Plochou střechu charakterizuje sklon do 5 ° a použití povlakové hydroizolace namísto skládané krytiny známé ze šikmých střech. Využití ploché střechy oproti šikmé má mnohá opodstatnění. Plochá střecha zejména umožňuje plné využití plochy posledního podlaží oproti obytnému podkroví pod šikmou střechou.
Z architektonického hlediska do určité míry symbolizuje moderní stavění oproti šikmé střeše, která v historii neměla alternativu z důvodu neexistence plošně vodotěsných materiálů, které by se daly pro hydroizolaci využít. Současné stavění se bez plochých střech neobejde. Oblíbené jsou i u bytových a rodinných domů, kde otevírají možnosti hmotového a tvarového uspořádání a v neposlední řadě možnosti využití střech pro terasy a zahrady.
Základní rozdělení plochých střech
Základní rozdělení střech je na jednoplášťové a víceplášťové. Víceplášťové střechy mají mezi jednotlivými plášti s izolačními vrstvami vzduchovou mezeru (označuje se také jako vzduchová vrstva), obvykle větranou, jejímž účelem je odvést ze střechy vlhkost pronikající difuzí z interiéru do skladby střechy. Dalšími používanými typy střech jsou střechy inverzní (nebo také s opačným pořadím vrstev) a střechy kompaktní.
Jednoplášťové střechy jsou dnes nejrozšířenějším typem plochých střech. Před několika desetiletími byly problematické z důvodu neexistence nebo nedostupnosti kvalitních materiálů. Příklad skladby jednoplášťové ploché střechy popsané výše. Neobsahuje větranou mezeru, musí mít dobře vyřešenou parozábranu! Spádová vrstva může být (oproti obrázku) vytvořena také klíny tvarované tepelné izolace.
Jako tepelná izolace plochých jednoplášťových střech se obvykle používají tuhé desky z pěnového polystyrenu (EPS) nebo tuhé desky z minerálních vláken, obvykle čedičových. Ačkoliv střecha neslouží trvale pro pohyb osob (terasa apod.), je třeba volit takové materiály, které nebudou poškozeny ani při občasném pohybu osob provádějících např. údržbu.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
Dvouplášťové nebo víceplášťové střechy mají ve skladbě vzduchovou vrstvu, obvykle větranou, která odvádí vodní páru pronikající difuzí z interiéru do vnějšího prostředí. Při splnění důležitých podmínek v ní nedochází ke kondenzaci vodní páry. Podmínkou je mimo jiné dokonale vzduchotěsný spodní plášť, nenulový tepelný odpor horního pláště a dostatečná míra větrání střechy.
Tyto skladby střech se hodí nad vlhké prostory, do horských oblastí a také samozřejmě na bytovou výstavbu a občanskou vybavenost. Oproti jednoplášťovým střechám jsou náročnější na provádění. Příklad dvouplášťové ploché střechy popsané výše. Vzduchová mezera musí umožnit odvětrání vlhkosti. Z hlediska míry větrání platilo v ČSN o navrhování střech, že plocha přiváděcích větracích otvorů má být min. 1/100 plochy střechy, plocha odváděcích otvorů ještě o 10 % větší.
Plocha otvorů má být ještě větší při nadměrných délkách vzduchových vrstev. Pro bezvadné fungování střechy by horní plášť měl mít alespoň minimální tepelný odpor, který odpovídá např. dřevěnému bednění nebo silikátové konstrukci. Neodpovídá např. pouhému trapézovému plechu.
Požadavek na dokonale těsný spodní plášť má zabránit nekontrolovanému proudění vzduchu a vodní páry do vzduchové vrstvy vlivem netěsností. Množství vodní páry v mezeře je pak násobně větší a dimenze větrání střechy nemusí stačit na její odvedení.
Jednoplášťové vs. dvouplášťové ploché střechy
Rozdíl mezi jednoplášťovou a dvouplášťovou plochou střechou se zdá celkem jasný. Jednoplášťové ploché střechy mají pouze jeden střešní plášť, zatímco ty dvouplášťové mají střešní pláště dva. Ovšem zde pozor na terminologii. Dva pláště nerovná se dvě vrstvy. Např. krytina z asfaltových pásů se dělá nejčastěji dvouvrstvá (dva asfaltové pásy navařené na sobě), ale existují i jednovrstvé asfaltové pásy/krytiny.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Ovšem plášť je celé souvrství (tzn. včetně nosné konstrukce, tepelné izolace, parotěsné vrstvy atd.). A pokud souvrství nemá žádnou větranou mezeru, jedná se o jednoplášťovou střechu. Oproti tomu, pokud souvrství odděluje jedna větraná vzduchová mezera, tak mluvíme o dvouplášti.
Vzhledem k tomu, že jednoplášťové ploché střechy neobsahují větranou vzduchovou mezeru, je nesmírně důležité zajistit funkčnost střechy:
- z hlediska hydroizolačního,
- z hlediska tepelně-izolačního.
To zajistíme správným navržením střešní konstrukce a výběrem kvalitního materiálu. Při výběru je zásadní účinná parozábrana. Ta zabrání pronikání vodních par do tepelné izolace, které by mohly účinnost tepelné izolace snížit. Správná konstrukce i výběr materiálu je důležitý pro funkčnost ploché střechy. V praxi se ploché střechy dělají velmi často jednoplášťové. Takové řešení bývá jednoduché a spolehlivé. U víceplášťových plochých střech může být složité zajistit odvětrání vzduchové mezery.
Jednoplášťové ploché střechy jsou populární zejména díky relativně snadné realizaci a spolehlivosti. V dnešní době jsou na trhu dostupné kvalitní materiály, díky kterým jsou jednoplášťové ploché střechy vysoce funkčním řešením. Ploché střechy jsou tak čím dál více oblíbené jak u bytových, tak moderních rodinných domů.
Konstrukční řešení a materiály
U střech, kde bude působit velké zatížení v tlaku, je jako tepelná izolace velice vhodný extrudovaný polystyren. Materiály URSA XPS mají vysokou pevnost v tlaku, proto jsou vhodné jako tepelná izolace např.
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
Nové vyšší požadavky na tepelně technické vlastnosti plochých střech uspokojí konstrukce střechy PLUS. Na stávající zateplenou plochou střechu se poklade nová vrstva tepelného izolantu z desek URSA XPS.
Konstrukce střechy DUO může splnit i nejvyšší požadavky na tepelně technické parametry střechy. Optimálně kombinuje výhody konstrukce obrácené střechy a konvenčně zateplené (jednoplášťové) konstrukce ploché střechy. První vrstva zateplení je řešena konvenčním způsobem s hydroizolací kladenou na tepelný izolant, druhá vrstva izolace URSA XPS, která je poté kladena na hydroizolaci, navyšuje tepelný odpor konstrukce a zároveň hydroizolaci chrání.
Technické parametry skladeb, požární, akustické, tepelnětechnické a další, jsou stanoveny výpočetně, ale i experimentálně na základě přesné specifikace použitých materiálů v jednotlivých vrstvách a rovněž i na způsobu technologického řešení skladby. Pro deklarované obvyklé použití v katalogovém listu lze skladbu DEKROOF navrhnout bez dalšího ověřování za předpokladu, že bude zachováno její materiálové a konstrukční řešení včetně specifikací výrobků a jejich tlouštěk.
Pod odkazem Katalogový list naleznete dvoustranu z Projekčního katalogu DEK věnovanou dané skladbě.
Příklady skladeb plochých střech s URSA XPS
Nepochozí střecha s obrácenou skladbou:
- Štěrkové lože 16/32 ≥ 50mm
- Separační vrstva (geotextilie cca 140 g/m²)
- URSA XPS, viz. 1. 2. 3. 4. 5.
Pochůzí střecha s dlažbou:
- Dlažba 400x400x50mm
- Štěrkové lože 4/8mm
- Separační vrstva (geotextilie cca 140 g/m²)
- URSA XPS, viz. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Obrácená skladba umožňuje uživatelům velkou variabilitu ve využití ploché střechy.
Zelená střecha:
- Vegetace
- Substrát
- Filtrační vrstva
- Drenážní vrstva
- Separační vrstva
- URSA XPS, viz. 1. 2. 3.
Zelená střecha - alternativa:
- Vegetace
- Substrát
- Filtrační/drenážní/separační vrstva
- URSA XPS, viz. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
- URSA XPS, viz. 7. 8.
Dlažba na roznášecích podložkách:
- Dlažba na roznášecích podložkách
- Separační vrstva (geotextilie cca 140 g/m²)
- URSA XPS, viz. 1. 2. 3.
- URSA XPS, viz. 4. 5. 6. 7.
Důrazně doporučujeme seznámit se s potřebnými informacemi a vyvarovat se obvyklých chyb. Oprava ploché střechy je komplikovanější než oprava střechy šikmé. I proto je důležité ji správně udělat na první pokus. Střecha je nejdůležitější a nejsložitější část domu. Nejste na to sami. Rádi vám pomůžeme přímo.
tags: #skladba #ploché #střechy #detaily