V této knize je poskytnut stručný přehled stavebního rozpočtování, jímž se zabývá značná část osob, které přicházejí do styku s realizací stavby. Vzhledem k obsáhlosti a vysokým požadavkům na odbornost osoby sestavující stavební rozpočet se autor rozhodl touto knihou přiblížit zmíněnou problematiku i pro osoby, které se se sestavováním stavebního rozpočtu nikdy nesetkali a mají zájem si daný okruh problematiky stavební ekonomie blíže osvojit.
Význam stavebního rozpočtování
Nejen ve stavebnictví, ale i v jiných oblastech lidské činnosti nás zajímá, kolik to bude stát, jak a kde získáme prostředky na financování a jakým způsobem naplánovat investice, aby byly realizovatelné. S pojmem rozpočet se setkáváme v řadě souvislostí. Existují rozpočty státní, rodinné, firemní, stavební a mnoho dalších. Pokud mluvíme o rozpočtování a rozpočtech, v zásadě se vždy jedná o jistý výčet potřeb spojených s určitou činnosti. Často je výčet nákladů doplněn o výčet příjmů či výnosů, tedy o další pohled - „kde na to vzít“.
Každý, kdo se účastní stavebního řízení, se dříve nebo později setkává se stavebními rozpočty. Stavebníka zajímá rozpočet z pohledu kolik a za co konkrétně bude platit a naopak zhotovitele zajímá, kolik má stavebníkovi účtovat, za jaké druhy úkonů a zda mu tyto výnosy pokryjí jeho vynaložené náklady. Další oblastí využití stavebních rozpočtů je dodavatelská oblast. Zde slouží stavební rozpočty např. k řízení zdrojů, subdodávek nebo plánování.
Potřeba ocenění stavebních nebo montážních prací se objeví v okamžiku, kdy se začne uvažovat s realizací stavebního díla, a to již v období plánování financí ze strany investora, ze strany projektanta, potom z důvodu ocenění projektových prací a v neposlední řadě dodavatel stavebních prací chce vědět, za kolik dílo zrealizuje. Očekávaný cenový údaj bude tak přesný, jak budou vypovídající podklady zpracované investorem nebo projektantem. V průběhu investiční výstavby se zpracovávají rozpočty staveb, které účastníkům investiční výstavby umožňují plánovat výstavbu s ohledem na její financování.
Legislativní rámec a základní pojmy
Kniha poskytuje přehled legislativy upravující stavební rozpočtování. Pro sestavení rozpočtu dnes neexistují žádné závazné předpisy, ale běžně se dodržují ve stavební praxi určité zvyklosti. Ministerstvo pro místní rozvoj stanovilo podle § 14 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů k provedení § 44 odst. 4 zákona, že podrobnosti o vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr jsou definovány vyhláškou č.
Čtěte také: klíčové informace k rozpočtování
Pomůcka obsahuje přehled základních pojmů, vztahujících se k problematice rozpočtování, právní rámec rozpočtování.
- Celkové náklady výstavby - jsou veškeré náklady investora související s přípravou, realizací a uvedením stavby do provozu.
- Jednotková cena - cena za jednici stavební konstrukce nebo práce se vypočítá pomocí kalkulačního vzorce.
- Nemovitost - je pozemek nebo stavba pevně spojená se zemí základem.
- NUS - náklady na umístění stavby - zvýšené režijní náklady dodavatele.
- Obvyklá cena zboží - je cena srovnatelného zboží schopného nejlépe zastoupit dané zboží v jeho základních užitných vlastnostech z hlediska kupujícího.
- OP - obestavěný prostor - je součtem obestavěných prostor základů, spodní a vrchní části stavby a zastřešení a je to objem, který je těmito konstrukcemi vyplněn.
- Rozpočet - je jistá forma sestavení nákladů v oblasti oceňování stavebních prací. Má skladebnou strukturu, vycházející z konstrukční nebo technologické struktury stavebního díla. Je to podle technické dokumentace sestavený výkaz výměr oceněný příslušnými cenami konstrukčních prvků (podrobný položkový rozpočet), cenami skupinových prvků nebo ukazateli na stavbu či etapu (propočet).
- PD - projektová dokumentace - podle stavebního zákona je projektovou dokumentací dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm.
- Propočet - je předběžný odhad celkových nákladů, pro získání představy o ceně stavebního díla. Je prvotní informací pro jeho další případné úpravy a vodítkem při rozhodování o způsobu financování investičního záměru.
- THU - technicko-hospodářské ukazatele - (rozpočtové ukazatele) zpracovává např. Ústav pro racionalizaci ve stavebnictví (ÚRS) na základě statistického vzorku již realizovaných staveb, které jsou rozčleněny podle druhu a vybavení a je zjištěna jejich průměrná cena na objemovou jednotku. THU jsou členěny na jednotlivé stavební části (konstrukce) a z tohoto členění lze procentuálně vyjádřit podíl jedné konstrukce na celkové ceně.
- Výkaz výměr - je soubor rozměrů konstrukčních prvků odečtených z výkresové dokumentace, nebo podle skutečnosti. V rozpočtování se jedná o součet půdorysných ploch všech podlaží. Zahrnuje půdorysné plochy všech místností, stavebních konstrukcí, balkonů, schodišť, výtahů a jiných komunikačních prostor a dalších pronajímatelných i nepronajímatelných ploch.
- ZRN - základní rozpočtové náklady - jsou součtem stavebních a montážních prací.
Třídění a klasifikace stavebních děl
Systémy klasifikací mají ve stavebnictví praktický význam. Při sestavování rozpočtu jakékoliv stavby se jejich využití nevyhneme. Rozpočet, který tvoříme, bychom měli uspořádat do určitých skupin, které by měly mít určité společné vlastnosti. Ale nejen rozpočet je třeba zatřídit. Měli bychom podle určitého klíče zařadit do jakési kategorie i stavbu, kterou rozpočtujeme.
Klasifikační systémy v ČR
MMR vypracovalo v rámci projektu NIPEZ (Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek) třídník rozdělený do čtyř úrovní:
- úroveň udává stavební práce.
- úroveň rozděluje stavební práce na výstavbu, opravy a údržbu a demoliční práce.
- úroveň členění je klasifikací stavebních děl podle CZ-CC.
NIPEZ by měl zajistit snížení cen nakupovaných komodit, snížení transakčních nákladů na straně zadavatelů i dodavatelů, větší transparentnost zadávání, zjednodušený přístup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k zrealizovaným tendrům, lepší přehled zadavatelů o veřejných zakázkách v rámci organizace, zlepšení informovanosti veřejnosti o zadávaných VZ, urychlení procesu vyhodnocování nabídek.
JKSO (Jednotná klasifikace stavebních objektů)
JKSO je stále jedna z nejpoužívanějších, již zrušených klasifikací v ČR. Svým číslováním bezprostředně navazuje na klasifikace zemědělské, lesní a průmyslové výroby jako samostatná klasifikace produktů stavební výroby. V 90. letech byla nahrazena pro statistické účely Standardní klasifikací produkce (SKP), resp. její součástí Klasifikací stavebních děl (KSD). JKSO však veřejnost nadále využívá pro její lepší přehlednost a vypovídací schopnost.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
CZ-CC (Klasifikace stavebních děl)
Klasifikace CZ-CC nahradila od 1.1.2004 SKP a je tedy v současnosti jedinou závaznou klasifikací v ČR pro třídění stavebních objektů. Klasifikace CZ-CC obsahuje místně a prostorově ucelená stavební díla s takovým vybavením či zařízením, aby mohla samostatně plnit funkce, ke kterým jsou určena. Stavební díla jsou v Klasifikaci CZ-CC rozdělena na dvě sekce: 1 - Budovy a 2 - Inženýrská díla. Stavební díla se klasifikují podle technického řešení stavby (projektu), které vyplývá ze zvláštního užívání stavby. Stavební objekty jako takové nejsou tedy ještě dostatečně přesnou porovnávací jednotkou.
TSKP (Třídník stavebních konstrukcí a prací)
Tuto klasifikaci představuje Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP) ČSÚ a ÚRS. Za základ třídění stavebních prací byl zvolen stavební díl (SD) jako účelově a funkčně vymezená část stavebního objektu, zahrnující soubor konstrukcí a prací provedených různými technologiemi a z různých materiálů.
Náklady a ceny ve stavebnictví
Při realizaci zakázky vzniká mnoho různých druhů nákladů, neboť stavební činnost je jedna z finančně dosti náročných druhů lidské činnosti. To byly důvody, proč vznikla potřeba třídění a vykazování nákladů na stavební zakázky. Kniha se zabývá rozlišením základních a vedlejších rozpočtových nákladů, jejichž struktura je závislá na rozsahu stavebního díla, shodně jako vypočtená celková cena stavby.
Náklady na realizaci určité stavební činnosti, které souvisí přímo s jejím provedením, se vyčíslují pro kalkulační jednici. Kalkulační jednice je definována jako výkon vymezený názvem, kvalitativními, případně dodacími podmínkami a měrnou jednotkou. Náklady/cena jednotlivé stavební práce nebo konstrukce se obvykle vyčíslují podle kalkulačního vzorce v kalkulačním členění nákladů.
Náklady na provoz strojů a zařízení - pro zjištění těchto nákladů lze využít normativní kalkulaci. V další úrovni strukturování nákladů je řešeno členění nákladů v rámci stavebních objektů podle následujícího schématu.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Náklady z I. úrovně jsou zahrnuty převážně v části A - Základní rozpočtové náklady. V rámci struktury nákladů na II. úrovni jsou zahrnuty i náklady, které nejsou nutné přímo k realizaci stavby, ale vznikají v souvislosti s její realizací. Všechny tři uvedené úrovně však nemusí vždy zcela vyhovovat potřebám rozpočtáře a také nemusí postihovat všechny náklady, které na určité stavbě vznikají. Tím, jak je stavebnictví pestré a různorodé, vznikají potřeby různých způsobů členění nákladů, ať již tyto potřeby vychází z přání investora či z potřeby řízení stavební výroby.
Podklady pro rozpočtování a oceňovací podklady
Projektová dokumentace slouží jako podklad pro sestavení a výpočet výměr prací, konstrukcí a materiálů obsažených ve stavebním díle. Projektová dokumentace stavebních objektů je velmi různorodá. Před započetím rozpočtování je nutné, aby se rozpočtář nejprve podrobně seznámil s projektovou dokumentací.
Projektová dokumentace rodinného domu ve stupni dokumentace pro stavební řízení, obsahující výkresovou a popisovou část, slouží jako podklad pro sestavení rozpočtu.
Výkaz výměr sestavený projektantem jako součást projektové dokumentace, např. v tabulce místností, se nemusí s výkazem výměr rozpočtáře shodovat. Výkaz výměr sestavený rozpočtářem je nutno chápat jako součást rozpočtu. Díky dokumentaci rozpočtář získává vizuální prostorovou představu o výstavbovém projektu. Vytváří si určitý grafický model tohoto výstavbového projektu (z technických zpráv, výkresů, výpočtů a tabulek), pomocí kterého transformuje stavební práce, konstrukce, materiály do výkazu výměr a rozpočtu.
Technické normy
Technické normy můžeme chápat jako dokumentované dohody, obsahující technické specifikace nebo jiná určující kritéria používaná jako pravidla, směrnice, pokyny nebo definice charakteristik k zajištění toho, že materiály, výrobky, postupy a služby vyhovují danému účelu a jsou bezpečné. V ČR jsou normy pojímány jako doporučení někdy i jako příkazy. Jejich používání je dobrovolné. Technické normy lze podle rozsahu jejich působnosti rozdělit na normy mezinárodní (např. ISO, IEC), evropské (např. EN, ETS) a normy národní (např. ČSN, DIN, BS).
Metody rozpočtování
Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, rozpočtovat je možné na úrovni stavebních objektů - používáme rozpočtové ukazatele, na úrovni stavebních dílů - používáme agregované položky a na úrovni jednotlivých stavebních prací - používáme položky katalogů popisů a směrných cen stavebních prací.
Ceny mezi investorem a dodavatelem jsou smluvní, tedy dohodnuté ve smlouvě o dílo. Tyto ceny lze stanovit nejrůznějšími postupy, ale jedním ze základních postupů, je stanovení ceny tzv. podrobným rozpočtem. Rozpočet stavebního díla určuje cenu skladebně, to znamená, že se stavební dílo rozloží na určité konstrukční prvky a stanoví se podle projektové dokumentace jejich množství, určí se cena jednotková a cena celkem a připočítají se další náklady spojené s prováděním stavebních prací (další náklady = náklady, které nebylo možno výše uvedeným způsobem stanovit).
Rozpočtování pomocí rozpočtových ukazatelů (THU)
Rozpočtové ukazatele jsou součástí soustavy THU (technicko-hospodářských ukazatelů). Využití THU spočívá v porovnání stavebních objektů již realizovaných s nově připravovanými. Proto musí být ukazatele na vhodnou měrnou jednotku. THU jsou sestaveny jako dvě základní měřítka: procentuální podíl na celkové ceně stavby a cena za měrnou jednotku.
Propočet je předběžný odhad celkových nákladů, který se zpracovává v přípravné fázi stavby (investiční záměr, územní řízení), kdy investor nemá dostatečné množství podkladů. Slouží investorovi k tomu, aby mohl posoudit ekonomickou efektivnost daného projektu a nastavit jeho financování. Tento odhad dává výsledky s přesností 15 - 20 %, neboť vychází z porovnávání obdobných staveb na základě zjištěných objemových ukazatelů stavby (obestavěný prostor, délka trasy, zastavěná plocha apod.) a použití THU na kalkulovanou jednotku.
Pro propočet se zjistí přibližně obestavěný prostor oceňované stavby. Informace závisí na dostupných podkladech v příslušné fázi stavebního řízení. Jednotkovou cenu THU vynásobíme množstvím hledané položky. Ceny položek sčítáme v jednu celkovou cenu stavby. Lze využít i postup založený na procentuální skladbě ceny: OP nebo ZP vynásobíme příslušnou cenou stavby na měrnou jednotku (m2 nebo m3).
Rozpočtování na úrovni agregovaných cen
Pro podrobnější členění projektové dokumentace do stavebních dílů se používá rozpočtování na úrovni agregovaných cen. Agregovaná cena se tvoří spojováním položek jednotlivých stavebních prací, přičemž jejich normované množství se určí podle jejich podílu na jednici stavebního dílu. Další možný způsob je seskupování oceňovacích podkladů, kdy se do jedné agregované položky seskupí všechny oceňovací podklady potřebné k realizaci stavebního díla.
Rozpočtování na úrovni jednotlivých stavebních prací (položkový rozpočet)
Pro rozpočtování na úrovni jednotlivých stavebních prací se nejčastěji používají katalogy popisů a směrných cen stavebních prací obsahující směrné ceny, které umožňují ocenění většiny stavebních prací. Nejrozšířenějším oceňovacím podkladem jsou katalogy směrných cen ÚRS Praha, a.s. Tyto katalogy jako jediné v České republice obsahují úplné kompletní popisy jednotlivých stavebních prací. Katalogy popisů a směrných cen obsahují kromě popisů směrné ceny stavebních prací ÚRS. Směrné ceny jsou počítány na základě kalkulace množství potřeb stanovených k jednotlivým položkám v členění podle kalkulačního vzorce. Směrné ceny jsou uvedeny v katalozích devítimístným číslem, které v prvních pěti místech navazuje na Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP). Směrné ceny jsou do jednotlivých katalogů zařazeny podle vymezení jejich použití.
Pokud v ceníku není uvedena námi požadovaná položka, nebo její hodnota neodpovídá našim podmínkám, je nutné provést rozbor stávající položky a tímto rozborem původní položku upravit nebo vytvořit položku zcela novou. Při individuální kalkulaci a tvorbě R-položek vycházíme z členění nákladů podle oborového kalkulačního vzorce. Pro každou R-položku se zpracovává rozborový kalkulační list, ve kterém jsou rozčleněny přímé náklady na měrnou jednotku příslušné stavební části.
Rozpočet se zpracovává na základě výkazu výměr stavebních konstrukcí, pomocí položek katalogů popisů a směrných cen, příp.
Souhrnný rozpočet výstavby
Jsou to veškeré náklady a výdaje na stavbu související s jejím pořízením. Souhrnný rozpočet stavby je vyjádřen pomocí tzv. souhrnného listu stavby, který podle stanovených pravidel poskytuje údaje o celkové ceně stavby. Celkové náklady stavby jsou všechny náklady a výdaje objednavatele potřebné na přípravu a realizaci i uvedení stavby do provozu. Určují se v zadání a v projektu stavby. V současné době nejsou žádná závazná pravidla na sestavování souhrnných rozpočtů. Stavební veřejnost však nadále používá členění nákladů ISPROFIN vycházející ze zrušené vyhlášky č. 5/1987 Sb. resp. vyhlášky č. Náklady z úrovně II. Provozní náklady během výstavby - jsou všechny náklady hrazeny z provozních prostředků ...
Rozpočet stavby zpracovávají rozpočtáři a každý účastník výstavby si může u nich zpracování rozpočtu v požadované podrobnosti objednat. Doporučujeme nejen sestavení kontrolního rozpočtu, ale také zobrazení čerpání nákladů v čase v podobě cash flow plánu výstavby.
Literatura k rozpočtování staveb
První publikace Rozpočtování staveb naleznete pravidla zaměřená na cenotvorbu ve stavebnictví, která jsou pro lepší pochopení této problematiky doplněna příkladem zaměřeným na tvorbu stavebního rozpočtu rodinného domu. Druhá publikace Oceňování staveb od přípravy po realizaci se zabývá oceňováním stavební produkce bytových (rezidenčních) staveb pomocí tradičních nástrojů a metod v jednotlivých fázích životní cyklu. Publikace mají formát B5 a 86 / 106 stran.
Vybraná doporučená literatura
- KREJČÍ, Luboš. Rozpočtování staveb: TP 3.1. 2. vydání. Praha: pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vydává Informační centrum ČKAIT, 2017. Metodické pomůcky k činnosti autorizovaných osob. ISBN 978-80-8743-897-8. (56 stran, formát 2017)
- HANÁK, Michal. Oceňování stavebních prací v kostce, aneb, Začínáme s rozpočty. Praha: ÚRS Praha, 2005.
- TICHÁ, Alena. Rozpočtování a kalkulace ve výstavbě. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008.
- KADLČÁKOVÁ, Anna. Ekonomika ve stavebnictví 20: ceny, náklady, kalkulace. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002.
- HAČKAJLOVÁ, Ludmila. Kalkulace a rozpočtování staveb. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998.
- TICHÁ, Alena a Gabriela KOCOURKOVÁ. Ekonomika práce ve stavebnictví: cvičení. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006.
- HAČKAJLOVÁ, Ludmila. Ekonomika ve stavebnictví 10: stavební ekonomika : část 1 a 2. Vyd. 2. přeprac. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1998.
- KALIVODOVÁ, Helena. Kalkulace cen stavebních prací a materiálů: praktické postupy pro tvorbu rozpočtů a oceňování stavebních prací.
Kniha Rozpočtování staveb: TP 3.1 (2017) - detailní popis
Pomůcka uvádí právní rámec rozpočtování a obsahuje přehled základních pojmů, vztahujících se k problematice rozpočtování. Popisuje třídění a klasifikaci stavebních děl, náklady a ceny ve stavebnictví, stanovení nákladů podle etap projektu, podklady pro rozpočtování a oceňovací podklady, propočet stavby a souhrnný rozpočet výstavby, příklad sestavení položkového rozpočtu, počítačové programy pro rozpočtování, druhy rozpočtů a stručně informuje o Building Information Modelling (BIM).
Odborníci v oboru
Odborníci v oboru, jako je Ing. Luboš Krejčí, specialista na oceňování stavební produkce v nadnárodní stavební společnosti a vysokoškolský lektor, jsou klíčoví pro rozvoj a výuku v oblasti stavební ekonomiky. Ing. Krejčí je absolventem Fakulty stavební VUT v Brně, obor management stavebnictví. Od roku 2015 působí na Katedře ekonomiky a řízení, Fakulty stavební ČVUT a podílí se na výuce předmětů rozpočtování staveb a kalkulace cen ve stavebnictví. Je autorem řady odborných článků a spolupracuje na řešení výzkumných projektů v oblasti stavební ekonomiky.
Další významnou osobností je prof. Ing., vysokoškolský pedagog, soudní znalec v oblasti stavební ekonomiky, zejména oceňování nemovitých věcí, kalkulací nákladů, rozpočtování a nákladů životního cyklu. Je absolventkou Fakulty stavební ČVUT v Praze, obor stavební management a ekonomika. Od roku 1999 působí jako soudní znalkyně v oboru stavebnictví a ekonomika - ceny a odhady nemovitostí. V letech 1997 - 2002 pracovala jako manažerka ve stavební a inženýrské společnosti. Na Fakultě stavební působí jako pedagog více než 20 roků, podílí se na řešení výzkumných záměrů a projektů v oblasti stavební ekonomiky a managementu. Koordinuje a zpracovává znalecké posudky v rámci Znaleckého ústavu Fakulty stavební ČVUT. Od roku 2017 je vedoucí katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví.
tags: #rozpoctovani #staveb #literatura