Hromosvod (nebo ještě lépe bleskosvod) je nepostradatelným prvkem každé stavby zabezpečené proti úderu blesku. Přesto byste našli stavby, které je nemají, ale rozhodně by mít měly. Úder blesku do domu může napáchat velké škody - na majetku i na zdraví. Následkem jsou milionové škody na majetku a osobách. Hromosvod vytváří umělou vodivou cestu k přijetí a svedení výboje do země.
Co je hromosvod a jak funguje?
Hromosvod představuje klíčovou část ochrany domácnosti před úderem blesku - respektive před poškozením elektrickým proudem. Místo toho, aby blesk sjel po vaší střeše, je sveden pomocí vodivého zařízení do země. Hromosvod do jisté míry funguje jako Faradayova klec. Elektrický proud po nemovitosti „steče“ a rozptýlí se v zemi. Každý hromosvod je složen ze tří hlavních částí:
- Jímací zařízení (jímač - např. jímací tyč)
- Systém svodů
- Uzemnění (to může být provedeno zemnícími tyčemi, deskami, dráty či pásky, uloženo v zemi)
Při úderu blesku pojme jímací tyč proud, který svody odstíní do uzemňovací soustavy a dále do země. Vše funguje, pokud je montáž hromosvodu udělaná dobře a uzemnění působí, jak má. Instalaci by měl proto provádět odborný technik a soustava by měla pravidelně procházet revizí.
Povinnost hromosvodu a platná legislativa
Hromosvod by měla mít dle platné vyhlášky každá nemovitost, kde by mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví osob i zvířat, případně kde by mohl úder blesku napáchat značné škody. Tuto povinnost ovšem sledují stavební úřady před kolaudací. Pokud vaše nemovitost dlouhá léta neprodělala žádnou změnu, která by vyžadovala stavební řízení, může se stát, že vůbec hromosvod nemáte. Žádný postih za to přitom nehrozí. U novostaveb se s chybějícím hromosvodem potýkat nebudete. Pokud ale kupujete starší dům, u kterého neprovádíte rozsáhlejší rekonstrukci a neprocházíte procesem kolaudace, může se stát, že hromosvod na domě nemáte.
V České republice není hromosvod na rodinných domech povinný. Výjimky určuje norma ČSN EN 62305 (ochrana před bleskem). V ní najdeme některé typy objektů, které hromosvod vyžadují:
Čtěte také: Betonová deska: klíčový prvek ve stavebnictví
- Bytové domy
- Školní a zdravotnické budovy
- Průmyslové objekty
- Stavby na návrší
- Budovy s velkou výškou a plochou
- Budovy s hořlavými materiály (seníky, stodoly)
Výpočet schématu hromosvodu provádí projektant s odpovídající kvalifikací dle vyhlášky č. 50/1798 Sb. Ten spočítá rizikovost stavby a stanoví nutnost hromosvodu. Navrhne také uzemňovací síť a předá další podklady pro stavbu.
Typy hromosvodů a jejich specifika
Vhodný typ hromosvodu pro vaši střechu vám může určit realizační firma. Jímací zařízení slouží k zachycení blesků a všech elektrických výbojů. Uzemnění je zařízení předávající elektrický náboj zemi. Skládá se ze dvou částí - zemního vedení a zemniče.
Tyčová soustava
Její použití je výhradně na sedlových a valbových střechách a výjimečně se objevuje i na střechách plochých. Skládá se z hlavních, pomocných a náhodných jímačů. Hlavní strojené jímače, které se umisťují na hřeben střechy v maximálních vzdálenostech 15m od sebe, jsou vyrobeny ve formě tyčí 1,5 m až 2 m vysokých. Pomocné jímače tvoří dráty o průměru 10 mm a ve smyčce se umisťují na chráněné místo, nejčastěji komín. Náhodné jímače jsou kovová zařízení umístěná na střechách budov.
Mřížová soustava
Tato soustava plně nahrazuje soustavu tyčovou. Jak už napovídá sám název, jedná se o soustavu jímacích lan, které nad plochou střechou vytvoří mříž. Oka, která díky propletení vzniknou, mohou být veliká maximálně 20x60 m. Křížení vodičů se spojuje křížovou svorkou.
Soustava prostá
Soustava prostá se instaluje na ploché střechy pouze obytných a občanských budov. Jímače se ukládají na volné vodící podpory ve výšce 100 - 150 mm nad střechou. Vzdálenost podpor je cca 1,5 m.
Čtěte také: Výhody rovné betonové střešní krytiny pro vaši střechu.
Soustava podepřená
Soustava podepřená se opět instaluje na ploché střechy, ovšem tentokrát u rozlehlejších průmyslových a občanských budov. Jímací síť se ukládá asi 500 mm nad střechu na nevodivé podpory, které se kladou do vzdáleností 5 - 10 m od sebe.
Oddálený hromosvod
Je to zvláštní typ mřížové soustavy. Chrání většinou důležité budovy, nebo objekty, kde po zásahu blesku hrozí výbuch (např. sklady výbušnin, transformovny...). Jímací zařízení se umisťuje asi 500 mm nad střechu tak, aby ji pokrylo celou, a pokládá se na stožáry, které jsou vzdáleny od objektu 2m. Vytvořená síť má oka velká max. 20 x 20 m.
Tento typ hromosvodu se využívá u budov, které musíme chránit s ohledem na okolní objekty (např. vojenské objekty). U menších objektů používáme tzv. stožárový hromosvod. Konstrukce hromosvodu je od budovy vzdálená minimálně ½ své výšky, která musí být dostatečně velká, aby ochranný kužel od stožáru (poloměr podstavy musí být alespoň 1 ½ výšky) přesáhl hranici objektu min. o 2 m.
Uzemnění hromosvodu
Zásadním prvkem účinnosti hromosvodu je kvalitní uzemnění, díky němuž se při zásahu blesku elektrický výboj „rozplyne“ v půdě a neohrožuje svou plnou silou váš dům. Uzemnění je kritické místo celé soustavy. Existují různé druhy uspořádání a samotné uzemnění nespočívá v pouhém „strčení drátů do země“. Právě výpočet uzemnění je důvod, proč se nedoporučuje dělat hromosvod svépomocí. Správné umístění uzemnění rozhoduje o účinnosti a bezpečnosti celého systému.
Typy uzemnění:
- Páskové - tvoří ho ocelové pozinkované pásky položené do hloubky 0,5-0,7 metrů pod zemí. Důležité je dosažení nezámrzné hloubky. Kolem domu se následně vytvoří uzavřená uzemňovací smyčka.
- Tyčové - jiný typ uzemnění se spoléhá na zemnící tyče zatlučené do hloubky 1,5-3 metry pod zemí. Využívá se v případě, že nelze využít páskové uzemnění.
- Zemnící desky - speciální typ, který se instaluje u půdy se špatnou vodivostí.
Hloubka uzemnění
Neexistuje univerzální hloubka uzemnění. Vždy záleží na konkrétním projektu a hloubku uzemnění vám spočítá odborník. Jako minimální se uvádí hloubka alespoň 0,5 metru pod povrchem, běžně se využívá hloubka 0,8 metru. Proč je důležitá hloubka uzemnění? Odvádí totiž proud do okolní půdy. Důležitá je proto dobrá půdní vodivost. Jenže zmrzlá půda (běžně do 0,5 metru) vede špatně elektrický proud. Naopak s postupující hloubkou se zvyšuje vlhkost a snižuje elektrický odpor (a zvyšuje vodivost).
Čtěte také: Izolace plochých střech
Před betonováním základů se do výkopu umístí zemnící pásek a na každém rohu domu, kde bude okap a svod hromosvodu ze střechy, vyvedou na povrch zemnící drát. Samostatný zemnící drát se vyvede také do technické místnosti k elektrickému rozvaděči. Pro vytváření spojů v zemnící soustavě se musí používat materiál, který odpovídá normě ČSN EN 62561 část 1. Tato norma také definuje vlastnosti spojovacího prvku. Vzhledem k tomu, že se spojovací prvek zatěžuje bleskovým proudem 50 nebo 100 Kiloampéry, nezáleží, zda se použije jeden nebo dva prvky. I jedna spojka odolá dynamickým účinkům procházejícího bleskového proudu.
Montáž a instalace hromosvodu
Aby váš dům neshořel nebo se neporušila jeho konstrukce vlivem zásahu blesku, je třeba si na střechu pořídit hromosvod. Z jakého materiálu se dnes nejčastěji vyrábí hromosvody a zda svody ze střechy musí být umístěny viditelně na fasádě? Na výrobu hromosvodů lze používat celou škálu materiálů. Nejčastěji se v historii používala měď, poté se přešlo na pozinkovanou ocel a v současné době kraluje slitina hliníku a nerezové prvky a vodiče. Jako podpěry se již léta používají materiály plastové, které jsou odolné a není zde problém s životností.
Příprava před instalací
Technici si po vybalení materiálu a nářadí projdou projektovou dokumentaci hromosvodu. Ta je navržena s ohledem na všechna zařízení umístěná na střeše, kterými jsou solární kolektory, televizní a internetová anténa či krycí deska a oplechování komínu.
Svody po okapu
K vytvoření svodu umístěném na okapu se nejprve drát hromosvodu přichytí svorkou na okapní žlab. Poté je třeba drát ohnout ideálně rovnoběžně s okapovým svodem a po maximálně jednom metru přichytit hromosvod k okapu držákem s eska páskou. Pro ustřižený kus drátu, aby byl rovný a při instalaci na střeše se s ním dobře pracovalo, použijí technici obyčejnou vrtačku a drát s její pomocí srovnají.
Zaváděcí tyče
Zemnící drát vedoucí ze základů nahoru nad terénem se propojí se zaváděcí nerezovou tyčí, která bude k zateplené fasádě upevněna pomocí hmoždinek do zateplení. Spoj zaváděcí nerezové tyče a zemnícího drátu je nutné ošetřit také proti korozi. Pro tento účel se používají speciální hydroizolační pásky, gumoasfaltový nátěr nebo kombinace obou typů ochrany proti zemní vlhkosti. Zaváděcí nerezová tyč se poté propojí se svodem umístěným na okapu. Všechny svody by měly být číselně označeny podle projektové dokumentace.
Držáky na střeše
Po přípravě bezpečnostního jištění, začne rozmisťování držáků hromosvodu. Držáky se umisťují na hřebenové tašky. Vzdálenost držáků mezi sebou může být maximálně 100 cm. Držáky hromosvodu jsou vyrobeny z nerezové pásky a plastového úchytu pro drát, který zároveň slouží jako matice pro dotažení pásku.
Připnutí drátu do držáku
Do připravených držáků na hřebenových a v některých místech i základních taškách si technici podají na střechu připravený drát.
Počet svodů
Důležité je také vědět, kolik svodů bude pro daný objekt potřeba. U obytných staveb postačí pouze základní počet svodů, který se určuje podle velikosti objektu. Pro malé budovy, které mají obvod do 40 m a výšku menší jak 10 m stačí jeden svod. U obytných a občanských staveb už je to jinak. Stavbám s obvodem menším jak pětinásobek šířky postačí 1 svod na 30 m. U rodinných domů obecně platí minimálně jeden svod pro každých 15 m obvodu stavby. Menší rodinný dům, například 9×8 m by měl mít minimálně 3 svody. Tyto je třeba umístit rovnoměrně, ohled se bere také na stavební prvky domu jako dveře, okna, přístavby, pergoly apod. Čím více svodů, tím lepší roznesení bleskového výboje směrem ke kvalitnímu zemniči.
Svody se vedou dvojím způsobem. Prvním z nich je volný průběh po fasádě, kde se přichytávají po určitých vzdálenostech kotvami. Druhý způsob je vedení pod omítkou. Svody musí být v plastové trubici o průměru 32 mm.
Údržba a revize hromosvodu
Myslete na to, že hromosvody nejsou nesmrtelné a je potřeba také čas od času myslet na jejich údržbu. Stářím a vystavením kovového materiálu přírodním vlivům totiž dochází ke korozi, což může mít za následek ztrátu vodivosti kvůli přerušení „únikové cesty“ blesku. Je pak logické, že na takovou ochranu před bleskem se nemůžete spolehnout. Revize hromosvodu spousta domácností odkládá a považuje za nedůležitou. Ve skutečnosti ale platí, že poškozený hromosvod je nebezpečnější než žádný.
Revize se mimo pravidelné intervaly provádí vždy po zřízení samotného hromosvodu (výchozí revize) a po provedení rekonstrukce nemovitosti, například v případě opravy střechy či fasády nebo provedení zateplení. Vždy je také revize vyžadována po úderu blesku do hromosvodu. U běžných objektů se doporučuje interval revize po pěti letech, u rizikových objektů s nebezpečím požáru jednou za dva roky.
Cena hromosvodu na rodinný dům
Argument vysokou cenou je častý důvod, proč lidé instalují hromosvod svépomocí. Uvědomte si ale, že hromosvod ochrání váš majetek v hodnotě několika milionů - o životech nemluvě.
Co ovlivňuje cenu hromosvodu?
Do ceny hromosvodu promlouvá několik faktorů:
- Velikost a tvar stavby - čím větší dům, tím delší jímací vodiče, svody a uzemňovací vedení. A tím pádem i více práce. U velkých domů velikost a tvar stavby zvyšují cenu až o desítky tisíc.
- Počet svodů - minimum u rodinných domů jsou dva svody (každý na jedné straně). Optimální počet jsou 3 až 4 svody, aby se proud rozložil a nešel jedním směrem. Svody vyžadují vedení, uchycení ke zdi a připojení na uzemnění.
- Typ uzemnění - u nových projektů se využívá páskové uzemnění pod základy. Již vystavěné stavby obvykle užívají tyčové uzemnění.
- Terén a přístupnost - zajištění domu na rovině s dobrou přístupností stojí méně než dům ve svahu, v těžkém terénu a se špatnou dostupností.
- Materiál - pozinkovaná ocel (nejčastější materiál, levný a odolný), nerezová ocel (odolnější, ale také dražší), měď (dobře odvádí elektrický proud, dlouhá životnost, dobře vypadá).
Pojištění nemovitosti a hromosvod
Kromě toho, že blesk může zasáhnout váš dům a způsobit škody v řádu statisíců korun na domě a celé elektroinstalaci, vždy je zde také riziko vzniku požáru. Následky přímého zásahu blesku pokryje vaše pojištění nemovitosti v základním rozsahu rizik, kterým říkáme zkratkou „FLEXA“. Nespoléhejte se u pojištění nemovitosti pouze na tento základní výběr rizik. Ničivý totiž může být nejen přímý, ale také nepřímý úder blesku. Ten je však nutné zpravidla připojistit navíc. Stejně jako související riziko přepětí, na které myslete jak v pojištění nemovitosti (tedy samotné stavby a pevně spojených součástí), tak i v pojištění domácnosti.
Často jsou lidé na pochybách, jestli pojištění úderu blesku vůbec k něčemu je, pokud hromosvod na domě nemáte. Stačí se ale řídit pojistnými podmínkami a literou zákona. V případě, že hromosvod na domě nemáte z toho důvodu, že u vašeho domu nebyla instalace hromosvodu požadována, můžete být v klidu. Stejně tak je pro pojišťovnu důležité, aby byl hromosvod instalován odborně a nedošlo k zanedbání údržby. Havarijní stav jakékoliv stavební součásti domu znamená v případě pojistné události buď odmítnutí pojistného plnění, případně jeho krácení. Na kvalitní pojištění nemovitosti a domácnosti nezapomínejte.
Tip! Pokud máte nemovitost, kterou chcete chránit před nečekanými událostmi, jako jsou požár, povodeň, živel, krádež nebo vandalismus, měli byste zvážit pojištění nemovitosti. To se může lišit podle typu a umístění nemovitosti, rozsahu krytí rizik a výše pojistné částky. Porovnejte si ceny a podmínky pojištění online a ušetřete čas i peníze.
Případová studie: Hromosvod na rodinném domě s plechovou střechou
Popis RD: Půdorys cca 10x10m, výška cca 7m, střecha sedlová, krytina plechová (hliník). Dva pomocné jímače 30 cm. Revizní technik sdělil při prohlídce, že jsou pouze 2 svody na hromosvodu, svod je uzemněn zatloukacími tyčemi. Odpor jednoho svodu je kolem 10 ohmů, což je maximální hodnota. Svody v zemi nejsou mezi sebou propojeny. Revizní technik uvedl, že svody by měly být maximálně 15m od sebe, zde jsou 20m. Jedná se o stavbu z roku 2007, výchozí revize byla v pořádku, nyní po výměně střešní krytiny je požadována nová, tzv. pravidelná revize. Projekt není.
Zjištění a doporučení
Pokud je plechová střecha a pod plechem dřevo, je doporučeno projektovat HVI (High Voltage Insulation) a pochopitelně pospojení střechy. V případě úderu blesku bude celá plechová krytina fungovat jako nedefinovaný vodič, což by mohlo vést k přeskokům mezi jednotlivými díly, jiskření a potenciálnímu zapálení dřevěných konstrukcí pod krytinou. Izolovaný hromosvod je sice finančně náročný, ale riziko zapálení domu je vysoké.
Co se týče uzemnění, absence základového zemniče a nepropojení zemničů v zemi je nevhodná. Minimálně propojení obou zemničů je více než doporučené. I když 2x10 ohm na celkový odpor stačí, hlavní budoucí a narůstající riziko je v prakticky nulových pravidelných kontrolách tohoto uzemnění.
Vzdálenost mezi svody není striktně daná, ale je doporučená s ohledem na bezpečnou vzdálenost. Přidáním počtu svodů lze snížit potřebnou dostatečnou vzdálenost od kovových předmětů pod střechou a od vnitřních instalací.
Postup rekonstrukce:
- Výpočet rizik (z toho vyplývající zařazení do třídy LPS a hladiny LPL)
- Projektová dokumentace, kde nechybí výpočet a správné technické řešení
- Zhotovení firmou s oprávněním pro práci na VTZ elektro
- Výchozí revize
V aktuálním stavu je s ohledem na plechovou krytinu schůdné řešení funkční ochrany stavby izolovaným hromosvodem s použitím HVI a propojení zemničů v zemi s vývodem na MET.
Poznámka: Česká norma ČSN 62 305 platí od listopadu 2006. Jelikož je stavba z roku 2007, mohla být navržena ještě podle zrušené ČSN 34 1390 (zrušena v únoru 2009). Nicméně, při rekonstrukci střechy je nutné postupovat dle platných norem.
Často kladené otázky
Lze na sedlovou střechu malého rodinného domu, která je osazena 40 let starými taškami typu bobrovka kde jsou na vrcholu cementovou maltou nalepeny hřebenáče dosadit nový hromosvod?
Lze, ale je potřeba být při instalaci velmi opatrný a mít přichystané náhradní tašky. U takové krytiny není dobré moc hýbat. V tomto případě by bylo nejlepší dát 2 delší jímače do štítů a mezi nimi natáhnout lano. Pro bobrovky jdou použít speciální podpěry.
Jak si postavit hromosvod svépomocí?
Otázka není, jak postavit, ale zda vůbec stavět. Hromosvod svépomocí nesplňuje bezpečnostní podmínky a nechrání majetek dostatečně. Jedná se o citlivou sestavu vyžadující stejně tak citlivý přístup.
tags: #rovna #strecha #rd #hromosvod