Objevte revoluci: Nepálené cihly mění tvář udržitelné architektury!

V současné architektuře se stále více projevuje touha po návratu k přírodním materiálům a udržitelnosti. Univerzální recept na udržitelnost ve stavitelství zní: stavět z toho, co se v místě přirozeně nachází. Lidské prostředí se přirozenosti vzdaluje, a s tím stoupá i podvědomá touha člověka po návratu k přírodě. V architektuře se to odráží zvýšeným zájmem o přírodní stavební materiály, které mají mnoho výhod. Mohou stavby zlepšovat naše zdraví, psychiku a vnitřní pohodu? Ano, především pokud v nich budeme používat materiály podporující život. K nim patří ty nejobyčejnější stavební materiály: kámen, dřevo, hlína a rostlinné hmoty.

Nepálené cihly: Renesance staleté tradice

Tradiční lidová architektura v mnoha regionech je založena na nepálených hliněných cihlách. To proto, že hlína a sláma jsou prakticky jedinou místně dostupnou surovinou. Hlína byla od dávných dob jedním z nejdostupnějších stavebních materiálů. V dnešní době prožívá ve stavebnictví renesanci. Je to tím, že její použití má mnoho výhod.

Výhody a specifika nepálených cihel a hlíny

Regulace vlhkosti: Jednou z dobrých vlastností jílových omítek a zdí z cihel z nepálené hlíny je regulace vzdušné vlhkosti. Příjem a výdej vodních par je u takového materiálu velmi pozvolný. Nedochází tak k přesoušení vnitřních prostor, neboť přijatou vlhkost jíl postupně vrací do prostoru. Hliněné omítky se používají i v koupelnách. Mají tak velkou absorpční schopnost, že se po sprchování neorosují zrcadla.
Zdravotní nezávadnost: Hliněné povrchy také snižují vliv škodlivých látek ve vzduchu. Čisté jíly jsou samy o sobě zdravotně nezávadné a neobsahují žádné cizorodé chemické látky. Stěny z nepálených cihel jsou navíc prodyšné a jemně „dýchají“ oběma směry. Filtrují prach, absorbují škodlivé látky, snižují vypařování létajících organických částeček a regulují teplotu a vlhkost. Přispívají i k přítomnosti blahodárných negativních iontů ve vzduchu.
Tepelná akumulace: Akumulace tepla je další z výhod konstrukcí z nepálené hlíny. V zimním období si dokáže dlouho udržet sálavé teplo a v létě naopak příjemně chladí.
Ekologická výroba a recyklace: Výroba stavebnin z nepálené hlíny je na rozdíl od produkce jiných stavebních hmot nenáročná na primární energie, jejichž úspora přispívá k ochraně životního prostředí. Materiály na bázi jílů jsou navíc plně a jednoduše recyklovatelné.
Jednoduchá aplikace: Snadno se aplikují, a tak jsou použitelné a vhodné pro svépomocnou výstavbu. V některých lokalitách se dá používat přímo místní jíl.
Konzervace dřeva: Ve spojení s dřevěnými konstrukcemi mají jílové materiály tu vlastnost, že je konzervují. Je to tím, že udržují ve dřevu jeho stálou přirozenou vlhkost. Dřevo i hlína se dobře doplňují - trámové konstrukce tvoří nejčastěji statickou část stavby, hliněné vyzdívky a omítky jsou výplňovým materiálem.

Důležité aspekty při práci s hlínou

Jako u každého materiálu, i při použití jílu je třeba dodržovat určité zásady a vzít v úvahu jistou specifičnost.

Normovatelnost: Především je to obtížná normovatelnost. V každé oblasti se nacházejí rozličné jíly, štěrk a písek, a tak mohou u konečných výrobků vznikat různorodé kvalitativní vlastnosti. Proto je dobré nechat si v laboratoři otestovat vhodnost jílu z vašeho pozemku, chcete-li jej používat na stavbu některých konstrukcí rodinného domu.
Tvorba trhlinek: Je nutné kontrolovat tvorbu trhlinek při vysychání. Tomu lze předejít vhodným poměrem písku a jílu a nanášením v tenkých vrstvách. Pod poslední 5 mm silnou uzavírací vrstvu se pak zahladí juta.
Voděodolnost: Pozor také na fakt, že jíl není voděodolný. I v tomto případě lze pomocí konstrukčního řešení a ochrany vnější vrstvy snížit riziko na minimum. Pokud se použije hliněná omítka na vnější fasádu, je třeba udělat velký přesah střechy a po určité době obnovovat fasádní nátěr.
Povrchová úprava: Na vymalování v interiérech lze použít roztok kaseinového mléka s přírodním minerálním pigmentem. Další možností, jak ošetřit například pohledové zdivo z nepálených cihel uvnitř domu, je nátěr vodním sklem nebo lněným olejem. Používají se také roztíratelné směsi včelího vosku určené na porézní keramické dlažby.

Earth House: Moderní dům z nepálených cihel ve Španělsku

Španělská vesnička Boadilla de Rioseco, poznamenaná úmorným suchem a emigrací, se nyní stává místem obrody díky architektům ze studia Lara Fuster Prieto. Jejich projekt Earth House představuje moderní vesnický dům vystavěný z materiálu, na který se už skoro zapomnělo - hliněných nepálených cihel. Jejich hlavní výhodou je, že mají jen minimální dopad na životní prostředí. Surovinu lze také nalézt na pozemku, k výrobě nepotřebuje pec. A po případné dekonstrukci je možné tohle primitivní stavivo znovu začlenit přímo do přírody.

Architekti z Lara Fuster Prieto tu nepálené cihly a další tradiční materiály přizpůsobují současným stavebním procesům a způsobům bydlení. Stavební archetyp si pak berou ze staveb, jež také měly v této oblasti kdysi své pevné místo - holubníků, pro jejich vzdušnost, odvětrávané a prodyšné střechy.

Čtěte také: Půvab barokní a renesanční architektury

Pro stavbu nosných zdí byly použity nepálené cihly o rozměrech 33 × 15 × 10 centimetrů. Na těchto stěnách - a s podporou tří středových lamelových dřevěných pilířů - jsou umístěny lamelové dřevěné nosníky, které dotváří šikmé portály nesoucí střechu. Sedlová střecha je složena z dřevěné sendvičové korkové izolace a znovu-použitých (ve vsi sesbíraných) zakřivených hliněných tašek. Stěny jsou na vnější straně pokryty osmicentimetrovými korkovými panely, zajišťujícími izolaci. Pod omítkou se to ztratí. Pro větší odolnost omítky sáhli architekti po směsi vápenné malty a slámy.

Severní fasáda, zarovnaná do ulice, má asymetrické otvory menších rozměrů, čímž se podobá tradiční zástavbě v okolí. Dispozice vnitřního prostoru je orientována k jižní fasádě, kde představuje větší otvory. Ty v zimě fungují jako solární kolektory. V interiéru se místnosti oddělovaly pomocí lehkých příček z dřevěných lamel. Část prosvětlení interiéru zajišťují polykarbonátové překlady. Rozhodně velkou zajímavostí je vytápění, které se tu v zimě odvíjí od místních glorias, tedy podzemních kamen.

Výsledky a udržitelnost Earth House

Z výčtu užitých materiálů (sláma, hlína, nepálené cihly, korková izolace a recyklované materiály) to může vypadat jako stavební znouzecnost. Jenže za Earth House hovoří výsledky. Po zhodnocení odbornou komisí dosahuje tento „primitivní“ dům hodnocení A. Earth House nevyžaduje chladicí systémy a berličku energeticky náročné klimatizace. Souhra použitých materiálů, chytrého designu a také správná izolace celé obálky mu umožňují udržovat stálé vnitřní klima mezi 22 a 24 °C. A to i v létě, kdy tu mimo dům nejsou mimořádností teploty okolo 40,5 °C. Stavební náklady na tento opravdu udržitelný dům jsou minimální.

Dřevostavby: Minulost, přítomnost i budoucnost

Již od dávných časů se v našich zemích stavějí domy ze dřeva. Dřevo bývalo vždy základním konstrukčním materiálem. Dnes se k němu opět rádi vracíme. Pod pojmem dřevostavba si v současnosti představujeme velmi rozmanité konstrukční řešení od srubových a hrázděných konstrukcí až po moderní dřevostavby používající dřevo jako nosný systém, který je opláštěn různorodými materiály. Dřevo je ekologické, obnovitelné a lehké. Mimo výborných statických vlastností má dřevo pozitivní vliv na vnitřní prostředí. Dokáže regulovat vlhkost, voní a dává pocit tepla. Je však nutné nenatírat jeho povrch syntetickými nátěry, aby se jeho póry neuzavřely.

Typy dřevostaveb a jejich vlastnosti

Srubové konstrukce: Z hraněných trámů nebo jen odkorněných stromů se skládáním na sebe vytvářejí masivní stěny, které jsou na hranách pospojovány typickým přeplátováním. Tyto stavby spotřebují velké množství dřeva a dosahují požadovaných tepelněizolačních charakteristik jen s přídavnou vnější nebo vnitřní izolací. Stavby z masivních kmenů a pobyt v nich je pro dnešního člověka silným emocionálním zážitkem.
Hrázděné konstrukce: Nosná konstrukce stěn je tvořena sloupky s šikmým vyztužením a různorodou výplní (vyzdívkou). Nejčastěji se používala nepálená a pálená cihla. Hrázděná stavba s vnitřní vyzdívkou z nepálených cihel je ověřeným stavebním postupem. Dřevěná konstrukce je nosnou částí zdi. Nepálené cihly jsou vyzděny mezi trámy. Dohromady tvoří velmi pevný celek a působí dobře i výtvarně. Estetický ráz vytvářejí tesařské spoje a rytmus trámových sloupků a šikmých vzpěr.
Moderní dřevostavby: Mezi tzv. „moderní dřevostavby“ patří konstrukce sloupkové, skeletové a panelové. Na našem trhu jsou nejvíce rozšířeny panelové konstrukční systémy s opláštěním z dřevotřísek nebo OSB desek. Zateplení bývá nejčastěji z polystyrenu nebo minerálních vláken. Na vnitřní stranu se používá parozábrana a sádrokartonový obklad. Tato konstrukce však často používá mnoho nevhodných a nezdravých materiálů. Dobrou alternativou může být například tato skladba základní konstrukce (zevnitř ven): OSB deska s přelepenými spoji jako parozábrana, ekologická izolace (vlna, konopí, dřevní vlna apod.), dřevovláknitá deska (paropropustná), odvětraná mezera a dřevěný obklad.

Srovnání dřevostaveb a zděných domů

Zděné domy se pyšní výjimečnou životností. Cihla, jako materiál, se používá už přes 6 000 let. Není proto divu, že historické budovy z cihel mají za sebou 150 let a mnohé z nich slouží i výrazně déle. Životnost budovy se netýká pouze technické stránky stavby, ale zahrnuje celkovou dobu, po kterou budova plní svou funkci bez zásadních stavebních či funkčních poruch.

Čtěte také: Typy cihel pro stavbu krbu

Zatímco technická životnost vyjadřuje dobu, po kterou konstrukce obstojí bez zásadní degradace, morální životnost odráží schopnost budovy vyhovět současným požadavkům na komfort, energetickou účinnost či estetiku.

Životnost a údržba

Zděné domy: Zdivo má přirozenou schopnost regulovat vlhkost díky difuzní otevřenosti, čímž snižuje rizika kondenzace a vzniku plísní. Při správné hydroizolaci a provedení stavby lze očekávat velmi nízké nároky na údržbu. Fasády z cihel vydrží 20-30 let bez renovace a konstrukce nevyžaduje pravidelné ošetření.
Dřevostavby: I přes technologický pokrok mají dřevostavby omezenou životnost. Dřevo je citlivé na vlhkost a bez správné konstrukce, odvětrání a ochranných vrstev může dojít k degradaci nosných prvků. Pravidelná kontrola, impregnace a údržba parozábran jsou nezbytné.

Požární odolnost

Zděné domy: Požární odolnost je díky materiálům jako beton, kámen nebo cihla výrazně vyšší.
Dřevostavby: Dřevostavby, byť vybavené moderními protipožárními systémy, vykazují nižší přirozenou požární odolnost. Požár může ovlivnit strukturu dřeva i přes požární nátěry.

Stavební proces a tolerance změn

Zděné domy: Zděná stavba s cihelnou konstrukcí vykazuje větší toleranci vůči změnám. Cihla má homogenní strukturu, vysokou tuhost a díky své masivnosti dobře tlumí hluk. U cihelného zdiva není třeba řešit parozábrany tak složitě. Cihla dokáže přirozeně regulovat vlhkost pomocí kapilárního transportu a díky své schopnosti vyrovnávat vlhkostní poměry uvnitř konstrukce snižuje riziko kondenzace.
Dřevostavby: Jednou z nejčastějších chyb při výstavbě dřevostavby je nedostatečná souhra mezi projektanty, techniky a realizační firmou. Pokud není návrh elektroinstalace, vytápění nebo vzduchotechniky včas zapracován do stavebních plánů, vznikají nutné dodatečné zásahy, které mohou narušit statiku stavby i funkčnost izolačních vrstev.

Ekologické aspekty

Dřevostavby jsou často vnímány jako ekologičtější varianta díky nižší energetické náročnosti výstavby, obnovitelnosti materiálu a uhlíkové stopě. Toto tvrzení však musíme vnímat komplexně.

Srovnání vybraných vlastností zděných domů a dřevostaveb
Vlastnost	Zděné domy (cihla)	Dřevostavby
Životnost	Výjimečná (150+ let), vysoká technická i morální životnost	Omezená, citlivost na vlhkost a degradaci nosných prvků
Údržba	Minimální, fasády 20-30 let bez renovace	Pravidelná kontrola, impregnace, údržba parozábran
Požární odolnost	Výrazně vyšší (beton, kámen, cihla)	Nižší přirozená odolnost i přes protipožární systémy
Regulace vlhkosti	Přirozená díky difuzní otevřenosti a kapilárnímu transportu	Vyžaduje správnou konstrukci a odvětrání
Stavební flexibilita	Větší tolerance vůči změnám, homogenní struktura	Vyžaduje přesnou koordinaci návrhu a realizace
Recyklace	Možnost rozebrání na součástky a opětovné využití (např. nepálené cihly)	Moderní zateplené a lepené stavby obtížně recyklovatelné

Belgické studio BLAF Architecten: Návrat k čisté cihle

Architekti belgického studia BLAF Architecten (Lieven Nijs a Bart Vanden Driessche) kritizují současný trend masivního zateplování, které dle nich deklasuje obálku domu na jakousi vnější tapetu. To způsobuje ztrátu estetické hodnoty, tektoniky a textury budov. Navíc takto postavené budovy jsou jen velmi obtížně recyklovatelné, jelikož je nelze rozebrat na jednotlivé cihly, které by bylo možné znovu využít.

Jejich aktuální projekt gjG House je návratem k době, kdy se tvářnost budovy dala vyjádřit vršením cihel a jejich geometrií. Dům charakterizuje tvar kružnic a polokruhu neuměle vyvedeného trojlístku, budovy tažené do výšky tří podlaží. Vykroužený obvod domu vychází z principu samonosné konstrukce, obálky, jež si může dovolit být strukturně nezávislá. V praxi to značí, že uvnitř domu není zapotřebí dalších podpůrných a nosných zdí. Stabilita vnější cihlové zdi současně nezávisí na příčných stěnách, sloupech nebo trámech, ale pouze na samotném jejím tvaru a způsobu vyrovnání a skladu cihel.

Čtěte také: Trendy v cihlových obkladech do kuchyně

Kompletně celá stavba a v ní užité cihly pochází z materiálu stavební demolice. Jsou to jednou vyrobené a použité cihly, které se po přežití někdejší stavby dočkaly znovu stavebního využití. Je to totální recyklace, protože se nemuselo vyrábět nové stavivo. Kruhové průřezy do výšek tažených místností mají vynikající akustický komfort, vynikajícím způsobem pracují se světlem i přirozenou klimatizací. A až jednou tento dům doslouží svému účelu? Znovu jej bude možné rozebrat na součástky, atomy o velikosti cihel. I v tom mají autoři projektu jasno. Tento dům z hlediska své udržitelnosti nejde proti současnému trendu.

Klinkerka: Odolná cihla z Horního Slezska

Projíždíte-li polnostmi a obcemi Horního Slezska, nemůžete přehlédnout různě velké a z hlediska potřeb využitelné stavby z červených neomítnutých cihel. Zejména pro Hlučínsko je tato režná pálená cihla, zvaná klinkerka, typická. Její název pochází z německého slova klingeln (v překladu zvonit) a při poklepu vydává zvonivý zvuk. Stalo se tak přináležitostí tohoto území k Prusku, kde byla ostře pálená cihla oblíbená už od středověku a tamní architektura určila i podobu pruské neogotiky. Po sjednocení Německa ve druhé polovině 19. století se šířila do všech pruských provincií, tedy i do Horního Slezska. Tento styl dominoval německé architektuře až do začátku 1. světové války, tedy do roku 1914.

Z celé škály staveb z klinkeru v tomto regionu můžeme zmínit několik příkladů chrámových objektů:

Chuchelná: Mauzoleum s kaplí sv. Kříže (1903) a vedle stojící kostel Povýšení sv. Kříže (vysvěcen 1996). Dokládá, že režná cihla inspiruje i současné stavaře. Mauzoleum má výrazný pískovcový portál s rodovým erbem knížat Lichnovských.
Ludgeřovice: Novogotický kostel sv. Mikuláše z roku 1907. Je největším kostelem na Hlučínsku a třetím největším v Ostravsko-opavské diecézi. Byl postaven za pouhý rok a výstavbu financovali místní farníci milionem marek.
Hlučín: Bývalý evangelický kostel z roku 1862. Nenápadná stavba v novogotickém slohu má půdorys ve tvaru kříže a nese věžičku zakončenou jehlanem. Po rekonstrukci (od roku 1996) je využit k různým kulturně společenským akcím.

Dnešní cihelné bloky mají s původní cihlou již máloco společného. Zvonivým páleným cihlám už nejspíš odzvonilo. A stejně tak maltě jako stavebnímu pojivu, které je dnes nahrazováno cementovým lepidlem nebo PUR pěnou. Nastoupila nová éra precizních stavebnin a ještě preciznějších pojiv. Měřítka centimetrové přesnosti nahradila milimetrová, a ze starých stavebnin záhy učinila přežitek.

Vliv přírodních materiálů na člověka

Člověk je přirozeně přitahován ke všemu, co je svou podstatou přírodní. Spokojenost a prožívaná krása je dosažitelnější tam, kde se setkáváme s jednoduchostí. Materiály vnímáme a pocit z nich vyhodnocujeme nejenom zrakem, ale i dalšími smysly.

Zde je 10 důvodů, proč přírodní materiály pozitivně ovlivňují naše vnímání a zdraví:

Dotekem příznivě vnímáme teplotu povrchu hliněných i dřevěných materiálů, protože materiál neodebírá tělu teplo.
Pojmutí a vydání vlhkosti: Hliněné povrchy velmi dobře regulují poměr relativní vlhkosti vzduchu.
Vůně dřeva a hlíny ve vzduchu působí blahodárně na naši psychiku a celkové vnitřní naladění.
Odraz nebo pohlcení zvuku: Tím, že jsou to materiály porézní, mají výborné „měkké“ akustické vlastnosti.
Měkkost povrchu souvisí s hmatovými vjemy. Dotýkání se a hlazení hliněného povrchu nebo struktury dřeva přináší lidské psychice jedinečné příjemné zážitky a pocity. S tím souvisí i struktura povrchu (drsné/hladké, teplé/studené).
Jemnost odraženého světla se nejlépe projevuje na hliněných omítkách, které nemusejí být vždy úplně rovné.
Dřevo a hlína jsou netoxické, velmi dobře pohlcují ze vzduchu pachy a látky způsobující problémy alergikům.
Minimalizace průmyslového zpracování omezuje neblahý vliv lidské činnosti na udržitelný rozvoj.
Dobré spojení s životním cyklem (stárnutí a recyklace), hliněné omítky jsou 100% recyklovatelné. Při vnímání materiálů, u kterých člověk zažívá jejich omezenou životnost a přirozenost jejich návratu do přírody, se cítíme dobře.
Spojení s místem (s místním materiálem) hraje důležitou roli z několika hledisek. Esteticky může dům lépe ladit s okolím. Barva jílů bývá někdy opravdu krásně žlutá nebo červená.

Únavu z prostředí však nemůžeme svalovat pouze na materiály budov. Zdraví je celkovým stavem bytí. Duch obsažený v každém kousku konstrukce stavby působí na naši duši. Buď nás harmonizuje, nebo u umělých materiálů působí rušivě. Může nás i zneklidňovat a odcizovat od přírody. To ovlivňuje naše zdraví. Dbejme tedy pozorně na výběr stavebních materiálů a jejich použití.

tags: #renesancni #dum #cihly #informace

Renesance přírodních materiálů: Nepálené cihly a udržitelná architektura