešpiní nadpraží.
Hrany pod parapety se vyztužují běžným rohovým profilem nebo parapetním profilem, na kterém je lepící pruh pro fixaci vnějších parapetů. Dbejte na kvalitu provádění osazení parapetního plechu, sklon plechu směrem od okenního rámu a ukončení u ostění.
Pokud jste systém založili na zakládací profil (ne pod terén), tak je k dostání ukončovací okapnice s perlinkou, která se nalepí na čelní stěnu zakládačky a zatáhne do výztužné stěrky.
Všechny rohy otvorů se přes vlákna rohových profilů vyztuží diagonálně obdélníkem vyříznutým z perlinky. Její velikost je cca 20×30 cm. Vlákna musí být natočena o 45°, aby zachytila trhlinu vznikající v rohu otvoru.

Provedení výztužné vrstvy

Po zavadnutí lepidla se provede výztužná vrstva. Dle typu zateplovacího systému a kladených požadavků jsou k dostání různé materiály na stěrky. Běžné typy jsou shodné s materiálem pro lepení, tedy cementové stěrkovací a lepící hmoty.
Výztužná stěrka by se měla provádět za vhodného počasí. Stěrka se nanáší hladítkem v přibližné vrstvě cca 2-3 mm. Do stěrky se jemně zapraví výztužná síťovina, tzv. perlinka.
Nikdy se nesmí perlinka natáhnout na fasádu, ukotvit a přetahovat lepidlem! Síťovina musí být vtlačena do materiálu, jinak hrozí nedostatečné podlepení perlinky a její odloupnutí.
Síťoviny se rozlišují podle plošné hmotnosti (a tím i pevností) a musejí být přímo určené pro použití v zateplovacích systémech. Nejčastěji používané perlinky mají označení R 117A, R 131A. Perlinka zpevňuje v případě potřeby také povrchy, ať už se jedná o omítky, stěrky nebo stavební lepidla, které jsou díky ní pružnější, pevnější a nepraskají.
Po mírném zavadnutí stěrky se (živá do živého) celá plocha přestrkuje ještě jednou vrstvou tak, aby byla síťovina zcela překrytá a nikde nerastrovala. Někteří fasádníci to zvládnou v jednom kroku, nanášená vrstva pak bývá větší.
Finální úprava společně s armovací vrstvou vytváří ochranné souvrství zateplovacího systému. Při nedodržení předepsané materiálové skladby systému může často docházet k poruchám. Proto nikdy nezaměňujte předepsané systémové prvky (stěrkový tmel, armovací tkanina, penetrace pod omítku, finální pastovitá omítka) za nesystémové levnější řešení.

Aplikace finální omítky

Na stěrkovou vrstvu s perlinkou, která musí být důkladně vytvrzená, se nejprve nanese vhodná penetrace. Pod omítky doporučuji mít penetraci probarvenou k odstínu omítky. Penetrace musí být natřena minimálně 24 hodin před aplikací omítky. Podklad pod omítku se musí nechá řádně vyschnout.
Pro aplikaci na polystyren se doporučují tenkovrstvé probarvené fasádní omítky. Pro použití na zateplení musí být minimální zrnitost 1,5 mm.
Před aplikací minerální omítky se musí balení (pytel 25 kg) promíchat v daném poměru s vodou. Pastovitá omítka je předem namíchaná a připravená tak, aby se mohla rovnou aplikovat na napenetrovaný podklad. Pro zjednodušení aplikace a upravení konzistence lze většinu pastovitých omítek naředit vodou (výrobci doporučují možné zředění 1-3% vody). Doporučuji se řídit pokyny uvedenými na obalu omítkové směsi.
Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Tloušťka tenkovrstvých omítek je dána maximální velikostí zrna obsaženého kameniva. Proto se omítka nedá natáhnout do větší vrstvy než je tloušťka zrna. Při natahování větší vrstvy omítky způsobíte při strukturování vzhledové vady.
Hrubé natažení omítky provádějte s využitím ocelového hladítka. Omítka se po natažení uhlazuje ocelovým hladítkem točivými nebo posuvnými pohyby, tak aby její vrstva na fasádě byla všude stejná a struktura měla celoplošně stejný vzhled.
Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Podle vyžadované struktury musíte pořídit vhodný typ omítky a provést správný postup finální úpravy.
Rýhované struktury fasádní omítky se dosahuje vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu. U rýhované struktury vytváříte strukturu pohybem hladítka zprava doleva a tím roztahujete větší zrna v omítce, která tímto pohybem vytvoří požadovanou rýhovanou strukturu.
Škrábaná omítka se pak vytváří krouživými pohyby plastového hladítka, které se provádí ihned po natažení omítky. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující.
Při strukturování omítky nedoporučuji čistit hladítka od přebytečné omítkoviny vodou, pouze jen setřením.
Probarvené pastovité omítky se již nemusí dodatečně natírat. Nátěry se provádí pouze na minerální omítky, kvůli zvýšení jejich odolnosti proti povětrnostním vlivům.
Pokud zvažujete o finální úpravě zateplovacího systému štukovou omítkou, nedoporučuji toto řešení. Štuková minerální omítka není schopna trvale přenášet pnutí na ploše fasády a časem popraská a může se odloupnout z výztužné vrstvy. Často dochází k bobtnání tohoto omítkového souvrství, protože prasklinami v štukové omítce se dostane do souvrství voda. Tento jev dokáže velmi poškodit celý zateplovací systém.
Pokud zvažujete o jemnější povrchové úpravě fasády, nabízí se řešení v 1 mm pastovité omítce, která se natahuje na již předem nataženou omítku zrnitosti 1,5 mm, tak aby byla zajištěna pevnost a schopnost omítky přenést možná pnutí vlivem rychlých změn teplot na povrchu fasády.

Doporučení pro aplikaci

Neprovádějte aplikaci omítek na vlhký a zmrzlý podklad. Není vhodná aplikace při mlze, na přímém slunci nebo za silného větru. Ideální pro aplikaci omítek je rozmezí teplot +5°C až +25°C. Po přidání doporučených urychlovačů lze omítku aplikovat do 0°C.
Pro styk a oddělení rozdílně barevných odstínů omítek v ploše fasády používejte předepsané PCV pásky, do kterých se omítka natáhne. Poté se páska sundá a nová nalepí na vyschlou již nataženou omítku a proces natažení se opakuje.
Veškeré kovové prvky upevněné na fasádě musí být upraveny proti korozi.
Pro správné strukturování omítky se doporučuje vzdálenost lešení od nalepeného izolantu na fasádě minimálně 200 mm.
Pro správné a vzhledné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Aby finální omítky vypadala působivě, musí se natahovat v celé ploše na jeden zátah. Proto by se na zhotovení omítky mělo podílet více pracovníků, aby bylo napojení rychlé a zdařilé. Pokud by k napojování docházelo až po přeschnutí omítky, byly by spoje viditelné.

Výběr barevnosti a ceny omítek

Můžete si vybrat z nabídky akrylátových, silikonových, silikon-silikátových či speciálních fasádních omítek v různé barevnosti i zrnitosti. Jediným omezením je sytost barev. Nejsytější odstíny omítek nejsou schopné dostatečně odrážet světlo z povrchu fasády a celá fasáda se pak v letních měsících přehřívá, což může negativně ovlivnit stabilitu polystyrenové vrstvy i omítky samé.

Při výběru odstínu fasádních omítek a nátěrů se nedoporučuje volit příliš syté a tmavé odstíny. Při použití sytých a tmavých odstínů ve větší ploše může docházet k přehřívání vnějšího souvrství zateplovacího systému. Při častém přehřívání plochy zateplovacího systému dochází k dilatačním pohybům jednotlivých vrstev.
Každá fasádní barva nebo omítka má ke svému odstínu přiřazeno % SVĚTELNÉ ODRAZIVOSTI, které se stanovuje indexem HBW. Pro použití na kontaktní zateplení je vhodnou použít odstíny v rozmezí HBW 30 - 100. Omítky se sytým odstínem ztrácí svou schopnost odrážet světlo a pod povrchem omítky tak dochází k velkým teplotním výkyvům. V letních měsících můžou být maxima až kolem 70°C.
Odstíny s nízkým HBW (<30) lze použít na zateplení s minerální vatou s kolmým vláknem a armovací vrstvou min. 6 mm. Při použití na fasádní polystyren je ideální použít systém, který je na takto syté odstíny navržen.
Zásadním faktorem při výběru odstínů je i cena. Každý z předních výrobců fasádních omítek a barev na českém trhu rozděluje své barevné odstíny do několika cenových skupin. Pro tmavší a sytější odstíny je potřeba více barveného pigmentu na probarvení. To má zásadní vliv na cenu. Například u výrobce CERESIT najdete ve vzorníku Colours of Nature 5 cenových skupin A,B,C,D,E. U silikonové omítky je orientační cena skupiny A 41,09 Kč/Kg, u skupiny E je to už ale 73,29 Kč/Kg. Na celém balení už je pak rozdíl ve stokorunách.

Čtěte také: jakou omítku na fasádu v horách

Čtěte také: Výběr a Aplikace Weber Omítek

tags: #jakou #omitku #na #eps

Jakou omítku zvolit pro zateplení fasády z EPS