Pěstování živého plotu je proces, který vyžaduje trochu času a péče, ale výsledkem je krásný, zdravý a funkční prvek na vaší zahradě. Živé ploty vypadají atraktivně a slouží jako protipohledová ochrana. Rostliny pro živé ploty mají kromě toho dlouhou životnost. Většinou však trvá několik let, než dosáhnou požadované výšky a šířky. S některými rostlinami to však jde i rychleji.
Výběr rostlin pro živý plot
Jak intenzivně bude živý plot růst, závisí na druhu rostliny. Opadavé listnaté dřeviny rostou rychleji než například tis nebo cesmína. Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob nebo túji. Obě varianty rostou asi o 30 cm ročně. Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům. Nejintenzivněji zpravidla rostou divoké druhy zmíněných rostlin. Odrůda túje „Smaragd“ však roste jen asi 15 cm za rok. Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.
Bambus jako alternativa pro živý plot
Exotického živého plotu dosáhnete pomocí bambusu. Během několika týdnů dosáhne rostlina své konečné výšky. Také rychle roste do šířky. Bambus zasaďte pouze se stabilní protikořenovou bariérou. Výběžkaté druhy se jinak nekontrolovaně šíří. Širokolistý bambus dosahuje výšky až 4 m. Také druh bambusu Fargesia murielae je dobrou rostlinou pro živý plot. Dosahuje výšky 2-3 m, zato nevytváří však žádné výběžky. Vhodnými druhy jsou mimo jiné „Standing Stone“ a „Campbell“.
Kdy stříhat živý plot
Rychle rostoucí živý plot vyžaduje častější údržbu formou stříhání. Dvakrát ročně stříhejte druhy, jako je habr nebo javor babyka. Tis a cesmína potřebují jen jeden řez. Cypřišek Leylandův je náročnější: stříhat ho musíte třikrát do roka. Bambus naproti tomu v podstatě nestříhejte, alespoň co do výšky. Na konci podzimu můžete provést pouze tvarový řez. Ostříhaný bambus dále neroste. Buďte tedy při úpravě výšky svého živého plotu opatrní. Místo dalšího růstu do výšky by rostly nové výhony zespodu. Pravidelně stříhané rychle rostoucí živé ploty se lépe rozvětvují. Nezapomeňte proto provést řez.
Pořízení velkých rostlin pro živý plot na zahradu
Klasická prodejní velikost rostlin pro živý plot je od 100-125 cm. Habr například pořídíte jako dvakrát přesazený, prostokořenný exemplář. Je velmi levný. Rostliny však potřebují čtyři až pět let, než dosáhnou výšky asi 2 m. Pokud nechcete čekat tak dlouho, pořiďte si větší rostliny s výškou 175-200 cm. Ty jsou však také dražší. Poměrně vysoké náklady se však vyplatí. Na jeden metr živého plotu potřebujete jen dvě rostliny. Menších exemplářů čtyři kusy. Vzhledem k tomu, že habr dostanete už s kořenovým balem, rychleji se ujme. Prostokořenné rostliny tohoto druhu v prvním roce po zasazení víceméně nerostou.
Čtěte také: Rostliny pro zelený plot
Výsadba živého plotu
Opadavé rostliny pro živý plot vysaďte na podzim. Pokud půda nemrzne, můžete živý plot založit i v zimě. Dodržujte následující pravidlo: čím dříve před rašením rostliny zasadíte, tím lépe se vytvoří kořeny. Stálezelené druhy zasaďte teprve, pokud už nehrozí trvalé mrazy. Pokud jsou rostliny, jako je bobkovišeň, nedostatečně zakořeněné, jsou náchylné k poškození mrazem. Vysazujte tyto druhy pro rychle rostoucí živé ploty v únoru. Na jaře vysaďte také tis a blýskalku. Bambus pro živý plot vysaďte také pozdě na jaře. Díky tomu bude mít do zimy víc času na růst. Bobkovišeň zasaďte, pokud už nehrozí žádný mráz, tedy například v únoru. Díky tomu mohou rostliny dobře zakořenit a zocelit se proti budoucímu chladu. Živý plot sázejte 80-100 cm od plotu. Prostor, kde rostly tůje před výsadbou nových rostlin obohaťte kompostem nebo jiným organickým hnojivem. Prostokořenné časně zjara a na podzim.
Stříhání živého plotu
Nestříhané rostliny se větví jen slabě. To platí i pro živé ploty. Bez řezu nevytvoří neprůhlednou korunu. Zkraťte přitom všechny delší nerozvětvené výhony nůžkami na živý plot. Seřízněte také středový výhon. Proveďte tento řez co nejdříve. Tímto způsobem aktivujete rašení ostatních výhonů rostliny. Vyraší tak ihned na začátku sezóny. Výjimkou je bambus. Od roku výsadby také rovnou provádějte běžné stříhání živého plotu. V prvním roce až dvou letech se u rychle rostoucích živých plotů obejdete bez druhého tvarového řezu. Ten provádějte obvykle na konci léta. S tvarovým řezem začněte teprve, až rostlina plně vyroste.
Hnojení živého plotu
Pomocí hnojiva růst živého plotu urychlíte. Po vydatném zalití živého plotu přidejte hnojivo. Za tím účelem rozprostřete v oblasti kořenů 3 l zralého kompostu na metr s hrstí rohové moučky. Rostliny hnojte až ve 2. V prvních dvou letech je důležité v případě delšího sucha živý plot včas zalít. Pravidelná zálivka je důležitá pro dobrý růst.
Popínavé rostliny jako alternativa živých plotů
Rychle rostoucí živý plot nelze realizovat na každé zahradě. Pokud nemáte mnoho místa, ale přesto chcete rychlou neprůhlednou ochranu proti nevítaným pohledům, existuje alternativa: opěry pro pnoucí rostliny s popínavkami, které rychle rostou. Umožňují atraktivní protipohledovou ochranu na malém prostoru. V této souvislosti jsou vhodné jednoleté popínavé rostliny. Vysévejte je od konce února. V létě už vykvetou a dosáhnou příznivé výšky. Pokud je předpěstujete na světlém místě u okna, dosáhnou výšky až 3 m. Vhodné popínavé rostliny jsou mimo jiné povijnice (Ipomoea), vilec šplhavý (Cobaea scandens) a maurandya. Zasaďte je na zahradě ve vzdálenosti 30-50 cm. Vyberte slunné místo chráněné před větrem a zajistěte půdu bohatou na živiny. Připravte velkoplošnou opěru pro pnoucí rostliny. Použijte k tomu drátěné ploty nebo prvky, kterých se pnoucí rostliny mohou přichytit. Neprůhledný živý plot získáte i s víceletými popínavými rostlinami. Po celý rok vás budou chránit stálezelené rostliny, jako břečťan (Hedera helix), brslen Fortuneův (Euonymus fortunei) a zimolez kozí list (Lonicera caprifolium). Rostou na polostinném až stinném stanovišti. Pro živé ploty na slunci jsou skvělé brsleny. Rostliny potřebují jen tvarový řez.
Typy živých plotů
Nejčastěji se živé ploty rozdělují na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Jiným důležitým dělením je rozdělení na živé ploty stálezelené a opadavé. Tvarované živé ploty a stěny se stále těší veliké oblibě. Jejich výhodou jsou menší nároky na prostor, dobře se proto hodí i do malých zahrádek. Při jejich tvarování je možné do určité míry popustit uzdu fantazii, stávají se svébytným, výrazně architektonickým prvkem, který nemusí plnit pouze funkci ohrazení pozemku, ale může se posunout i do středu zahradní kompozice. Volně rostoucí živé ploty jsou mnohem náročnější na prostor, ale mohou být také podstatně pestřejší. Nemusí se vysazovat jen z jednoho druhu, ale použité druhy lze namíchat tak, že svými květy nebo výraznými plody poutají pozornost od jara až do podzimu. Volně rostoucí živé ploty působí přirozeněji a mají nezastupitelné místo v krajině a ve venkovských zahradách. Stálezelené živé ploty bývají nejžádanější, protože jsou spojovány s představou plné celoroční funkčnosti.
Čtěte také: Tipy pro výběr rostlin kolem plotu
Alternativy k zeravům
V soukromých zahradách se pro jejich výsadbu používají téměř výhradně zeravy (Thuja sp.). Zeravy jsou nepůvodní (introdu- kované, exotické) druhy dřevin, které u nás působí poměrně cizorodě. Málo využívanou, ale velmi vhodnou alternativou k zeravům může být náš domácí tis (Taxus baccata), který byl hojně využíván v historických zahradách. Do horských a podhorských oblastí je obzvlášť vhodný běžný smrk (Picea abies), který zde působí velmi přirozeným dojmem. Jehličnaté dřeviny ale nejsou jedinou možností pro vytvoření stálezeleného plotu.
Habr jako vhodná volba pro živý plot
Živé ploty z opadavých dřevin jsou u nás neprávem opomíjené. Kvalitně založený a udržovaný živý plot z dobře zvoleného opadavého druhu poskytuje i v zimě poměrně slušnou optickou clonu a kromě toho má další výhody - je mnohem dynamičtějším prvkem, který nejenže mění barvu olistění, ale může i kvést. Opadavým druhům dřevin, které se hodí pro výsadbu tvarovaného živého plotu, vévodí náš domácí habr (Carpinus betulus). Habr známe spíše jako lesní strom. Je úžasně plastický, výborně snáší řez a regeneruje i z pařezů. Výbornou regenerační schopnost habru lze využít i pro zakládání tvarovaných živých plotů. Dají se z něj vytvořit jak docela nízké, třeba jen metr vysoké plůtky, tak i několikametrové tvarované stěny . Mimo to má habr ještě jednu zajímavou vlastnost - často na něm zůstává suché listí až do jara a opadá teprve tehdy, když už raší listí nové.
Další vhodné rostliny pro živé ploty
Pro květinové živé ploty používáme tyto okrasné keře jako je hortenzie, zlatice, tavola, ibišek, ale i muchovníky jsou zajímavé. Pokud chcete stálezelený neopadavý živý plot, stačí vysadit zimostráz (buxus), tis, mahonie, cypřišek nebo bobkovišeň. Ptačí zob Atrovirens je stálezelený keř vhodný pro výsadbu živého plotu nebo k vytváření dekorativních stříhaných tvarů. Muchovník klasnatý je středně vysoký keř s velmi chutnými plody podobným borůvkám. Hlohyně šarlatová Golden Charmer má plody krásně teple zlaté barvy. Svída bílá Siberian Perls je atraktivní svou barvou větví, která je v zimě sytě červená a tvoří v zahradě zajímavý kontrast. Šeřík Charles Joly má purpurovou barvu květů. Vajgélie Red Prince je jedna z nejkrásnějších vajgélií. Má jasně červené květy a sytě zelené listy.
Výhody a nevýhody stálezelených a opadavých živých plotů
Typickou vlastností stálezelených živých plotů je určitá statičnost, neproměnlivost - máte tedy "jistotu", že budou celý rok stejné. Na druhou stranu to může být pro někoho poněkud nudné. Opadavým listnatým živým plotům, které se během roku mění, se vytýká, že je přes ně v zimním období vidět. Pokud jsou tyto porosty založeny poctivě a stejně tak i udržovány, tak v zimním období přes hustou spleť větviček není na druhou stranu plotu téměř vidět. Živé ploty z opadavých listnatých dřevin se obvykle zakládají z druhů, které za běžných okolností tvoří větší keře nebo stromy. V případě poškození některé z rostlin v řadě živého plotu dovedou vedlejší rostliny většinou snadno a rychle vyplnit takto vzniklou mezeru.
Shrnutí
Živé ploty mají kouzelnou moc - efektivně od sebe oddělují dva prostory a už není potřeba žádných technických prvků. Nový trend ´být ekologický a šetrný k přírodě´ navíc dává živým plotům velký potenciál. Zajistit jim pro růst optimální prostředí a pravidelně o ně pečovat. A jaký plot si vybrat? Záleží na určení priorit a toho, kolik času budete mít na údržbu. Živý plot je vždy vynikajícím řešením zajištění soukromí i ochrany pozemku, tedy zabránění nežádoucímu vstupu na něj. Pro jejich rychlý růst však musíme řešit kromě zdobnosti listů, květů a plodů a možnosti řezu také výběr vhodného druhu a odrůdy právě s ohledem na schopnost vytvořit co nejméně prostupný porost za co nejkratší časový úsek. Dále by nás měly zajímat i nároky na péči a půdu. Pokud se pak již pro vhodnou odrůdu rozhodneme, je klíčová správná výsadba. Roli hraje hloubka výsadby, hustota (spon, resp. vzdálenost rostlin), ale i její správné provedení a to dokonce ve vhodnou dobu. Vše je přitom závislé právě na zvoleném rostlinném druhu. Obvykle se doporučuje stejný rozměr. Pokud tedy vysazujeme rostliny určené k pravidelnému řezu od sebe cca 0,5 metru, měly by být vysazeny také alespoň 0,5 metru od pevného oplocení. Dobrou zprávou však je, že veškeré důležité údaje získáme přímo od prodejce a často jsou uvedeny na informativním lístku u každé sazenice. Určitě se proto nerozhodujte impulzivně, ale dobře zvažujte a také dobře počítejte. U rychle rostoucích dřevin navíc nesmíme zapomenout, že porostou rychle pořád. Jakmile tedy dosáhnou požadované výšky, bude nás čekat o to častější řez. Ohled přitom musíme brát i na sousedy, váš živý plot nesmí zasahovat až na jejich pozemek, tedy s výjimkou případů, kdy se dohodnete o umístění plotu například přesně na hranici pozemků.
Čtěte také: Nejlepší rostliny na živý plot
Tabulka: Rychle rostoucí druhy živých plotů
| Druh rostliny | Roční přírůstek | Poznámka |
|---|---|---|
| Habr obecný (Carpinus betulus) | Rychlý | Opadavý, vhodný pro tvarování |
| Buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) | Rychlý | Opadavý, atraktivní barva listů |
| Javor babyka (Acer campestre) | Rychlý | Opadavý, nenáročný |
| Ptačí zob (Ligustrum) | 30 cm | Polostálezelený/stálezelený |
| Túje (Thuja) | 30 cm | Stálezelený |
| Bobkovišeň (Prunus laurocerasus) | Rychlý | Stálezelený |
| Cypřišek Leylandův (Cupressus × leylandii) | Až 1 m | Stálezelený, velmi hustý |
| Blýskalka červenolistá (Photinia) | 20-40 cm | Stálezelená, červené listy |
| Sibiřský jilm (Ulmus pumila) | Až 1,8 m | Opadavý, snese mrazy |
tags: #rostliny #do #ziveho #plotu #druhy