Nějakou tu díru ve zdi má doma asi každý z nás. Vypadlý hřebík, nebo hmoždinka. Malých prasklin, otvorů a důlků se rychle zbavíte svépomocí. U velkých děr vznikajících následkem působení vlhkosti bude oprava zahrnovat pravděpodobně celkovou sanaci vlhkého zdiva.
Jak opravit díry ve zdi
Ať už věšíte obraz, hodiny, nebo nástěnku, v momentě, kdy hřebíček/vrut vypadne, zanechá po sobě nevzhledný roztřepený otvor. Nejprve díru pečlivě očistěte od kousků zdiva a prachu. Otvor se možná zvětší, ale to nevadí - nová vrstva díky tomu lépe chytne. Pro výplň menších důlků použijte šedou stavební sádru (tuhne pomaleji než bílá varianta, vláčnost můžete navíc podpořit pár kapkami octa). Plochu vždy nejprve namočte a následně plynulým pohybem hladítka zamázněte. Výsledný povrch je možné přebrousit.
Větší otvory
U větších otvorů použijte maltovou směs (posloužit může například jádrová omítka). Povrch opět očistěte od veškerých nečistot, prachu a uvolněného materiálu. V oblasti kolem drážek oškrábejte původní malbu, v budoucnu by mohla dělat neplechu. Nakonec vše navlhčete rozprašovačem nebo vodou z fándlíku. Pro opravu použijte vápenocementovou maltu (jádrová omítka). Díru s ní jednoduše zaházejte, lžící strhněte drážku a nechte zaschnout (2-3 dny). Na středně velké díry použijte vápenocementovou jádrovou omítku. Použití sádry se v tomto případě nedoporučuje. Kvůli rychlému tuhnutí se s ní špatně pracuje a povrch se často propadává. Sádra také saje vodu a zvětšuje přitom objem. V extrémních případech by tak mohla vytlačit kabely ven ze zdi a znehodnotit celou práci.
Velké díry ve starých stavbách
S velkými děrami se nejčastěji setkáte u velmi starých staveb. Jejich příčinou je kombinace vlhkosti zdiva, působení mrazu a mechanického opotřebení. Prostor otvoru vyčistěte od sutin, prachu a jiných nečistot. Povrch navlhčete. Pomocí suchých cihel vyplňte oblast poškozeného zdiva. V poslední době si speciální tmely při opravách děr ve zdi používají stále častěji. Práce s nimi je jednoduchá, tuhnou pomaleji než sádra, nepraskají a nevytváří skvrny. Postup opravy zdi je pak velmi jednoduchý. Díra se pouze očistí a zamázne pomocí kovové špachtle. Opravu menších děr a důlků zvládnete rychle a svépomocí. Použít doporučujeme speciální tmely, někdy si ale vystačíte i s šedou stavební sádrou. U větších poškození bývá postup složitější.
Problémy s vlhkostí a jejich řešení
Voda vniká do zdiva vlivem chybějící nebo porušené izolace, nebo povrchové úpravy. Jedna z nejčastějších škod způsobených vlhkostí zdiva jsou vlhkostní mapy se solnými výkvěty. Starou, vlhkou a zasolenou omítku je nutné odstranit do výšky min. 80 - 100 cm nad viditelnou hranici vlhkosti.
Čtěte také: Průvodce rekonstrukcí klenby
Sanační omítky
Pro správnou funkci sanačních opatření, jak aktivních tak pasivních, je nutná konzultace s odborníky zabývajícími se touto problematikou. Vyrovnání nerovností se provádí již podkladní nebo přímo sanační omítkou, do které vkládáme úlomky propustného materiálu jako jsou úlomky cihlových tašek a cihel. Nesmíme používat úlomky betonu a betonových tašek. Podklad lze také vyrovnat dozděním na vápenocementovou maltu. Stopy po vlhkosti se mohou objevit i po silném dešti. Postřik házet do kříže, cca 50 % plochy. Vzhledem k nutnosti zajištění stejnoměrné konzistence a zejména pórovitosti je nejúčinnější použití kontinuální míchačky s míchací zónou pro sanační omítky. Vlastní sanační omítka se provádí minim. po 1 dni. Sanační omítka se nanáší ve vrstvě nejméně 20 mm, při vrstvách silnějších se provádí nanášení vícevrstvě a závěrem se stáhne a zarovná latí nebo uhladí.
Nemá-li být účinek sanační omítky negativně ovlivňován, smějí být na plochy sanačních omítek k vytváření struktur a barevného provedení použity pouze minerální a silikátové, případně silikonové materiály bez penetrace, silikátové, silikonové nátěry nebo nátěr weberton silikát. V interiéru použijeme kerasil bez penetrace.
Obnova kamenných prvků
Přírodní kámen v interiéru je jen těžko nahraditelným dekorativním prvkem. Zvlášť v případě, kdy je původní součástí letitého domu. O kamenné stěny a dlažby se však musíte umět správně postarat. Interiér v kombinaci dřeva a kamene vytváří s ničím neporovnatelnou atmosféru.
Pro kámen v interiéru - ať už jde o stěny, nebo podlahy - platí jednoduché pravidlo - správně udělaná rekonstrukce a pravidelná údržba zajistí jeho neměnnou krásu. A nenechte se mýlit - kámen sice vypadá jako nezničitelný, ale spoléhat na to v žádném případě nelze. Kámen v interiéru mívá mnoho podob. Kromě nově položené nebo dochované původní dlažby (především v chodbách, komorách, okolí pecí či sporáků a někdy i kolem stěn starých chalup v některých regionech) jde často o nosné zdi i příčky z kamene, který desítky let ukrývala omítka nebo dřevěné obložení. Spousta chalupářů takové kamenné stěny při rekonstrukcích odhaluje a nechává specifickou drsnou krásou přírodního kamene dotvářet interiér třeba v kombinaci se dřevem podlahy a stropů.
Při dodržení několika zásad při obnově a „oživení“ kamenné stěny si pak v dalších mnoha letech vystačíte pouze s jednoduchou občasnou údržbou. Špatně udělané opravy mohou kámen naopak proměnit v noční můru, protože odstraňování následků chyb bývá poměrně složité.
Čtěte také: Jak renovovat starý plot
Čištění a spárování kamenné zdi
Neomítnutá kamenná stěna musí být dobře vyspárovaná, což platí pro novostavbu i rekonstrukci. Šířku spár u nově stavěné stěny však můžeme ovlivnit, zatímco při rekonstrukci je nutné přizpůsobit se stávající velikosti spár a před spárováním je pečlivě vyčistit. Vhodná je na to zužující se špičatá škrabka, podle doporučení čtenářů například kramle. Použít lze i šroubovák nebo tenký sekáč a je důležité dostat ze spár původní, často hliněnou výplň alespoň do té míry, aby se mohla nová spárovací hmota s povrchem kamene dobře propojit.
Obtížnost následného spárování záleží na šířce spár. V každém případě je nutné spárovací hmotu do spár řádně dotlačit. Použít můžete spárovací špachtli, na nepravidelné spáry kamenů se ovšem nerozpakujte využít ruce. Experimentovat lze i se sáčky, do nichž se naleje spárovací hmota a vytlačuje se pak odstřiženým rohem podobně jako krém při zdobení cukroví.
Obvykle jemnou cementovou maltu (mazaninu). Mezi radami zkušených zedníků se objevuje i tip na maltu na klinkery. A firma Paulín například doporučuje postup, při němž se do spáry nejdříve nanáší vrstva pačoku z osmotické malty Lamposal a po vyzrání (tři dny) radí použít omítkovou směs Paulinsana Into nebo Paulinsana Rinzaffo. V zásadě se spárování kamenů nijak moc neliší od spárování „přiznané“ cihlové zdi, je jen vzhledem k nestejné velikosti spár poněkud obtížnější.
Je velmi důležité při spárování průběžně čistit kameny kolem spár od malty. Použít můžete štětec nebo houbičku. Čerstvou spáru jen lehce opatrně uhlaďte, ale její okolí potřísněné maltou se snažte očistit co nejlépe, po zaschnutí je to obtížné. Restaurátoři historických budov doporučují spáry i jejich okolí před spárováním dobře navlhčit. Spárovací malta pak nestihne vytvořit skvrny v okolí spár tak rychle a kameny se také snáze čistí. A lépe se díky navlhčení propojí i malta se spárami mezi kameny.
Finální úprava kamenné stěny
Po vyzrání spár bude nutné kamennou stěnu ještě jednou očistit prostředkem pro odstraňování cementových skvrn z kamene a tvrdším plastovým kartáčem. Ideální je opláchnout stěnu před finálním ošetřením proudem vody z tlakového čističe, v interiéru to však samozřejmě může být problém. Můžete vyzkoušet nástavec na „wapku“ zvaný patio cleaner, jehož konstrukce zamezuje rozstřikování odpadní vody. Na závěr ošetřete kamennou stěnu prostředkem, který zdůrazní lesk i přirozenou kresbu kamene, zabrání průniku vlhkosti, ale zároveň nechá kámen dýchat. Občas používaný bezbarvý lak restaurátoři nedoporučují právě proto, že vrstva laku kámen zvenčí uzavře. Vhodnější jsou penetrační a impregnační nátěry na kámen. Existuje jich celá řada, seženete je u prodejců kamenných obkladů i dlažeb, ale také ve stavebninách a na internetu. S konečným ošetřením povrchu se vyplatí počkat až na dokonalé vyzrání spár, klidně i dva nebo tři týdny. Předejdete tak riziku nevítaných solných výkvětů.
Čtěte také: Plot a stavební povolení
Zdění z cihel: Základní pravidla a postupy
Pokud jste se již rozhodli, který druh zdícího systému bude vyhovovat právě Vám, měli byste se seznámit se základními pravidly při zdění. Obvodové stěny začínáme zdít na položený asfaltový pás. Společně se zdmi vyzdíme i komínové těleso a překlady nad okny a dveřmi. V projektu venkovských domů počítáme s keramickým zdivem typu Heluz / Porotherm.
Ložné spáry
Ložné spáry jsou horizontální spoje jednotlivých keramických cihelných bloků. V manuálech od výrobce bývá ideální tloušťka ložné spáry 12 mm. V případě, že jsou ložné spáry různě tlusté, snižuje to pevnost zdiva a vznikají nerovnoměrně pnutá místa, která mohou být příčinou vzniknuvších dilatačních spár. Maltu bychom měli nanášet takovým způsobem, aby cihla ležela celá v maltovém loži. Jedná se především o staticky namáhané obvodové stěny a nosné příčky. U obvodového zdiva, na rozdíl od vnitřních příček, je důležitou veličinou tepelný odpor, který zásadně ovlivňuje tepelně izolační vlastnosti Vašeho domu. V souvislosti s touto problematikou jsou zmiňovány špatné tepelně-izolační vlastnosti obyčejných vápenocementových malt. Výrobci cihelných tvárnic uvádějí, že obyčejná malta má 5x horší izolační vlastnosti než samotná tvárnice.
Svislé spáry
Svislé spáry mohou být plně promaltovány, nebo nemusí. Tradiční způsob, kdy je svislá spára plně promaltována, je obvyklý u vnitřního a vnějšího nenosného, či nosného zdiva bez zásadnějšího nároku na tepelněizolační vlastnosti. Jelikož se jedná o tradiční zdící prvky, které jsou maloformátového charakteru, je spotřeba malty i náročnost lidské práce poměrně vysoká. Nové cihlové bloky (tvárnice) jsou již přizpůsobeny větším nárokům na tepelně-izolační vlastnosti, a proto jsou speciálně tvarovány tak, aby se nemusely svislé spáry promaltovávat. Lepicí pěna a lepidlo jsou dnes nejčastěji používanými spojovacími materiály mezi jednotlivými řadami broušených keramických tvárnic. Rychlost zdění na pěnu a na lepidlo je v zásadě stejná, pouze u zdění na lepidlo je potřeba po práci nanášecí válec vyčistit.
Vazba zdiva
Vazba zdiva je velice důležitý prvek, jehož význam nesmí být opomíjen. Ze statického hlediska je to nejpodstatnější vlastnost zdiva. Cihly v pilířích nebo stěnách musí být provázány tak, aby se chovaly jako jeden konstrukční celek. Malty pro zdění se dříve běžně vyráběly na stavbě z jednotlivých složek (cement, vápno, písek, voda). Při tovární výrobě suchých maltových směsí je zajišťována stále stejná kvalita (či nekvalita) daného produktu, což je hlavním reklamním argumentem při prodeji. Malty se v zásadě dělí v tomto průmyslu na malty obyčejné a lehké. Obyčejné malty v sobě mají drcených kamenů, různých pojiv a všemožných přísad.
Postup zdění stěn
Technologie zdění stěn je součástí každého manuálu od výrobce Vámi použitého zdicího materiálu. Nejdříve musíme zajistit co nejrovnější povrch, na který budeme stěnu vyzdívat. Pomocí vodováhy najdeme nejvyšší bod a od něj zbylou plochu pro zdivo vyrovnáme maltovou směsí. Tak zajistíme kvalitní výchozí situaci pro vyzdívání. Pokud začínáme zdít v podlaží, kde je kontakt se zeminou, nesmíme zapomenout položit na místo stěn vodorovnou například asfaltovou hydroizolaci. Měli bychom postupovat podle kvalitní projektové dokumentace. Pásy musí být samozřejmě širší než šířka zdiva, aby bylo možné na ně později natavit další pásy, a plochu podlaží tudíž odizolovat celou. Výrobce udává minimální rozměr na jedné straně 150 mm.
Nejprve se osadí cihly v rozích stěn a tyto rohy se posléze spojí zednickou šňůrou na vnější straně. Maltu umísťujeme na spáru tak, aby pokryla celou její plochu. Poté pokládáme cihelné bloky do čerstvě nanesené malty blok po bloku podél vodící zednické šňůry. Bloky jsou tvarovány v tom smyslu, aby pera a drážky suplovaly roli šablony. Bloky k sobě umístíme na sraz, aby se v místech vertikálních spár dotýkaly. Umístění cihelných bloků kontrolujeme a upravujeme pomocí vodováhy a gumové palice. Velmi důležité je, aby přesah cihelných bloků přes hranu základu, nebo stropní desky byl max. 1/6 tloušťky zdiva. Po položení cihel a jejich dorovnání se zednickou lžící stáhne přebytečná malta, která vyteče ze spár. Vzniknuvší kapsy ve svislých spárách je třeba vyplnit až po okraj maltou. Předtím, než začnete zdít další vrstvu, je nutné zdivo navlhčit. Konzistence malty musí být taková, aby nezatékala do svislých pórů v tvárnicích. Při dalších vrstvách postupujte stejně a nezapomeňte v průběhu zdění kontrolovat jednotnou výšku vrstev pomocí latí a vodováhy.
Oprava chátrajících venkovních cihlových konstrukcí
Nejběžnější a bohužel i poměrně pracná oprava vás čeká v případě, že je potřeba rekonstruovat chátrající venkovní cihelné konstrukce, například obvodové zdi nebo cihlovou zeď ohraničující pozemek. Taková situace často nastává při obnově staré chalupy, ale i v případě, že necháte povětrnostní podmínky působit příliš dlouho. Z původně omítnuté cihlové zdi zpravidla na některých místech odpadá omítka nebo se objevuje stále více „podfouknutých“ míst, kdy omítka sice ještě drží, ale začíná tvořit puchýře, pod nimiž je patrná dutina. Pokud odpadly kusy omítky už před nějakou dobou, začnou se porézní cihly drolit v důsledku nasáknutí vodou a následného popraskání kvůli mrazu.
Postup opravy
Recept je jednoduchý. Je nutné začít očištěním a odstraněním veškerých zvětralých a nesoudržných částí omítky, vyškrábat znehodnocenou drolící se maltu ve spárách mezi cihlami a odstranit části cihel, které praskají nebo které se doslova sypou v důsledku zvlhnutí a promrzání. K tomu si vystačíte s kladívkem, sekáčky s různou šířkou čepele, ocelovým kartáčem a koštětem, ale dobře poslouží i menší sekací kladivo, tedy ne zrovna bourací „kango,“ které by mohlo napáchat víc škody než užitku. K dispozici byste měli mít i alespoň malou zásobu kvalitních cihel, které však nemusí být nové. Postačí staré očištěné cihly, které se v chalupách obvykle najdou nebo je lze často levně koupit na inzerát.
Důkladně očištěnou zeď (můžete ji nakonec zbavit prachu a posledních nesoudržných částic i tlakovou myčkou) začněte opravovat tam, kde jsou škody největší. V případě nutnosti lze dozdít i celé cihly, většinou bude potřeba dozdívat na maltu jednotlivé úlomky cihel potřebné velikosti, zhruba vyspárovat vydrolené spáry a k vyrovnání podkladu v místech, kde zkáza nezasáhla až tak hluboko, použít maltu nebo i stavební lepidlo. Po provedení těchto oprav je nutné počkat, až malta či lepidlo dostatečně vyzrají, a poté standardním způsobem omítnout místa, která to vyžadují.
Omítání a finální úprava
Postupovat můžete tradičním způsobem, tedy posílit soudržnost podkladu pomocí „špricu“ z naředěné malty nebo nanést na omítaná místa penetraci (adhezní můstek), s níž se samozřejmě pracuje snadněji. Pak následuje obvyklá kombinace jádrové a štukové omítky, případě pokladová vrstva a fasádní pastovitá omítka. Záleží na velikosti omítané plochy a na tom, zda přizpůsobujete opravená místa původní omítce. Pak připadají v úvahu i omítky vápenné. Pokud je ale rozsah oprav například větší než 50 % omítnuté plochy, stojí už za úvahu kompletní oprava a obnova fasády.
Oprava cihlových komínů
Krásně vystavěné cihlové komíny jsou ozdobou a viditelnou dominantou mnoha venkovských domů. Pokud jsou z dobře vypálených a kvalitně spárovaných zvonivek, vydrží celá desetiletí a dobře odolávají povětrnostním podmínkám i občasnému znečištění kondenzátem. Destrukci cihel urychluje opadaná omítka, proto je nutné taková místa důkladně oklepat a vrstvy omítky obnovit.
Lze také použít postup, který obvykle provádějí pokrývačské firmy při výměně střechy: vnější část komínového tělesa se zbaví veškerých zvětralých částic a zbytků zdiva a omítky, udělá se hrubé vyspárování a poté se komín natáhne vrstvou lepidla. Do ní se v průběhu zavadání vloží armovací tkanina (perlinka) a poté se natáhne další vrstva perlinky podobně jako při montáži fasádní tepelné izolace. Nakonec se na komín natáhne vrstva fasádní omítky, pokud možno co nejkvalitnější a nejodolnější.
Variantou opravy povrchu cihlového komína je použití dvou až tří vrstev malty a nakonec štuk. Malta však pravděpodobně časem opět opadá. Topíte-li v kamnech nebo v kotli na tuhá paliva, zvažte nutnost kdysi na venkově častého bílení omítnutého komína, stopy kouře a sazí budou zvlášť při použití méně kvalitního paliva brzy vidět.
tags: #rekonstrukce #cihlové #zdi #postup