Výběr střešní krytiny a správné řešení střešního systému je klíčové pro dlouhodobou funkčnost a bezpečnost domu. V tomto článku se podíváme na specifika betonové taškové krytiny Bramac Max, otázky spojené s odvětráváním a zárukou, a detailně rozebereme problematiku ochrany proti blesku a přepětí v podkroví s plechovou střechou.
Betonová střešní krytina Bramac Max a její specifika
Při rekonstrukci střechy je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí výběr vhodné střešní krytiny. Mnoho lidí se rozhoduje pro betonovou taškovou krytinu. Například, konkrétní uživatel se z 99 % rozhodl pro Bramac Max. Tato volba je zdůvodněna několika faktory:
- Má trochu menší hmotnost na 1 m2 (bude použit na staré krovy místo staré krytiny pálené).
- Díky většímu formátu má i menší počet spojů mezi taškami.
Jedinou obavou, která se občas objevuje, je, zda velikost tašek není na úkor jejich pevnosti.
Odvětrávání střechy a záruka výrobce
Důležitou otázkou při instalaci střechy je použití speciálních odvětrávacích tašek v druhé řadě od hřebenu střechy. Při použití hřebene na sucho je větrání dostatečně zajištěno přímo hřebenem a použití odvětrávacích tašek je hlavně tahání peněz z kapes zákazníků. V mnoha případech jde díky velikosti střechy o značný cenový rozdíl. Podle odborníků má použití odvětrávacích tašek význam jen v místech přerušení větrací mezery (např. pod a nad střešním oknem, v úžlabí) - kupodivu v těchto případech se odvětrávací tašky nikde použít nevidí.
Problém je v tom, že Bramac váže svou třicetiletou záruku právě na použití mimo jiné i těchto tašek ve střešním systému. I když realizaci provádí sám majitel s pomocí rodiny a ne žádný odborník, záruční list má být vyplněn od prováděcí firmy (možná dokonce i smluvní firmy). To vede k otázkám, zda se na slavnou záruku nevykašlat a neudělat si vše podle sebe bez jejich nesmyslných podmínek.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Hydroizolace plochých střech a spodních staveb
Hydroizolacím se někteří odborníci věnují již od roku 2006. Podnikají na své jméno a za provedenou práci si ručí, neschovávají se za společnost s ručením omezeným atd. Proto svou práci berou jako poslání a cílem u každé realizace, ať už se jedná o plochou střechu nebo bazén, je spokojený zákazník. K tomu je potřeba, aby byli se svou prací 100% spokojeni i oni sami a mohli ji s čistým svědomím zákazníkovi předat. Proto si k sobě berou za pomocníky jen lety prověřené partnery, na které je spolehnutí a mohou jim věřit. Postupem času se k provádění nových a rekonstrukcím plochých střech přidaly i realizace bazénů, jezírek a spodních staveb z hydroizolačních fólií. Vždy jde o to, provést práci tak, aby byla hydroizolace těsná a funkční. Za dobu provádění realizací plochých střech, bazénů, hydroizolací spodní stavby a jezírek odevzdali zákazníkům stovky realizovaných projektů. V případě, že jde o řešení složitějšího problému, přibírají si ke svému rozhodování odborníky pro danou oblast konstrukcí.
Problematika parozábran v zateplených šikmých střechách
Při zateplování šikmých střech je nutno vytvořit v konstrukci parotěsnící vrstvu, která bude stejně parotěsně účinná po celé své ploše. Je nezbytné věnovat pozornost obecnému rozdělení parozábran a nejčastějším chybám, vyskytujícím se při jejich vytváření, a způsobu, jak tyto chyby eliminovat.
Hromosvody a ochrana proti přepětí v podkroví s plechovou střechou
Při vedení kabelu ve stropě v podkroví pod šikmou plechovou střechou se může vyskytnout souběh kabelu a hřebenového vedení hromosvodu. Například v případě šestimetrového souběhu kabelu a hřebenového vedení hromosvodu ve vzdálenosti cca 140 cm. Vedení je přímo ke koncovému spotřebiči (akumulační kamna s elektronickou řídicí jednotkou), kde se již nepředpokládá instalace přepěťových ochran. Existuje více méně exaktní postup, jak stanovit, zda to takto lze vést nebo zda možnost indukce výraznějšího přepětí do kabelu při úderu blesku do domu či blízkého okolí je natolik vysoká, že je lépe to vést jinak (tzn. o něco níže ve zdi, kde je to sice problematické kvůli komínu, šikminám atd.).
Odpověď lze nalézt v odborné literatuře a s pomocí jednoduchého softwaru, nebo je vhodné najít projektanta, který by dokázal poradit podle místních podmínek. Podle vztahů uvedených v knize a dalších materiálech na specializovaných webových stránkách se to dá celkem dobře spočítat. Vzorec platí pro jímač, či svod, tj. definovaný prvek, kudy se šíří bleskoplasma, nikoli pro celou plechovou střechu. Tu by bylo možno snad brát při dostatečném počtu svodů coby Faradayovu klec.
Pokud jsou vynikající svody, tak po plechové střeše se nemusí šířit blesk v plazmovém stavu, nicméně rozdíl potenciálů blesku na plechové střeše a kabelu pod střechou nesmí být dostatečný na přeskok blesku na kabel.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Faradayova klec a dostatečná vzdálenost
Obecně brané pravidlo, ale pořád jen tak od oka, mezi kolegy v Německu je: Jako F-klec je možné brát objekt, pokud rozteč mezi svody je rovná, nebo nižší než je výška patra. Ani toto pravidlo neznamená, že by se neměla přepočítat dostatečná vzdálenost (pokud jsou spočítány svody) a dostatečný odstup, výpočet podle ČSN EN 62305-4 A.3.1.1 Mřížové prostorové stínění LPZ 1 v případě přímého úderu blesku.
Faradayovou klecí by se dala brát plechová střecha, ale jen tak, že od toho, kde tato klec začne, by dostatečná vzdálenost už nenarůstala. Pokud ale tato klec nebude souvislá až k místu ekvipotenciálního vyrovnání, tak tam stejně je potřeba nějakou dostatečnou vzdálenost uvažovat.
Výpočet dostatečné vzdálenosti
Když se posuzuje dostatečná vzdálenost u starého domu s novým hromosvodem, okružním vedením vyvedeným na 6 místech a připojenými 6 svody hromosvodu, v jednom místě napojení svodu hromosvodu je skříňka HOP (hlavní ochranná přípojnice). Do vzorce se za "l" dosazuje vzdálenost vyšetřovaného místa od nejbližšího místa přípojení na okružní vedení, nebo celá vzdálenost až k HOP? To není buď/anebo, ale je to složitější. Pokud se udělá ekvipotenciální vyrovnání na patře, tak se vzdálenost počítá od místa vyrovnání potenciálů. Pokud se počítá dostatečná vzdálenost od uzemnění základovým zemničem, což je vlastně speciální případ ekvipotenciálního vyrovnání, tak se nepočítá délka v základech, ale jen od připojení na pásek.
Rizika a řešení v podkroví
Jediný prakticky realizovatelný závěr pro vedení kabelů ve stropě v podkroví je vyhnout se vedení ve stropě u všeho kromě přívodů ke světlům. Pro vedení ostatního je nejlepší použít dolní instalační zónu u podlahy. Velký kovový předmět, jako je sádrokartonová stropní konstrukce, která je v šikmině cca 25 cm od kovové střechy, technicky nelze oddálit (snad jedině nahradit dřevěnou konstrukcí a obložením palubkami). Pokud by dostatečná vzdálenost (například v rockwoolu počítaná stejně jako v cihle) měla být pod 25 cm, měl by dům spíše klec se samými svody.
Kompletní splnění všech požadavků normy v obytném podkroví je spíše záležitostí sci-fi. Věcně fyzikálně je tedy jasné, že použití kovové sádrokartonové konstrukce v šikminách podkroví pod vodivou střechou je postup sice běžný, nicméně má nesporné bezpečnostní problémy a v podstatě by měl být v sádrokartonářské literatuře řazen do podobné kategorie jako třeba sádrokarton v trvale vlhkém sklepě, tzn. mezi nevhodné či problematické aplikace. Otázkou je, zda dřevěný rošt by byl lepší. Je méně vodivý, nicméně by tam bylo zase více hořlavého materiálu. Zbytek je už v podstatě jen pravděpodobnostně ekonomická úvaha, jak velké je nebezpečí a kolik to stojí.
Čtěte také: Vše o valbových střechách
Jako alternativní řešení se nabízí izolovaný hromosvod za pomoci vodiče HVI, což je levnější než dodělávat vodivé stěny. Nicméně i samotný drát HVI může přijít na značnou částku (například 80 tis. Kč). Vzhledem k tomu, že plech na střeše má už nejlepší léta za sebou a tak do pěti až sedmi let by se měl stejně vyměnit, bude asi lepší peníze investovat do nové nevodivé krytiny, čímž problém zmizí. Do té doby nezbude než mít problematickou kombinaci sádrokartonové konstrukce pod vodivou střechou.
Varianta vzájemného pospojení sádrokartonové konstrukce, vodiče PEN a uzemnění hromosvodu v ekvipotenciální přípojnici je lepší než ponechání sádrokartonového roštu na volně plovoucím potenciálu bez pospojování. Tudy cesta ke zlepšení vede, ale to je jen její začátek. Na pospojování PE(PEN) se SDK konstrukcí je třeba připojit všechny vodiče PE(PEN), které do oněch prostor vstupují. Toto pospojení pak svést samostatným vodičem PE (>= 16 mm2 ale raději mnohem více) dolů k HOP. To je ta laciná část.
Protože si tím ale zavlečete bleskový proud do PE(PEN) v tom podkroví, je třeba tamtéž osadit svodiče i na ostatní vodiče vstupující do oněch prostor. Všechny tyto vodiče (PE/PEN, L, N i ten tlustý pospojovací PE) je pak třeba vést odděleně od ostatní, bleskovým proudem nedotčené elektroinstalace, až do HR a HOP. A tam opět osadit svodiče. Tím se to poněkud prodraží. Pokud něco z uvedených věcí vynecháte, dosáhnete toho, že se vám přepětí nekontrolovaně rozšíří po domě a bezpečno nebude ani v přízemí. Uvedená opatření řeší "elektrické" bezpečí uvnitř prostor domu.
Riziko přeskoků bleskového proudu
Přeskoku z hromosvodné soustavy na kovovou konstrukci SDK se dá vyhnout. Pokud se kovová část SDK pospojí na HOP (hlavní ochrannou přípojnici), pravděpodobnost přeskoků se tím nesníží. Pokud by se kovová konstrukce nepřipojila na ekvipotenciální přípojnici, tak by tam těsně pod střechou byla kovová konstrukce. Není-li s ničím připojena, rozdíl potenciálů vůči bleskozvodné soustavě by byl minimální. Z hromosvodu je kousek na SDK konstrukci, která sice uzemněná není, ale z té je blízko na kabeláž světel, kde už je poměrně dobře uzemněný PE vodič. Takže je to jen o součtu "odporů" Svod hromosvodu + uzemnění X přeskok 1 + SDK + přeskok2 + PE.
Pokud tomu správně rozumíme, protékající bleskový proud tekoucí svodem vyvolá vůči zemi takové napětí, které dokáže přeskočit na SDK a cílově až na PE vodič (napr. to osvětlení) a cestou může "použít" i člověka (byly takové případy), který je někde blízko. Pokud se použije PE s průřezem 16 a více (pospojování SDK na HOP), tak dojde jen k přeskokům na SDK a dále do země. Pokud se uvažuje bleskový proud ve svodu cca 20kA (už jen nějakou část) a svod bude mít slušné 2Ohmy vč. uzemnění, bude napětí na svodu proti zemi 40kV.
Pokud je zvod ze střechy (jeden ze čtyř) upevněný na zdi (nebo zabudovaný ve zdi) cca ve stejné vzdálenosti (od okraje budovy RD), kde se nachází i zásuvka z vnitřku budovy, při zapuštěném svodu je vzdálenost svodu od instalace cca 30-35 cm (nezapuštěný svod je na tom možná ještě hůře, protože skoby se musí natlouct do zdiva ještě hlouběji, než zapuštěný svod).
Možnosti řešení pro zásuvky v blízkosti svodů
- Vynechat zásuvku (minimální vzdálenost), protože aby nedošlo k přeskokům a zavlečení.
- Zásuvku ponechat, protože pokud má dojít k přeskokům, tak ať dojde ke "kontrolovanému" přeskokům a třeba i zničení části elektroinstalace - přepěťovka v HR by si to měla vzít na starost, protože v daném místě by měla být umístěna postel a neláká představa spánku, když 40 cm je zvod.
- Jiná alternativa, například evakuační zavazadlo (důležité osobní doklady atd.) s velkými uchy umístěné blízko východu objektu.
Přeskok skrz zeď, s jejím roztříštěním a zřejmě i zapálením buď od přeskoků, nebo od zničené instalace ve zbytku objektu, nelze považovat za kontrolovaný přeskok. Důvod propojení hlavního a bleskového uzemňovače (pokud nejsou totožné) je v tom, že v případě nepropojení by byla oblast místnosti v blízkosti svodu bleskového proudu neobyvatelná a bez jakýchkoliv elektrospotřebičů. A právě to propojení uzemňovačů (všechno na stejném potenciálu) dělá danou oblast obývatelnou.
V případě přeskoků na fázový vodič (L) nebo neutrální vodič (N), i když PE vodič je na přibližně stejném potenciálu jako ve svodu, přepěťová ochrana v rozvaděči může pomoci, ale riziko zničené instalace zůstává. Pro správné pochopení a provedení je nutné prostudovat normy, jako je ČSN (STN) EN 62305-3.
Web "Naše střecha" je primárně určen koncovým zákazníkům, pro které je porozumění problematice střech a plášťů budov nejsložitější. Přináší jim možnost se poučit z názorů odborníků, dozvědět se, jak na drobné opravy, něco o údržbě či si zde najít spolehlivého řemeslníka. "Naše střecha" je ale otevřená všem, které problematika střech zajímá. Také realizačním firmám, výrobcům, školám i stavovským organizacím.
tags: #mem #tesna #strecha #informace