Rekonstrukce bytu často zahrnuje nejen estetické úpravy, ale také technicky náročnější zásahy, jako je například výměna podlahové konstrukce. Správně zvolená podlaha je klíčovým prvkem komfortu a funkčnosti bydlení. Když už se do tohoto kroku pouštíte, je záhodno udělat rekonstrukci podlahy z gruntu. Rekonstrukce podlahy v bytě je náročný úkol, který zahrnuje nejen estetické zlepšení, ale také technické úpravy, zajišťující dlouhodobou funkčnost a bezpečnost. V místnostech vystavených vlhkosti - koupelně, prádelně případně i v kuchyni nezapomeňte aplikovat hydroizolaci. Je nezbytná k zabránění průniku vlhkosti do spodních vrstev podlahy.
Vyhodnocení stávajícího stavu podlahy
V prvním kroku, kterým začíná jakákoli rekonstrukce, je nutné vyhodnocení stávajícího stavu podlahy. Posuzovat budete stav stávající podlahové krytiny - pokud je podlaha pokrytá parketami, dlažbou nebo linoleem, je třeba rozhodnout, zda bude nutné tuto vrstvu odstranit nebo ji lze renovovat. Pokud se rozhodnete pro její výměnu, pomocí nivelačního přístroje zkontrolujte rovinnost stávající podlahy - je podlaha v jedné rovině nebo je křivá a deformovaná? Když se budete při rekonstrukci hlouběji zabývat úpravou skladby podlahy, začněte důkladným odstraněním starých vrstev krytin. Mnohdy docházelo ke zjednodušování práce a krytiny se na sebe vrstvily - při rekonstrukci bytu v domě starém sto let snadno objevíte i 3 vrstvy podlahových krytin - linoleum, dlažba a původní teraco. Je nutné se zbavit všech vrstev, které by mohly držet vlhkost. Nezapomeňte vyhodit část náspu se zbytky shnilé dřevité hmoty.
Izolace podlahy: Tepelná, zvuková a hydroizolace
Se zvyšujícími se nároky na soudobé bydlení, soukromí a příjemný osobní prostor roste i touha do podlahové konstrukce umístit i tepelnou a zvukovou izolaci podlahy. Tepelná izolace zabrání tepelným ztrátám a zlepší energetickou účinnost budovy. Izolační vrstva - pro navýšení uživatelské pohody je vhodné do skladby podlahy zařadit i tepelné a zvukové izolanty jako jsou minerální vata, polystyren nebo izolační desky. U bytů, které jsou umístěny hned v přízemí či nad sklepy, vřele doporučujeme zakomponovat tepelnou izolaci, která zvýší uživatelský komfort a zmírní „zimu od podlahy“. V bytech v následujících patrech oceníte akustickou izolaci ať už pro odclonění hluku od sousedů nebo zmírnění hluku z vašeho bytu. S problémem přenášení hluku podlahou se setkáváme jak ve starších domech, tak i v novostavbách, kde tato izolace nebyla použita.
Tepelná izolace
Zateplení staré podlahy není jen o vložení izolace. Zateplení podlahy zabraňuje nejen zbytečným ztrátám tepla, ale poskytuje i vítaný komfort tepla od nohou. Pro zateplení podlahy v přízemí objektu, tedy podlah na zemině či nad nevytápěným suterénem, se používá pěnové sklo. Často využívané jsou také podlahové polystyrenové desky (EPS). Pro zateplení podlahy na terénu se používá polystyren EPS Z. Tloušťka izolace závisí na tepelně technickém výpočtu. Pro zateplení podlahy na stropě se používá minerální vata umístěná buď mezi trámy stropu, příp. na dřevěném záklopu s vyrovnávací vrstvou. Pokud je strop s podlahou umístěn nad vytápěnou místností, postačí pouze cca 40 mm vhodné minerální vaty pro tlumení kročejového hluku. V přízemí se běžně používá 100-160 mm izolace, u nevytápěných prostor i více.
Zvuková izolace (Kročejová izolace)
Mimo jiné izolace snižuje míru pronikání hluku z a do místnosti, což je vždy výhodou k vytvoření soukromí v bytech či domech. Podstatou šíření hluku z kroků, nárazů a posouvání předmětů v bytě je přenášení otřesů do stropů a zdí. Tím dochází k šíření zvuku. Pod tvrdé podlahy, jako je laminát, dřevo, dlažba, před pokládkou položte akustickou izolaci. Může jí být například podložka z korku, dřevovláknité desky nebo jiná vhodná protihluková izolace. Dříve hojně používaný mirelon s tloušťkou 2-3 mm není pro zvukovou izolaci v panelových domech dostatečný. Měkké a pružné podlahy, jako je PVC, linoleum, marmoleum, korek, vinyl, koberec, kroky a nárazy částečně tlumí přirozeně díky svému složení. Ale nepomáhají zlepšit celkovou akustiku v místnosti.
Čtěte také: Jak renovovat starý plot
Ideální volbou jsou plovoucí podlahy, jejichž pružná kročejová izolace odděluje horní vrstvu podlahy od nosné konstrukce stropu i svislých stěn. Pojem „plovoucí“ lidé často chybně zaměňují s laminátovými podlahovými krytinami. Termín „plovoucí podlaha“ znamená způsob konstrukce podlahy bez pevného přichycení k horizontální či vertikální konstrukci. Vhodným akustickým materiálem do podlah jsou tvrzené čedičové a skelné vlny, dále pak také elastifikovaný pěnový polystyren. Maximální stlačení těchto desek je při správné aplikace 2-5 mm. Čím je pevnost podlahových desek vyšší, tím je zpravidla nižší jejich schopnost tlumit kročejový hluk. V projektu i během realizace by se z tohoto důvodu měl najít správný balanc mezi pevností a akustickou schopností. Kromě standardní plovoucí podlahy je možné provést i variantu s podlahovým vytápěním.
Hydroizolace
V první řadě je však nutné zkontrolovat odizolování základů a zdiva (pakliže se jedná o podlahu v přízemí objektu). Pokud nejsou základy domu izolovány plně funkční hydroizolací, je nutné provést podřezání domu, příp. zvolit jinou sanační metodu, kterou se zabrání vzlínání vlhkosti do stěn domu a posléze i do nové podlahy. Rekonstrukce podlahy se neobejde bez zhotovení nové hydroizolace. Ta se natavuje na betonovou základovou desku. Dříve se podlahy pokládaly přímo na zeminu. Jak bylo zmíněno výše, v rámci rekonstrukce podlahy bude také nejspíše potřeba udělat novou hydroizolaci. Například za pomoci vhodných asfaltových pásů, kde jistě zvažte zatáhnutí hydroizolace také pod stěny. K tomuto kroku bude nutné před aplikací betonového potěru podříznout stěny a tím vytvořit dutinu pro umístění hydroizolace.
Další důležitou vrstvou je asfaltová hydroizolace, která může být natažená i ve dvou a více vrstvách. Vše záleží na tloušťce izolace a radonovém indexu místa. Pakliže je radonový index pozemku střední nebo vysoký, nevyhnete se aplikaci asfaltových pásů s pokovenou stranou, která nežádoucí plyn odráží. Samotná aplikace asfaltových pásů není žádná věda, ale práce se musí dělat zodpovědně a poctivě. Řádně proschlá, vyrovnaná betonová mazanina se natře asfaltovou penetrací. Ta se nechá zaschnout a můžeme začít natavovat asfaltové pásy. Pomocí plynového hořáku natavujeme spodní vrstvu pásu současně s napenetrovaným povrchem a následně asfaltový pás ještě více propojíme s natřeným povrchem válcováním nebo udusáním. Důležitý je hlavně spoj izolací překrytých alespoň 10 cm. Spoj, kterým musí vytéct asfalt, je možné také zašpachtlovat zahřátou špachtlí. Je ale nutné dbát na to, aby nebyla obnažena nosná vložka pásu.
Možnosti rekonstrukce podlahy
Metody rekonstrukce podlahy ve starém domě se liší podle finančních možností, vzhledu, ale také možným provedením. Prvním krokem rekonstrukce je odstranění staré podlahy a dobré očištění podkladu. Ne každá stará podlaha automaticky znamená nutnost kompletní rekonstrukce. Pokud však chcete vdechnout objektu nový život, začněte „od podlahy“.
Suchá plovoucí podlaha
Řešením je suchá plovoucí podlaha. Pro vyrovnání podkladu se používá podsyp z lehkého keramického kameniva Liapor - drobného keramzitu, který se zakrývá podlahovými deskami. Tento způsob lze s úspěchem využít prakticky kdekoliv. Udělat suchou plovoucí podlahu je relativně snadné. Při dodržení několika základních zásad může její realizaci snadno zvládnout i zručný amatér. Další velké plus je rychlost provedení. Pokud si vše dobře připravíte, zvládnete jednu běžně velkou místnost v řádu jednotek hodin. Podlahu lze také ihned po jejím dokončení používat, protože tento typ rekonstrukce s sebou nenese žádné technologické přestávky. Vyrovnávací vrstva by měla mít minimálně 20 mm vysoká. Nikdy se vyrovnávací podsyp nerealizuje v celé ploše místnosti! Zásyp se ukládá v pruzích cca o pětinu širších, než je šířka podlahových desek, kterými ho budeme postupně přiklápět. Urovnání a hutnění Liaporu do požadované výšky se provádí také postupně a pouze ručně pomocí hliníkových stahovacích latí, hladítek a vodováhy. Na zhutněný podsyp přijdou podlahové desky, které koupíte v každém hobby marketu - například KNAUF, Rigips, OSB, Cetris nebo jiné s tloušťkou od 25 mm, které se obvykle ještě prošroubují a přetmelí.
Čtěte také: Plot a stavební povolení
Mezi hlavní výhody suché podlahy patří její rychlá realizace. Nečekají vás žádné mokré procesy a ani dlouhé technologické pauzy. Rekonstrukce podlahy se dá zvládnout během dvou dní a suchá podlaha je téměř ihned pochozí. Suchá podlaha má však i své nevýhody, mezi které patří především poměrně velká prašnost při realizaci.
Rekonstrukce podlahy pomocí pěnového skla
Některé staré domy, které se stavěly již před řadou let, potřebují zcela předělat kompletní řešení podlahy. V tomto článku si ukážeme, jak se ve starých domech dá podlaha rekonstruovat pomocí pěnového skla při využití mokré i suché metody. Pěnové sklo neboli lehčené dvojité kamenivo je nehořlavé, nenasákavé a má nízkou objemovou hmotnost.
Mokrá varianta podlahy pomocí pěnového skla
- Odstranění starého materiálu a pokládka geotextilie: Na úplném začátku je potřeba odstranit stávající materiál. Je nutné vytvořit separační vrstvu z geotextilie. Tato vrstva musí mít plošnou hmotnost 200 g/m2. Při pokládání geotextilie je nutné zachovat u stěn dostatečně velký přesah. Můžete si představit, že pomocí textilie vytvoříte na podlaze místnosti vanu.
- Pokládka pěnového skla: Na tuto vrstvu se bude nanášet pěnové sklo. Výhodou je, že není nijak těžké a lze tak přepravit větší množství pěnového skla v méně lidech a s menší námahou. Pěnové sklo je nutné rovnoměrně rozhrabat po celé ploše podlahy. Pro zarovnání se následně musí použít vibrační deska o váze 50 kg, čímž se plocha dostatečně zhutní. Je potřeba absolvovat zhruba 12 pojezdů touto vibrační deskou.
- Pokládka vrstvy geotextilie: Na takto připravenou vrstvu opět položte další vrstvu geotextilie.
- Pokládka kari sítí: Po urovnání je nutné položit distanční podložky. Na tyto podložky se následně položí kari sítě. Nikdy se nesmí překrýt více než tři sítě.
- Pokládka samotného betonu: Na takto připravenou plochu se využije betonová mazanina.
Suchá varianta podlahy pomocí pěnového skla
- Opakujte krok 1 - 3, následně položte rošt pro dřevěnou podlahu: První kroky jsou zcela totožné jako u mokré varianty betonové podlahy. Po položení vrstvy geotextilie na pěnové sklo se už kroky liší. V tento moment je nutné připravit rošt pro dřevěnou podlahu. Je potřeba mít položený rastr dobře podložený, aby byl v rovině.
- Použití další vrstvy pěnového skla: Do prostoru mezi dřevěný rošt znovu nasypejte a vyrovnejte pěnové sklo. Tento krok je vhodný i proto, aby se v těchto místech nedrželi škůdci.
- Pokládka dřevěných desek na rastr: Na dřevěný rastr můžete následně připevnit dřevěné desky. V obytných prostorech je lepší dát ještě pod dřevěné desky geotextilii. Dřevo nebude skřípat.
Další možnosti a materiály
Vylehčit lze i betonovou podlahu. Stačí místo běžného betonu použít lehký keramický beton, který má díky obsahu keramzitu až o 2/3 nižší hmotnost než běžný beton a navíc má i dobré tepelněizolační vlastnosti. Co se ale od běžného betonu neliší, je jeho pevnost, trvanlivost, vysoká požární odolnost a způsob zpracování. Příprava lehkého keramického betonu v domácích podmínkách se nedoporučuje. Materiál s garantovanými vlastnostmi ale můžete koupit v podobě suchých směsí Liapor Mix, které stačí rozmíchat jen s vodou a můžete začít s rekonstrukcí. Keramzit Liapor i suchou směs pro přípravu lehkého betonu Liapor Mix koupíte v e-shopu obchod.liapor.cz, v široké obchodní síti Liapor i ve vašich stavebninách. Třeba v oblíbených stavebninách DEK.
Další vrstvou je samotná tepelná izolace. Na aplikované tepelné izolaci je potřeba vytvořit podklad, na který budeme moci položit pochozí vrstvu podlahy. Tímto podkladem může být souvrství křížem pokládaných dřevitých desek (OSB, dřevotříska atd.), anhydrid nebo betonový potěr. Jakýkoliv litý povrch nad izolací by měl být vysoký min. 5 cm, jinak hrozí jeho proboření. Na závěr položíme nášlapnou vrstvu, která může být jakákoliv podle požadavků, které daný provoz v místnosti vyžaduje.
Skladba podlahy v přízemí bytu
V přízemí se setkáváme nejčastěji s budováním nové podlahy od základů. Zde se dříve podlaha skládala ze zásypu štěrkem nebo sutí a dřevěným záklopem z prken. Tyto dvě vrstvy se většinou nechají odstranit. Pakliže jsme se rozhodli pro úplné odstranění podlahové konstrukce, tak můžeme začít tím, že veškeré dřevěné prvky vyhodíme a necháme pouze původní násep. Jak je zmíněno v kapitole o výměně dřevěné podlahy, je vhodné, abyste starý násep důkladně proseli a vysušili, popřípadě doplnili novým suchým materiálem. Dalším krokem je případné doplnění náspu a jeho následné zhutnění ručním nebo motorovým pěchem. K vyrovnání používáme vodováhu nebo laser a pomocné hranoly, či například lešenářské trubky. Po dorovnání náspu vyjmeme vodicí pomůcky a zbylá místa dorovnáme též. Dalším krokem je aplikace betonové mazaniny.
Čtěte také: Postup hydroizolace podlahy
Pro odvětrání zemní vlhkosti ve starších objektech je vhodný systém provětrávané podlahy. Častým a levnějším řešením je pak vykopání podlah o cca 40 cm a nová skladba je řešena podsypem z hrubého štěrku frakce 32-63 mm tl. 20 cm, na který je opět vybetonována podlahová deska. Pro všechny systémy je společné to, že musí být zajištěno proudění vzduchu ve větrané vrstvě, nejčastěji zaústěním odtahových potrubí do komínů přirozeným tahem. Přívody vzduchu jsou otvory v soklu opatřené kvalitní mřížkou. U štěrkové vrstvy je provětrání zajištěno děrovaným flexibilním PVC potrubím, které je uloženo podél stěn a proudící vzduch tak snižuje jejich vlhkost.
| Typ prostoru | Materiál izolace | Doporučená tloušťka |
|---|---|---|
| Podlaha nad vytápěnou místností (tlumení kročejového hluku) | Minerální vata | cca 40 mm |
| Přízemí (standardní izolace) | - | 100-160 mm |
| Přízemí (nevytápěné prostory) | - | > 160 mm |
V případě dřevěné podlahy lze tuto provést i na betonový potěr. Jen o použití dřeva jako nosného prvku v podlaze na terénu nejsem příliš přesvědčen. V dutině bude přece jen kolísat vlhkost a kontrola v případě biotického napadení bude obtížná. Dále větrané systémy s velkými dutinami jsou pochopitelně velmi rizikové z hlediska „bydlení hlodavců“. Účinná obrana je složitá. Výhodnější se zdá štěrkový podsyp nebo nízká dutina a dohled nad tím, zde jsou v pořádku mřížky na přívodních otvorech.
Vyrovnávací vrstvy a podlahové krytiny
Vyrovnávací vrstva - ta zajišťuje rovinnost podlahy, nejčastěji se používá betonová mazanina nebo přesnější samonivelační anhydritová stěrka. Setkat se můžeme i se suchým procesem, kdy jako roznášecí vrstvu používáme OSB desky. V případě, že máte v plánu instalovat podlahové vytápění, vkládají se jeho komponenty právě do betonové roznášecí vrstvy. Betonová podlaha se vyrovná pomocí samonivelační stěrky na bázi cementového pojiva, ale jen pro podklady s nerovností od 2 mm do cca 2 cm. Pro větší nerovnosti od 2 cm výš lze použít vyrovnávací potěr. Potěr se připravuje ze suchých směsí smíchaných s vodou.
Podlahová krytina - výběr materiálů je velmi široký a co se týče variant dekorů, téměř nekonečný. Při výběru zvažte především uživatelské vlastnosti, typ místnosti a následně estetické hledisko. Než se pustíte do samotné konstrukce, je třeba rozhodnout, jaký typ podlahy bude pro daný prostor nejvhodnější. Lepené podlahy - Vyžadují přímé nalepení na podklad. Před instalací finální vrstvy podlahy - podlahové krytiny - je důležité mít perfektně připravenou podkladní vrstvu, aby aplikace podlahy proběhla bez větších komplikací. Dlažba je praktická v koupelně i kuchyni, hlavně pro snadnou údržbu. Působí však chladně a někdy až příliš sterilně. Existují i způsoby odhlučnění dlažby, avšak bude vás to stát o něco více. Konstrukci, na kterou dlažbu lepíte, je třeba opatřit kročejovou izolací.
V obytných prostorech je lepší dát ještě pod dřevěné desky geotextilii. Dřevo nebude skřípat. Korkové podlahy Wicanders jsou dostupné jako plovoucí podlahy i v provedení dlaždic pro pevné lepení. Můžete si vybrat korkové podlahy bez povrchové úpravy, s povrchovou úpravou keramickým lakem či povrchovou úpravu vinylovou fólií a lakem HPS. V prvním případě nemáte ve výběru podlahové krytiny takřka žádná omezení. Ve druhém případě doporučujeme zvolit pružnější materiály, jako je korek, vinyl, PVC, přírodní linoleum, marmoleum. Důležitým doplňkem podlah jsou podlahové lišty. Dalším typem jsou přechodové lišty, které nahrazují práh. Slouží k překlenutí spojů v rámci jednoho druhu krytiny. Obvykle po celém obvodu místnosti instalujeme podlahové lišty nebo sokly.
tags: #rekonstrukce #podlahy #záchodu #bytu #izolace