Skladby představují spolehlivé a ověřené řešení konstrukcí střech. Zohledňují obvyklé použití na nejrozšířenější typy staveb (např. rodinný dům, bytový dům, výrobní hala). Skladby mají doloženy všechny běžně požadované parametry, jako jsou tepelnětechnické, požární nebo akustické, potřebné pro jejich návrh.
Charakteristika a použití OSB desek
OSB deska (z anglického oriented strand board - orientovaná dřevotřísková deska) je druh desky s charakteristickým vzhledem. Vyrábí se lisováním z třísek nebo hoblin délky 2 až 7 cm v několika vrstvách spojených pojivem. Ploché a dlouhé třísky zajišťují v porovnání s klasickou dřevotřískovou deskou vyšší ohebnost. Tato technologie zajišťuje vyšší hmotnostní odolnost, sílu a stabilitu.
OSB desky jsou oblíbeným materiálem ve stavebnictví díky své cenové dostupnosti, pevnosti a snadné manipulaci. Jsou vhodné pro stěny, podlahy i střechy. V následujícím textu se zaměříme na jejich využití ve střešních konstrukcích.
OSB desky se vyrábějí v tloušťkách od 6 do 40 mm a běžný rozměr je 1,25 x 2,50 m. Obvyklé tloušťky dostupné na trhu jsou 10, 12, 15, 16, 18, 19, 22, 23, 25 a 30 mm.
Typy OSB desek podle použití:
- OSB/1: pro všeobecné účely, použití v interiéru v suchém prostředí (vlhkost materiálu, odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu, která pouze několik týdnů v roce překročí 65 %).
- OSB/2: desky pro nosné účely pro použití v suchém prostředí.
- OSB/3: desky pro nosné účely pro použití ve vlhkém prostředí (vlhkost materiálu, odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu, která pouze několik týdnů v roce překročí 85 %).
- OSB/4: zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí.
Pro skladbu ploché střechy s povlakovou hydroizolací na dřevěné nosné konstrukci se doporučuje volit typizovanou skladbu DEKROOF 07-A DEKROOF 07-B s parozábranou a zateplením nad nosnou dřevěnou konstrukcí. Varianty skladby se liší materiálem povlakové hydroizolace. U takové skladby lze opravu případného defektu hydroizolace řešit jednoduše a s minimalizací rizika zatečení do skladby i do interiéru. Skladba eliminuje riziko poškození dřevěných prvků ať už skrytým zatečením, nebo vlivem kondenzace ve skladbě střechy.
Čtěte také: O plochých střechách
Celoplošné bednění střechy s OSB deskami
Celoplošné bednění střechy je z hlediska statiky a zpevnění celé konstrukce krovu vhodnější. Jeho použití se doporučuje zejména na nízké sklony střech, cca 15° a méně, a rovněž i na určité druhy krytiny, například šindele. Zdali máte použít celoplošné bednění střechy, nebo ne, vám v první řadě stanoví projektová dokumentace.
Materiály pro bednění střechy
Pro realizaci bednění střechy se nejčastěji používají OSB desky nebo dřevěná prkna.
- OSB desky: Pro realizaci bednění střechy se nejčastěji používají OSB desky o tloušťce 18 až 22 mm. Tloušťka dřevěného bednění závisí na použitém materiálu, sklonu střechy pro asfaltový šindel a klimatických podmínkách v místě stavby (obvyklá sněhová pokrývka). Obecně lze říci, že při použití OSB desek by jejich tloušťka neměla být nižší, než 24 mm. Lehčí krytiny, jako je plech, mohou vyžadovat tenčí desky, například 18 mm.
- Dřevěná prkna: Jejich rozmístění je stejné jako u desek, střídavé. Je nutné se přesvědčit, že prkna nejsou širší než 150 mm a jsou silná asi 24 mm, aby se nekroutila. Nejmenší tloušťka prken je 24-25 mm, při osové vzdálenosti podpor větší než 90 cm je nutné použít prkna minimálně 30 mm. Prkna se osazují na těsný sraz, přibíjí se k dřevěné konstrukci krovu - krokvím, vazníkům příp. kontralatím.
Montáž OSB desek
Správně položené OSB desky pod asfaltový šindel vytvářejí maximálně rovný plošný podklad, který podpoří estetický vzhled střechy a její správnou funkčnost.
Zásady pro montáž OSB desek na nosnou konstrukci střech:
- Rovinnost konstrukce: Nosná konstrukce střech, na kterou se OSB desky montují, by měla být v rovině. Pokud není, nerovnosti se přenesou i do bednění z OSB desek a následně do navazujících konstrukcí a skladeb střešních plášťů. Proto je třeba dbát na rovinnost nosné konstrukce krokví.
- Kladení na vazbu: OSB desky se kladou tzv. na vazbu, hrany kolmé na hlavní (podélný) směr OSB desek jsou podepřeny krokvemi. OSB desky se tedy kladou delší hranou kolmo na směr krokví.
- Rozestup krokví: Rozestup krokví je z důvodu zachování celistvosti a co možná nejmenšího prořezu OSB desek vhodné volit v osové vzdálenosti 833 nebo 625 mm (třetina a čtvrtina délky OSB desky 2 500 mm). V případě jiného rozestupu krokví nebo v případě horší rovinnosti krokví se může provést dodatečný podélný rošt z latí nebo prken šířky 80 až 100 mm. Vzdálenost krokví se většinou pohybuje od 600 do 1500 mm.
- Dilatační spáry: Při kladení OSB desek s rovnou hranou se mezi deskami zachovává dilatace minimálně 3 mm. Pro rychlejší kladení a snazší vytvoření dilatačních spar můžeme na horní hranu desek osadit ocelové H - spony. Při kladení OSB desek P+D je dilatační spára vytvořena automaticky tvarováním pera a drážky. Pro zpevnění bednění je vhodné pero a drážku slepit lepidlem na dřevo, např. Duvilax LS-50.
- Aklimatizace: Nechte desky (OSB, překližku) aklimatizovat na místní podmínky a vlhkost před tím, než je instalujete na střechu.
Kotvení OSB desek
Pro kotvení desek se mohou použít:
- Hřebíky: Délky 2,5 x tloušťka desky, tj. délky 50 až 75 mm, ideálně spirálové nebo konvexní, pozinkované nebo z nerezové oceli, o průměru větším jak 3 mm. Počet hřebíků musí být dostatečný, aby ochránil konstrukci před kroucením a zvedáním prken.
- Vruty: Délky 2,5 x tloušťka desky, tj. délky 50 až 75 mm, pozinkované nebo z nerezové oceli.
Doporučené vzdálenosti kotvících prvků:
- 150 mm po okrajích desek.
- V ploše desky 300 mm do sklonu 30°, 200 mm pro sklon do 40° a 150 mm pro sklon nad 40°.
V žádném případě nepoužívejte spony pro kotvení OSB desek.
Čtěte také: Jak správně izolovat a spádovat plochou střechu s EPS?
Následující tabulka udává minimální hodnoty tloušťky záklopu, v regionech málo namáhaných větrem nebo sněhem.
| Rozestup krokví (mm) | Minimální tloušťka OSB desky (mm) |
|---|---|
| 600 | 18 |
| 800 | 22 |
| 1000 | 25 |
| 1200 | 30 |
Hydroizolace na OSB deskách
Střechy s dřevěným podkladem mohou mít různý sklon a mohou mít poměrně rozmanité složení jednotlivých vrstev vodotěsných a tepelných izolací. U nás se na plochých střechách jako střešní krytina používají povlakové hydroizolace, které je pochopitelně potřeba kvalitně položit a vytvořit spojitou vodotěsnou izolaci. Dřevěný podklad, dřevěný záklop, bývá provedený z prken nebo z dřevovláknitých desek typu OSB.
Hydroizolační střešní fólie
Hydroizolační střešní fólie jsou nejčastěji vyráběny z PVC, tedy z termoplastu, což umožňuje dobré spojování jednotlivých částí střešního pláště jednoduše nahřátím horkým vzduchem. Celá střecha je pak jednolitá vodotěsná plocha, což je důvod proč se hydroizolační střešní fólie se nejčastěji používají jako krytina plochých střech.
Postup montáže střešní fólie:
- Příprava podkladu: U bednění z OSB desek je předepsaná dilatační mezera cca 5 mm mezi deskami.
- Separační vrstva: Jako separační vrstva mezi záklopem a hydroizolační střešní fólií se používají netkané textilie ze syntetických vláken.
- Ukončení fólie: Ukončení střešních fólií po odvodu střechy se řeší nejčastěji nakotvením poplastovaného plechu Vyplanilu na hrany střešní roviny. Tento plech je nutné nakotvit k záklopu na separační vrstvu před samotným položením střešní fólie.
- Pokládka fólie: Hydroizolační fólie se klade na připravenou separační vrstvu tak, že se jednotlivé pásy fólie pokládají s podélnými a příčnými přesahy minimálně 50 mm přes sousední pás.
- Spojování: Nejčastěji v místě styku dvou fólií se pak fólie zahřejí (přístrojem k tomu určeným, který působí předepsanou teplotou, dle konkrétního výrobce) a působením tepla a tlaku se jednotlivé fólie spojí v jednolitou a vodotěsnou vrstvu.
- Kotvení: Pokud zatížíte fólii kačírkem (min. do výšky 50 mm) nebo zelenou střechou, nemusíte si s kotvením hydroizolační střešní fólie příliš lámat hlavu. V případě, že fólie zatížená nebude, je nutné ji k podkladu přikotvit, aby vám neodlétla (vlivem podtlaku způsobeným proudícím vzduchem nad střešní rovinou). Ke kotvení fólie by měl být zpracován kotvící plán.
V první řadě byste měli respektovat aplikační postup výrobce vybrané střešní fólie. Výrobce nebo prodejce by vám měl být schopen doporučit konkrétní typ fólie, který je pro vaši střechu vhodný.
Asfaltové pásy
Spodní asfaltové pásy řady SKLODEK 40 a lehké asfaltové pásy K-BASE mohou být k dřevěnému podkladu přikotveny v přesazích pomocí podložek a vrutů. Lehké asfaltové pásy R20 a R13 se k dřevěnému podkladu přibíjejí hřebíky na lepenku. U střech s podkladem z OSB desek je možné také použít samolepicí asfaltové pásy, které se nalepí na povrch OSB desek opatřený asfaltovým penetračním nátěrem ALP. Při návrhu mechanického kotvení asfaltových pásů je potřeba především zohlednit zatížení větrem a sklon střechy. Asfaltové pásy se používají jako střešní krytina u různých obytných budov i u různých přístřešků. U obytných budov se nejčastěji budují dvouplášťové provětrávané střechy. U takových budov se někdy realizují i jednoplášťové střechy s dřevěným záklopem a střešní krytinou z asfaltových pásů. V širokém sortimentu KVK Parabit je velké množství asfaltových pásů pro všechny typy střech s dřevěným podkladem.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
Problémy a rizika při použití OSB desek v plochých střechách
Na případu poruchy střechy přístavby s domácím bazénem se znovu potvrdilo, že jednoplášťová lehká nevětraná střecha s difuzně málo propustnou krytinou, s parozábranou z lehké fólie a nosným dřevem uvnitř skladby je velmi rizikovým řešením.
Problémy s kondenzací
Nesprávný vlhkostní režim nevětrané skladby s difuzně uzavřenou povlakovou hydroizolací je závislý na téměř absolutní těsnosti parozábrany. Té lze u parotěsnicí vrstvy z fólie lehkého typu dosáhnout velmi těžko. Pokud se nepodaří těsnost parozábrany zajistit, hrozí pak kondenzace pod hydroizolační vrstvou s rozvojem biologického napadení dřevěných prvků zabudovaných ve skladbě, zejména v průběhu výstavby, kdy v objektu probíhají mokré procesy, ale i během fungování objektu v zimním období.
Dalším rizikovým faktorem je pozdní detekce zatékání v důsledku zachycení zatečené vody na parozábraně nebo v materiálech s vysokou hydroakumulační schopností (minerální izolace).
Případ poruchy střechy
Objekt je zastřešen nepochůznou plochou střechou s nosnou dřevěnou konstrukcí z vodorovných trámů. Zateplení minerální vatou bylo provedeno v úrovni dřevěné nosné konstrukce a částečně pod ní. Parotěsnicí vrstva se provedla z fólie lehkého typu s hliníkovou vrstvou před realizací roštu sádrokartonového podhledu. Dvouprocentní spád ploché střechy je řešen použitím spádových klínů z pěnového polystyrenu. Střecha je odvodněna vtoky.
Přibližně 5 let po dokončení začalo do prostoru interiéru zatékat. Během podrobné prohlídky plochy střechy bylo objeveno poškození hydroizolační vrstvy prasklinkami uspořádanými do hvězdičky, které bylo přisouzeno kroupám.
Zjištěná skladba střešního pláště:
- plechová hladká drážková krytina - na spodním povrchu kapky vody
- mikroventilační vrstva - mokrá
- difuzně otevřená fólie lehkého typu - mokrá
- bednění z OSB desek tl. 25 mm - deska mokrá v celé tloušťce, nabobtnalá na tl. 29 mm
- tepelná izolace z minerálních vláken vložená mezi krokve o celkové tl. 400 mm - horní povrch mokrý, směrem do interiéru suchá
- dřevěné krokve ve spádu - dva hranoly položené na sobě sešroubované vzájemně svorníky, tl. 160 + 240 mm - horní hranol mokrý jen na horním povrchu pod OSB deskou, jinak krokve směrem do interiéru suché
- vzduchová nevětraná vrstva tl. 30 mm pod vrstvou tepelné izolace z minerálních vláken vymezená konstrukcí kovového roštu pro sádrokarton
- fólie lehkého typu s hliníkovou vrstvou na pozici parozábrany
- sádrokartonový podhled včetně nosného roštu
Průzkumem byly v parozábraně nalezeny významné zdroje netěsnosti - perforace od šroubů a především její netěsné napojení na obvodovou stěnu. Další netěsnosti byly v parozábraně nalezeny později v průběhu rekonstrukce ve spojích a v prostupech kabelů. V neposlední řadě byla v sádrokartonovém podhledu bodová světla, jejichž montáží došlo k proříznutí parozábrany, čímž do skladby střechy proudil vnitřní vzduch.
Rekonstrukce střechy:
Bylo rozhodnuto o demontáži veškerých vrstev skladby ploché střechy shora až na nosnou konstrukci, tak aby byla možná její kontrola a případná oprava. Generální dodavatel stavby měl provést kompletní demontáž všech vrstev střechy, sanaci dřevěných prvků, novou tepelněizolační vrstvu z minerálních vláken a zaklopení OSB deskou nosného krovu. Spádovou a hydroizolační vrstvu si investor řešil vlastní cestou, což bylo hodnoceno jako rizikové vzhledem k nutnosti okamžité návaznosti jednotlivých řemesel.
Postupnou demontáží bylo odhaleno podkladní bednění z OSB desek. Povrch desek byl v místech zatékání výrazně poškozen. Zasažené OSB desky se vyměnily. S velkou úlevou bylo po lokální demontáži OSB desek zjištěno minimální zasažení nosné konstrukce krovu. I přes provizorní hydroizolační vrstvu došlo k lokálnímu zatečení. Následně proběhlo vysoušení skladby střechy a navrácení tepelné izolace a parotěsnicí vrstvy.
Nová skladba střešního pláště:
- střešní krytina z mechanicky kotvené hydroizolační fólie z měkčeného PVC DEKPLAN 76 tl. 1,5 mm
- tepelná izolace z PIR desek ve třech vrstvách o celkové tl. 300 mm
- parotěsnicí vrstva ze samolepicího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER tl. 2,2 mm
- bednění z desek OSB P+D tl. 25 mm
- spodní část dřevěné krokve ve spádu tl. 240 mm ošetřená nátěrem proti dřevokazným houbám a hmyzu
- parotěsnicí vrstva z fólie lehkého typu s hliníkovou vrstvou v původním stavu
- sádrokartonový podhled včetně nosného roštu
Správné odvětrání a ochrana
Zajistěte správné odvětrání podkroví. To eliminuje množství nasávání vlhkosti dřevěného záklopu, a tím se snižuje riziko bobtnání a smršťování dřeva.
Pro eliminaci výše popsaných rizik v případě záměru realizovat plochou střechu s povlakovou hydroizolací na dřevěné nosné konstrukci doporučujeme volit typizovanou skladbu DEKROOF 07-A DEKROOF 07-B s parozábranou a zateplením nad nosnou dřevěnou konstrukcí. Varianty skladby se liší materiálem povlakové hydroizolace. U takové skladby lze opravu případného defektu hydroizolace řešit jednoduše a s minimalizací rizika zatečení do skladby i do interiéru. Skladba eliminuje riziko poškození dřevěných prvků ať už skrytým zatečením, nebo vlivem kondenzace ve skladbě střechy.
Náklady na materiál a práci
Cena materiálu závisí na druhu dřeva a typu bednění, které si vyberete. Nejčastěji se používají prkna nebo OSB desky. Prkna stojí přibližně 200 až 300 Kč za m², zatímco OSB desky vyjdou na 250 až 350 Kč za m². Celkové náklady na materiál se odvíjí od velikosti střechy a požadované tloušťky bednění.
Cena práce závisí na lokalitě a zkušenostech řemeslníka. Průměrně se pohybuje mezi 100 až 250 Kč za m². Většina firem nabízí na svých webových stránkách kalkulačky pro orientační výpočet ceny.
tags: #skladba #ploché #střechy #OSB