Plechová střecha je dnes velmi populární - je lehká, odolná a moderní. V tomto článku ti jednoduše a přehledně vysvětlíme, co můžeš od každého materiálu čekat - a kdy se ti vyplatí připlatit si za hliník. Dále se zaměříme na zelené střechy, které představují moderní a ekologické řešení pro současné stavebnictví.
Pozinkovaná ocel vs. Hliníková krytina
Pokud právě vybíráš mezi pozinkovanou ocelí a hliníkovou krytinou, možná tě napadne otázka: „Vždyť vypadají skoro stejně… tak v čem je rozdíl?“ Rozdíly jsou zásadní - ve váze, životnosti, odolnosti proti korozi, ceně i ve vzhledu.
Z čeho se vyrábí?
- Pozinkovaná krytina je vyrobena z ocelového plechu, který je pokryt vrstvou zinku. Ten chrání plech před korozí. Někdy je na povrchu ještě barva nebo polyesterový lak. Ocel snadno rezaví, je-li vystavena vlhku nebo korozivnímu prostředí. Silný zinkový povlak chrání ocel před rzí a korozí. Obecně platí, že čím silnější zinkový povlak, tím lepší je odolnost proti korozi a delší je životnost. Zinková vrstva žárového zinkování je silnější než u galvanického zinkování. Kromě toho je žárově pozinkovaná ocel plně chráněna zinkovým povlakem, má tedy lepší odolnost proti korozi.
- Hliníková krytina je z čistého hliníku nebo slitiny. Ten nerezaví - a často se upravuje eloxováním nebo barevným lakem. Hliník nereaguje s kyslíkem tak agresivně jako ocel - místo rezivění se na povrchu vytvoří tenká oxidační vrstva, která chrání kov.
Oba materiály jsou odolné, ale jejich vlastnosti se v praxi liší.
Váha: lehká konstrukce? Hliník vede!
| Materiál | Průměrná váha |
|---|---|
| Pozinkovaná ocel | cca 4-5 kg/m² |
| Hliník | cca 2-2,5 kg/m² |
Hliník je výrazně lehčí. To oceníš hlavně u starších domů nebo při rekonstrukci, kdy není žádoucí zatěžovat krov. Na větších stavbách může váha ovlivnit i statiku celé konstrukce.
Odolnost a životnost: kdo vydrží víc?
- Pozinkovaná krytina vydrží cca 30-50 let, ale jen pokud není mechanicky poškozená a povrchová úprava drží. Pozinkovaná ocelová střecha může při správné instalaci a pravidelné údržbě vydržet 20 až 50 let. Jeho životnost ve skutečnosti závisí hlavně na tloušťce zinkové vrstvy a prostředí použití.
- Hliník má životnost i přes 70-100 let - bez rzi, bez problémů. Hliníková střecha je prakticky bezúdržbová.
Odolnost vůči korozi: pozor na vlhké prostředí
- Pozink má rád sucho. Ve vlhkém prostředí, blízko lesa, v průmyslové zóně nebo u moře, může zinková vrstva degradovat a ocel začne rezavět. Životnost střešních krytin GI bude do značné míry ovlivněna prostředím, jako jsou povětrnostní podmínky. Například vlhkost, jako je déšť, sníh, plískanice a vlhkost, způsobí korozi kovu. Sluneční záření a teplo mohou také způsobit korozi a ovlivnit životnost vaší střechy. Navíc, pokud je vaše střecha instalována v pobřežních nebo průmyslových oblastech, bude její životnost také kratší.
- Hliník si s tím poradí daleko lépe - nereaguje s vodou a je ideální i do agresivního prostředí.
Cena: levnější, ale na jak dlouho?
| Materiál | Cena za m² (orientačně) |
|---|---|
| Pozinkovaná ocel | cca 250-400 Kč |
| Hliník | cca 500-800 Kč |
Ano, hliníková střecha je dražší na začátku, ale díky delší životnosti a nulové údržbě se ti může časem vyplatit víc. Spočítej si to: Když budeš muset pozink měnit za 40 let, ale hliník ti vydrží 100 let, ve výsledku tě vyjde levněji hliník - hlavně pokud počítáš i s montáží, demontáží a odpadem.
Čtěte také: Estetika živého plotu
Hluk a pohodlí: jak se spí pod plechem?
Oba materiály při dešti či kroupách vydávají zvuk - jde o tvrdé materiály, takže je vhodné je kombinovat s podstřešní izolací (minerální vata apod.). Ale hliník má výhodu - je měkčí a mírně tlumí vibrace. Výsledkem je menší hluk než u oceli.
Montáž: co zvládne každý klempíř?
- Pozinkovanou krytinu zvládne každý zkušený pokrývač nebo klempíř.
- Hliník je měkčí, tvarovatelnější, ale zároveň vyžaduje přesnost - třeba při falcování. Ideální je montáž od specializované firmy.
Design: jak bude střecha vypadat?
Obě krytiny se vyrábí v mnoha barevných variantách, strukturách a tvarech (falc, trapéz, imitace tašky). Významným trendem v oblasti stavebnictví je snižování energetické náročnosti budov.
Zelené střechy: Udržitelné řešení pro moderní budovy
Zelené střechy už dávno nejsou jen módním trendem - stávají se standardem moderního bydlení, které myslí na budoucnost. Funkce zelených střech jsou v poslední době již většinou známy. Po počáteční nedůvěře a skepsi se zelené střechy dostávají do popředí zájmu jak architektů a investorů, tak i veřejné správy. Díky svému přínosu a vlastnostem, technické úrovni, odbornému provedení, zdařilým realizacím, neúnavné propagaci a osvětě si dobyly své místo i v České republice.
Proč toto řešení použít?
Zelené střechy dokážou zachytit CO₂ v ovzduší a zabudovat ho do vegetačního souvrství. Pro posouzení celkové úspory CO₂ je však nutné zvážit, zda je potřeba použít větší množství materiálu pro nosnou konstrukci střechy. Zelená střecha také zachycuje prachové částice z okolního ovzduší. Zelená střecha poskytuje ochranu střešní hydroizolaci před přírodními vlivy a před poškozením při údržbě střechy, prodlužuje tak její životnost až na dvojnásobek. Při přívalových deštích zachycuje část srážek a nedochází k přehlcení kanalizační sítě a je možná redukce nákladů na vsakovací či retenční zařízení. Zelené střechy jsou účinnou regulací teplotních výkyvů, zajišťují teplotní komfort a s tím spojené úspory na nákladech za klimatizování vnitřních prostor. V zimě nastává opačný efekt, kdy dochází ke snížení tepelných ztrát. Při kombinaci zelených střech s fotovoltaickými panely (tzv. biosolární střecha) je možné docílit vyšší účinnosti FV panelů, neboť panely mají vyšší účinnost při nižších teplotách. Díky tomu, že panely poskytují stín zeleni, vzniká prostor pro hodnotnější vegetaci z hlediska biodiverzity. Plochu zelené střechy je zároveň možné využít při výpočtu koeficientu zeleně, proto je výhodné se střechou počítat již v počátku projektu, kdy může investorovi zvýšit zastavitelnost pozemku. Nepřímou ekonomickou výhodou technologie je zvýšení ceny domu s vegetační střechou na trhu nemovitostí. S estetickou hodnotou a zvýšením atraktivity objektu i jejího okolí souvisí zvýšení atraktivity a prestiže v rámci firemní kultury i pracovního trhu.
Typy zelených střech
Zelených střech existuje několik typů: extenzivní, intenzivní, polointenzivní, modrá nebo biosolární. Tyto typy se liší podle tloušťky souvrství, instalované zeleně, množství zadržené vody a také podle návazných technologií. Zelené střechy se běžně realizují na střechách do sklonu 45°. Vyšší sklony vyžadují atypická a komplikovaná řešení, proto se realizují minimálně. Intenzivní, polointenzivní, modrozelené a biosolární střechy jsou zpravidla limitovány sklonem do 5°. Extenzivní střechy do 5° mají vícevrstvé souvrství, od 5° do 15° jednovrstvé souvrství a od 15° výše vyžadují zádržný systém proti sesuvu a použití předpěstovaných vegetačních rohoží.
Čtěte také: Stabilita a životnost plotu
Extenzivní zelené střechy
Extenzivní zelené střechy mají nízkou vrstvu substrátu a vyžadují minimální údržbu. Nejčastěji jsou osázeny rozchodníky (často ve formě předpěstovaných tzv. rozchodníkových koberců), případně mechy a některými druhy suchomilných trvalek. Extenzivní střecha má jen nízkou tloušťku vegetačního souvrství, cca od 5 do 20 cm. Již při mocnosti souvrství 10 cm může střecha absorbovat až 50 % spadené dešťové vody ročně. Tento druh je vhodný pro konstrukce střech zvládající nižší zatížení. Hmotnost vegetačního souvrství je od 80 do 300 kg/m² ve vodou nasyceném stavu. Extenzivní zelená střecha je nepobytová, avšak příležitostný pohyb osob údržby je bez problému možný. Tloušťka substrátu podmiňuje skladbu vegetace. Rostliny zvolené do tohoto prostředí budou nízké a suchomilné, aby zvládaly extrémní podmínky sucha, tepla i mrazu. Vhodné rostliny jsou rodu Sedum (rozchodníky) nebo nižší suchomilné byliny a traviny. Extenzivní střecha je nízkoúdržbová - údržba je nutná jednou až dvakrát ročně a zahrnuje zejména vypletí, kontrolu odtoků a případné přihnojení. Plní především okrasnou, retenční a izolační funkci. Není nutná instalace závlahového systému.
Intenzivní zelené střechy
Intenzivní střecha dosahuje vyšších vrstev vegetačního souvrství, zpravidla od 20 cm výše, v závislosti na potřebách zvolených rostlin ale až 150 cm. Na intenzivní střeše mohou růst i stromy. Vhodné pro střechy s možností vysokého zatížení. Hmotnost zelené střechy se může pohybovat od 300 až po 2 000 kg/m² v závislosti na zvolené vegetaci. Intenzivní zelené střechy jsou pobytové a je po nich možný častější pohyb osob. Vegetace na těchto střechách může být různorodá - od trávníků, přes náročnější trvalky až po výsadby keřů či nízkých stromů. Vyžaduje intenzivní údržbu a pravidelnou závlahu.
Polointenzivní zelené střechy
Polointenzivní zelená střecha kombinuje v některých místech extenzivní střechu a v jiných místech střechu intenzivní. Vhodné pro střechy, kde je nutné některé části střechy odlehčit a jiné je možné naopak více přitížit. Polointenzivní zelená střecha nabízí větší pestrost biotopů a umožňuje přizpůsobit rozsah dílčích ploch, jejich využití i údržbu.
Modrá (modrozelená) střecha
Modrá (modrozelená) střecha spočívá v akumulování dešťové vody pod drenážní vrstvou. Tuto vodu je pak dále možné znovu využít či významně zpomalit její odtok. Vhodné do oblastí s velkým procentem nepropustných povrchů, které odvádí dešťovou vodu do kanalizace. Na střeše je instalovaný speciální retenční a drenážní systém, který je překryt vegetací. Vtoky je možné dále osadit prvky umožňující zadržení vody na střeše a její odtok tak regulovat, čímž může být dosaženo i nulového odtoku v případě extrémních srážkových událostí.
Biosolární střecha
Zelená střecha kombinovaná s fotovoltaickým systémem. Biosolární střechy jsou zpravidla extenzivní se zatížením 150-200 kg/m². Vhodné jsou tam, kde se nepředpokládá využití střechy pro pohyb osob a kde je požadavek na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Vegetace plošně přitěžuje nosnou konstrukci pro FV panely, není tak třeba ji kotvit do konstrukce, čímž se minimalizuje riziko zatékání. Zároveň je nosná konstrukce vyvýšena nad povrch střechy, čímž umožňuje rostlinám růst v celé ploše, zvyšuje jejich rozmanitost a minimalizuje riziko zastínění panelů. Údržba je shodná s extenzivní střechou a je možné ji spojit s čištěním fotovoltaických panelů.
Čtěte také: OSB desky a stavebnictví
Technické parametry zelených střech
Vegetační souvrství extenzivní zelené střechy má obvykle malou tloušťku, přibližně 60-150 mm, a plošnou hmotnost v nasyceném stavu 90-200 kg∙m-2. Vegetační souvrství polointenzivní zelené střechy je přechodovým typem mezi extenzivním a intenzivním souvrstvím. Jeho tloušťka se pohybuje cca mezi 150-350 mm, plošná hmotnost v nasyceném stavu je cca 200-400 kg∙m-2. Vegetační souvrství intenzivní zelené střechy má tloušťku zpravidla 300 mm a více, jeho plošná hmotnost v nasyceném stavu závisí na skutečné tloušťce a materiálovém provedení vegetační vrstvy a na druhu zeleně a je obvykle vyšší než 400 kg∙m-2. V případě větší mocnosti souvrství může být plošná hmotnost výrazně vyšší a je třeba ji individuálně stanovit pro konkrétní situaci. V případě provozního využití pro pohyb a pobyt osob je nutné zohlednit užitné zatížení předepsané pro terasy.
Parotěsnicí vrstva
Parotěsnicí vrstva je definována jako hydroizolační vrstva podstatně omezující či téměř zamezující pronikání vodní páry z vnitřního prostředí do stavební konstrukce nebo do vnitřního či vnějšího prostředí. Provedením vegetačního souvrství, které bývá kvůli hydroakumulační vrstvě a někdy i vzhledem k pravidelnému zavlažování zelené střechy po většinu roku vlhké, se významně sníží prostup vodní páry střešním pláštěm. Vegetační souvrství totiž významně omezuje pozitivní vliv slunečního záření na vypařování vodní páry ze střešního pláště do exteriéru. Mohlo by proto docházet k trvalému nárůstu množství zkondenzované vodní páry ve střešním plášti. Kvalitní parozábrana (parotěsnicí vrstva) je tak vždy nutnou součástí střechy s vegetačním souvrstvím.
Spádová vrstva
Spádová vrstva zajišťuje sklon střešního pláště k odvodňovacím prvkům. Sklon může být vytvořen buď přímo nosnou konstrukcí střechy (například u lehké střechy z trapézového plechu nebo z dřevěného bednění), spádovou vrstvou z lehčených nebo prostých betonů (u nosné železobetonové konstrukce) nebo spádovou vrstvou z tepelně izolačních materiálů pomocí spádových desek neboli klínů (z pěnového polystyrenu EPS, pěnového polyuretanu PUR, PIR, pěnového skla, výjimečně z tuhých desek z minerální vlny).
Separační vrstva
Úkolem separační vrstvy je vzájemné oddělení dvou vrstev střešního pláště z výrobních, mechanických, chemických či jiných důvodů. Separační vrstva se používá zpravidla u jednoplášťových plochých střech s hydroizolací z hydroizolační fólie (obvykle z měkčeného PVC-P), u střech s opačným pořadím vrstev nebo DUO střech. Při přímém kontaktu tepelné izolace z pěnového polystyrenu EPS nebo z extrudovaného polystyrenu XPS s hydroizolační fólií z PVC-P dochází totiž k výraznému migrování změkčovadel z PVC do pěnového či extrudovaného polystyrenu a tím jak k rychlému stárnutí hydroizolační fólie, tak k poškození struktury EPS nebo XPS. Separační vrstva proto navzájem odděluje chemicky nekompatibilní materiály. Zpravidla se používá separační geotextilie o hmotnosti 300 g∙m-2 nebo skelná rohož o hmotnosti minimálně 120 g∙m-2.
Retenční vlastnosti zelených střech
Pod pojmem „Retenční vlastnosti zelených střech“ rozumíme schopnost zelených střech zadržovat vodu, za stále častěji používaným pojmem „Decentralizovaného hospodaření s dešťovou vodou“ se skrývá "Vsakování", "Využití dešťové vody" a "Střešní zeleň". Retenční zelené střechy jsou určené převážně k zadržování maximálního množství srážkové vody a zpomalení odtoku do kanalizace. Retenční zelené střechy jsou nedílnou součástí decentralizovaného hospodaření s dešťovou vodou neboli principu, že voda dopadající na pozemek by měla být na tomtéž území také zpracována. Retenční zelenou střechu charakterizovala Fiona Wolff jako zelenou střechu s dodatečným retenčním prostorem ve skladbě vegetačního souvrství, opatřenou zařízením, které může regulovat odtok a zadržování vody. Termínem retence vody v hydrologii a pedologii se rozumí přirozené nebo umělé dočasné zadržení vody v krajině. Retenční zelené střechy jsou většinou intenzivní, samozřejmě ploché, vegetaci tvoří keře, trvalky, trávníky. Takové střechy musí mít odpovídající statiku, protože je nutné počítat s tím, že k hmotnosti vegetačního souvrství (120-500 kg/m²) přibude ještě hmotnost akumulované vody (80-160 kg/m²). Vegetační souvrství je schopno zadržet 30-100 l/m² a retenční prostor dalších 80-160 l/m².
Schopnost zadržování vody je nejvyšší u bezespádových střech. Součinitel špičkového odtoku závisí na druhu substrátu a jeho hodnota se pohybuje mezi 0,18 až 0,5 při výpočtovém množství srážek 300 l / s x ha. Součinitel odtoku dešťových vod „C“ je udáván bezrozměrným číslem jehož hodnota je maximálně rovna 1 a jehož použitelná hodnota je ovlivněna sklonem střechy a schopností povrchu střechy jímat vodu.
Ekonomické parametry a dotace
Náklady na investici
Investiční náklady na vybudování zelené střechy zahrnují: přípravu projektu, prováděcí práce, materiál na vytvoření drenážní/separační/ochranné vrstvy, odvodňovací vpusti, odlehčený strukturální substrát, konkrétní typ vegetace, hnojivo, kačírek/štěrk na zatížení střechy, který zároveň slouží jako mulč.
Extenzivní ozelenění střech se využívá na střechách s únosností 60-300 kg/m². Jde o nejméně nákladnou variantu s mocností substrátu do 10 cm, kde lze použít osivo (cca 25 Kč/m²), řízky rozchodníků (cca 40 Kč/m²) nebo rozchodníkový koberec / rozchodníkové rohože (cca 440 Kč/m²). Celková cena extenzivní zelené střechy se pak pohybuje okolo 1800-2 500 Kč/m², do této ceny se počítá skladba nad statickou částí střechy. Intenzivní vegetační výsadba vyžaduje vyšší statickou únosnost, kterou je vhodné spočítat na konkrétní typ, orientačně se jedná až o 1 000 kg na m². Intenzivní střecha může mít mnoho různých podob, od nižších trvalek (cca 30 cm), přes luční porost až po využití vyšších keřů. Cena za intenzivní vegetaci se pohybuje mezi 1 500-5 000 Kč/m².
Náklady na provoz a údržbu
Vegetační střechy dělíme na extenzivní/polointenzivní/intenzivní na základě míry autoregulace vegetace, tedy nakolik vegetace funguje bez zásahu člověka. Extenzivní střechy jsou prakticky bezúdržbové (údržba jednou až dvakrát ročně), u intenzivní střechy se údržba liší dle zvolené vegetace (cca jednou až třikrát ročně). Rozsah a úkony je nutné stanovit u konkrétních objektů individuálně v závislosti na povětrnostních podmínkách, formě a vývoji vegetace.
Dotace
Lze využít dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám v programovém období 2021-2030, nově je vypsán samostatný dotační titul na zelené střechy. O dotaci lze zažádat u novostaveb i rekonstrukcí. Výše dotací záleží na dvou kritériích. Prvním je typ střechy (extenzivní/intenzivní), druhým je sklon střechy (plochá/šikmá střecha). Výše dotace se pohybuje v rozmezí 800-1 000 Kč/m². U rodinných domů je maximální výše dotace omezena částkou 100 000 Kč, kdy podpora nesmí přesáhnout 60 % nákladů na realizaci zelené střechy. U bytových domů je tento limit nastaven na částku 400 000 Kč. Další podporu lze získat z Dotačního programu Zeleň střechám, která je určena pro všechny stavby na území města Brna a je pravidelně vypisována.
Environmentální přínosy
Všechny typy vegetačních střech mají výrazný vliv na mikroklima v okolí domu a na jeho tepelnou pohodu, neboť podstatně snižují tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v letních i zimních měsících. Klasická hydroizolace se zahřeje v letních měsících až na 80 °C, zelená střecha pouze na 35 °C. Zelené střechy tedy mohou působit jako doplněk tepelné izolace, která při slunném dni dokáže snížit teplotu povrchu střechy až o 45 °C. Odtok dešťové vody z běžné betonové střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95 až 100 %, zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na 50 %. Existují ale i typy zelených střech, které umějí odtok vody snížit na pouhých 5 %. Zachycení dešťové vody v místě dopadu. Díky zelené vrstvě dochází k ochlazení ploch i jejich okolí.
Jak řešení zrealizovat
Oslovit architekta a projektanta
Prvním krokem u novostaveb je spojení se s architektem či projektantem s požadavkem zelené střechy. Zelené střechy mají své požadavky na statiku a mohou ovlivnit konstrukci celé stavby. Důležité je tedy předem znát požadovanou funkci střechy. U stávajících budov je třeba nejprve zohlednit jejich možnosti. V závislosti na funkci, využití a možnostech budovy je vybrán vhodný typ ozelenění.
Oslovit statika pro statické posouzení, zhodnocení stavu hydroizolace a další stavební předpoklady
Před instalací zelené střechy na stávající budovu je zpravidla nutné statické posouzení konstrukce. U novostaveb je důležité na zatížení zelenou střechou myslet již ve fázi projektu. Ze statického posouzení se poté odvíjí možnosti ozelenění střechy (intenzivní/extenzivní apod.). Hydroizolace střechy u stávající budovy musí být v dobrém stavu a odolná proti prorůstání kořínků.
Oslovit krajinářského architekta či dodavatele zelených střech a zkonzultovat s nimi návrh
Vegetační souvrství zelené střechy se přizpůsobuje jednak možnostem budovy, a pak i cílové vegetaci.
tags: #šířka #pozinkované #střechy #informace