Vyberte stránku

Přírodní materiály jsou pro interiéry budov vhodné nejen pro svoji funkčnost, kdy se maximálně podílí na vytváření zdravého klimatu, ale také svojí vysokou estetickou hodnotou. Pohladí tak nejen naše tělo, ale i naše smysly, potažmo naši duši. Možnosti použití přírodních materiálů při modernizacích a rekonstrukcích jsou téměř neomezené, dají se aplikovat na veškeré známé stavební konstrukce a podklady. Překážkou pro jejich použití nejsou ani sádrokartonové nebo sádrovláknité konstrukce. Není pravdou, že se hliněné omítky a kamenné obklady nedají na sádrokartony a sádrovláknité desky použít.

Realizujeme historické omítky jako jsou scagliola / štukový mramor, stucco lustro, marocký štuk / tadelakt, benátský štuk a mnohé jiné, které skýtají luxusní povrchy. Vápenné luxusní omítky stucco lustro, marocký štuk / tadelakt, scagliola a benátský štuk jsou vnitřní omítky, které se používaly v průběhu historie.

Historie a původ renesančních omítek

Například stucco lustro, jehož antická verze byla velmi rozšířená obzvláště v římském období už v 1. století před naším letopočtem. Aspoň tak nám o tom zanechal zprávu římský autor Marcus Vitruvius Polio. Antická hlazená technika se používala hlavně pro dekorování stěn lázní a luxusních paláců římské šlechty. Dodnes je tato technika oblíbená a používaná v Maroku, kam ji přinesli Římané. Nyní se tato nepříliš známá technika dostává znovu do popředí.

Vápenné omítky podle historických receptur dodávané naší firmou mají přírodní povrch a svým složením se jedná o zcela nezávadné minerální materiály známé už v antice. Od pradávna si bohatší lidé dopřávali luxusní omítky své doby, narozdíl od zbytku společnosti, která na ně prostě neměla. Například antické omítky na principu barokního stucco lustra a fresco vynikaly tvrdostí i leskem. Je zajímavé, jak lidé stejně jako dnes považovali lesklé stěny za luxusní povrchy. Zevrubný popis nám zanechal římský autor z 1. století př.n.l. Marcus Vitruvius Polio. „Kvalitní omítky jsou tak lesklé, že věrně odrážejí podoby lidí do nich hledících,“ jindy zase Vitruvius popisuje cennost nástěnné omítkové malby: „nádherné obrazy byly při demolici vyřezávány ze zdí a pak znovu vkládány do novostaveb.“ Luxusní povrchy, které tyto antické omítky měly, je možné obdivovat například v Pompejích, Římě nebo Herculaneu. Většina historických receptur stojí na těchto antických kořenech.

Technika hladkého a vysoce lesklého štuku byla vyvinuta ve starověkém Římě. Jeho unikátnost spočívá v použitých materiálech a procesu vzniku, kteréžto zůstaly téměř beze změny od prvého století př.n.l. Základní koncept - tedy směs vápence a prachu z rozdrceného mramoru, která ztvrdne tak, že je velmi trvanlivá a odolná i vůči vodě a plísním - zůstal při předávání tohoto umění z generace na generaci netknut. Přestože se během staletí používal stále, velice populárním se stal během italské renesance. V Benátkách v té době působil osvícený architekt Andrea Palladio, který začal v benátských palácích 16. století tuto prastarou techniku římského štuku hojně používat.

Čtěte také: Nepálené cihly: Klíč k udržitelnému bydlení

Typy renesančních omítek a jejich vlastnosti

Historické omítky se dnes dostávají do konfliktu s moderními náhradami, jako například stucco lustro versus benátský štuk. Benátský štuk má sice zvučné jméno, ale s historickou technologií toho moc společného nemá. Leda že by v renesančních Benátkách znali akryláty, disperze, atd.

Stucco lustro

Architektova touha po dokonalých materiálech vedla k tomu, že v reprezentativních částech domu použil historickou techniku imitující již od renesance ušlechtilý mramorový vzhled. Omítka získala tvrdý povrch s hedvábným odrazem.

  • Vysoce kvalitní vápenná omítka (z řadu let uloženého vzdušného vápna) s vysokým leskem a přírodním povrchem, leštěná, voděodolná, vhodná do koupelen a kuchyní.
  • Renesanční omítka (ze směsi vápna a sádry), která nejvěrněji napodobuje vzor přírodního mramoru s vysokým celistvým leskem.

Benátský štuk

Benátská technika je velmi oblíbená díky zvláštní technice, která vytváří neopakovatelnou strukturu povrchu stěn. Benátský štuk je vlastně dvoubarevná omítka nanášená ve dvou vrstvách, i když původní receptura z renesanční doby předepisovala vrstev sedm. Dnes moderní technologie (založená na akrylátové, silikátové stěrce), která je v podstatě napodobenina historické omítky stucco lustro. Po určitých úpravách se dá aplikovat na různé druhy podkladu (štuková omítka, beton, sádrokarton, dřevo, kov, PVC atd.), a interiérů včetně místností se zvýšenou vlhkostí.

Marocký štuk (Tadelakt)

V interiéru se klade na povrchovou úpravu stěn důraz na dokonalý povrch a vzhled, která se odvíjí od použitého materiálu a technologie nanášení. Kdo dává přednost přírodním nátěrovým hmotám, může si pro nešpinivou úpravu všech druhů omítek a podkladů (beton, omítka, sádrokarton, dřevotříska) vybrat marocký štuk.

  • Vápenná omítka (z hydraulického vápna), vhodná do koupelen a kuchyní.

Scagliola / Štukový mramor

Samonosná omítka vhodná i k výrobě architektonických komponentů z forem. Je od obkladů pravým pískovcem k nerozeznání.

Čtěte také: Půvab barokní a renesanční architektury

Fresco

Vápenná omítka (z řadu let uloženého vápna) s malířskou vrstvou zvanou „intonaco“, která je krystalicky propojená s ostatními vrstvami. Malba je voděodolná, vhodná do koupelen a kuchyní. Freskové malby vynikají sytostí barev a krásným přírodním povrchem malby, který je jedinečný jak na dotyk tak i na pohled. Naprosto věrohodně vypadají imitace antických fresek, které nejlépe vyniknou ve společnosti benátského štuku. Aplikace je velmi snadná a silně připomíná instalaci rozměrné obrazové tapety, rozdíl je pouze ve vzhledu. Detailně propracovaný povrch fresky z jemných barevných písků je nanesen na tkaninu, která je opatřena samolepícím podkladem.

Sgrafito

Realizujeme historickou omítku sgrafito. Tradiční verze se skládá ze 2 až 3 vrstev na jádru (4. případná vrstva, ale většinou ji realizuje stavba). Spodní vrstva je z jemného plaveného písku s kvalitním uleželým vzdušným vápnem, probarvená slaměným popelem. Svrchní vrstva je krémově bílá a je pojená uleželým vzdušným vápnem a směsí říčního písku a mramorové moučky. Z tradičních receptur existuje ještě sgrafito teracotové a leštěné a naše firma realizuje všechny verze, jejichž vzorky je možné vidět u nás na provozovně. Techniku sgrafito realizujeme, prodáváme vhodné materiály k její realizaci a pořádáme placené školení k jejímu zvládnutí.

Aplikace a údržba přírodních omítek

Naše firma provádí takové renovace často a nepotřebuje k tomu žádné syntetické materiály, např. syntetické adhezní můstky. Za použití správných technologických postupů provádíme na sádrokarton i kompletní skladby hliněných omítek v celkové tloušťce 2 cm nebo kamenný obklad. Kombinace uvedených materiálů působí nadmíru sounáležitě, příjemně a krásně. Ke kamennému obkladu ladí dle jeho barevných tónů celá řada struktur a odstínů hliněných omítek. V tomto případě se jedná o štípaný vápenec v kombinaci s naší hliněnou omítkou Optima v barvě střední hnědá.

Luxusní omítky a stěrky realizujeme v ČR 15 let. Za tu dobu jsme patřičně pronikli do jejich úskalí a technologické náročnosti. Každou historickou omítku (vyjma těch, u kterých to výslovně sdělujeme) realizujeme přesně podle původních receptur a postupů. Luxusní povrchy, které tyto historické omítky mají, jsou o mnoho tříd vyšší než u jejich moderních náhražek. Daň za to je vyšší pracnost, nutná lepší stavební připravenost a samozřejmě dražší realizace a materiál. K samotné realizaci: každá omítka má svojí speciální stavební připravenost, kterou vám můžeme za příplatek zrealizovat také. (Většinou ale platí, že hrubě stažené cemento-vápenné jádro je to nejlepší.) Omítky a stěrky realizujeme, ale prodáváme i speciální materiály nutné k jejich realizaci. Naše firma Artcapita bojuje za zachování starých technologií. Jsou pracné a náročné k realizaci, jsou ale také krásné a nenapodobitelné.

Antica Calce je minerální barva pro interiér i exteriér na bázi vápna, která vytváří hladký povrch. Efekt nátěru spočívá v jeho přírodních vlastnostech, jimiž jsou vysoká prodyšnost a silný dezinfekční účinek. Moderní verze sgrafito 21 je na disperzní a cementové bázi a spadá spíše do kategorie dekorativních stěrek. Aplikovat lze na široký rozsah povrchů včetně SDK. Je výrazně levnější než vápenné sgrafito, to je její hlavní přednost.

Čtěte také: Cihlová zeď v interiéru

Sanační a renovační omítky

Příčinou rozptylujících se spor plísní, často ve spojení s prachem, který je v prostoru, je vždy vlhkost. A sice přespříliš relativní vlhkosti ve formě páry, která se z důvodu nedostatečného větrání nebo příliš nízkých teplot interiérů sráží na nejchladnějším místě daného prostoru. Pára tam mění své skupenství a kondenzuje na vodu. Tyto viditelné fenomény tvorby plísní způsobují nám lidem maximálně nepříjemný pocit. A to oprávněně, protože plísně v bytech způsobují různá poškození zdraví jejich obyvatel, a to vždy podle jejich „dávky“ a imunitního systému. HASIT vyvinul pro tyto případy použití speciální sanační a renovační omítky, které se v praxi trvale osvědčily.

Od zavedení značky kvality WTA, byly certifikovány sanační omítky od více než 50 výrobců v Evropě. Těmto výrobkům byla udělena známka kvality WTA. V České republice tuto značku kvality může používat prozatím pouze šest výrobců omítkovin, mezi nimi i HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, s.r.o. V zásadě mohou tito výrobci sanačních a základních omítek svoje výrobky označovat jako sanační nebo základní omítky WTA. Pokud nemají výrobci omítek certifikaci české pobočky WTA, nesmí a neměli by tuto značku kvality používat. Předpokladem je, že jsou splněna ustanovení Směrnice WTA 2-9-04. To znamená, že je předložen aktuální rozbor zpracovaný národním (českým) akreditovaným ústavem pro rozbor malt a dále pak doklad o pravidelném vlastním i cizím dohledu (kontrole na výrobu). Se zřetelem na nutné přezkušování těchto podmínek jsou uživatelé těchto výrobků chráněni. Použití certifikovaných sanačních systémů se značkou WTA, které je nutno pravidelně přezkušovat, se uživatelům osvědčilo.

Při památkové obnově vily Tugendhat byl kladen důraz na dochování původních materiálů. Restaurátorské průzkumy a kampaně prokázaly, že vila Tugendhat má v nebývalé míře zachovány původní omítky, které byly skryty pod silikátovými nátěry z 80. let. Po odborném očištění byla fasáda sjednocena nátěrem. Recepturu společně s českými odborníky navrhl i prof. V dešťovém stínu horní terasy bylo obnaženo tzv. archeologické okno, kde jsou prezentovány jednotlivé historické vrstvy formou tzv. Vápenný nátěr byl tónovaný dle původního stavu výluhem z bratčického písku a vila získala jemně okrovou barevnost. Respekt k originálu má i své NEVÝHODY. Vápno je za deště silně nasákavé a způsobuje dočasné skvrny na fasádě, které po vyschnutí opět zmizí. Rozdílná roztažnost omítek, ale i ocelové nosné konstrukce vytváří síťové trhlinky.

Pemrlované omítky a umělý kámen

V současné době se vrací do módy použití pemrlovaných omítek, nebo chcete-li omítek z tzv. umělého kamene. Stejně tak u podlah dochází k použití leštěných teracových směsí. Pro opravy i nové povrchy jsou současně hojně využívány prefabrikované směsi jako je BETOSAN SUK, které mají jednak výhodu stálé kvality a současně je jejich směs optimalizována z hlediska trvanlivosti a zpracování. V případě oprav je možné naladit směs z hlediska barevnosti jak pojiva, tak plniva. Obvykle se jedná o barevnou variantu s šedým cementovým tmelem a kombinací bílého a černého kameniva. Možné je však dosáhnout poměrně široké barevné škály jak cementového tmelu, tak i využít různé druhy kameniva. V našich podmínkách se nejvíce jedná o kamenivo bílé, černé, červené a zelené. Při opravách prvorepublikových vil a činžovních domů dochází k realizaci oprav, které jsou přiznány a je tedy možné porovnat postupy využívané na počátku 20. století.

Podkladem pro pemrlované omítky může být jak zdivo, tak jádrová omítka i betonová konstrukce. Samotná pohledová vrstva má tloušťku mezi 12 a 20 mm. Spojení s podkladem je řešeno pomocí adhezního můstku, případně za použití mezivrstvy a to v závislosti na samotném podkladu. Ten musí být vyspraven a připraven pro použití omítky. Současně je nutné klást důraz na ošetřování povrchu nově vytvořené omítky. Pojivem je portlandský cement a je tedy nutné minimalizovat objemové změny v omítce v průběhu jejího zrání a také pro toto zrání dodat dostatečné množství vody. Jedná se o cementovou tenkovrstvou úpravu a podle toho je nutné k ní přistupovat. Po vyzrání je omítka finalizována pomocí pemrlice, která je v dnešní době poháněna pneumatickými kladivy. Úpravu však lze provádět i kartáči, pískováním, nebo v případě menších ploch ruční pemrlicí. Okraje konstrukcí jsou obvykle zakončeny různě širokou paspartou.

Tabulka: Srovnání vybraných renesančních omítek

Název omítky Materiál/Pojivo Vzhled/Vlastnosti Historické použití Moderní aplikace
Stucco Lustro Vzdušné vápno, směs vápna a sádry Tvrdý povrch s hedvábným odrazem, imitace mramoru, vysoký lesk, voděodolná Antika (římské období), renesance (reprezentativní prostory) Koupelny, kuchyně, luxusní interiéry
Benátský štuk Původně vápno a mramorový prach; dnes akryláty, silikáty Dvoubarevná, neopakovatelná struktura povrchu, imitace mramoru Italská renesance (Benátky, paláce) Různé podklady (štuk, beton, sádrokarton, dřevo), místnosti se zvýšenou vlhkostí
Marocký štuk (Tadelakt) Hydraulické vápno Přírodní povrch, nešpinivá úprava, voděodolná Antika (Řím), Maroko Koupelny, kuchyně, interiéry s důrazem na přírodní materiály
Fresco Vápno, malířská vrstva "intonaco" Syté barvy, krásný přírodní povrch, voděodolná Antika, baroko, renesance Koupelny, kuchyně, imitace antických fresek
Sgrafito (tradiční) Uleželé vzdušné vápno, jemný plavený písek, slaměný popel, mramorová moučka Vícevrstvá, rytá omítka, dekorativní vzory Historické budovy Restaurace, historické objekty

Historické omítky, které prezentujeme na našich stránkách, jsou originální staré technologie, které lze dohledat jednak v historických budovách a také v odborné literatuře. Jen těžko se napodobuje akrylátovými materiály, protože je tvořena z materiálu používaných v antických dobách. Aplikace antických zemin se vždy provádí na povrchy opatřené základním nátěrem. Na plochu se pak zemina nanáší střídavými tahy štětcem a nechá se 10 až 20 minut zaschnout. Návazně se pak upraví speciální stěrkou. Dále se postupuje obdobným způsobem (štětec, přestávka, stěrka). Vlastní materiál je bílý a probarvuje se přírodními barvivy a oxidy v 20 odstínech. U každého odstínu je možno dosáhnout celé škály; od úplně světlé po tmavou. Vlastnosti antických zemin florentských nemohou být jiné než ekologické.

tags: #renesancni #omitky #v #interieru

Oblíbené příspěvky: