Je známo, že zeleň působí na lidskou mysl velmi pozitivně. Není proto překvapující, že obliba zelených živých plotů je stále vyšší a vyšší. Živé ploty zdobí naše zahrady a tvoří přirozené „oplocení“ pozemku snad od nepaměti. Živé ploty jsou cenově výhodným a atraktivním způsobem, jak ohraničit pozemek, dodat mu strukturu a zároveň poskytnout útočiště volně žijícím živočichům. Jak ale správně takový plot založit? S námi to zvládnete.
Plánování a příprava
Základem zdravého a efektivního živého plotu je důkladné plánování. Plánování živého plotu začíná úvahami o ideálním místě. Při tomto procesu je třeba zohlednit nejen vlastnosti půdy, ale také světelné podmínky vybraného místa. Různé druhy živých plotů potřebují různé podmínky pro optimální růst.
První a velmi důležitou otázkou je: Co od plotu očekáváme? Jakou půdu máte na zahradě? Ideální je běžná zahradní zem. Pokud však nemáme takové štěstí a půda je spíše písčitá nebo naopak moc jílovitá, je dobré ji při výsadbě doplnit o organický materiál.
Vzdálenost a uspořádání
Podle obecných doporučení by měl být živý plot vysazen přibližně 50 cm až 1 metr od existujícího plotu, přičemž přesná vzdálenost závisí na druhu rostlin a jejich šířce. Obecně je doporučováno vysazovat rostliny ve vzdálenosti 30 cm od sebe. Na jeden metr délky tedy 3ks. Stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený...., zde je seznam dřevin na živé ploty podle výšky i s pomůckou jak daleko od sebe vysazovat pro získání požadovaného efektu. Sázíme tedy v jedné řadě nebo můžeme rostliny vysazovat do tzv. dvou řad.
Vždy dodržujeme vzdálenost 30 cm od jednotlivých rostlin i řad. Dvě řady dají živému plotu plastickou strukturu a bude působit velmi hustě a přirozeně. Výsadbu ve dvou řadách dle plánku B ) tzv. do trojsponu ( rovnostranného trojúhelníku ) zvolte vždy pokud chcete rychleji zabránit průhledům.
Čtěte také: Jak zkrášlit plot pomocí rostlin
Rozestupy určete podle dostupného prostoru a jak rychle a důkladně chcete zabránit průhledům. Jedná se vždy o kompromis, neexistuje jediná správná odpověď, naopak každý rozestup je správně:). V přírodě a přírodních zahradách není nic podle pravítka, často je to podle toho kde ptáček "upustil" semínko, zkuste tedy nedělat trozestupy vždy stejné = je to přirozenější. Vzhledem k tomu že většina našich keřů dorůstá v dospělosti šířky alespoň 1,5-2 m doporučujeme obecně rozestup 1m.
Výběr vhodných dřevin
Výběr druhu živého plotu je klíčový pro funkčnost a vzhled plotu. Existují dvě hlavní kategorie: opadavé a stálezelené živé ploty. Mezi stálezelené živé ploty patří například liguster nebo tis, které si zachovávají své listy po celý rok a poskytují tak stálou ochranu před zvědavými pohledy. Naopak opadavé živé ploty, jako například polní javor, na podzim ztrácejí listy. Při výběru druhu živého plotu je třeba zvážit specifické výhody a nevýhody každého typu. Pouze tak učiníte nejlepší rozhodnutí pro svou zahradu.
Na živý plot lze použít nespočet různých druhů dřevin. Pojďme se podívat na ty nejoblíbenější!
- Ptačí zob: Opadavý živý plot roste velmi rychle - až 1 metr za rok. Bez pravidelného stříhání mohou některé odrůdy ptačího zobu vyrůst až 3 metry!
- Zimostráz: Ze zimostrázu můžete vytvořit skvělý stálezelený rychle rostoucí živý plot - pokud ho nebudete stříhat, vyroste až do výšky 6 metrů!
- Túje: Asi nejpoužívanější rostlina na živý plot je túje! Patří mezi husté a rychle rostoucí dřeviny. Živý plot z tújí nevyžaduje velkou údržbu a daří se mu téměř v jakýchkoli podmínkách. Ideální vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi je 40 cm.
- Habr: Živý plot z habru velmi rychle roste, snadno se tvaruje a při dostatečném zavlažování bují i odspodu, takže pod ním jen těžko objevíte plevel. Sazenice vysazujte 30 cm od sebe.
- Jalovec: Živý plot z jalovce je stálezelený a velmi odolný. Patří k nejrychleji rostoucím dřevinám vůbec a je vždy zelenou rostlinou.
Kdy sázet?
Tato otázka je velmi důležitá, protože správný čas pro výsadbu živého plotu rozhoduje o jeho zdraví a růstu. Nejlepší doba k výsadbě živého plotu je obvykle na jaře nebo na podzim. Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Pokud se ptáte, kdy sázet živý plot, měli byste se vždy řídit specifickými požadavky vybraného druhu živého plotu. Některé druhy, jako například tis, lze zasadit i v zimních měsících, pokud půda není zmrzlá.
Samotná výsadba
Živý plot přidává do zahrady další dekorativní prvek a zároveň nabízí řadu praktických výhod. Ať už plánujete výsadbu s rostlinami pěstovanými v květináči, či prostokořennými, hlavní zásady zůstávají stejné. Jediný rozdíl je v době založení živého plotu. Zatímco dřeviny s kořenovým balem lze sázet celoročně, ty prostokořenné se lépe ujmou brzy na jaře, nebo na podzim.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu. V prvním kroku je třeba důkladně připravit půdu, překopat ji a obohatit kompostem nebo jinými organickými materiály. Trávník a plevel je třeba odstranit, aby měly rostliny živého plotu dostatek místa pro růst. Máte-li opravdu dlouhý plot, doporučujeme objednat si malý bagr, který vám ušetří mnoho času a námahy. Na dno výkopu dejte vyzrálý kompost ve vrstvě 20 cm.
Další krok vyžaduje rýč, protože zahrnuje kopání výsadbových jamek nebo výsadbového příkopu. Hloubku a velikost je třeba zvolit podle kořenového balu rostlin živého plotu. Natáhněte znova provázek zhruba uprostřed výkopu, abyste při sázení udrželi rostliny v jedné linii. Před vysazením rostlin je třeba dostatečně zvlhčit kořeny. Je to důležité zejména v případě rostlin v květináčích. Kolíkem nebo lopatkou dělejte jamky, do kterých budete vkládat rostlinky. Sazenice vysazujte 30 cm od sebe. Vždy je pečlivě přimáčkněte, aby kolem kořenů nezůstaly vzduchové kapsy.
Nyní přecházíme k výsadbě živého plotu. Je důležité dodržovat správnou hloubku výsadby. Rostliny umístěte do vykopaného otvoru a dbejte na jejich rovnoměrné zarovnání. Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou. Zasypte otvor půdou a mírně ji zatlačte, abyste zabránili vzniku vzduchových bublin. Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně. Po výsadbě plot důkladně zalijte. Do vody můžete přidat startovací hnojivo, nebo lignohumát, který pomáhá rostlinám zakořenit. Po vysazení živého plotu je nutné rostliny důkladně zavlažit. Tím se půda usadí kolem kořenů, což rostlinám zajistí stabilitu a dobrý start.
Dalším důležitým krokem je mulčování, což nejen chrání půdu, ale také pomáhá udržovat vlhkost. Celý prostor výkopu důkladně zamulčujte vrstvou kůry, abyste snížili odpar a růst plevelů. Půdu udržujte vlhkou, ale ne přemokřenou. V prvních dvou letech stále pozorně sledujte růst plevele a trávy, protože ty mohou bránit zdravému růstu živého plotu - vezmou mu vláhu i živiny. Nezapomeňte odstranit vše, co uvidíte, dokud živý plot plně nezakoření.
Péče o živý plot po výsadbě
Aby nový živý plot rostl a prosperoval, je mimořádně důležitá kvalitní péče. Patří sem nejen pravidelné zalévání, ale také hnojení. V prvních týdnech po výsadbě živého plotu je pravidelné zavlažování klíčové. Abyste podpořili zdravý růst kořenů, měla by být půda stále mírně vlhká. Pravidelná péče a stříhání jsou důležité pro udržení živého plotu v atraktivním a zdravém stavu.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Dobrý přísun živin je nezbytný pro zdravý růst živého plotu. Několik týdnů po výsadbě byste proto měli rostlinám dodat vhodné hnojivo, čímž jim poskytnete potřebnou energii. Hnojit je třeba až na podzim, fosforečnými hnojivy a zejména během zimy, kdy nemrzne a nebude sníh, je třeba zalévat. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv, jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly.
Řez živého plotu:
- Ve skutečnosti je důležité provést první řez ihned po výsadbě živého plotu - listnaté dřeviny zkraťte o třetinu až polovinu jejich původní délky.
- Díky pravidelnému stříhání si živý plot zachová svůj pěkný tvar a navíc je podporován zdravý růst hustých, zelených výhonků.
- První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny.
- Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu.
- Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků.
- Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září.
- Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.
Ochrana proti chorobám a škůdcům
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem. Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště.
Mezi časté choroby a škůdce patří:
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu.
tags: #jak #zasadit #živý #plot #návod