Aglomerované materiály jsou deskové materiály, vyrobené z dřevních částic (třísky, vlákno, piliny, dřevní moučka) a jiných lignocelulosových materiálů (pazdeří, bagasa, sláma atd.). Tyto částice jsou mezi sebou pojeny buď vlastní lepivostí, nebo organickým pojivem - lepidlem, popř. pojivem minerálním, za pomoci tepla a tlaku, vlhkosti.
Výroba Třískových Desek
Základním materiálem pro výrobu třískových desek je dřevní hmota, která je roztřískávána na malé částice - třísky různých rozměrů. Pro výrobu třískových desek mají zásadní význam následující parametry: hustota dřeva, velikost třísek, podíl běle a jádrového dřeva, pH použité dřeviny.
Ve stávající komplikované surovinové situaci a vzhledem k cenovým úrovním musí průmysl aglomerovaných materiálů přistupovat i ke zpracování tvrdých listnatých dřevin, jako například buku, dubu, habru, jasanu i akátu. Platí pak však zásada, že směšovací poměry dřevin je nutno přesně dodržovat. Reakce dřeva je totiž velmi významná. Při zpracování některých dřevin s extrémním pH (např. dub) je nutno upravovat množství přídavných chemikálií, zejména tvrdidla k lepící směsi.
Pro výrobu se používá vlákninové dříví 5. třídy jakosti (rovnané dříví průmyslové) ve formě kuláčů a štěpin.
Jiné Lignocelulosové Suroviny
Kromě dřeva se dají k výrobě aglomerovaných materiálů použít i některé nedřevné suroviny, např. ve střední Evropě pazdeří (lněné, konopné), sláma, řepka, v tropických zemích bagasa, rýžová sláma, bambus, papyrus, juta, rákos, stonky bavlníku apod.
Čtěte také: Vodní paprsek a beton
- Pazdeří: Je odpadním produktem zpracovatelských závodů lnu a konopí. Je vhodné pro výrobu pazdeřových respektive pilinopazdeřových desek.
- Bagasa: Má velký význam pro výrobu třískových desek. Je to zbytek po vylisování a extrakci cukru z cukrové třtiny.
- Stonky bavlníku: V zemích, ve kterých se pěstuje bavlník, zůstává po sběru značné množství zdřevnatělých stonků bavlníku dosahujících tloušťky 1 až 2 cm.
- Bambus a Papyrus: Různé druhy bambusu představují v rozvojových zemích pozoruhodnou surovinovou bázi pro výrobu aglomerovaných materiálů. Papyrus dosahující výšky až 3 m se vyznačuje kratšími vlákny, v průměru cca 1,2 mm.
- Sláma: Má význam pro výrobu VD izolačních. V rozvojových zemích se jedná hlavně o rýžovou slámu.
Používaná Lepidla
Druhou nejdůležitější surovinou ve výrobě třískových desek jsou syntetická lepidla (pryskyřice) termoreaktivního typu, a to lepidla močovinoformaldehydová (UF), fenolformaldehydová (PF), melaminformaldehydová (MEF), močovinomelaminformaldehydová (MUF), isokyanátová a minerální pojiva (cementy, sádra).
- Močovinoformaldehydová lepidla (UF): Jsou preferována pro výrobu TD a VD polotvrdých vyráběných suchým způsobem.
- Melaminformaldehydová lepidla (MEF): Vynikají velmi dobrými pevnostními vlastnostmi, jsou odolná studené a po omezené době i vařící vodě a povětrnostním vlivům.
- Fenolformaldehydová lepidla (PF): Jsou polykondenzační produkty vzniklé reakcí fenolu nebo jeho homologů (resolů a xylenolů) s formaldehydem v alkalickém prostředí.
- Lepidla isokyanátová: Vznikají adiční polymerací polyisokyanátů s vícemocnými alkoholy nebo polyestery bohatými na hydroxylové skupiny.
- Minerální pojiva: Nejznámější je hydraulický cement. Dalším typem minerálního pojiva pro výrobu aglomerovaných materiálů je hořečnatý cement neboli Sorelův cement. Velkého významu nabyla jako minerální pojivo i sádra, a to pro výrobu sádrotřískových (STD), sádrokartonových (SKD) a sádrovláknitých (SVD) desek.
Hydrofobizační Prostředky
Třískové desky vykazují v důsledku působení vody a vysoké relativní vlhkosti vzduchu značné tloušťkové bobtnání. Pro zvýšení objemové stálosti desek při krátkodobém styku s vodou se přidávají hydrofobizační prostředky. Nejčastěji se přidává parafín, a to v množství 0,5-1,5 % na a.s. třísky.
Biocidní Prostředky a Retardéry Hoření
Pro použití TD v prostředí zvýšené relativní vlhkosti (ve stavebnictví), při výrobě TD pro speciální použití, např. pro export do tropických zemí, je třeba přidávat speciální látky proti biologickým činitelům (plísně, dřevokazné houby, dřevokazný hmyz). Použití třískových ve stavebnictví, strojírenství a v dopravě si vyžaduje v některých případech zvýšení jejich ohnivzdornosti.
Hořlavost Stavebních Hmot
Podle dosavadní koncepce požární bezpečnosti staveb v ČR jsou z hlediska hořlavosti hodnoceny stavební hmoty v klasifikaci pěti stupňů hořlavosti (A, B, C1, C2, C3) bez ohledu na to, zda stavební hmoty tvoří výrobek nebo jsou jen součástí výrobku.
Třídy hořlavosti:
Čtěte také: Aplikace bezprašného řezání betonu
- Třída D: Výrobky vyhovujícím kritériím pro třídu E a schopné odolávat působení malého plamene po delší časový interval bez významného rozšíření plamene.
- Třída C: Jako třída D, ale vyhovující přísnějším požadavkům.
- Třída A2: Vyhovující stejným kritériím EN13823 jako pro třídu B.
- Třída A1: Výrobky třídy A1 nebudou přispívat k požáru v žádném jeho stádiu, včetně plně rozvinutého požáru.
Požadavky na Třískové Desky
Požadavky na třískové desky stanovuje ČSN EN 312:2004, která je českou verzí normy EN 312:2003. Tato norma specifikuje požadavky pro neopláštěné třískové desky pojené syntetickými pojivy.
Třískové desky shodné s touto normou mohou být uváděny jako desky P 1 až P 7. Desky typu P 4 až P 7 jsou určeny pro použití při navrhování a v konstrukcích jako nosné nebo výztužné stavební prvky, například stěn, stropů, podlah a I-nosníků.
Typy desek dle použití:
- Požadavky na nenosné desky pro použití ve vlhkém prostředí (typ P 3).
- Požadavky na nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí (typ P 5).
- Požadavky na zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí (typ P 7).
Výtlačně Lisované Třískové Desky
Výtlačně lisované třískové desky (zkratka DTDvl) se vyrábí kontinuálním způsobem - tzv. pěchováním. Pomocí pístového zařízení se třísky nanesené lepicí směsí vytlačují taktově do svislé formy vyhřívané cca na 180 °C. Dolním vyústěním pak vystupuje nekonečný pás třískové desky, který se po získání horizontální polohy krátí na jednotlivé formáty.
Použití Dřevotřískových Desek
Zejména výrobci nábytku velmi často používají dřevotřískové desky i tam, kde to na první pohled vypadá jako skutečné dřevo. Dřevotříska je skvělý materiál s mnoha možnostmi využití. Jde o velmi praktické a snadno zpracovatelné desky používané zejména v nábytkářství pro výrobu lamino desek nebo podýhování, v čalounictví, ale také jako konstrukční materiál ve stavebnictví. U nábytku najdete surové dřevotřískové desky především na „neviditelných“ místech, tvoří tedy konstrukci pohovek, křesel, sedacích souprav a dalších typů nábytku.
Čtěte také: Průvodce výběrem kotouče na beton
Štěpkování a Třískování
Dřevotříska se vyrábí ze dřeva, které nejprve prochází procesem rozštěpkování a poté roztřískováním na speciálních strojích. Poté se na třísky nanáší v bubnových nanášečkách pojivo, kterým může být močovinové formaldehydové lepidlo nebo alternativní pryskyřičná pojiva. Desky se lisují při teplotě 200 °C z takzvaného třískového koberce, poté se příčně i podélně formátují a chladí ve vertikální poloze, aby nemohlo dojít k nežádoucímu prohnutí. Po ochlazení se desky několik dnů klimatizují při teplotě 24 °C a 65 procentech relativní vzdušné vlhkosti.
Podle použitých aditiv (přísad pro úpravu vlastností materiálu) vycházejí z výroby desky s různou odolností proti vlhkosti a širokým spektrem využití. Vedle zmíněné odolnosti vůči vlhku se takto vyrobený materiál vyznačuje i dobrou opracovatelností a pevností v tahu a ohybu v hlavní i vedlejší ose desky. Zejména pro výrobu nábytku, ale i pro jiné využití je důležitá i stejnost struktury a povrchu dřevotřískových desek a také snadná manipulace s nimi.
Rozdělení Desek
Tloušťky desek můžete nakupovat od tří milimetrů do téměř čtyř centimetrů, lehčené dokonce až do pěti centimetrů. Vedle rozměrů však existuje i několik dalších kritérií, která byste měli při nákupu zohlednit podle plánovaného způsobu použití desek. Podle způsobu lisování se desky dělí na plošně lisované dřevotřísky, které mohou být jednovrstvé, jež se využívají zejména na výrobu obalů, ale rovněž třívrstvé nebo pětivrstvé. Ty jsou určeny pro výrobu nábytku nebo stavebních truhlářských výrobků a konstrukcí.
Kromě toho existují i plné nebo vylehčené desky výtlačně lisované, které se označují jako STV. Například pro výrobu okenních parapetů a dalších složitěji tvarovaných dílů se pak na speciálních lisech vyrábějí tvarované desky, obvykle určené k úpravě povrchu laminováním či jiným odolným potahováním. Podle použitého lepidla jsou k dispozici desky nevodovzdorné (CF) i vodovzdorné (RF, ME).
Dřevotřískové desky lze rozlišovat i podle značení, které se objevuje například na nábytku či výrobcích typu okenních parapetů, nábytkových dílů či pracovních desek na stoly a kuchyňské linky. Podle povrchové úpravy existují surové nebroušené dřevotřískové desky, oboustranně broušené, laminované či dýhované.
Povrchové Úpravy
- Laminování: Jde o úpravu poměrně odolnou, přesto však spíše levnější a méně kvalitní oproti úpravě dýhováním.
- Dýhování: To obnáší nalepení velmi tenkého dřevěného plátu, díky čemuž vznikne deska téměř k nerozeznání podobná skutečnému dřevu.
- ABS hrany: K olepování hran, které chrání desky před mechanickým poškozením i před pronikáním vlhkosti, se dříve používalo rovněž lamino, ale v současné době převažuje kvalitnější plastová úprava hran, označovaná písmeny ABS.
Lamino Desky
Je poměrně pevné, ale doporučuje se používat desky o tloušťce alespoň 18 mm, protože u tenčího materiálu hrozí při větším zatížení prohyb a nestabilita. Povrchová úprava laminovaných desek spočívá v nanesení vrstvy melaminové pryskyřice a dekoračního papíru a zalisování této vrstvy na obě plochy desky. Kromě dekorační funkce tato vrstva ochraňuje samotnou desku zejména proti vlhkosti a chemikáliím. I tak není deska vůči působení vlhkosti zcela odolná, takže je velmi důležité i olepení hran, které se dělá proto, aby nebyla vidět dřevotříska, ale hlavně, aby do desky nevnikla vlhkost. Ta by ji totiž zničila.
Lamino však nezaměňujte za desky, opatřené silným a vrstveným povrchem z laminátu. Tyto desky jsou dražší, oproti standardnímu laminu výrazně odolnější proti otěru, proražení či působení vlhkosti a teploty a používají se zejména na pracovní desky či dvířka kuchyňských linek.
MDF Desky
V případě MDF desek jde o dřevovláknité desky s jemnější strukturou, které se vyrábějí bez použití lepidel. Vyhlazený povrch se upravuje foliováním PVC fólií nebo lakováním matem či leskem a lze docílit vzhledu, velmi dobře imitujícího dřevo. MDF desky se často používají na výrobu nábytkových dvířek a ozdobných lišt, protože jsou tvárné a dají se do nich vyfrézovat různé profily. Z MDF desek se vyrábějí například různě tvarované a profilované součásti (dvířka, čela zásuvek) a lze docílit nižších nákladů než při použití dřeva.
tags: #řezané #lamino #desky #vlastnosti