Rekonstrukce střechy patří mezi nejdůležitější stavební zásahy na domě. Pokud je provedena správně, dokáže výrazně prodloužit životnost stavby, snížit energetické ztráty a odstranit skryté problémy, které se postupně objevují u starších domů.
Proč je odvětrávání střechy tak důležité?
Odvětrávání je bezpochyby jeden z nejdůležitějších prvků na střeše, který musí stavebníci řešit. Větrání je alfou a omegou šikmých střech. Zásadním obratem se stalo využívání podstřešního prostoru jako bytové plochy. Tomu se musela přizpůsobit celá střešní skladba a zkušenosti výrobců i prováděcích firem s novou koncepcí vyústily v doporučení navrhovat šikmé střechy se skládanými krytinami jako větrané.
V každé střešní konstrukci se vždy vyskytuje určitá míra vlhkosti, ať už byl pro zastřešení použit jakýkoliv materiál. Každodenní činností obyvatel stavby, jako je dýchání, vaření, praní a sprchování, vzniká vodní pára, kterou je nutné dostatečně odvětrávat. V opačném případě může dojít k její kondenzaci. Teplý vzduch z interiéru nasycený vodní párou prochází střešní konstrukcí. Není-li umožněno její dostatečné odvětrání, může vlivem rozdílů teplot začít nadměrně kondenzovat na chladných površích, například ze spodní strany střešní krytiny, ale i jinde.
Důsledky nedostatečného odvětrávání
Pokud je ve střešním plášti použito dřevo nebo jiný podobně nasákavý materiál, může vlivem zkondenzované vlhkosti dojít ke zhoršení jeho parametrů a v dlouhodobém horizontu i k jeho poškození. Dřevo může být napadeno hnilobou, plísněmi, houbami nebo dřevokazným hmyzem. U kovových konstrukcí zase může docházet ke korozi. Zkondenzovaná vlhkost také může proniknout do tepelné izolace, čímž se zhorší její tepelně izolační parametry.
- Hniloba dřevěných prvků
- Snížení vodivosti tepelné izolace a ztráta izolačních schopností
- Tvorba plísní, které mohou vyvolat nežádoucí alergické reakce
- Puchnutí a odpadávání vnitřních maleb
- Koroze kovových částí
- Zatékání se může projevit na stropech, zdech, sádrokartonech nebo izolacích. Zatékání z důvodu kondenzace znamená předělat celou střechu.
Z tohoto výčtu možných poškození je jasné, že životnost nevětrané střechy musí být kratší. Odvětrání není na trhu žádnou novinkou. Naši předkové potřebu odvětrávání znali a řešili ji provizorně. Často jen pootevřenými vikýři nebo podložením tašek u hřebene.
Čtěte také: Jak renovovat starý plot
Správně navržené odvětrání střechy zásadně ovlivňuje životnost celé konstrukce i kvalitu bydlení. Bez větrání zůstává mezi střešními taškami vlhkost zvenčí i vodní pára vznikající uvnitř domu při vaření, praní či sprchování. Větrací systém zároveň vyrovnává teplotní rozdíly, odvádí přehřátý vzduch ze slunečního záření a zabraňuje tak přehřívání podkroví. Dobrou zprávou pro majitele tmavých střešních tašek může také být informace, že jejich barva nemá na teplotu v interiéru zásadní vliv. Rozdíly teplot mezi různými odstíny tašek se pohybovaly maximálně v řádu jednotek stupňů (±1 až 3,5 °C). Naopak zásadní vliv má právě správně provedené odvětrání a vzduchová mezera ve střeše.
Typy odvětrávání střechy
Dnes máme na trhu dvě možnosti - větrání bodové a liniové. Obě mají své výhody a jejich popularita je prakticky vyrovnaná. Ani s jednou variantou nešlápnete vedle. Největší chybou by bylo větrání úplně vynechat. Dříve šlo o větrací hřebenáče, otevřené vikýře, nebo se tašky nadzvedávaly špalíkem. Dnes máme k dispozici mnohem účinnější technologie.
Bodové větrání
- Funguje na bázi speciálních větracích tašek.
- Vyrábí se ke všem typům střešní krytiny Tondach.
- Osazují se vždy do druhé řady po obou stranách hřebene či podél nároží.
- Větrací průřez se pohybuje v rozmezí 12-25 cm² na tašku.
- Počet použitých kusů závisí na délce krokví a typu pálené krytiny.
Liniové větrání
- Je dnes více uzpůsobené potřebám investorů a v poměru cena/výkon vychází lépe.
- Funguje na bázi podhřebenových větracích tašek, které se pokládají po celé první řadě u hřebene.
- Není k němu třeba dodávat větrací pásy, ani další komponenty.
- Liniové odvětrávání je kompatibilní se třemi modely střešní krytiny Tondach - Contiton 12, Traditon 11 a Sensaton 11.
- Liniové odvětrávání je o něco efektivnější, jelikož odvede větší množství vlhkosti než větrání bodové. Také vychází levněji a je estetičtější.
- Montáž podhřebenových tašek je rychlejší než těch větracích, minimálně usnadněná o pokládku větracího pásu.
- Přes zmiňované přednosti mají i podhřebenové tašky své limity.
Nelze jednoznačně říci, které odvětrávání se používá častěji. Nicméně se aktuálně snažíme vyzdvihnout spíše větrání liniové, které je o něco efektivnější, jelikož odvede větší množství vlhkosti než větrání bodové. Také vychází levněji a je estetičtější.
Koncepce odvětrávané střechy
Pro funkční odvětrání střechy samotné dodržení odvětrávacích průřezů nestačí. Je třeba brát v potaz i tvar střechy, který může kontinuitu větrání komplikovat. Větrací profil nesmí být v žádném případě přerušen překážkami, vše je třeba konstrukčně vyřešit. Aby střešní plášť vykonával správnou funkci, musí se zabránit kondenzaci vodních par. Páry mohou nenávratně ohrozit prvky v konstrukci střechy (latě, kontralatě, krokve, krytina, eventuálně i tepelné izolace), a tím se zkracuje životnost a funkčnost celého střešního pláště.
Základem kvalitní střechy je odborný projekt, který navrhne vzduchovou mezeru dostatečnou pro konkrétní podmínky. Díky ní bude vzduch pod střešní krytinou proudit a odvětrávat do venkovního prostoru vzniklý kondenzát. Aby vzduchová mezera správně fungovala, k tomu nestačí jen její dostatečná tloušťka. V každém odvětrávaném poli také musí být volně průchozí, aby docházelo k oplachu po celé ploše. Případná překážka (např. nesprávně instalované střešní okno) vytvoří mrtvý bod, ve kterém se bude tvořit kondenzát. Dostatečná vzduchová mezera není jedinou podmínkou kvalitního odvětrání. Aby systém fungoval, jak má, potřebuje adekvátní přisávací a odváděcí otvory. Přisávání se většinou vytváří na vstupu, na spodní straně šikmé střechy u okapu. Ve vrcholu střechy jsou pak výstupní prvky pro odvod vzduchu do venkovního prostředí.
Čtěte také: Plot a stavební povolení
U skládané krytiny to mohou být odvětrávací tašky nebo speciální prvky hřebenového větrání, ostatní typy krytin mají k tomuto účelu kompatibilní systémové tvarovky. Odvětrání střešní konstrukce se provádí zpravidla pomocí odvětrávací vrstvy, která bývá navrhována mezi tepelnou izolací a vlastní střešní krytinou. Štěrbinou u okapové hrany je nasáván vzduch, který proudí průběžnou mezerou pod krytinou a otvorem u hřebene odchází do exteriéru. Dochází zde ke komínovému efektu, kdy vzduch nasátý u okapové hrany stoupá k hřebeni a zde se opět dostává do exteriéru. Tím je odvedena vodní pára, která by jinak mohla ze spodní strany krytiny začít nadměrně kondenzovat. Právě v jejím návrhu a provedení se na stavbách často chybuje, ať už kvůli snaze omezit náklady či kvůli nedůslednosti při realizaci střechy. Chybou je, pokud je větrací mezera nesprávně navržená nebo provedená, případně dokonce úplně chybí.
Plechové střechy ze své podstaty stavbu dobře chrání před povětrnostními vlivy a působením srážek. Při jejich návrhu je ale nutné vzít v úvahu také ochranu před vlhkostí z interiéru a její dostatečné odvětrání. Plechové krytiny ve velkoformátovém provedení mají v ploše minimum spojů, čímž se snižuje riziko průniku vlhkosti pod krytinu. V případě, že plný odvod vlhkosti v hřebeni není možné zajistit pouze štěrbinou mezi hřebenáčem a krytinou, lze ji opatřit doplňkovými prvky, jako jsou odvětrávací díly hřebenáče, odvětrávací tašky nebo prvky nuceného větrání. Ty by měly být v ideálním případě přímo od dodavatele střešní krytiny. Bude tak zajištěna vzájemná kompatibilita všech prvků, a to jak z pohledu použitých materiálů, tak i vzhledem k riziku vzniku netěsností a zatékání.
Normy a pravidla
Problematice větrání se věnují také normy a pravidla. Bohužel naše nejzásadnější norma pro šikmé střechy ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení, revidovaná v roce 2011, není z tohoto pohledu ideální. Zásadním problémem je, že stanovuje stejná pravidla jak pro krytiny s vysokým, tak i nízkým difúzním odporem. Vzniklé zmatky řeší Pravidla pro navrhování a provádění střech, vydaná Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. V jejich v současnosti platné verzi (2014) sice není samostatná kapitola o větrání šikmých střech, ale nutnost odvětrávání je zdůrazněna ve všech článcích a popisech detailů.
Střechy s odvětraným prostorem pod krytinou mají v souladu s normami DIN 4108, ÖNORM B 2219, B7219, B 7215, ČSN 730540, ČSN 731901 s Pravidly pro navrhování a provádění střech stanoveny minimální větrací průřezy:
- v okapové hraně 2,0 ‰ přilehlé střešní plochy, minimálně však 200 cm² na 1 bm okapu. Ve střední části musí být plocha nejméně 200 cm² na 1 metr šířky (světlá výška větrací mezery měřená kolmo na sklon střechy musí být min. 2 cm).
- u hřebene nejméně 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy, tj. při délce krokve do 10 m min. 50 cm² na 1 bm šířky hřebene.
Plocha odváděcího větracího otvoru se má rovnat 50 cm² na metr hřebene z každé strany do délky krokve 5 m. V případě větracích tašek je nejdůležitější respektovat větrací průřez konkrétního typu tašky. Mohou se výrazně lišit, a to nejen podle výrobce, ale i podle druhu tašky. Rozhodně se proto nelze řídit zaužívaným zjednodušením, že na 100 m² stačí 10 větracích tašek. Realita je taková, že spotřeba na 10 větracích taškách teprve začíná a pokračuje až k hodnotám 42 kusů u některých typů tašek. Pochybení byť v jediné z uvedených položek povede s největší pravděpodobností k podstatnému snížení životnosti a funkčnosti celého střešního pláště, a to i při použití nejkvalitnějších materiálů.
Čtěte také: Postup hydroizolace podlahy
Pro každý model tašky jsou vyráběny větrací tašky (větrací průřez 12-25 cm²), které se pokládají v patřičném množství ve druhé řadě od hřebene. Správné množství větracích tašek je nutné stanovit výpočtem, dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Správný a dostatečný počet větracích tašek je nutné dodržet obzvláště u pultových střech končících v atice, kde by se měla jejich četnost, v tomto případě v první řadě u pultu, stanovit dle skutečné plochy pultovou částí.
Doporučené počty větracích tašek
| Typ tašky | Počet ks na 100 m² plochy střechy | Místo pokládky |
|---|---|---|
| Velkoformátové tašky | 10 | 2. řada pod hřebenem |
| Maloformátové tašky (odvětrávací souprava) | 25 | 2. až 3. řada pod hřebenem |
Větrací tašky se instalují ve 2. řadě pod hřebenem a ve vrcholu (hřebeni či nároží) se doplňují o větrací pásy. Ty chrání vytvořenou mezeru mezi hřebenáčem a střešní taškou proti polétavému sněhu při současném zajištění proudění vzduchu. Pro kvalitní větrací pásy je charakteristický především velký větrací průřez, zajišťující účelné větrání střechy. Hned na druhém místě jsou vychytávky zjednodušující a zrychlující práci, jako široké lepící pásy pro spolehlivé zajištění k jakémukoliv podkladu na střeše. Použité kvalitní lepidlo navíc ani v teplých dnech neměkne a nekomplikuje stržení krycí pásky. Obchodní samozřejmostí je nabídka pásů v různých šířkách pro potřeby konkrétních sklonů a střešních krytin, i různé barvy pro dokonalý vizuální efekt hotové střechy.
Další podmínkou správného odvětrání členitých střech je montáž větracích tašek nejen podél hřebenů, ale i podél nároží, které je z pohledu větrání v podstatě to samé jako hřeben. Argument, že v nároží střecha větrá přes hřebenáče, neobstojí. Z pohledu větrání se nejvíce chybuje v detailu odvodu větracího vzduchu ze střechy. Nejčastěji k tomu dochází v již zmiňovaném nároží, kde bývají větrací tašky opomenuty buď zcela, nebo jich bývá málo. U členitých střech nezapomeňte na rozmístění větracích tašek i podél nároží! Počítejte s tím, že minimálně jedna větrací taška je nutná do každého krokvového pole! Platí to i tehdy, když by podle výpočtu na celou plochu stačil menší počet větracích tašek.
Není střecha jako střecha. Ta, která má vzdálenost od okapu k hřebeni delší než 10 metrů, se musí řídit přísnějšími podmínkami pro odvětrání. Na způsob odvětrání střechy má vliv i její členitost. I u členitých střech musí být větrání jednotlivých krokvových polí zachované. Každý typ střešní krytiny má své větrací tašky či jiné větrací prvky. Jejich větrací průřezy se liší, a tak je potřeba při jejich použití respektovat technické podmínky výrobce.
K problémům s odvětráním střechy může dojít i tehdy, když je správně navržené. Obvykle ho způsobí vydutí pojistné fólie. Tento problém vzniká při neprofesionálním natlačení tepelné izolace mezi krokve. Kvůli vyboulenému tvaru fólie stéká kondenzát či zafoukaná vlhkost do boků - ke kontralatím. Pokud pod nimi není použité těsnění, tak se přes díry pro hřebíky dostává velmi intenzivně do podstřeší. Druhým problémem je, že vydutí sníží větrací průřez, někdy i větrání zcela uzavře. Zmíněné tři principy pro každou část střechy je nutné dodržet současně! Jakékoliv pochybení, byť jen jednoho z principů, povede s největší pravděpodobností k podstatnému snížení životnosti a funkčnosti celého střešního pláště.
Profesionální rekonstrukce střechy krok za krokem
Aby majitel domu přesně věděl, co jej čeká, připravili jsme podrobný průvodce, který ukazuje, jak rekonstrukce střechy probíhá v profesionální praxi - krok za krokem. Rekonstrukce střechy je odborný zásah, kde je důležité pořadí prací, volba materiálů i precizní provedení detailů.
1. Odborná prohlídka a diagnostika střechy
Než se začne plánovat, vždy probíhá důkladná kontrola celé konstrukce. Ta zahrnuje:
- stav krovu - praskliny, hnilobu, sesednutí, napadení dřevokazem
- stav krytiny - poškozené tašky, zvlněné plechy, uvolněné spoje
- funkčnost okapů, žlabů a svodů
- těsnost prostupů a detailů (komíny, úžlabí, napojení na zeď)
- kontrolu odvětrání střechy
- zjištění, zda je pod krytinou původní či chybně provedená DHV
- posouzení rizik zatékání, kondenzace nebo tvorby plísní
Výstupem je technická zpráva, zakreslení problémů a návrh postupu rekonstrukce.
2. Návrh nové skladby střechy a cenová kalkulace
Podle výsledků diagnostiky se navrhují:
- typ krytiny (taška, falcovaný plech, trapéz, šablony…)
- difuzní hydroizolační vrstva (DHV) - volba správné třídy těsnosti a typu fólie
- kontralatě + latě nebo rošt pod plech
- odvětrání okapní hrany a hřebene
- oplechování všech detailů (komíny, úžlabí, nášlapy, sněhové zachytávače)
- okapový systém
- nutné tesařské opravy
- způsob nakládání s odpadem a harmonogram prací
Teprve poté se sestaví přesná cenová nabídka, aby měl zákazník jistotu, že rekonstrukce proběhne správně a bez nepříjemných překvapení.
3. Příprava stavby a zajištění bezpečnosti
Než se sundá byť jediná taška, je nutné:
- postavit lešení
- ochránit okna a fasádu krycí fólií
- vyčlenit prostor pro materiál
- zajistit bezpečnostní kotvící body
- připravit likvidační kontejnery
Tato fáze bývá často podceňovaná, ale je zásadní - nechceme, aby rekonstrukce způsobila škody na majetku.
4. Demontáž staré krytiny a konstrukčních vrstev
Provádí se kompletní odhalení konstrukce:
- sejmutí tašek/plechu
- odstranění starých latí, kontralatí
- odstranění nefunkční nebo poškozené pojistné vrstvy
- demontáž úžlabí, lemování, oplechování komínů
- očištění a vizuální kontrola krovu
Až po odkrytí lze reálně posoudit skutečný stav krovu. Někdy je perfektní, jindy je nutné provést tesařské zásahy.
5. Opravy krovu (podle potřeby)
Tesařské práce jsou jedním z kritických bodů rekonstrukce. Typicky zahrnují:
- výměnu napadených krokví
- doplnění pozednic
- zpevnění oslabených trámů
- instalaci nových nášlapů nebo podlážek na půdě
- impregnaci dřeva proti škůdcům
Cílem je, aby konstrukce byla pevná, rovná a připravená nést moderní skladbu střechy.
6. Montáž difuzní hydroizolační vrstvy (DHV)
Tady přichází jedna z nejdůležitějších částí celé rekonstrukce:
- montáž difuzní hydroizolační vrstvy, která chrání dům před vodou, větrem i kondenzací.
Co DHV dělá:
- ochrání dům při zafoukání sněhu, poškození krytiny nebo extrémním větru
- odvádí vlhkost z konstrukce ven (pokud je difuzně otevřená)
- zabraňuje kondenzaci ve vatě nebo ve dřevě
Správný postup:
- přesahy dle výrobce → fólie musí být vodotěsná i v místech spojů
- slepení spojů a detailů
- dotažení okolo komínů, vikýřů, antén a prostupů
- montáž kontralatí, které vytvářejí větrací mezeru
Bez kvalitní DHV nemá rekonstrukce smysl - je to srdce celé střechy.
7. Montáž kontralatí a latí
Po fólii se montuje nosná konstrukce pro krytinu:
- kontralatě pro odvětrání
- latě nebo rošt podle typu krytiny
- přesné rozměření roztečí (naprosto klíčové u taškové krytiny)
- vyrovnání roviny střechy
Dobře provedená laťování určuje výsledný vzhled střechy - křivé latě = křivá střecha.
8. Montáž oplechování a detailů
Detaily rozhodují o tom, jestli bude střecha těsná:
- oplechování komínů (ideálně PREFALZ od PREFA)
- úžlabí - nejčastější místo zatékání
- okapnice, lemování u stěn, boční lemování
- ochranné mřížky proti ptákům
- montáž okapů a svodů
- sněhové zachytávače, lávky, háky, nášlapy
Každý detail musí být proveden precizně.
9. Pokládka nové krytiny
Teprve když je vše připraveno, přichází samotná pokládka krytiny:
- přesná pokládka tašek / falcování plechu
- dořezy, dorovnání a usazení na latě
- řešení prostupů (větrání, antény, solární kabely)
- montáž hřebenáčů a větracích pásů
- finální dolaďování detailů
Krytina je korunou celé střechy - ale její funkčnost stojí na tom, co je pod ní.
10. Finální kontrola, úklid a předání střechy
Závěrem se provádí:
- kompletní technická kontrola
- fotodokumentace celé rekonstrukce
- odvoz odpadu
- úklid okolí domu
- předání střechy, záruk a dokumentace
Majitel získá přehled o každém kroku, fotky a jistotu, že střecha je připravena na desítky let.
tags: #rekonstrukce #strechy #odvetravani #informace