Vyberte stránku

Článek se zabývá historickými událostmi v Poříčí nad Sázavou a okolních obcích v období před a během druhé světové války. Zaměřuje se na politické, hospodářské a kulturní aspekty života v regionu.

Politické události

Dne 22. 5. se v Týnci nad Sázavou uskutečnili třetí, poslední předválečné volby do obecního zastupitelstva. Starostou obce se stal ředitel slévárny Ing. Václav Oliverius (do roku 1941), náměstek A. Vendr. Dne 22. 5. proběhly obecní volby - starostou Chrášťan se stal Josef Mrha z Černíkovic, náměstkem Josef Šebek z Chrášťan.

Z místní školní a újezdní rady v Týnci nad Sázavou byli propuštěni J. Šobíšek z Pecerad a F. Daněk ze Zbořeného Kostelce, důvodem bylo, že byli komunisté a komunistická strana byla zrušena od 28. 12.

V Tismi u vatry „Na Drahách“ byl dne 6. 3. oslaven 7. březen, poté průvod odešel do hostince J. Škvora, kde proběhla vzpomínka na T. G. Masaryka. Dne 28. 5. se v Tismi v rámci oslav 20. výročí Československé republiky konala oslava narozenin p. prezidenta Dr. Edvarda Beneše.

Dne 11. 2. v Benešově se konala ustavující schůze Propagačního sboru města Benešova a okolí“, předsedou se stal JUDr. Ladislav Kliment.

Čtěte také: Vlastnosti modřínového stavebního dřeva

Byla dojednána dne 29. 9. (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. dne 30. 9.) Mnichovská dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.

Dne 15. 3. ve 3 hodiny a 50 minut převzal strážmistr Hák na četnické stanici v Benešově telefonogram Dr. Šlechty ze zemského úřadu se zprávou pro okresního hejtmana, v níž bylo uvedeno, že dnes o 6 hodině obsadí německá vojska naše území a že jim nesmí kladen žádný odpor. Následně okresní hejtman F. Tomsa rozeslal všem starostům politického okresu Benešov dopis, ve kterém je pozval na jednání do Benešova od 11 hodin. Jednání se uskutečnilo v zasedací místnosti okresního úřadu.

Na obecní zastupitelstvo v Týnci nad Sázavou přišel telegram Okresního úřadu v Benešově, v němž bylo starostovi obce V. Olivierovi uloženo, že má být od této doby k dispozici německým velitelům, ti přijeli do Týnce dne 16. 3.

Dne 8. 3. byl vydán dekret státního prezidenta, že do 10. 5. musí veřejní zaměstnanci složit nový slib, aby si mohli uchovat funkci, jinak by byli funkce, úřadu či služby zbaveni. V Týnci nad Sázavou jej písemně složilo 12 úředníků obecního úřadu dne 4. května.

Usnesením vlády ze dne 6. 4. a nařízením ministerstva vnitra ze dne 9. 6. bylo prohlášeno za jediné politické sdružení českého národa na území protektorátu nové politické seskupení Národní souručenství. Dne 5. 6. se „Místní osvětová komise v Týnci nad Sázavou“ při obecním úřadě změnila na „kulturní odbor“ spadající pod protektorátní orgán „Národní souručenství“.

Čtěte také: Stavební řezivo Brno: Průvodce

Již od prvých dnů obsazení českých zemí německými vojsky pracuje týnecký učitel Jaroslav Reitinger (*11. 7. 1909 v Kosovu u Českých Budějovic, důstojník v záloze) ve skupině protinacistického odboje řízené mj. důstojníky bývalého zpravodajského oddělení hlavního štábu čsl. armády, skupina nesla název „Obroda národa“ pod vedením mjr. Karla Voleveckého.

Hospodářské události

Ještě před válkou se do bývalé brodecké přádelny stěhuje výroba všeho, co nesouvisí se slévárenstvím v týneckém závodě Ing. Janečka (elektrotechnická výroba, vojenská výroba a automobilová výroba).

Ministr veřejných prací Jan Dostálek udělil titul „inženýr“ Josefu Dědkovi (*12. 8. 1896 v Turnově, místoředitel Zbrojovky - závod Týnec nad Sázavou), ačkoli neměl vysokou školu.

Hospodářské družstvo skladištní a výrobní v Benešově má skladovací prostory na 300 vagonů obilí a 200 vagonů ostatního zboží. Má vlastní čistící stanici na jetelové semínko a obilí. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní v Benešově má nového předsedu, je jím Karel Chrpa, statkář z Dlouhého pole a předsedou dozorčí rady je Antonín Vodenka, rolník z Mokré Lhoty.

Uvádí se: mimo okres Benešov se vyváží jakostní žito, oves, pšenice a ječmen, řepa, brambory, mák, ovoce, oblíbené koně, chovný a jatečný dobytek hovězí a vepřový, mléko a ušlechtilé výrobky mlékařské, drůbež, obzvláště známá česká husa, peří, dříví, pivo a líh.

Čtěte také: Vlastnosti smrkového řeziva

Na Benešovsku se pěstuje žito Lochowovo a Dregerovo (4 400 ha), pšenice čes. červenka a čes. presívka (1 800 ha), ječmen pivovarský. Další plodiny - řepa cukrová (160 ha), řepa krmná (320 ha), oves 3 700 ha), brambory (2 500 ha), luštěniny (250 ha, z toho hrách 50 ha), krmná mrkev, řepa semenka krmná i cukrová, červený jetel, zahradní jahody (Netvořicko), krmné obilno-luskovité směsky, kukuřice, slunečnice, vojtěška, zelenina (polní pěstování zelí z okolí Pecerad), louky a pastviny, ovocnářství.

Společenstvo holičů, kadeřníků a vlásenkářů pro politické okresy Benešov a Vlašim se sídlem v Benešově započalo v roce 1937 jednání o zavedení minimálního ceníku za pracovní úkony. Výnosem okresního úřadu v Benešově ze dne 13. 7. byly minimální ceny podle směrnice usnesených ve Společenstvu vyhlášeny.

V době před válkou začala v obchodě ve Zbořeném Kostelci v č. p. 2 prodávat zboží družstevní organizace Včela, v době války se přejmenovala na „Bratrství“. Výnosem Okresního úřadu v Benešově byly zrušeny orgány ústředí a prodejen Včely, jejich působnost přešla na jedenáctičlennou komisi vedenou panem Ptákem.

Připomínají se mlýny - mlýn Centrokooperativy v Čerčanech (dříve Vávrův), mlýn Šimáčkův v Poříčí nad Sázavou, mlýn Bohumila Dolejše v Týnci nad Sázavou, mlýn Stanislava Radkovského v Podělusích, mlýn Antonína Dolejše „Brejlov“, mlýn města Benešova v na potoku Benešovském, mlýn Ladislava Šimka v Bedrči, mlýn p. Losenického v Mrači, mlýny na Konopišťském potoku Hanzlov a Splav p. B. Šebora v Bystřici, mlýn a pekárny Františka Páryse v Poměnicích „u Plíhalů“ na Konopišťském potoku. Benešovský cech pekařů čítá 17 mistrů, 25 pomocníků a 15 učňů.

Připomíná se Živnostenská záložna v Benešově, jako peněžní ústředí živnostenstva a obchodnictva okresu benešovského a širokého okolí. Ochraňuje a rozmnožuje úspory svých střadatelů v částce téměř 4 mil.

Okresní Jednota živnostenských společenstev v Benešově zvolila nový výbor - L. Kubíček (starosta), František Šturc a Karel Jarolím (náměstci), Bohumil Škorpil (jednatel), Vincenc Doležal (pokladník).

Dříve byli koně kupováni hlavně pro pražské povozníky a fiakristy a kočárové koně pro majitele panství a továrníky. Zvláštní oddělení - zevně označené a samostatně vyhražené - je určeno pro koně cikánů (ochrana málo zkušených a důvěřivých kupujících). Kupovat jezdili lidé z celé republiky a až z Německa.

V Týnci pracovali živnostníci - 2 pekaři, cukrář, 3 řezbáři, 5 obchodníků, 4 hostinští, 2 truhláři, 2 stavební mistři, sklenář, strojní zámečník, kovář, 2 autodopravci, čalouník, 2 malíři a lakýrníci, hodinář, 5 krejčích, obuvník, vetešník, papírník, zahradník, 2 dámské krejčové, 2 trafikanti, obstaravatel pohřbů.

Kulturní a společenské události

V sále hotelu Pošta v Benešově se konal dne 9. 4. „Oslavný večer“ na počest 10letého trvání mysliveckého spolku Lovecký spolek pro Benešov a okolí. Předseda inž. B. Dne 17. 6. byl v restauraci „Na Knížecí“ ustanoven „Klub československých filatelistů pro Benešov a okolí se sídlem v Benešově“. Prvním předsedou byl zvolen přednosta poštovního a telegrafního úřadu Josef Drtikol, místopředsedou ředitel berního úřadu v. v. Josef Lohr, jednatelem ředitel Hospodářsko-průmyslové banky Josef Hejzlar a pokladníkem štábní kapitán četnictva v. v. Jakub Třebín.

Uvádí se, že soukromý dům ve Vlašimské ulici má částečně zachovalé zdivo z druhé poloviny XVI. století, nad jedním jeho oknem je vytesán nápis „Leta Panie 1576“. Dále se uvádí, že na domě č. p. 59 ve Vlašimské ulici je umístěna pamětní deska dějepisce profesora Karla Vladislava Zapa, několik let žil ve města a je pochován na zdejším hřbitově. V průjezdě domu č. p. 103 je umístěný barokový obraz svaté Alžběty, pochází z oltáře bývalého kostelíka svaté Alžběty. Na jižní terase před sokolovnou je kámen s nápisem na paměť vojína Josefa Kudrny, jenž byl v květnu 1915 pro vzepření se rakouskému důstojníkovi na cvičišti u sokolovny zatčen a v Motole popraven. V zasedací místnosti Okresní hospodářské záložny je velká krajinomalba akademického malíře, profesora Ladislava Šímy, znázorňující pohled na šanci přes Papírnu na Chvojen a Chlum.

Nově vzniklé Národní sjednocení legionářů, odbočka Benešov, sloučila Československá obec legionářská v Benešově a Nezávislá jednota československých legionářů. Pobočný spolek vznikl i v Týnci nad Sázavou.

Dne 8. 4. vznikla v Týnci nad Sázavou místní skupina Civilní protiletecké ochrany (CPO), velitel A.

Dne 27. 5. týnecký Sokol navštívili Sokolové z Poříčí nad Sázavou (společná cvičení byla protestem proti okupantům).

Zemědělství a lesnictví

„Správa státních lesů v Želetince“ hospodaří celkem na 3 089,16 ha půdy, z toko 2 944,05 ha lesa v 28 katastrálních územích. Správa je rozdělena na 4 polesí a 2 lesní ochranné okrsky a 16 hájenství. Předepsaný roční etát těžby mýtní je 8 951 m3 a těžby předmýtní 1 790 m3. Obmýtná doba je 80 let a roční přírůstek 3,59 m3 na 1 ha. V lesích je 96% jehličnanů a 4% listnáčů. Myslivost - reprezentační hony na zvěř srnčí, zaječí, králičí, bažantí a koroptví, částečně i tetřev a divoká kachna.

Byla povolena samostatná myslivecká honitba Vatěkov o výměře 57,37 ha (do 31. 1. 1940).

Obchod a služby

Níže je uveden přehled některých firem a živnostníků působících v Benešově:

  • Lékárna „U zlatého orla“, dr. Leopolda Bergra nástupce, Bedřich Mautner
  • J. Poláček, komisionář čsl.
  • Drogerie u „Černého psa“, František A. Mareš
  • Parkety dodává a klade Antonín Hovorka
  • Sklo, porculán, hračky A.
  • Lékárna u Gymnasia v Benešově, Ph. Mr. A. Frischmann jun.
  • Zemědělské družstvo skladištní Benešov, Vlašimská ulice č. p. 64, komisionář Čsl.
  • Adolf Hroch, provádí úpravu ulic a chodníků
  • Pohřební ústav Ferdinanda Haase, pohřby, převozy, kremace, exhumace
  • J. „Agrovita“, Josef Vlček, e. s. s.
  • Hotel „Pošta“ Benešov, A.
  • Hotel „Na knížecí“ Benešov, A.
  • Zámecká restaurace v Konopišti, A.
  • Zájezdní hostinec „U černého koně“ Benešov, Pražská ulice č. p.
  • František Dosoudil, dentista
  • Václav Zeman, obchod kůžemi, pneumatiky

tags: #rezivo #porici #nad #sazavou #historie

Oblíbené příspěvky: