Sádrokartony patří dnes již k hojně využívaným materiálům pro stavění. Sádrokarton, jakožto stavební materiál, je velice lehký, jeho montáž nevyžaduje dlouhé procesy a hlavně se v něm snadno vedou veškeré instalace bez nutnosti zasekávání drážek do pevných zdí. Konečný výsledek zajišťuje rovnou plochu stěny či obkladu s výbornými izolačními vlastnostmi, jehož povrch se jednoduše opravuje. Sádrokarton je nehořlavý materiál, který se hodí do vlhkých provozů.
Ocelové profily pro sádrokartonové konstrukce
Bez ocelových profilů nepostavíte sádrokartonovou příčku, předstěnu ani podhled. Po montáži sádrokartonových desek už je sice neuvidíte, ale budou mít přímý vliv na pevnost a stabilitu celé vaší konstrukce. Sádrokartonové desky nemohou samy o sobě stát volně v prostoru. Musíte je upevnit k nosné konstrukci, kterou vytvoříte z dřevěných latí nebo ocelových profilů. Z konstrukčních profilů vytvoříte rastr k opláštění. Vznikne vám pevná a stabilní základna, která při správném návrhu snese i velké zatížení. Ocelové profily jsou základním stavebním prvkem sádrokartonových konstrukcí a dělí se na 4 základní typy - UW, CW, UD a CD. Tyto profily mají odpovídající tloušťku (běžně 0,6 mm), ale současně splňují požadavek na nízkou hmotnost, aby celou konstrukci nepřetěžovaly. Díky povrchové úpravě plechu zinkováním mají zvýšenou ochranu před korozí, a tak jsou vhodné i do koupelen a dalších prostorů s vyšší vzdušnou vlhkostí. V sortimentu Rigipsu všechny tyto profily značíme předponou R, např. R-CW profily.
Typy profilů
- UW profily: Jde o tenkostěnný pozinkovaný profil z oceli s tloušťkou 0,6 mm. Jako vodící vodorovný profil ve tvaru písmene „U“ je určený hlavně pro stěnové konstrukce a konstrukce volně stojících předsazených stěn. UW profily se standardně využívají v šířce 50 mm, 75 mm a 100 mm. UW a CW profily fungují jako stěnové profily na SDK příčky a předstěny. UW MAX je zesílenou modifikací klasického UW profilu o tloušťce 1 mm. Využívá se pro konstrukci tzv. instalačních předstěn.
- CW profily: Tento typ profilu ve tvaru písmene „C“ najde využití ve stěnových konstrukcích, u samonosných podhledů a v konstrukcích volně stojících předstěn. Konkrétně jako svislý profil, tzv. stojina. Vkládá se do UW profilů a je to nosný profil, který slouží k montáži opláštění příčky. Dostupný je v šířkách 50 mm, 75 mm a 100 mm, 125 a 150 mm.
- UD profily: Jsou ideální pro podhledové konstrukce a konstrukce spřažených předsazených stěn. Rigips vyrábí rozměry od 2600 do 4000 mm v tloušťce 0,6 mm. UD a CD profily jsou stropní profily do konstrukce podkroví, podhledů a předstěn. V případě SDK podhledu se jedná o profil montovaný po obvodu konstrukce, do kterého se následně vkládá nosný rošt tvořený z R-CD profilů.
- CD profily: Způsob použití v konstrukci: nosný profil, který se vkládá do UD profilů. Dohromady tvoří rastr pro opláštění. K podélnému nastavení používáme spojovací kus CD. Ohýbaný CD profil - již z výroby ohnutý dle požadovaného poloměru.
- UA profily: Výztužný UA profil - určený pro montáž dveřních zárubní a místní vyztužení. K okolním konstrukcím se UA profily kotví pomocí systémových úhelníků. Oproti předchozím profilům se výztužný UA profil vyrábí z ocelového žárově pozinkovaného plechu o tloušťce 2 mm. Při upevňování SDK desek do UA profilů je pak nutné použít šrouby typu TB s vrtací špičkou.
- HUT profil: Určený pro přímou montáž na nosnou konstrukci (např. na krokve).
Doplnění a zpracování profilů
Prolisy ve tvaru písmene H v CW profilech slouží k vedení elektroinstalace. Z tohoto důvodu je vhodné profily v konstrukci umístit tak, aby se tyto výseky nacházely přibližně ve stejné výšce. H-prolisy proměníme v otvor jednoduchým proražením, např. kladivem a následným ohnutím. Ve stojinách CW profilů je možné provést otvory i přímo na stavbě, a to např. pomocí stupňovitého vrtáku do plechu. Otvor musí být min. 30 mm od okraje profilu. Tenkostěnné ocelové profily krátíme na potřebnou délku ručními nůžkami na plech. A to tak, že si nejprve nastřihneme příruby profilu, poté profil ohneme a dostřihneme stojinu. Pro krácení profilů můžeme použít i elektrické nůžky na plech. Pokud potřebujete nastavit CW profil, musíte si vyrobit tzv. příložku. Potřebovat budete UW profil o délce 100 cm, který nasunete na prodlužované profily tak, aby přechod mezi nimi byl uprostřed. Příložku pak připevníte k profilům buď pomocí samovrtných šroubů, nebo nýtů. Při nastavování CD profilů budete mít práci jednodušší. Stačí, když použijete spojovací CD spojky a na konce profilů je volně nasunete.
Existují také profily, které se pyšní zvýšenou korozní odolností. Jsou neodmyslitelnou součástí systému Glasroc H, který patří do prostor s nadměrnou vzdušnou vlhkostí, tedy např. wellness center, bazénů apod. Profily jsou určeny do korozních prostředí C3 až C5 dle ČSN EN ISO 12944-2. V daném prostředí se musí použít i odpovídající šrouby pro připevnění sádrokartonových desek Glasroc H a příslušenství v dané antikorozní úpravě.
Sádrokartonové podhledy
Sádrokartony se používají téměř na všechno. Nejčastějším použitím jsou podhledy stropů. Jejich montáž je jednoduchá a efektivní. Dobře se do něho umisťují rozvody, světla apod. Podhledy jsou důležitým estetickým prvkem interiéru, a proto je důležité důkladně zvážit, jaký materiál pro podhled zvolíme. Nejrozšířenějšími podhledy jsou však stále podhledy sádrokartonové. V dnešní době jsou velice rozšířené sádrokartonové podhledy. Je to způsobeno finanční dostupností a prakticky neomezenou prostorovou variabilitou sádry jako takové. Na stavbu se dostane ve formě velkoformátových desek, které se přišroubují k připravené nosné konstrukci. Nerovnosti mezi deskami se vyhladí, zatmelí sádrou a přebrousí. Ve výsledku dostaneme jednolitý bílý povrch, připravený na jakýkoliv finální nátěr.
Čtěte také: Jak na montáž plastového plotu
Montáž podhledu
- V místnosti si vyměříme a značkovací šňůrou vytyčíme pozici podhledu.
- UD profily (systém Rigips) se zpravidla podlepí napojovacím těsněním tak, aby došlo k zvukové izolaci případných otřesů. Tyto profily připevníme k obvodovým stěnám a příčkám. UD profily připevňujeme vruty v maximální vzdálenosti 80 cm.
- Stavěcí třmeny přišroubujeme rovnoměrně vruty na krokve. Stavěcí třmeny rozmísťujeme v rastru přibližně 100 x 50 cm. 100 cm je ve směru budoucích montážních profilů a 50 cm ve směru, který je na tyto profily kolmý.
- Rigips profily CD pak založíme do obvodových profilů typu UD do hloubky minimálně dva centimetry. Tyto CD profily pak zajistíme ohnutím stavěcích třmenů. Poté celou konstrukci pomocí vodováhy srovnáme a CD profily k stavěcím třmenům přišroubujeme vruty. Zpravidla stačí 4 šrouby na jeden třmen.
- Poté pečlivě instalujeme mezi krokve a do prostoru za sádrokartonové profily minerální, či přírodní izolaci.
- Při závěrečné montáži desky montujeme vždy kolmo k profilům. Sádrokartonové desky se k profilům z pozinkovaného plechu připevňují samořeznými šrouby. Opláštění šroubujeme i do krajních profilů typu UD.
- Jakmile je obklad takto dokončen, začíná se tmelit. Tmelení je jedna z nejdůležitějších prací na celém obkládání. Nejen, že zarovnává spáry a dodává konečné konstrukci estetický vzhled, ale celkově ztužuje celou stěnu.
- Poté sádrokartonářským tmelem zahladíme spáry a malé otvory se šrouby. Počkáme, až tmel zavadne a pak na spáry dáme výztužnou skelnou pásku. Po zaschnutí přistoupíme k úpravě koutů například pomocí systémové pásky, kterou zatmelíme. Po dalším zaschnutí přistoupíme ke konečnému zatmelení spár, aplikovaném ve větším rozsahu.
- Provádí se ve dvou vrstvách. Jakmile se nanese a zarovná vrstva první, do ještě měkkého tmelu se zamáčkne přes spáru bandážní páska. Po částečném zatvrdnutí tmelu se přetáhne další vrstvou tmelu a perfektně se vyrovná. Pokud by byl povrch i po zatvrdnutí stále nerovný či hrubý, může se dobrousit jemným smirkovým papírem či bruskou.
- Po takto dokončené práci se obklad penetruje, pokud povrchová úprava stěny bude klasický nátěr malířskými disperzními barvami. Následně se plocha upraví dle přání majitele. Může na ni přijít tapeta, keramické či jiné obklady nebo již zmiňovaný nátěr.
Pérový závěs s drátem je určený pro dvouúrovňový křížový rošt při montáži podhledu. Krokvový závěs, jak už název napovídá, najde využití při opláštění podkroví. V případě podkrokevní izolace s větší tloušťkou použijeme krokvový nástavec. Z jedné strany je nástavec opatřen plochou s lepicí páskou. Sem se přilepí parozábrana a následně přišroubuje stavěcí třmen pro montáž R-CD profilu.
Při montáži zavěšeného podhledu na křížovém roštu rozměříme polohu závěsů. Ty rozmístíme tak, aby ve směru nosných profilů byla jejich rozteč max. 900 mm a v kolmém směru byla max. 1000 mm. Tím vznikne „síť“ závěsů 0,9 × 1 m. Vzdálenost krajního nosného R-CD profilu od stěny je max. 1 000 mm a vzdálenost krajního závěsu od stěny v opačném (kolmém) směru je max. 900 mm. Během montáže podhledu pomocí přímých závěsů rozmístíme přímé závěsy tak, aby jejich rozteč ve směru montážních R-CD profilů byla max. 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na profily byla max. 500 mm. Montážní R-CD profily tak od sebe budou vzdáleny max. 500 mm. Vzdálenost krajního profilu od stěny je max. 500 mm a vzdálenost krajního závěsu od stěny v opačném kolmém směru je max. 1 000 mm.
Sádrokartonové příčky
Dalším častým použitím jsou sádrokartonové příčky. Jsou lehké, tudíž nezatěžují strop a mohou se v interiéru umístit takřka kamkoli. Příčky nám rozdělí půdu na jednotlivé pokoje podle návrhu, který jsme si nechali zpracovat nejlépe od bytového architekta. Před umístěním samotných příček je nutné, aby byla místa pod nimi vyztužená. Často stačí do betonové části podlahy v místech, kde bude příčka, vložit dodatečnou ocelovou výztuž. Ideální je, když jsou příčky umísťovány nad nosné dřevěné, nebo ocelové vazníky.
Montáž sádrokartonové příčky
- Vezměte brnkačku a vyznačte si na podlaze linii, kde bude příčka stát.
- CW a UW profily, které budou tvořit obvod konstrukce, zkraťte nůžkami na plech (nebo pilou) na požadovanou délku.
- Podlahové profily typu UW s podlepeným pěnovým těsněním připevníme k podlaze vruty. Podlahové pěnové těsnění zmírňuje přenos hluku konstrukcemi. První hmoždinku natlučte 10 - 15 cm od roku konstrukce, další pak max. 80 cm daleko. Pozor! Pokud máte podlahové topení, nemůžete na to jít s hmoždinkami.
- Na takto vzniklou spáru umístíme vertikální CW profil s pěnovým těsněním. CW profily připevňujeme ke stěnám hmoždinkami, nebo jiným vhodným spojovacím materiálem ve stejných roztečích jako u podlahy.
- CW profily nasuňte do „úvéček“: vždycky nejdřív do spodního, pak teprve do horního. Stojiny musí být o 10 - 15 mm kratší než vzdálenost mezi spodním a horním profilem. Mezi jednotlivými CW profily dodržujte vzdálenost 625 nebo 600 mm (podle rozměru sdk desek) a všechny otočte otevřenou stranou stejným směrem (tzv. záda k zádům). Vzdálenost použitých stojin je poloviční, než je menší šířka sádrokartonu. CW a UW profily k sobě nespojujeme.
- Konstrukce je hotová a vy můžete začít připevňovat SDK desky ke stojinám (nikdy se neupevňují k UW profilům). Použijte k tomu vruty do sádrokartonu a aku nebo elektrickou vrtačku. Používejte pokud možno celé desky. Když už musíte řezat, měl by každý zkrácený díl měřit aspoň 400 mm. Sádrokartonové desky se při montáži příčky tzv. překládají. Desky nedávejte nadoraz k nosné konstrukci (k obvodovým profilům). U desky, která přiléhá ke stěně, se doporučuje odříznout zploštělou hranu, aby bylo tmelení u stěny jednodušší. Vruty ve dvou sousedních deskách by měly být ve stejné úrovni.
- Po opláštění jedné strany příčky nesmíme zapomenout vložit do příčky případné skryté instalace (kabely protáhněte v průřezech profilů), poté příčku vyplníme izolací - zpravidla minerální vatou.
- Až budeme přikládat druhou stranu příčky, je potřeba aby nevycházely spáry proti sobě. Při ukládání desek dbáme na to, aby u podlahy zůstala cca 1 cm vysoká spára a aby vertikální spára mezi deskami vycházela na osu stojiny.
- Když jsou všechny desky na svém místě, vyplňte spáry tmelem (práškovým nebo pastovým) a vyztužte páskou (případně použijte tmel s vlákny a pásku můžete vynechat). Vnitřní kouty vyztužíme systémovou páskou, která zabrání vzniku trhlin v koutě. Poté sádrokartonářským tmelem zahladíme spáry a jamky s vruty. Spárové oblasti vyztužíme skelnou páskou. Tmel u stropu a podlahy je nutné zatlačit do mezery tak, aby ji celou zaplnil. Po zaschnutí první vrstvy tmelu se pustíme do další vrstvy, abychom docílili ještě kvalitnějšího povrchu.
- Aby na příčce nezůstaly nerovnosti po tmelení, musí se povrch přebrousit ručním hoblíkem (nebo elektrickou bruskou). Můžete se tomu ale vyhnout, když použijete Rigips tmel Rifino Top.
- Pokud je příčka dokonale hladká, bez rýh a nerovností, můžete nanést penetraci. Ta sjednotí nasákavost sádrokartonu a tmelu, zvýší přilnavost a povrch celkově zpevní. Penetraci nechte zaschnout podle návodu na obalu a pak už hurá na barvu.
Dveřní otvory v sádrokartonových příčkách
Všeobecně je možné dělit dveře na posuvné či otvíravé. Při zabudování do příčky Rigips je třeba použít zárubeň určenou pro montáž do sádrokartonových příček. Použijí se běžné příčkové profily (R-CW a R-UW) o tloušťce plechu 0,6 mm. Svislé spáry mezi deskami se umístí vždy nad dveřním otvorem ve vzdálenosti alespoň 150 mm od bočního ostění zárubně. Není přípustné, aby spára vybíhala přímo z horního rohu zárubně. Svislé spáry sousedních desek jsou připevněny ke dvěma zkráceným R-CW profilům, umístěným v nadpraží zárubně. Případné horizontální spáry musí být rovněž vzdáleny min. o 150 mm od horního rohu zárubně.
Dveřní zárubeň s běžnými CW profily
Podlahový profil R-UW je v místě dveřního otvoru přerušen. Na obou stranách zárubně musí být profil R-UW ukotven k podlaze dvěma připevňovacími prostředky. Nad dveřním otvorem se zabuduje překlad (výměna) z profilu R-UW. Do nadpraží zárubně se umístí dvě zkrácené stojiny R-CW pro vynesení spár opláštění v nadpraží zárubně. Zárubňové profily R-CW a překlad zárubně (profil R-UW) se spojí s vloženou zárubní pomocí šroubů do plechu min. 3,9 mm (např. typ 421 LB 4,2 x 13 mm) zašroubovaných do zárubňových příponek (2 šrouby na jednu příponku).
Čtěte také: Ceny kovových profilů pro plot
Zárubně do sádrokartonu (tzv. obložkové zárubně)
Obložkové zárubně jsou montovány po opláštění a vytmelení příčky. Použijí se běžné příčkové profily (R-CW a R-UW) o tloušťce plechu 0,6 mm. Podlahový profil R-UW je v místě dveřního otvoru přerušen. Profily R-CW přiléhající k zárubni se spojí s podlahovým i stropním R-UW profilem pomocí dvojic prostřihů, nýtů nebo samořezných šroubů typu 421 LB. Tyto svislé profily se po celé délce vyztuží profilem R-UW, který je buď nasunutý ze strany dveřního otvoru, nebo nasunutý z vnější strany (tzv. skříňový nosník - viz obrázek). Do nadpraží zárubně se umístí dvě zkrácené stojiny R-CW pro vynesení spár opláštění v nadpraží zárubně. Profily R-CW a překlad zárubně (profil R-UW) se spojí s vloženou zárubní pomocí šroubů do plechu min. 3,9 mm (např. typ 421 LB 4,2 x 13 mm) zašroubovaných do zárubňových příponek (2 šrouby na jednu příponku). Po připevnění zárubně k profilům R-CW se pomocí nasunutých profilů R-UW vytvoří tzv. kapsy. Opláštění příčky je nutno zasunout do profilu zárubně min. 10 mm.
Zárubeň s výztužnými UA profily
K upevnění zárubně se provede konstrukce z výztužných profilů UA (tloušťka plechu 2 mm) připojených pomocí suvných nebo šroubovacích úhelníků. K ukotvení profilů UA ke stropu a podlaze se použijí úhelníky šroubované. Tyto úhelníky musí být ke stropu a podlaze připevněny nosným kotvením (kovová hmoždinka průměru 8 mm; 2 ks/1 patka). V místech kotvení je nutno přerušit stropní profil R-UW, úhelníky se na podlaze i stropě montují přímo do nosné konstrukce.
Dveřní pouzdro pro posuvné dveře
Použijí se běžné příčkové profily (R-CW a R-UW) o tloušťce plechu 0,6 mm. Podlahový profil R-UW je v místě dveřního otvoru přerušen, nicméně pouze v části, která bude v budoucnu průchozí. V místě přerušení profilu R-UW musí být profil ukotven k podlaze dvěma připevňovacími prostředky. Nad dveřním otvorem se zabuduje překlad (výměna) z profilu R-UW. Do nadpraží dveřního pouzdra se umístí dvě zkrácené stojiny R-CW pro vynesení spár opláštění v nadpraží pouzdra. Svislé profily R-CW v okolí pouzdra se spojí s vloženým pouzdrem pomocí šroubů do plechu min. 3,9 mm (např. typ 421 LB 4,2 x 13 mm) zašroubovaných do příponek pouzdra (2 šrouby na jednu příponku).
Sádrokarton v podkroví
V současnosti se bez sádrokartonu neobejde prakticky žádná podkrovní stavba. V této oblasti se totiž „kříží“ několik různých konstrukcí a ještě více odlišných materiálů: nenosná zděná, relativně subtilní příčka (tloušťky přibližně 8 až 14 cm), sádrokartonový podhled opláštěný deskou tl. 12,5 mm, kovové profily, dřevěná konstrukce krovu, tepelná izolace a tzv. parobrzda. Již tento fakt vede často k bezbřehé „lidové tvořivosti“, která později zapříčiní výskyt vad. Při špatném provedení stavebního detailu se mohou stále dokola opakovat praskliny nebo i vážnější poruchy konstrukce. Opravami se totiž odstraňuje jen důsledek. Sádrokarton v podkroví je oblíbeným řešením pro opláštění šikmých i vodorovných ploch, které nejen vylepšuje vzhled interiéru, ale také zlepšuje izolační vlastnosti prostoru. Opláštění pomocí sádrokartonu umožňuje vytvořit hladké povrchy a snadno zakrýt různé instalační vedení či nepravidelnosti střešní konstrukce. Pro výstavbu obytného podkroví je sádrokarton stále tou nejlepší volbou. Příliš nezatěžuje nosnou konstrukci, má dobré tepelné a akustické vlastnosti, vyznačuje se dlouhou životností, je ekologický a zdravotně nezávadný a práce s ním je poměrně snadná a rychlá. Maximální přípustná rozteč profilů je 400 mm. Umísťujeme-li profily v podkroví na krokve, pak je maximální vzdálenost krokví od sebe pro daný rošt 900 až 1000 mm. Vše se řídí dle konkrétního výrobce kovových komponentů. Kovové profily se upevňují pomocí upevňovacích prvků daného systému. Po takto opatřené ploše roštem, mohou se začít klást sádrokartonové desky. Přikládají se kolmo na kovovou konstrukci jedna vedle druhé. V podkroví je doporučeno používat protipožární desku o celkové tloušťce 15 mm. Zajistí se tím totiž potřebná pevnost a izolační pohoda. Pokud by někomu nevyhovovala tato protipožární deska, jsou na výběr ještě obyčejné desky v tloušťce 12,5 mm, 15 mm a 18 mm. Všechny desky se ke kovovému roštu připevňují samořeznými rychlošrouby.
Návaznost příčky na krov
Návaznost nenosné, relativně tenké zdi (příčky) na konstrukci střechy (na krovy) je problematická a v praxi často špatně řešená. Tenkou nenosnou stěnu nelze do krovu jednoduše rozepřít. Je nutné vytvořit tzv. dilatační napojení příčky na krov. Materiálově nesourodé konstrukce mají rozdílnou roztažnost, která se mění podle úrovně vlhkosti, teploty, zatížení. Rozdílná povrchová úprava, hladkost sádrokartonu a hrubost štukové omítky, nepůsobí příliš estetickým dojmem. Nenahrává ani modernímu trendu sytě barevných stěn. Jak ale předejít stavebním poruchám a estetickým vadám v podkroví? Chytrou cestou je nesnažit se spojovat různorodé materiály, ale přistoupit k výstavbě podkroví systémově. Použít komplexní systémový přístup - k sádrokartonovým podhledům a šikminám přidat stejné řešení i pro svislé nenosné konstrukce. Postavit systémové sádrokartonové dělicí příčky a také předstěny u nosných a štítových stěn. V rámci komplexního řešení se dá předejít i nejčastějšímu nešvaru v podkroví, praskání spár a vzniku mikrotrhlin. Návaznost podhledu a příčky lze řešit systémově včetně zvukové izolace.
Čtěte také: Vlastnosti hliníkových profilů pro ploty
Zateplení podkroví
Velmi důležitá je správná skladba zateplení. Základem by měla být vždy tepelná izolace, která slouží v zimních měsících k zabránění únikům tepla a v letním období naopak k eliminaci nadměrného přehřívání podkrovních prostor. Na izolaci osadíte parozábranu, kterou je nezbytné dokonale utěsnit. Přelepte veškeré spoje a zároveň přilepte parozábranu ke všem konstrukcím střechy tak, aby nemohla žádná vlhkost z interiéru pronikat do vrstvy tepelné izolace. Pro dosažení potřebné tloušťky izolace můžete vložit další vrstvu izolace i pod krokve, čímž dosáhnete ideální tepelné kvality podkrovního prostoru. Podkrokevní zateplení střechy + rastr z CD a UD profilů pro montáž sádrokartonu.
Montáž sádrokartonu v podkroví
- Nejprve zkontrolujte stav střešní konstrukce a podkroví. Ujistěte se, že jsou trámy suché a bez poškození. Podkroví dobře proměřte a připravte si rozvržení pro upevnění sádrokartonu.
- Začněte montáží kovových UD a CD profilů. UD profily se připevňují po obvodu místnosti, kde budou sádrokartonové desky končit, a CD profily tvoří nosnou konstrukci pro samotné desky. Profily umístěte vodorovně i šikmo podle sklonu střechy a důkladně je vyrovnejte pomocí vodováhy.
- Mezi profily vložte izolační materiál, nejčastěji minerální vatu, která zlepšuje tepelnou a zvukovou izolaci podkroví. Materiál nařežte na požadované rozměry a vložte ho těsně mezi střešní trámy a profily.
- Po instalaci izolace začněte připevňovat sádrokartonové desky na profily. Desky nejprve upravte na potřebnou velikost nožem na sádrokarton a připevňujte je k profilům pomocí šroubů ve vzdálenosti přibližně 25 cm.
- Po montáži desek je třeba spáry mezi deskami zatmelit. Nejprve aplikujte výztužnou pásku na spáry, následně naneste vrstvu spárovací hmoty pomocí stěrky. Po zaschnutí tmelení spáry jemně zbrousíte brusnou mřížkou.
Podobně je tomu při opláštění šikmých a vodorovných ploch v podkroví. V obou případech vytvoříme nosnou podkonstrukci z R-CD profilů s roztečí max. 500 mm.
Sádrokartonové podlahy
Ze sádrokartonu se vyrábí také plovoucí lehká podlaha, která zlepšuje zvukové a tepelné podmínky stropní konstrukce. Pokud budete tuto podlahu aplikovat na železobetonový strop, měli byste pod sádrokartonové desky umístit polyethylenovou folii. Ta zabrání vlhkosti pronikat až do podlahy. Pokud ale máte strop z dřevěných trámů, pak tuto folii použít nesmíte. Dřevo by nemohlo dýchat a začalo by hnít. Je nutno podotknout, že sádrokartonové desky neplní funkci nášlapné vrstvy podlahy, ale pouze roznášejí zatížení. To znamená, že se na ni zpravidla aplikuje kterákoli podlahová krytina počínaje kobercem a konče dlažbou. Při použití koberce, PVC či jiných měkkých krytin je dobré celou plochu sádrokartonové vrstvy přetmelit.
Způsoby pokládání podlahových desek SDK
Pokládání podlahových desek SDK lze provést dvěma způsoby:
- Tradiční způsob: Na již vyrovnanou vrstvu položíme desky sádrokartonu (můžeme pod ně dát zvukovou izolaci). Pokládáme je na sraz, aby mezi nimi nevznikaly velké spáry. Poté se na takto položené desky nanese vrstva lepidla za pomoci zubaté stěrky. Dříve, než lepidlo zaschne, se položí druhá vrstva desek, která se orientuje kolmo na tu první tak, aby byly přeryty spáry spodní vrstvy a vzájemně byly od sebe vzdáleny minimálně 200 mm. Pro ještě větší soudržnost těchto dvou vrstev se používá pneumatická sponkovačka nebo se desky šroubují.
- Rychlejší způsob: Rychlejším způsobem montáže sádrokartonové podlahy se myslí použití prefabrikovaných částí. K dostání jsou podlahové dílce - sendviče, které jsou vytvořeny ze dvou vrstev desek, mezi nimiž může být vložená tepelná izolace. Na bokách jsou opatřeny pery a drážkami a spojují se pomocí lepidla.
Tmelení a finální úpravy sádrokartonu
Tmelení je jedna z nejdůležitějších prací na celém obkládání. Nejen, že zarovnává spáry a dodává konečné konstrukci estetický vzhled, ale celkově ztužuje celou stěnu. Provádí se ve dvou vrstvách. Jakmile se nanese a zarovná vrstva první, do ještě měkkého tmelu se zamáčkne přes spáru bandážní páska. Po částečném zatvrdnutí tmelu se přetáhne další vrstvou tmelu a perfektně se vyrovná. Pokud by byl povrch i po zatvrdnutí stále nerovný či hrubý, může se dobrousit jemným smirkovým papírem či bruskou. Po takto dokončené práci se obklad penetruje, pokud povrchová úprava stěny bude klasický nátěr malířskými disperzními barvami. Následně se plocha upraví dle přání majitele. Může na ni přijít tapeta, keramické či jiné obklady nebo již zmiňovaný nátěr.
tags: #sdk #profily #pricky #podkrovi #informace